335/2004 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 14. května 2004,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů

 ve znění vyhlášky č. 267/2010 Sb. a vyhlášky č. 398/2010 Sb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 24 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 227/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 1 písm. c), § 13 odst. 1 písm. c), § 15 odst. 2, § 16 odst. 1 písm. c), § 16 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2, § 18 odst. 3 písm. a), § 19 odst. 1 a § 20 odst. 1:

 

§ 1 Předmět úpravy

Předmět úpravy

 

Tato vyhláška upravuje

a)  podrobnosti o postupu Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen "úřad") při ověřování stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva a pyrotechnických výrobků (dále jen "kontrolované výrobky"),

b)  rozsah technické a průvodní dokumentace,

c)  vzory zkušebních značek používaných úřadem a uznaných v České republice,

d)  výši úplaty vybírané úřadem za provedené odborné činnosti,

e)  vzor služebního průkazu a

f)   počet vzorků kontrolovaných výrobků předkládaných k ověřování.

 

§ 2 Postup při homologaci stanovených střelných zbraní

Postup při homologaci stanovených střelných zbraní

 

(1) Při homologaci stanovených střelných zbraní (dále jen "homologace") výrobce, dovozce, vývozce, distributor nebo opravce (dále jen "kontrolovaná osoba") spolu se žádostí (§ 18 zákona) předkládá úřadu technickou a průvodní dokumentaci a dvě stanovené střelné zbraně opatřené svou obchodní firmou, pod kterou je zapsán v obchodním rejstříku, nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a typovým označením a označením ráže používaného střeliva. Označením ráže se dále opatří každá hlaveň a revolverový válec, jde-li o výměnné hlavně nebo válce rozdílné ráže. Pokud se jedná o výměnné hlavně nebo válce stejné ráže, označí se touto ráží pouze jedna hlaveň nebo revolverový válec. Úřad prověří technickou a průvodní dokumentaci a nejpozději do 60 dnů písemně oznámí kontrolované osobě podmínky provedení homologace (místo a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši správního poplatku a úplaty).

(2) U stanovených střelných zbraní předložených k homologaci úřad zjišťuje

a)  shodu základních rozměrů s technickou dokumentací výrobce a se stanovenými technickými požadavky (§ 4 zákona),

b)  typové označení uvedené na stanovené střelné zbrani,

c)  bezpečnou funkci při střelbě,

d)  odolnost materiálu, ze kterého je zbraň vyrobena, a to při střelbě nebo při ztížených klimatických podmínkách, je-li to vyžadováno,

e)  správnost a úplnost technické a průvodní dokumentace,

f)   zda výrobce má k dispozici potřebná kalibrovaná měřidla, vypracované kontrolní postupy, potřebné prostory a má zabezpečeny technické a personální předpoklady k provádění kontroly všech výrobků shodných s homologovaným typem stanovené střelné zbraně (dále jen "systém kontroly") a zda o tom vede záznamy.

(3) Typ předkládané stanovené střelné zbraně může zahrnovat několik variant za předpokladu, že tyto varianty nemají odlišné konstrukční uspořádání. Za výrobní provedení typu předkládané stanovené střelné zbraně se považují zbraně pouze s odlišným vnějším vzhledem.

(4) Při homologaci dovážených stanovených střelných zbraní zajistí kontrolovaná osoba, která nedoloží údaje o systému kontroly (§ 6 odst. 1 zákona) u zahraničního výrobce, zjištění těchto údajů ve spolupráci s úřadem na své náklady.

(5) Úřad vždy po provedení zkoušek vydá kontrolované osobě písemný záznam o provedeném ověření (dále jen "protokol"), ve kterém uvede

a)  jméno, popř. druhé jméno, a příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození a místo pobytu fyzické osoby, anebo název nebo obchodní firmu, právní formu, sídlo a identifikační číslo právnické osoby (dále jen "identifikační údaje o kontrolované osobě"),

b)  popis a určení stanovené střelné zbraně,

c)  popis provedených zkoušek z hlediska stanovených technických požadavků, jejich výsledky a vyhodnocení,

d)  místo provedení zkoušek a datum vydání protokolu.

(6) Při splnění podmínek uvedených v § 6 odst. 1 zákona vydá úřad současně s protokolem podle odstavce 5 certifikát o homologaci, který obsahuje

a)  identifikační údaje o kontrolované osobě,

b)  technické charakteristiky zkoušeného typu stanovené střelné zbraně, zejména druh materiálu a jeho parametry, ráži střeliva,

c)  určení zkušební značky podle přílohy č. 3 části I. s číslem homologace a určení subjektu, který bude označovat každou vyrobenou stanovenou střelnou zbraň touto zkušební značkou, a poučení o vedení evidence označených stanovených střelných zbraní,

d)  poučení o provádění kusového ověřování po dobu platnosti homologace (§ 6 odst. 4 zákona),

e)  poučení o provádění kontrol úřadem (§ 20 zákona), datum a místo vydání certifikátu o homologaci.

Pokud zbraň při homologaci stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o odmítnutí vydat certifikát o homologaci (§ 21 odst. 3 zákona) obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady.

(7) Po provedení homologace se jeden exemplář ověřovaného typu stanovené střelné zbraně uloží u úřadu; toto neplatí v případě plynových zbraní. Druhý exemplář se vrátí kontrolované osobě.

(8) Úřad provádí kusové ověřování stanovených střelných zbraní podléhajících homologaci v případě

a)  prodloužení platnosti certifikátu o homologaci (§ 6 odst. 4 zákona), nebo

b)  pokud jsou vyráběny nebo dováženy v počtu nejvíce pěti kusů ročně (§ 6 odst. 3 zákona).

V případě, že zbraň při kusovém ověřování podle písmene a) stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o zrušení nebo o odejmutí certifikátu o homologaci (§ 21 odst. 3 zákona) obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady.

(9) Pokud kontrolovaná osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně, požádá úřad o ověření stanovené střelné zbraně již označené homologační značkou, úřad provede kusové ověřování.

 

 

(10) Stálé kanceláři Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních palných zbraní  (dále jen "stálá kancelář") úřad zasílá kopii certifikátu o homologaci stanovené střelné zbraně nebo zprávu o jeho zrušení nebo zprávu o odejmutí certifikátu o homologaci, nebo o odmítnutí vydat certifikát o homologaci (§ 21 odst. 3 zákona).

 

 § 3 Postup při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní

Postup při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní

 

(1) Při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní (dále jen "kusové ověřování") kontrolovaná osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně, spolu se žádostí (§ 18 zákona) předkládají úřadu každou stanovenou střelnou zbraň opatřenou označením výrobce obchodní firmou, pod kterou je zapsán v obchodním rejstříku, nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a typovým označením, dále výrobním číslem a ráží použitého střeliva. Označením ráže se dále opatří každá hlaveň a revolverový válec, jde-li o výměnné hlavně nebo válce rozdílné ráže. Pokud se jedná o výměnné hlavně nebo válce stejné ráže, označí se touto ráží pouze jedna hlaveň nebo revolverový válec. Každá broková hlaveň se navíc označuje údaji o měřeném průměru vývrtu a označením materiálu, ze kterého je vyrobena, případně i údajem o hmotnosti. Zbraň, kde se používají brokové náboje s ocelovými broky vysokého výkonu, musí být konstruována tak, že zahrdlení brokové hlavně nesmí být větší než 0,5 pro ráži 12 a 10/89 při použití ocelových broků o průměru větším než 4 mm a pro ráži 20 při použití ocelových broků o průměru větším než 3,25 mm. Každá hlaveň určená výhradně pro použití černého prachu se označuje tak, aby bylo nesporné, že jde o hlaveň určenou k použití černého prachu, pokud úřad neurčí jinak. K žádosti se současně přikládají dva spotřební náboje na každou nábojovou komoru a ke zbrani určené výhradně pro použití černého prachu dvě střely na každou hlaveň.

(2) Při kusovém ověřování úřad provádí

a)  prohlídku před zkušební střelbou,

b)  zkušební střelbu,

c)  prohlídku po zkušební střelbě.

(3) Technické požadavky při kusovém ověřování jsou uvedeny v příloze č. 1 a v českých technických normách.

(4) Při prohlídce před zkušební střelbou vyřadí úřad stanovenou střelnou zbraň, která nesplňuje požadavky uvedené v příloze č. 1 bodě 1, nebo takovou, jejíž označení neodpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 1. Tuto skutečnost oznámí kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně.

(5) Úřad neověří stanovenou střelnou zbraň, která je viditelně poškozena zkušební střelbou, a stanovené střelné zbraně, které vykazují závady uvedené v příloze č. 1 bodě 3 nebo mají neopravitelnou závadu uvedenou v příloze č. 1 bodě 4. Tuto skutečnost oznámí kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně.

(6) Vznikne-li při zkušební střelbě prováděné podle přílohy č. 1 podezření, že došlo ke snížení tlaku zkušebního náboje, zejména únikem plynů, úřad provede doplňkovou střelbu nad rámec předepsaného počtu zkušebních výstřelů. V případě pochybnosti o pevnosti stanovené střelné zbraně podrobené zkušební střelbě nebo při pochybnostech o existenci poškození nebo jiné vady stanovené střelné zbraně anebo v případě výskytu závady na nábojnici zkušebního náboje provede úřad rovněž doplňkovou střelbu zkušebními náboji.

(7) Dojde-li při zkušební střelbě prováděné podle přílohy č. 1 k vadné funkci zkoušené stanovené střelné zbraně, úřad provede ověření funkce doplňkovou střelbou spotřebními náboji, a to minimálně dvěma výstřely na každou nábojovou komoru.

(8) Na žádost kontrolované osoby nebo toho, kdo je zapsán v průkazu zbraně, může být ověřování brokovnice nahrazeno zkouškou s vyšším tlakem (vyšší zkouška) nebo zkouškou pro ocelové broky.

(9) Má-li u stanovené střelné zbraně s více hlavněmi jen některá z hlavní neopravitelnou závadu, navrhne úřad kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, odborné znehodnocení  vadné hlavně, přičemž úřad postupuje podle § 19 odst. 2 zákona.

(10) U kusového ověřování zbraní dovezených ze zahraničí, jejichž zkušební značky nejsou v České republice uznávány na základě Úmluvy  a které mají sklopné hlavně, se navíc zjišťuje

a)  délka hlavní s přesností na 1 mm,

b)  průměr vývrtu brokové hlavně s přesností na 0,1 mm a průměr vývrtu kulové hlavně s přesností na 0,01 mm,

c)  hmotnost hlavně bez předpažbí s přesností na 1 g,

d)  pevnost materiálu hlavních částí stanovené střelné zbraně zkouškou tvrdosti a na základě této zkoušky se stanoví, zda je tloušťka stěny hlavně vyhovující, pokud kontrolovaná osoba neprokáže, že pevnost použitého materiálu odpovídá české technické normě.

(11) Stanovená střelná zbraň, která je předkládána opravcem [§ 16 odst. 4 písm. b) zákona], je podrobena kusovému ověřování. Kusovému ověřování jsou taktéž podrobeny stanovené střelné zbraně, které jsou již označeny zkušební značkou.

(12) Úřad na základě žádosti kontrolované osoby ověří nově vyrobené vojenské zbraně, které nejsou určeny pro Armádu České republiky, zda mají identifikační údaje, tj. rok výroby, výrobce nebo stát původu a výrobní číslo zbraně. Splňuje-li zbraň tento požadavek, úřad ji označí příslušnou zkušební značkou podle přílohy č. 3 části I.

(13) Úřad vždy po kusovém ověřování zbraň označí příslušnou zkušební značkou podle přílohy č. 3 části I. a současně vydá kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, protokol, který obsahuje

a)  identifikační údaje o kontrolované osobě,

b)  identifikační údaje o stanovené střelné zbrani a

c)  datum a místo zkoušky ověření.

Pokud zbraň při tomto ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad ji označí podle § 19 odst. 2 zákona a vydá rozhodnutí o odmítnutí označit stanovenou střelnou zbraň obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3 zákona).

(14) Stanovené střelné zbraně, které nevyhověly podmínkám kusového ověřování, jsou označeny identifikační značkou úřadu podle přílohy č. 3 části I. a jsou vráceny zpět kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, k odstranění nedostatků. Po jejich odstranění úřad provede opakované kusové ověřování.

 

§ 4 Postup při opakovaném kusovém ověřování zbraní

Postup při opakovaném kusovém ověřování stanovených

střelných zbraní

 

(1) Úřad vždy po opakovaném kusovém ověřování zbraň označí příslušnou zkušební značkou podle přílohy č. 3 části I. a současně vydá kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, protokol, který obsahuje

a)  identifikační údaje o kontrolované osobě,

b)  identifikační údaje o stanovené střelné zbrani a

c)  datum a místo zkoušky ověření.

Pokud zbraň při tomto ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o odmítnutí označit stanovenou střelnou zbraň obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3 zákona) a opět ji vrátí zpět kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, k odstranění nedostatků.

(2) Je-li stanovená střelná zbraň opatřená zkušební značkou a je předložena k opakovanému kusovému ověřování, úřad stanovenou střelnou zbraň označí pořadovým číslem zkoušky a posledním dvojčíslím roku zkoušky.

 

 

§ 5 Postup při typové kontrole stanoveného střeliva

Postup při typové kontrole stanoveného střeliva

 

(1) Pro ověřování stanoveného střeliva se za nejmenší výrobní sérii považuje 3000 kusů od ověřovaného typu střeliva. V případě, že je vyráběn počet nižší, rozhoduje úřad o každém případu zvlášť, s ohledem na stanovené technické požadavky. Pro typovou kontrolu stanoveného střeliva (dále jen "typová kontrola") se vybírá jako představitel typu stanovené střelivo vyvíjející nejvyšší maximální tlaky.

(2) Stanovené střelivo opatřené obchodní firmou nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a údaji umožňujícími identifikaci typu střeliva (druh, značku a ráži) předloží kontrolovaná osoba společně se žádostí (§ 18 zákona) v množství stanoveném v příloze č. 6, popřípadě stanoveném úřadem podle odstavce 1. Úřad rovněž určí počet předkládaných nejmenších spotřebitelských obalů, a to podle příslušné české technické normy. Na nejmenším spotřebitelském obalu střeliva uvede kontrolovaná osoba kromě svého označení i označení typu střeliva, číslo série a počet kusů střeliva v obalu. Typ předkládaného střeliva může zahrnovat několik variant z hlediska stanovených technických požadavků. Úřad prověří technickou a průvodní dokumentaci a nejpozději do 60 dnů písemně oznámí kontrolované osobě podmínky provedení typové kontroly (místo a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši správního poplatku a úplaty).

(3) Při typové kontrole úřad zjišťuje, zda

a)  kontrolovaná osoba vlastní a používá kalibrované nebo ověřené měřicí přístroje pro měření rozměrů, funkce, tlaků nebo hodnot pokládaných za rovnocenné pro daný typ stanoveného střeliva,

b)  výrobce má k dispozici technické vybavení k provádění výrobní kontroly [§ 10 odst. 1 písm. b) zákona], zejména

1.  balistická měřidla, jejichž rozměry jsou shodné se stanovenými technickými požadavky,

2.  tlakoměry s platným ověřením,

3.  měřidla určená k rozměrové kontrole střeliva s platným metrologickým ověřením,

4.  zbraně s platným ověřením určené ke kontrole bezpečnosti funkce střeliva,

c)  výrobce má odborně způsobilý personál k obsluze technického vybavení uvedeného v písmenu b),

d)  výrobce provozuje systém kontroly a vede evidenční knihu o výsledcích kontrol jednotlivých výrobních sérií stanoveného střeliva; tyto záznamy musí být vedeny postupem schváleným úřadem a musí být úřadu kdykoliv k dispozici,

e)  dovozce, který nedoloží údaje o systému kontroly u dováženého stanoveného střeliva u zahraničního výrobce, zajistí jejich zjištění ve spolupráci s úřadem na své náklady,

f)   vyrobené střelivo odpovídá stanoveným technickým požadavkům na

1.  shodnost rozměrových charakteristik,

2.  vzhled a provedení i údajů a rozlišovacích znaků na každém náboji,

3.  provedení odpovídajících údajů na nejmenším spotřebitelském obalu,

4.  tlak plynů nábojů nebo hodnoty pokládané za ekvivalentní,

5.  dopravní, manipulační a funkční bezpečnost,

6.  odolnosti vůči ztíženým klimatickým podmínkám,

7.  rozptyl, krytí a rychlost,

8.  fyzikální, chemické a balistické vlastnosti střelivin.

(4) Úřad vždy po provedení zkoušek vydá kontrolované osobě protokol, který obsahuje

a)  identifikační údaje o kontrolované osobě,

b)  popis a určení stanoveného střeliva,

c)  popis provedených zkoušek stanovených technických požadavků a jejich výsledky,

d)  datum a místo zkoušek.

(5) Při splnění podmínek stanovených v § 10 zákona vydá úřad současně s protokolem podle odstavce 4 certifikát o typové kontrole střeliva, který obsahuje

a)  identifikační údaje o kontrolované osobě,

b)  předmět typové kontroly,

c)  datum a místo vydání certifikátu o typové kontrole,

d)  pověření k provádění výrobní kontroly a určení subjektu, který bude oprávněn k označování stanoveného střeliva zkušební značkou podle přílohy č. 3 části I.,

e)  poučení o provádění inspekčních kontrol střeliva (§ 11 zákona),

f)   poučení o provádění kontrol úřadem (§ 20 zákona).

Pokud střelivo při typové nebo inspekční kontrole stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o odmítnutí vydat certifikát o typové kontrole, o jeho odejmutí nebo o ukončení jeho platnosti obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3 zákona).

(6) Úřad zašle stálé kanceláři kopii certifikátu o typové kontrole střeliva nebo ji uvědomí o odmítnutí ho vydat nebo o jeho případném odejmutí. Obdobně postupuje při ukončení platnosti certifikátu o typové kontrole střeliva.

(7) V případě předložení stanoveného střeliva, na jehož ráži ještě nejsou stanoveny technické požadavky (§ 4 zákona), k ověřování úřadu provede úřad typovou kontrolu na základě úplných údajů dodaných výrobcem. Úřad oznámí provedení této kontroly stálé kanceláři současně s maximálním přípustným tlakem, naměřenou střední hodnotou maximálního tlaku a dalšími údaji sdělenými výrobcem, které jsou řádně ověřeny.

(8) U nové ráže stanoveného střeliva, kromě střeliva s vysokým výkonem, se typová kontrola neprovádí v případech, kdy lze střelivo již typově kontrolované a zařazené do stanovených technických požadavků, které má rozměry identické nebo podobné a maximální přípustný tlak vyšší, než je tlak nového střeliva, nabít a vystřelit z nábojové komory ruční palné zbraně určené pro toto nové střelivo, které má maximální přípustný tlak nižší než tato již typově zkontrolovaná ráže.

(9) Pokud kontrolovaná osoba nedoloží údaje o systému kontroly u vyráběného nebo dováženého stanoveného střeliva, ověří úřad každou výrobní nebo dovezenou sérii střeliva.

 

§ 6 Postup při ověřování pyrotechnických výrobků

Postup při ověřování pyrotechnických výrobků

 

(1) Při typové zkoušce pyrotechnických výrobků podle § 13 zákona (dále jen "typová zkouška") úřad zjišťuje, zda pyrotechnický výrobek splňuje stanovené technické požadavky podle přílohy č. 2.

(2) Úřad zahrne do souboru stanovených technických požadavků i takovou vlastnost nebo parametr pyrotechnického výrobku představující zvýšené riziko pro uživatele nebo nezbytnou podmínku pro jejich bezpečné použití, skladování a likvidaci, která není uvedena v článku I. přílohy č. 2, ale podá důkaz o bezpečnosti pyrotechnického výrobku. Současně určí postup a počet vzorků pro jeho ověření.

(3) Úřad pro účely ověřování stanovených technických požadavků (§ 4 zákona) vytváří a udržuje soubor postupů, které jsou zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(4) Typ předkládaného pyrotechnického výrobku (§ 2 odst. 4 a 5 zákona) může zahrnovat několik variant za předpokladu, že tyto varianty nemají odlišné vlastnosti z hlediska stanovených technických požadavků a konstrukčního uspořádání hlavních částí. Za typ pyrotechnického výrobku se považuje i soubor různých druhů výrobků umístěných v nejmenším spotřebitelském balení. Kontrolovaná osoba předkládá pyrotechnické výrobky k ověření opatřené obchodní firmou nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a typovým označením, názvem výrobku a typovým číslem výrobku (u pyrotechnických výrobků, které nejsou jeho výrobkem, i údaji o výrobci).

 

 

(5) Úřad ověří, zda předkladatel pyrotechnických výrobků má vybudovaný účinný systém technické kontroly pro vyrobený nebo dovezený pyrotechnický výrobek. Kontrolovaná osoba doloží, že

a)  zajišťuje shodu dováženého pyrotechnického výrobku s posuzovaným pyrotechnickým výrobkem podle dokumentovaného postupu,

b)  vlastní a používá kalibrované nebo ověřené měřicí přístroje pro zjišťování technických a přejímacích požadavků na pyrotechnický výrobek podle dokumentace výrobce,

c)  má personální a technické předpoklady k provádění této kontroly.

(6) V případě, že dovozce nemůže zajistit nebo doložit údaje o systému kontroly u dovážených pyrotechnických výrobků u zahraničního výrobce, zajistí jejich zjištění ve spolupráci s úřadem na své náklady. Úřad rovněž prověří technickou a průvodní dokumentaci a nejpozději do 60 dnů písemně oznámí předkladateli podmínky ověřování pyrotechnického výrobku (místo a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši správního poplatku a úplaty).

(7) Úřad vždy po provedení zkoušek vydá kontrolované osobě protokol, který obsahuje

a)  identifikační údaje o kontrolované osobě,

b)  popis a určení pyrotechnického výrobku,

c)  popis provedených zkoušek stanovených technických požadavků a jejich výsledky,

d)  datum a místo zkoušek.

(8) Při splnění podmínek stanovených v § 13 zákona vydá úřad současně s protokolem podle odstavce 7 certifikát o typové zkoušce pyrotechnického výrobku, který obsahuje

a)  identifikační údaje o kontrolované osobě,

b)  předmět typové zkoušky,

c)  určení zkušební značky podle přílohy č. 3 části I. a určení subjektu, který bude oprávněn k označování pyrotechnického výrobku touto značkou,

d)  datum a místo vydání certifikátu o typové zkoušce,

e)  poučení o provádění opakovaného ověřování (§ 14 zákona),

f)   poučení o provádění kontrol úřadem (§ 20 zákona).

Pokud pyrotechnický výrobek při typové zkoušce nebo při opakovaném ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o odmítnutí vydat certifikát o typové zkoušce, o jeho odejmutí nebo o ukončení jeho platnosti obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3 zákona).

(9) V pochybnostech, zda se jedná o výbušný předmět nebo pyrotechnický výrobek, úřad provede zkoušku podle přílohy č. 2.

 

§ 7 Technická a průvodní dokumentace

Technická a průvodní dokumentace

 

Technická a průvodní dokumentace předkládaná kontrolovanou osobou spolu se žádostí o ověřování kontrolovaných výrobků [§ 18 odst. 3 písm. a) zákona] zahrnuje

a)  všeobecný popis,

b)  konstrukční a výrobní nákresy, schémata částí, konstrukčních skupin apod.,

c)  popisy a vysvětlení nezbytná pro porozumění podkladům, včetně popisu funkce a definování zásad pro bezpečné používání, skladování, přepravu a likvidaci výrobku,

d)  protokoly o provedených zkouškách,

e)  návod pro osobu provádějící montáž a demontáž stanovené střelné zbraně,

f)   návod k používání,

 

g)  návod pro provádění přebíjení střeliva, pokud jsou části střeliva nutné k sestavení náboje nebo nábojky na trh uváděny samostatně,

h)  další dokumentaci pyrotechnického výrobku, která obsahuje

1.  určení pyrotechnického výrobku,

2.  zatřídění do třídy nebo podtřídy pyrotechnického výrobku,

3.  identifikace nebezpečí,

4.  vymezení prostředí použití,

5.  kdo a za jakých okolností smí pyrotechnický výrobek nabývat,

6.  opatření pro skladování a manipulaci,

7.  fyzikálně-chemické a pyrotechnické vlastnosti,

8.  materiálové složení (materiál jednotlivých částí a sestav, druhy a množství obsažených pyrotechnických složí a výbušnin),

i)   certifikáty vztahující se k vybavení stanovené střelné zbraně, ke stanovenému střelivu, k pyrotechnickému výrobku, k částem stanoveného střeliva nebo ke střelivině použité ve střelivu, zprávy a protokoly vztahující se ke stanovené střelné zbrani, stanovenému střelivu, střelivině použité ve střelivu nebo pyrotechnickému výrobku a jiné dokumenty, které usnadní úřadu ověřování.

 

§ 8 Označování zkušebními značkami

Označování zkušebními značkami

 

Kontrolované výrobky, které splňují stanovené technické požadavky a byly ověřeny, se označují zkušebními značkami podle přílohy č. 3 části I. takto:

a)  při kusovém ověřování nebo opakovaném kusovém ověřování úřad stanovenou střelnou zbraň, která splní stanovené technické požadavky, označí zkušební značkou podle přílohy č. 3 části I. a označením umožňujícím stanovení roku ověření. Zbraň, která byla podrobena zkoušce na ocelové broky se dále označí identifikační značkou úřadu. Zkušební značka se vyráží na každou hlaveň a lůžko nebo dnový šroub, na rám nebo na důležité části závěru stanovené střelné zbraně. U revolverů se zkušební značky vyrážejí na hlaveň, válec a rám stanovené střelné zbraně. Jde-li o stanovené střelné zbraně, jejichž nábojová komora není součástí hlavně, vyrážejí se zkušební značky na hlaveň, každou nábojovou komoru a na důležité části závěru stanovené střelné zbraně. Pokud na hlavních částech zbraní, které jsou z kovu, není měkké místo pro vyražení příslušné zkušební značky, úřad tuto značku vyrazí alespoň na jednu z hlavních částí zbraně,

b)  není-li při ověřování stanovené střelné zbraně již místo pro zkušební značku, vyrazí se na stanovenou střelnou zbraň jen poslední dvojčíslí letopočtu a pořadové číslo zkoušky; při ověřování se zkušební značky, jde-li o stanovené střelné zbraně s více hlavněmi, vyrážejí na každou hlaveň pouze v případě, že nemůže dojít k poškození stanovené střelné zbraně,

c)  při homologaci označí úřad nebo kontrolovaná osoba stanovenou střelnou zbraň zkušební značkou určenou v certifikátu o homologaci alespoň jednu z hlavních částí zbraně nebo nejmenší spotřebitelský obal formou ražby, potisku nebo nálepky,

d)  při typové kontrole označí kontrolovaná osoba nebo úřad zkušební značkou podle údaje uvedeného v certifikátu o typové kontrole střeliva každý nejmenší spotřebitelský obal formou potisku nebo nálepky,

e)  při typové zkoušce označí kontrolovaná osoba nebo úřad zkušební značkou pro pyrotechnické výrobky podle údaje uvedeného v certifikátu o typové zkoušce na každém pyrotechnickém výrobku; pokud to rozměry pyrotechnického výrobku neumožní, provede se označení na nejmenším spotřebitelském obalu. Označení se provádí v obou případech formou potisku nebo nálepky.

 

§ 9 Úplata

Úplata

 

Výše úplaty za odborné činnosti související se zkoušením kontrolovaných výrobků, výbušných předmětů a pomůcek pro jejich používání a se zkoušením balisticky odolných materiálů a konstrukcí je uvedena v příloze č. 4.

 

§ 10 Služební průkaz

Služební průkaz

 

Vzor služebního průkazu je uveden v příloze č. 5.

 

§ 11 Přechodná ustanovení

Přechodná ustanovení

 

(1) Ověřování zahájená před účinností této vyhlášky se dokončí podle dosavadních předpisů.

(2) Platnost dosavadních služebních průkazů skončí dnem 31. 12. 2005.

 

§ 12 Zrušovací ustanovení

Zrušovací ustanovení

 

Zrušuje se vyhláška č. 313/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

 

§ 13 Účinnost

Účinnost

 

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2004.

 

Ministr:

Ing. Urban v. r.

 

____________________________________________________________

 

 

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 335/2004 Sb.Příloha č. 1 Techn. požadavky při kus. ověřování stan. střelné zbraně

Stanovené technické požadavky při kusovém ověřování stanovené střelné zbraně

1. Prohlídka stanovené střelné zbraně před zkušební střelbou

1.1 Stanovená střelná zbraň nesmí před zkušební střelbou vykazovat stopy koroze, černící nebo jiné lázně, nesmí mít poškozenou pažbu a její označení musí odpovídat § 18 odst. 2 zákona.

1.2 Stanovená střelná zbraň nesmí mít zejména

a) výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně, rysky, prolomeniny a jiné vady viditelné pouhým okem,

b) nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory ztěžující odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou; v případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu Ra, která smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1,8 mikrometru v nábojové komoře,

c) ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformací,

d) vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná místa na částech stanovené střelné zbraně,

e) nesprávně ustavené nebo spájené hlavně, háky a lišty,

f) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které mohou nepříznivě ovlivnit pevnost a funkci stanovené střelné zbraně,

g) závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce, dimenzování a materiál neodpovídají účelu stanovené střelné zbraně.

1.3 Důležité rozměry stanovené střelné zbraně z hlediska bezpečnosti, závěrové vůle, uzamykací vůle a tloušťky stěn hlavně musí odpovídat hodnotám stanovených rozhodnutími stálé kanceláře nebo stanoveným technickým požadavkům nebo určených úřadem. U stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí průměr zátravky odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

1.4 Stanovené střelné zbraně nesmí vykazovat

a) nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo vyhazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu),

b) nesprávnou funkci a chod revolverového válce,

c) nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně);

d) sklon k samospuštění při nabíjení,

e) příliš nízký odpor spouště neodpovídající stanoveným technickým požadavkům (s výjimkou terčových a sportovních stanovených střelných zbraní),

f) závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku,

h) nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho záchytu.

 

2. Podmínky zkušební střelby

2.1 Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovené stanovené střelné zbrani před střeleckou zkouškou prováděnou předkladatelem. Za úplně dohotovené se též považují stanovené střelné zbraně, na kterých bude ještě provedena rybina nebo povrchová úprava černěním nebo jiným způsobem. Úřad stanoví, zda bude ověřovat stanovenou střelnou zbraň s povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.

2.2 Předkladatel musí předložit stanovenou střelnou zbraň ke zkoušce v takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Úřad může v odůvodněných případech povolit předkladateli předložení stanovené střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň, jde-li o samostatný závěr.

2.3 Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi stanoveným technickým požadavkům. Zkušební náboje pro ověřování brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě ovzduší 15 až 25 °C.

2.4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher), nebo mechanicko-elektrickými (piezo) snímači při teplotě prachové náplně (20 ± 2) °C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z níž se vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastností měřicích souprav), jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků měření musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

2.5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a vlastnostmi odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

2.6 Jednotlivé druhy stanovených střelných zbraní nebo jejich samostatně dodávaných částí se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:

a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší něž 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň nebo třemi náboji s ocelovými broky u zbraní, ve kterých se používají ocelové broky . Rozměry a tvrdost broků a hmotnost brokové náplně udávají předpisy stálé kanceláře. Tyto brokové náboje musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samo-nabíjecí stanovené střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně. Předepsané tlaky v MPa (rozumí se střední hodnota maximálního tlaku zjišťovaná mechanicko-elektrickými snímači) a předepsaná místa jsou uvedena v následující tabulce 1 a poznámkách:

 

 

Tlak na tlakoměru č.: (MPa)

Ráže

1

2

1

2

při zkoušce

běžné

vyšší

12 a větší

93

50

132

50

16

98

50

132

50

20 a menší

104

50

132

50

12/70 - ocelové broky

hybnost ≤ 13,5 Ns

132

50

hybnost ≥ 15 Ns

12/73-76 - ocelové broky

hybnost ≤ 15 Ns

132

50

hybnost ≥ 17,5 Ns

12/89 - ocelové broky

hybnost ≤ 19 Ns

132

50

hybnost ≥ 22 Ns

10/89 - ocelové broky

hybnost ≤ 22 Ns

132

50

hybnost ≥ 22 Ns

16/70 - ocelové broky

hybnost ≤ 9,5 Ns

-

-

20/70 - ocelové broky

hybnost ≤ 11 Ns

132

50

hybnost ≥ 12,5 Ns

20/76 - ocelové broky

hybnost ≤ 12 Ns

132

50

hybnost ≥ 14 Ns

 

b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně. Zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30 % vyšší, než je přípustná střední hodnota maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže. Předepsané tlaky a místa musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

 

Počet použitých zkušebních nábojů:

1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem 180 MPa a více,

2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem menším než 180 MPa,

3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich provozního tlaku,

4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku,

5. 3 násobné množství výše stanovených zkušebních nábojů při nesplnění stanovených technických požadavků uvedených v bodě 1.2 písm. b).

Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači,

c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 % větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o 10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující provozní tlak pouze o 15 až 16 %.

Expanzní zbraně se ověří vystřelením :

1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbrani s jednou nábojovou komorou,

2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se dvěma a více nábojovými komorami.

Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením :

1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtěžší použitelné střely (kotevní hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),

2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku přístroje.

Zvláštní zbraně se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5 nejsilnějších spotřebních nábojů,

d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).

Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství odpovídajícím stanoveným technickým požadavkům pro danou ráži a druh stanovené střelné zbraně.

Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhradně na černý prach a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na každou hlaveň. Zkušební náplň musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům,

e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů [viz písm. a) a b)],

f) Balistická měřidla se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování balistických měřidel mohou být v balistických měřidlech používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími stálé kanceláře,

g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu stanovené střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné nábojové komory, homologované jako typ),

h) Samostatně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně. Je-li závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr,

i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové energie střely o 10 %.

2.7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou stanovené střelné zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po hlavni.

3. Prohlídka stanovené střelné zbraně po zkušební střelbě

Za závadnou stanovenou střelnou zbraň se považuje stanovená střelná zbraň, která je zkušební střelbou viditelně poškozena, a stanovená střelná zbraň, která vykáže některou z těchto závad:

a) selhání vinou stanovené střelné zbraně,

b) nežádoucí výstřel při nabíjení stanovené střelné zbraně,

c) nežádoucí výstřel více nábojů (jak zkušebních, tak spotřebních) najednou,

d) obtížné vytažení nábojnice (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) z nábojové komory, toto obtížné vytažení se ověří pomocí nábojů, které vyvíjejí střední tlak rovný maximálnímu tlaku spotřebních nábojů,

e) nadměrná deformace nábojnice a její roztržení vinou stanovené střelné zbraně,

f) proražení zápalky (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) vinou stanovené střelné zbraně,

g) jakákoliv deformace hlavně a nábojové komory, která by mohla snížit bezpečnost stanovené střelné zbraně,

h) jakékoliv roztažení hlavně včetně vlnovitého v nejslabších místech hlavně,

i) porušení spojení háků a lišt,

j) zvětšení uzamykací vůle nad povolenou mez,

k) poškození nebo deformace důležitých částí závěru nebo dnového šroubu,

l) trhliny vně i uvnitř hlavně a nábojové komory a na důležitých částech závěru zjištěné nedestruktivní metodou,

m) trhliny vně hlavně a dnového šroubu u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně zjištěné nedestruktivní metodou,

n) zřejmá porucha ve funkci zbraně anebo nespolehlivá funkce stanovené střelné zbraně, o) nesouosost vývrtu hlavně s nábojovou komorou válce revolveru,

p) oddělení komínku (pistonu) nebo jiné části zažehovacího ústrojí u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně.

 

4. Závady při kusovém ověřování stanovené střelné zbraně

Neupravitelnými závadami u stanovené střelné zbraně jsou:

a) prasklé a v nebezpečných místech svařované hlavně a závěry,

b) hlavně s místy porézními nebo necelými a hlavně celkově nebo místně zeslabené,

c) hlavně deformované (s výjimkou drobných deformací připuštěných na základě podmínek zkoušky),

d) kulové hlavně s příliš poškozeným nebo těsným vývrtem,

e) nepřípustné úpravy podle bodu 5.3 této přílohy,

f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti úřad rozhodne, že nemohou být odstraněny opravou.

 

5. Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné zbraně a nepřípustné úpravy

5.1 Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné zbraně, jsou:

a) výměna namáhané části, při které bylo uskutečněno přizpůsobení,

b) oprava, při níž došlo ke změně rozměrů důležitých z hlediska bezpečnosti stanovené střelné zbraně,

c) oprava, která může vyvolat sníženou odolnost stanovené střelné zbraně vůči namáhání tlakem při výstřelu (mechanické úpravy, svařování, pájení, temování apod.).

5.2 V případě pochybnosti opravny o charakteru opravy stanovené střelné zbraně může opravce vyžádat za úplatu závazný posudek úřadu.

5.3 Nepřípustnými úpravami stanovené střelné zbraně jsou:

a) zhotovení vložkované nábojové komory brokové hlavně,

b) zhotovení nesamonosných vložek nábojové komory kulové hlavně nebo nesamonosných vložných hlavní,

c) přestavby, u nichž:

1. nová ráž stanovené střelné zbraně namáhá závěr větší zpětnou silou než původní ráž a v jeho pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená úřadem,

2. nová ráž stanovené střelné zbraně namáhá hlaveň vyšším tlakem než původní ráž a v její pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená úřadem,

3. vývrt hlavně neodpovídá svými rozměry nové ráži hlavně.

 

 

 

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 335/2004 Sb.

I. Technické požadavky a min. počty vzorků pyrot. výrobků při jejich ověřování

I. Stanovené technické požadavky a minimální počty vzorků pyrotechnických výrobků při jejich ověřování

Stanovené technické požadavky, které úřad vždy ověří u pyrotechnického výrobku a jeho variant při typové zkoušce nebo opakované zkoušce:

1. Označení stanovenými údaji a značením...........................................10 ks

a. označení třídou stupně nebezpečnosti podle vyhlášky č. 174/1992 Sb.,

b. uvedení datumu výroby a záruční doby nebo doby jejich použitelnosti,

c. upozornění, které oprávněné osoby mohou s výrobkem manipulovat a provádět jeho likvidaci,

d. označení místa zapálení.

2. Zabezpečení proti nežádoucí iniciaci..................................................10 ks

3. Celistvost, bez deformací a dodržení stanovených rozměrů..................10 ks

4. Dopravní a manipulační bezpečnost....................1 ks nejmenšího spotřebitelského balení

5. Manipulační bezpečnost volným pádem

a. z výšky 1 m.....................................................................................4 ks

b. z výšky 3 m........................…………........ 1 ks nejmenšího spotřebitelského balení

6. Fyzikální a chemickou stabilitu při teplotě 50°C po dobu 4 týdnů.................. 2 ks

7. Bezpečnou a správnou funkci................................................................... 10 ks

a. s nezamýšlenou tvorbou, rozletem a dosahem částí nebo projektilů,

b. s nezamýšleným dopadem hořících částí na zem,

c. s dobou zpoždění do funkce ve stanoveném časovém limitu u časovaných výrobků,

d. s maximální a minimální výškou dostupu u výrobků určených k funkci ve volném prostoru,

e. s povolenou intenzitou hluku u výrobků, které při funkci vyvíjejí hluk.

8. Odolnost vůči mezním teplotám................................................................. 4 ks

9. Přípustné množství a druhy pyrotechnických složí a výbušnin pro určenou třídu nebezpečnosti výrobku podle bodu III ......................................……………... 2 ks

10. Ověření návodu na spolehlivou likvidaci vadného nebo selhaného výrobku............... 2 ks

U stanovených technických požadavků uvedených v bodech 1., 2., 3. a 7. se použije celkem 10 ks vzorků. Pro opakované ověření pyrotechnického výrobku se použijí poloviční počty vzorků. Ověření stanoveného technického požadavku u nejmenšího spotřebitelského balení se provádí vždy na celém tomto balení. Pokud to vyžaduje program zkoušek, úřad si může vyžádat další vzorky.

 

II. Zkouška k určení charakteristiky detonující - nedetonující

Účel a význam zkoušky

1. Zkouška je určena ke stanovení, zda definovanou a citlivou náplň trhaviny lze iniciovat předmětným výrobkem. Slouží tak k posouzení jeho detonačního nebo nedetonačního charakteru; do-jde-li k iniciaci, má charakter detonační, nedojde-li k iniciaci, má charakter nedetonační.

Zkušební podmínky

2. Zkouška se provádí za stávajících klimatických podmínkách na trhací jámě.

Zkušební zařízení

3. Ke zkoušce se použije zkušební zařízení:

a) destičky z měkkého olova sloužící jako materiál pro prokázání detonace,

b) zkoušený vzorek výrobku zpravidla v počtu 3 jednotek,

c) trhavina Pentrit (pentaerythrit) lisovaného ve válcovitých náložkách o hustotě 1,00 (± 0, 04) s lehkým pouzdrem (např. papír "kraft" nebo film z tenkého plastu) o průměru 30 mm a hmotnosti alespoň 50 g. Konce těchto náložek tvoří rovnou plochu.

 

Příprava a postup zkoušky

4. Zkouška spočívá v umístění vzorku výrobku na jednom konci náložkované trhaviny kontaktně aktivní část výrobku, přičemž známý nebo předpokládaný účinek zkoušeného výrobku se orientuje do středu náložky. Nelze-li tyto podmínky dodržet (významné opracování / seříznutí apod. zařízení, ...), tak orientace, obecněji přesná poloha výrobku se zvolí tak, aby se nacházelo v těch a priori nejvýhodnějších podmínkách pro iniciaci náložkované trhaviny. Náložka se poté umístí na průkaznou olověnou destičku v předpokládaném směru postupu detonace.

5. Po odpálení zařízení se posoudí výsledek zkoušky (došlo-li či nedošlo k detonaci náložky) podle případných otisků zanechaných na olověné destičce. Zkouška se obvykle skládá ze tří následných zkoušek provedených za stejných podmínek.

Zhodnocení zkoušky

6. Výsledek zkoušky se zaznamená takto:

a) "detonační charakteristika" je zjištěn u výrobku, jestliže došlo v průběhu ověřování alespoň k jedné detonaci náložky s trhavinou;

b) nedošlo-li k tomu, má výrobek „charakteristiku nedetonační".

7. O průběhu a výsledku zkoušky se provede záznamdo protokolu o zkoušce.

 

III. Zjištění a ověření hmotnosti pyrotechnických složí a výbušnin

Účel a význam zkoušky

1. Zjišťování a ověřování hmotností delaborovaných pyrotechnických složí, výbušnin a jednotlivých částí výrobku k ověření jeho klasifikace, zařazení do příslušné třídy nebezpečnosti a ověření deklarovaných hmotností.

Zkušební podmínky

2. Delaborace a určování hmotnosti výrobků a jejich částí se provádí v prostorách k tomuto účelu určených a vybavených, za stávající teploty a vlhkosti laboratoře.

Zkušební zařízení

3. Ke zkoušce se využívají zařízení a pomůcky, které umožní spolehlivě provést příslušné ověření, zejména:

a) analytické váhy s přesností 0,0001,

b) delaborační nářadí z nejiskřivého materiálu,

c) laboratorní sklo (váženky, zkumavky apod.).

 

Příprava a postup zkoušky

4. Zkušebními vzorky jsou delaborované vzorky výrobků na jednotlivé části a komponenty a následně se provede:

a) příprava vzorku a jeho delaborace pomocí nástrojů z nejiskřivého materiálu,

b) příprava analytických vah,

c) zvážení delaborovaných pyrotechnických složí s přesností 0,001 g pro pyrotechnické výrobky třídy I. a T 0; pro pyrotechnické výrobky třídy II., III. a T1 s přesností 0,01 g (vážení iniciačních a přenosových zápalnic a černého prachu s plevami se provádí v celku),

d) u vzorků se ověří třída nebezpečnosti dle čl. 5 tohoto postupu,

e) zváží se ostatní části sestavy výrobku,

f) naměřené hodnoty se zaznamenávají a porovnávají s hodnotami, které jsou deklarované výrobcem, či dovozcem v technické a průvodní dokumentaci.

5. Stanovené technické požadavky na třídy nebezpečnosti pyrotechnických výrobků.

a) Pyrotechnické výrobky pro zábavné účely

1. pyrotechnické výrobky třídy I. nesmí obsahovat v jedné sestavě více než 3 g všech druhů pyrotechnických složí, z toho nejvíce:

- 0,5 g volné suché nitrocelulózy,

- 0,0025 g třaskavého stříbra nebo

- 0,0075 g směsi červený fosfor - chlorečnan nebo kov chlorečnan.

2. pyrotechnické výrobky třídy II. nesmí obsahovat více než 50 g všech druhů pyrotechnických složí, z toho nejvíce:

- 0,4 g výbuškových složí nebo

- 7 g volně sypaného černého prachu ve výbušce.

 

2.1 rakety nesmí obsahovat v jedné sestavě více než 20 g všech druhů; pyrotechnických složí, z toho nejvíce 10 g pro pyrotechnický efekt.

2.2 celkové množství všech druhů pyrotechnických složí v sestaveném pyrotechnickém výrobku z více dílů smí být nejvíce 200g. Jednotlivý díl takto sestaveného pyrotechnického výrobku smí obsahovat maximálně množství a druh pyrotechnických složí uvedených v písm. a) bodu 2.

3. pyrotechnické výrobky třídy III. nesmí obsahovat v jedné sestavě více než 250 g všech druhů pyrotechnických složí, z toho nejvíce:

a) 50 g výbuškových složí nebo

b) 100 g volně sypaného černého prachu ve výbuškách.

3.1 rakety nesmí obsahovat v jedné sestavě více než 75 g všech druhů pyrotechnických složí, z toho:

- 20 g výbuškových složí nebo

- 40 g volně sypaného černého prachu.

3.2 pyrotechnický výrobek sestavený z více dílů, mimo světelných obrazů, se může skládat z nejvíce 12 dílů, přičemž musí být splněny tyto podmínky:

a) celkové množství pyrotechnických složí v sestaveném pyrotechnické výrobku smí obsahovat nejvíce 800 g, u ohněpádů 1200 g,

b) jednotlivý díl smí obsahovat nejvíce 15 g volně sypaného černého prachu nebo 6 g výbuškové slože.

b) Pyrotechnické výrobky pro technické účely

Omezení pro podtřídu T0 - odpovídá třídě I. a pro podtřídu T1 odpovídá třídě II. a III. Při překročení stanovených technických požadavků na pyrotechnické výrobky a pyrotechnické slože III. třídy se jedná o pyrotechnický výrobek nebo výbušný předmět pro zábavné účely označovaný třídou IV. nebo o pyrotechnický výrobek nebo výbušný předmět pro technické účely označovaný podtřídou T2.

Zhodnocení zkoušky

6. O průběhu a výsledku zkoušky se provede záznam do protokolu s uvedením příslušné třídy nebezpečnosti výrobku.

 

 

 

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 335/2004 Sb.

Příloha č. 3 Zkušební značky stanovených střelných zbraní

ZKUŠEBNÍ ZNAČKY STANOVENÝCH STŘELNÝCH ZBRANÍ, STANOVENÉHO STŘELIVA

A PYROTECHNICKÝCH VÝROBKŮ

 

I. Značky používané pro označení stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva

a pyrotechnických výrobků v České republice

 

 

 

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 335/2004 Sb.

Příloha č. 4 Úplaty za odb. činnosti související se zkoušením střel. zbraní

Úplaty (vyjádřené v Kč) za odborné činnosti související se zkoušením střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických výrobků, výbušných předmětů a pomůcek pro jejich používání a se zkoušením balisticky odolných materiálů a konstrukcí.

A. Provedení kusového nebo opakovaného kusového ověřování u výrobce jednoho kusu střelné zbraně nebo její části a její označení podle typu střelné zbraně                                0,-

B. Provedení kusového nebo opakovaného kusového ověřování jednoho kusu střelné zbraně nebo její části předložené v úřadu a její označení podle typu střelné zbraně               350,-

C. Provedení ověřování jednoho kusu vyrobené nebo dovezené vojenské zbraně nebo její části, které nejsou určeny pro Armádu České republiky, zda mají identifikační údaje, tj. rok výroby, výrobce nebo stát původu a výrobní číslo a její označení          350,-

D. Poskytnutí zkušebního střeliva při provádění činností v položkách A. až C. podle typu střeliva

1. kulové

50,-

2. brokové

30,-

3. pistolové

20,-

4. revolverové

20,-

5. malorážkové

20,-

6. nábojky

20,-

Pokud nákupní cena střeliva převyšuje stanovenou úplatu o 10 %, účtuje se tato nákupní cena navýšená o 10 % manipulačního poplatku.

E. Vydání duplikátu certifikátu nebo protokolu                 200,-

F. Označení střelné zbraně skrytě                                 100,-

G. Podání žádosti a provedení homologace střelných zbraní podle typu střelné zbraně

a) expanzní přístroje                     25 000,-

b) expanzní zbraně                       25 000,-

c) palné zbraně                            27 000,-

d) plynové zbraně             10 000,-

H. Podání žádosti a provedení typové kontroly střeliva podle typu střeliva

a) střelivo pro palné zbraně

1. průmyslově vyráběné nebo průmyslově přebíjené náboje 20 000,-

2. průmyslově vyráběné střely                                           5 000,-

3. průmyslově vyráběné nábojnice                         5 000,-

4. průmyslově vyráběné zápalky                                        5 000,-

b) střelivo pro expanzní přístroje

1. průmyslově vyráběné pracovní nábojky                           20 000,-

2. prachové tablety                                                          20 000,-

c) střelivo pro expanzní zbraně

1. průmyslově vyráběné akustické nábojky                         20 000,-

2. průmyslově vyráběné plynové nábojky                            20 000,-

3. průmyslově vyráběné nábojky s granulemi                      20 000,-

d) střelivo pro plynové zbraně - průmyslově vyráběné střely          10 000,-

e) střelivina

1. bezdýmný prach                                                          20 000,-

2. černý prach                                                                 20 000,-

I. Podání žádosti a provedení inspekční kontroly střeliva podle typu střeliva

Za úkony uvedené v položce H. v písmenu a) až e) a v položce N. se účtují poloviční úplaty.

J. Podání žádosti a provedení typové zkoušky pyrotechnických výrobků podle typů pyrotechnických výrobků

a) pyrotechnické výrobky pro zábavné účely

1. třídy I.                          5 000,-

2. třídy II.             7 000,-

3. třídy III.                        9 000,-

4. třídy IV.                        16 000,-

b) pyrotechnické výrobky pro technické účely

1. třídy T - O                    5 000,-

2. třídy T - 1                     15 000,-

3. třídy T - 2                     20 000,-

K. Podání žádosti a provedení opakovaného ověřování pyrotechnických výrobků podle typů pyrotechnických výrobků.

Za úkony uvedené v položce J. písmena a) až b) a v položce N. se účtují poloviční úplaty.

L. Podání žádosti a provedení odborných činností

a) osobní ochranné prostředky

1. zjištění nebo ověření třídy balistické odolnosti                                        6 000,-

2. zjištění nebo ověření meze balistické odolnosti V50                                 20 000,-

3. zjištění nebo ověření třídy odolnosti proti bodnutí nebo úderu                   5 000,-

b) ochranné konstrukce, dveře, okna, rámy, žaluzie, panely, přepážky, díly karoserie, skla, složeniny „sendviče"

1. zjištění nebo ověření třídy balistické odolnosti                                        9 000,-

2. zjištění nebo ověření meze balistické odolnosti V50                                 20 000,-

3. zjištění nebo ověření třídy odolnosti proti bodnutí nebo úderu                   5 000,-

c) posouzení dovoleného výrobního provedení plynové zbraně nebo expanzní zbraně nebo střeliva 1 000,-

d) ověření, zda se jedná o výbušninu, výbušný předmět nebo pyrotechnický výrobek                     10 000,-

M. Zkouška nebo ověření jednoho stanoveného technického požadavku výrobku                           1 000,-

N. Zkouška nebo ověření varianty výrobku                       1 000,-

O. Podání žádosti a schválení postupu při znehodnocování zbraně, hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně, střeliva nebo výrobě jejich řezů

a) ověření dokumentovaného postupu a výkresové dokumentace                  1 000,-

b) ověření znehodnocení zbraně, hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně, střeliva nebo výroby jejich řezů     5 000,-

P. Podání žádosti a zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie                    4 000,-

R. Podání žádosti a přidělení kontrolní znehodnocovaní značky                           100,-

S. Vydání nálezu (certifikát, rozhodnutí, technická specifikace, protokol) 2 000,-

 

 

 

 

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 335/2004 Sb.

Příloha č. 5 Vzor služebního průkazu zaměstnance

Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva

1. Vzor lícové strany:

 

 

 

 

3. Rozměry průkazu - ID 2 podle EN ISO/IEC 7501 z roku 1995. Po obou stranách průkazu bude pod výše uvedenými texty po celé ploše průkazu podtisk složený z písmen CZ a CUZZS střídavě - mezi písmeny symbol lipového listu. Barva transparentní bleděmodrá

4. Průkaz se zataví do čiré transparentní termofólie.

 

 

 

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 335/2004 Sb.

Příloha č. 6 Počet kusů střeliva předkládaného k ověřování

 

 

Počet kusů ve vzorku podle velikosti série stanoveného střeliva

Kontrola

do 35 000

35 001 až 150 000

150 001 až 500 000

500 001  až 1 500 000

do 35 000

35 001 až 150 000

150 001 až 500 000

500 001  až 1 500 000

 

Typová kontrola

Výrobní a inspekční kontrola

Vzhledu střeliva a identifikačních údajů na střeliva a kontrola rozměrů střeliva

250

400

630

1 000

125

200

315

500

Tlaku prachových plynů střeliva nebo jiné veličiny při ekvivalentní kontrole v případě zvláštního střeliva

40

60

60

100

20

30

30

50

Funkce střeliva

40

64

64

100

20

32

32

50

Identifikačních údajů na spotřebitelském obalu

250

400

630

1000

125

200

315

500

*) Rozsah velikosti série 500 001 až 1 500 000 se nevztahuje na střelivo se středovým zápalem. Pro toto střelivo je stanovena série o velikosti nejvýše 500 000.

Množství vzorků střeliviny je stanoveno na 3 kg.