ZÁKON
50/1976 Sb.
o územním plánování a
stavebním řádu
(stavební zákon)
jak vyplývá se změn zákona č. 103/1990 Sb., zákona č.
425/1990 Sb.,
zákona č. 262/1992 Sb., zákona č.
360/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998
Sb.,
v úplném znění zákona č.
197/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněným pod č. 95/2000 Sb., nálezu
Ústavního soudu
uveřejněným pod č. 96/2000 Sb.,
zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb.,
zákona č. 59/2001 Sb., v úplném
znění zákona č. 109/2001 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č.
320/2002 Sb.,
nálezu Ústavního soudu č. 405/2002
Sb. a ve znění zákona č. 422/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č.
362/2003 Sb.,
nálezu Ústavního soudu č. 300/2004
Sb., zákona č. 437/2004 Sb.a zákona č. 127/2005 Sb.
Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
ODDÍL 1
CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO
PLÁNOVÁNÍ
(1) Územní plánování
soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho
organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující
rozvoj území.
(2) Územní plánování
vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních,
civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o
životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.
(1) Územní plánování
zahrnuje tyto úkoly a činnosti:
a) stanoví limity
využití území,
b) reguluje
funkční a prostorové uspořádání území,
c) určuje nutné
asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho
dalšího využití,
d)
vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma,
pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech
chráněných území, chráněných objektů, oblasti klidu a ochranných pásem,
e) určuje zásady a
podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho
nebo více stavebníků,
f) posuzuje
a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v
území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné
využití,
g) řeší umístění
staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro
jejich projektové řešení a realizaci,
h) navrhuje
využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický
rozvoj,
i) vytváří
podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území,
j) navrhuje
pořadí výstavby a využití území,
k) navrhuje územně
technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a
využití území,
l) vymezuje
území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.
(2) Územní plánování
vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních
průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro
řešené území zpracovány.
(3) Základními nástroji
územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace
a územní rozhodnutí.
ODDÍL 2
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
PODKLADY
Druhy územně plánovacích
podkladů
(1) Územně plánovací
podklady slouží zejména pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace,
a není-li tato dokumentace zpracována, pro územní rozhodování a pro sledování
vývoje a vyhodnocování stavu a možností rozvoje území.
(2) Územně plánovací
podklady tvoří
a)
urbanistická studie, která řeší územně technické, urbanistické a
architektonické podmínky využití území,
b) územní generel,
který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a
krajiny,
c) územní
prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje území na
základě rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí území,
demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje
území,
d) územně
technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně doplňované
soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území.
zrušeny
ODDÍL 3
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE
Územně plánovací
dokumentaci tvoří
a) územní plán
velkého územního celku,
b) územní plán
obce,
c) regulační plán.
Územní plán velkého
územního celku
(1)
Územní plán velkého územního celku stanoví uspořádání a limity řešeného území,
vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické
infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních
zájmů.
(2) Územní plán velkého
územního celku se zpracovává pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů.
Územní plán obce
(1) Územní plán obce
stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné
funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a
vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí
hranice současně zastavěného území obce.
(2) Územní plán obce se
zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě schvalujících orgánů společně pro
území více obcí; může být zpracován pro vymezenou část území hlavního města
Prahy a územně členěných statutárních měst.
Regulační plán
(1) Regulační plán
stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a
prostorového uspořádání. V případě, že pro řešené území není schválen územní
plán obce, stanoví regulační plán hranice zastavitelného území a vyznačí se
hranice současně zastavěného území obce.
(2) Regulační plán se
zpracovává pro část území obce nebo pro celé území obce s jednoznačnými územně
technickými a urbanistickými podmínkami.
ODDÍL 3a
ORGÁNY ÚZEMNÍHO
PLÁNOVÁNÍ
Orgány územního
plánování jsou
b) kraje,
c) Ministerstvo
pro místní rozvoj,
d) Ministerstvo
obrany.
Obec pořizuje v
přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány a územně plánovací
podklady.
(1) Obecní úřad obce s
rozšířenou působností pořizuje na žádost obce územní plán obce, regulační plán
a územně plánovací podklady.
(2) Krajský úřad
a) vykonává
působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obce,
b) pořizuje územní
plány velkých územních celků,
c) pořizuje územně
plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost.
(3) Ministerstvo pro
místní rozvoj
a) pořizuje územně
plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost; územně technické podklady
pravidelně prověřující stav a záměry uspořádání území pořizuje pro celé území
České republiky,
b) vykonává působnost
nadřízeného orgánu územního plánování pro hlavní město Prahu a pro kraje.
Ministerstvo obrany
pořizuje územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci na území
vojenských újezdů.
ODDÍL 4
POŘIZOVÁNÍ ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE
zrušen
(1) Orgány územního
plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s
potřebami rozvoje území.
(2) O pořízení územně
plánovací dokumentace rozhoduje z vlastního nebo jiného podnětu ten orgán,
který je příslušný k jejímu schválení.
zrušen
Náklady pořízení
Náklady spojené s
pořízením územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů hradí
orgán územního plánování, který je pořizuje, nebo obec, na jejíž žádost jsou pořizovány.
Orgán územního plánování však může požadovat částečnou nebo úplnou úhradu
nákladů na pořízení územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích
podkladů od fyzických nebo právnických osob, jejichž výhradní potřebou bylo
pořízení vyvoláno.
Zadání
(1) Orgán územního
plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, (dále jen
"pořizovatel") navrhne její hlavní cíle a požadavky pro její
vypracování v zadání na základě přípravných prací, vyhodnocení dokumentů
zpracovaných pro dané území a průzkumů a rozborů území.
(2) Místo a den
projednávání návrhu zadání územně plánovací dokumentace oznámí pořizovatel
veřejnou vyhláškou. Návrh zadání územně plánovací dokumentace musí být vystaven
u pořizovatele, popřípadě na dalších ve vyhlášce uvedených místech po dobu 30
dnů k veřejnému nahlédnutí. Do 15 dnů od posledního dne vystavení může každý
uplatnit své podněty.
(3) Návrh zadání zašle
pořizovatel dotčeným orgánům státní správy vždy jednotlivě. Tyto orgány do 30
dnů po obdržení návrhu uplatní svá stanoviska. Ke stanoviskům podaným po této
lhůtě se nepřihlíží. Návrh zadání musí být s dotčenými orgány státní správy,
které uplatnily svá stanoviska ve stanovené lhůtě, dohodnut.
(4) S návrhem zadání
územně plánovací dokumentace pořizovatel vždy seznámí orgány územního plánování
sousedních územních obvodů a na základě jejich požadavků je informuje o dalším
průběhu pořizování územně plánovací dokumentace.
(5) Návrh zadání
územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel vždy jednotlivě dotčeným
orgánům územního plánování, které mohou do 30 dnů po obdržení podat své
připomínky.
(6) Návrh zadání územně
plánovací dokumentace musí být projednán s nadřízeným orgánem územního
plánování.
(7) Návrh zadání
schvaluje ten orgán, který bude schvalovat územně plánovací dokumentaci.
Projednávání
Koncept
(1) Na základě
schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel zpracování
konceptu řešení územně plánovací dokumentace.
(2) Koncept řešení se projednává
na veřejném jednání. Jeho součástí je odborný výklad, který zajistí
pořizovatel. Místo a dobu konání veřejného jednání pořizovatel oznámí veřejnou
vyhláškou nejméně 30 dnů předem a zajistí, aby byl v této lhůtě koncept řešení
vystaven k veřejnému nahlédnutí. Dotčené orgány státní správy a nadřízený orgán
územního plánování vyrozumí pořizovatel o veřejném jednání ve stejné lhůtě
jednotlivě a vyzve je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do 30 dnů ode dne
veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit své připomínky. Ke
stanoviskům a připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(3) Oznámení o veřejném
jednání při projednávání konceptu řešení územního plánu velkého územního celku
zašle pořizovatel každému dotčenému orgánu územního plánování, který může podat
své námitky do 30 dnů ode dne veřejného jednání.
(4) Vlastníci pozemků a
staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem řešení regulačního plánu, územního
plánu obce a veřejně prospěšnými stavbami, které jsou vymezeny v konceptu
řešení územního plánu velkého územního celku, mohou podat své námitky do 30 dnů
od veřejného jednání. K námitkám podaným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.
(5) Na základě výsledků
projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel souborné stanovisko s pokyny
pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace. Souborné stanovisko dohodne
s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené
lhůtě. Pořizovatel je předloží spolu s vyjádřením nadřízeného orgánu územního
plánování ke schválení (§ 26). Součástí souborného stanoviska je návrh
rozhodnutí o podaných námitkách. Obcím a vlastníkům, kteří podali včas námitky,
sdělí pořizovatel do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že bylo
námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.
(6) Od zpracování
konceptu řešení územního plánu obce a regulačního plánu může být na návrh
pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže bylo řešení prověřeno
urbanistickou studií projednanou podle odstavců 2 a 4. Od zpracování konceptu
řešení územního plánu velkého územního celku může být na návrh pořizovatele při
schválení zadání upuštěno, jestliže řešení bylo prověřeno územní prognózou
projednanou podle odstavců 2, 3 a 4. Zadání musí splňovat v těchto případech
funkce souborného stanoviska podle odstavce 5.
Návrh
(1) Návrh územně
plánovací dokumentace musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších
určených místech po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí, což oznámí pořizovatel
veřejnou vyhláškou. Ve lhůtě do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu může
každý uplatnit své připomínky.
(2) O vystavení návrhu
vyrozumí pořizovatel písemně dotčené orgány státní správy vždy jednotlivě
nejméně 15 dnů přede dnem vystavení. Tyto orgány mohou uplatnit do 15 dnů od
posledního dne vystavení návrhu své stanovisko. Návrh územně plánovací
dokumentace pořizovatel dohodne s dotčenými orgány státní správy, které
uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Při řešení rozporů se postupuje podle
§ 136.
(3) Oznámení o vystavení
návrhu územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel každému
dotčenému orgánu územního plánování 15 dnů přede dnem vystavení. Dotčený orgán
územního plánování může uplatnit námitky k návrhu nebo nesouhlas s vyřízením
svých námitek podaných ke konceptu řešení do 30 dnů od posledního dne
vystavení.
(4) K návrhu regulačního
plánu, územního plánu obce a k vymezení veřejně prospěšných staveb v návrhu
územního plánu velkého územního celku mohou vlastníci dotčených pozemků a
staveb uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu námitky nebo
nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení.
(5) Pokud dotčené orgány
státní správy nesdělí své stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, vyzve je
pořizovatel ke splnění této povinnosti. Pokud ani do 15 dnů po doručení výzvy
neobdrží pořizovatel stanovisko dotčeného orgánu státní správy, platí, že proti
návrhu územně plánovací dokumentace nemá námitek.
(1) Pořizovatel předloží
schvalujícímu orgánu zprávu o projednání územně plánovací dokumentace spolu s
vyhodnocením všech stanovisek a připomínek a s návrhem na rozhodnutí o
námitkách a o nesouhlasech s vyřízením námitek.
(2) Dotčeným orgánům
územního plánování a vlastníkům, kteří uplatnili námitky k návrhu územně
plánovací dokumentace nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke
konceptu řešení, sdělí pořizovatel do 30 dnů po schválení, že jim bylo
vyhověno, nebo důvody, pro které jim vyhověno nebylo.
zrušen
(1) Návrh územně
plánovací dokumentace posuzuje před schválením nadřízený orgán územního
plánování s ohledem na uplatnění zájmů přesahujících území kraje nebo obce,
koordinaci využívání navazujících území a z hlediska souladu obsahu návrhu a
postupu při jeho projednání s tímto zákonem a s ostatními právními předpisy
včetně prověření souladu
a) územního plánu
obce s územním plánem velkého územního celku,
b) regulačního
plánu s územním plánem obce a s územním plánem velkého územního celku.
(2) Výsledek posouzení sdělí
nadřízený orgán územního plánování pořizovateli do 30 dnů. V případě, že shledá
nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1, lze územně plánovací dokumentaci
schválit teprve na základě potvrzení nadřízeného orgánu územního plánování, že
zjištěné nedostatky pořizovatel odstranil.
(3) Pokud nadřízený
orgán nesdělí své stanovisko ve lhůtě uvedené v odstavci 2, platí, že s
posuzovanou dokumentací souhlasí.
ODDÍL 5
SCHVALOVÁNÍ ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE
(1) Územní plány velkých
územních celků pro svá území schvaluje kraj.
(2) Územní plány obcí a
regulační plány pro svá území schvaluje obec.
(3) Územně plánovací
dokumentaci na území vojenských újezdů schvaluje Ministerstvo obrany.
(4) Vláda si může
vyhradit schválení územně plánovací dokumentace uvedené v odstavci 3.
zrušen
Na projednávání a
schvalování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se
nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
ODDÍL 6
ZÁVAZNOST ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE
(1) Územně plánovací
dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní
zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech;
ostatní části řešení jsou směrné.
(2) Schvalující orgán
vymezí závaznou část územně plánovací dokumentace včetně veřejně prospěšných
staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit [§ 108 odst. 2
písm. a) a odst. 3].
(3) Závaznou část územně
plánovací dokumentace a její změny, které schvaluje kraj nebo obec v samostatné
působnosti, vyhlašují jejich orgány obecně závaznou vyhláškou. Závazná část
územně plánovací dokumentace je závazným podkladem pro zpracování a schvalování
navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území.
Orgán územního
plánování, který je příslušný k pořízení územně plánovací dokumentace,
soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla územně
plánovací dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán
územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát
zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného území. Orgán územního
plánování je povinen uvést do souladu územní plán obce s následně schváleným
územním plánem velkého územního celku nebo regulační plán s následně schváleným
územním plánem obce a územním plánem velkého územního celku. Do té doby nelze
rozhodovat podle těch částí navazující územně plánovací dokumentace, které jsou
v rozporu s následně schválenou územně plánovací dokumentací.
(1) Změnu závazné části
územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který je příslušný ke schválení
územně plánovací dokumentace.
(2) Na návrh
pořizovatele schvalující orgán schvaluje pořízení změn územně plánovací
dokumentace, jejich zadání a stanoví postup při jejich pořízení. V odůvodněných
případech může spojit zpracování a projednání konceptu řešení a návrhu změn
územně plánovací dokumentace. Na obsah zadání, konceptu a návrhu změn územně
plánovací dokumentace stejně jako na jejich projednávání se přiměřeně vztahují
ustanovení § 20 až 29. Před schválením změn územně plánovací dokumentace si
pořizovatel vždy vyžádá stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování.
(3) O úpravě směrné
části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán, který je příslušný tuto
územně plánovací dokumentaci pořídit.
(1) V případě vzniku
záplav může orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně
plánovací dokumentace, zrušit územně plánovací dokumentaci pro území dotčené
záplavami (dále jen "vymezené dotčené území"). Orgán územního
plánování současně rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace,
která ve vymezeném dotčeném území zohlední důsledky záplav. Na zrušení územně
plánovací dokumentace pro vymezené dotčené území se ustanovení § 31 odst. 2
nepoužije.
(2) Pokud nadřízený
orgán územního plánování má za to, že orgán územního plánování, který je
příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace, měl podle odstavce 1
zrušit územně plánovací dokumentaci, a neučinil tak, vyzve jej, aby do 30 dnů
územně plánovací dokumentaci zrušil a současně rozhodl o pořízení její změny.
Pokud tak orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně
plánovací dokumentace, v uvedené lhůtě neučiní, nadřízený orgán územního
plánování platnost územně plánovací dokumentace pozastaví. Na základě toho
orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací
dokumentace, neprodleně rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace.
ODDÍL 7
ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ
Umísťování staveb,
využívání území a ochrana
důležitých zájmů v území
(1)
Umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen
na základě územního rozhodnutí, kterým je
a) rozhodnutí o
umístění stavby,
b)
rozhodnutí o využití území,
c)
rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
d) rozhodnutí o
stavební uzávěře,
e)
rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
(2)
Územní rozhodnutí nevyžadují
a) stavební úpravy
a udržovací práce,
b) drobné stavby,
c) stavby umísťované
v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné
ohraničení a výškové uspořádání prostoru,
d) informační,
reklamní a propagační zařízení,
e) dělení nebo
scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo
opatřením.
(3) Územní řízení o
umístění jednoduché stavby nebo její přístavby či nástavby a staveb rozvodů
inženýrských sítí může stavební úřad sloučit se stavebním řízením v případech,
kdy podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné; u jiných
staveb a jejich změn lze tak postupovat jen tehdy, je-li pro dané území
schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny anebo regulační plán.
Příslušnost
(1) K územnímu řízení je
příslušný stavební úřad.
(2) Je-li k územnímu
řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití území nebo o chráněném území či o
ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy
než orgán uvedený v odstavci 1, dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo
opatření se stavebním úřadem.
(3) Obec a kraj může
chráněné území nebo stavební uzávěru vyhlásit nařízením obce nebo nařízením
kraje.
Účastníci územního
řízení
(1)
Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je navrhovatel a
dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich,
včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo
dotčena.
(2) Účastníky územního
řízení o chráněném území nebo o ochranném pásmu, o stavební uzávěře a o dělení nebo
scelování pozemků jsou navrhovatel a osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva
k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být rozhodnutím přímo dotčena.
(3) Účastníkem každého
územního řízení je obec. Účastníkem územního řízení je dále ten, komu zvláštní
zákon toto postavení přiznává; to neplatí v případech, kdy se
postupuje podle § 137a.
(4) Účastníky územního
řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.
Zahájení územního řízení
(1) Územní řízení se zahajuje
na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu
státní správy. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k
tomuto zákonu, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy. V návrhu se
uvede seznam osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou
navrhovateli známé.
(2) Pokud navrhovaná
stavba nebo jiné opatření v území bude svými negativními vlivy překračovat
limitní hodnoty stanovené právními předpisy, předloží navrhovatel též návrh na
vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.
(3) Neposkytuje-li
předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby
nebo jiného opatření v území (§ 32), zejména vlivů na životní prostředí, vyzve
stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě, maximálně však 12
měsíců, doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej, že jinak územní
řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí
požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.
Lhůtu o přerušení územního řízení nelze prodloužit dalším rozhodnutím.
(1) Stavební úřad oznámí
zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým
účastníkům a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Místo a
den ústního jednání, případně místního šetření sdělí stavební úřad jeho
účastníkům nejméně 15 dnů předem. Současně upozorní účastníky, že své námitky a
připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude
přihlédnuto.
(2) Od ústního jednání
může stavební úřad upustit v případě, že je pro území zpracována územně
plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit návrh na územní
rozhodnutí. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí lhůtu, do které
mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám
nebude přihlédnuto; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
(3) Dotčené orgány
státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své
připomínky a námitky účastníci územního řízení. Potřebuje-li některý z orgánů
státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho
žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. Pokud
dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí či opatření vyžadované zvláštním
předpisem bylo k návrhu získáno před oznámením zahájení územního řízení,
nesdělí ve stanovené nebo prodloužené lhůtě stanovisko k návrhu, platí, že z
hlediska jím sledovaných veřejných zájmů se stavbou či jiným opatřením v území
souhlasí.
(4) Zahájení územního
řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných případech též stavby
zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o
využití území, o chráněném území a ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře,
týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení
veřejnou vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou
vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi.
Podklady územního
rozhodnutí
(1) Podkladem pro vydání
územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace. Nebyla-li pro území
zpracována územně plánovací dokumentace, opatří stavební úřad jiné podklady v
rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územně plánovací podklady,
skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.
(2) Stavební úřad v
územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a
potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho
soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí,
zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu a obecným technickým
požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a
orientace, popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické,
protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany
přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního
půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.
(3) Stavební úřad v
územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů
státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků
řízení a jejich námitky. S dotčenými orgány státní správy, jejichž rozhodnutí
nebo opatření k podanému návrhu byla získána před oznámením zahájení územního
řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu podle míry, v jaké byly jejich
požadavky splněny.
Jestliže nemá
navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka
územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen
tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit nebo má-li se
navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu.
S územním řízením se
spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy
jinak, i jiná řízení nutná k umístění stavby nebo k určení využití území.
Územní rozhodnutí
V územním rozhodnutí vymezí
stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných
zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního
plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a
časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k
ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V
rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech
vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její
části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být
zahrnuty do stavebního povolení.
(1) Rozhodnutí o
umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí 2 roky ode dne, kdy nabylo
právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu;
nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební
povolení nebo povolení k terénním úpravám a pracím podle tohoto zákona (§ 71
odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu.
Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území pozbývá platnosti též
dnem, kdy bylo stavebnímu úřadu doručeno oznámení navrhovatele nebo jeho
právního nástupce o tom, že upustil od záměru, k němuž se rozhodnutí vztahuje.
(2) Dobu platnosti rozhodnutí
o chráněném území nebo o ochranném pásmu, jakož i rozhodnutí o stavební uzávěře
stanoví stavební úřad. Jestliže nelze platnost rozhodnutí předem časově omezit,
rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který
bylo územní rozhodnutí vydáno.
(3) Dobu platnosti
územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žádost navrhovatele, pokud
byla podána před uplynutím lhůty.
(4) Územní rozhodnutí je
závazné i pro právní nástupce jeho navrhovatele a ostatních účastníků územního
řízení.
Změna územního
rozhodnutí
(1) Stavební úřad může z
podnětu navrhovatele nahradit územní rozhodnutí, které je v právní moci, novým
územním rozhodnutím, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné
podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Za stejných okolností
může stavební úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního podnětu.
(2) Stavební úřad
projedná návrh na změnu územního rozhodnutí s účastníky řízení v rozsahu, v
jakém se změna přímo dotýká jejich práv, právem chráněných zájmů nebo
povinností, a s dotčenými orgány státní správy v rozsahu, v jakém se změna
dotýká zájmů chráněných těmito orgány podle zvláštních předpisů.
(3) Stavební úřad může z
rozhodnutí o chráněném území, o ochranném pásmu a o stavební uzávěře v
odůvodněných případech a po dohodě s dotčenými orgány státní správy povolit
výjimku ze stavebního zákazu nebo z omezení některých činností v území.
Oznámení územního
rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí se
účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení.
(2) Veřejnou vyhláškou
se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové stavby, a v odůvodněných
případech též o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků
řízení, jakož i rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo o
ochranném pásmu a rozhodnutí o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého území.
Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v
místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
(3) Odkladný účinek
odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit.
ČÁST DRUHÁ
STAVEBNÍ ŘÁD
ODDÍL 1
OPRÁVNĚNÍ
K PROJEKTOVÉ A INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI
A K PROVÁDĚNÍ STAVEB
zrušen
Oprávnění k provádění
staveb
(1) Stavbu a její změnu
může provádět jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k provádění
stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních
předpisů; při provádění stavby musí být zabezpečeno odborné vedení
realizace stavby [§ 46a odst. 1 a § 46a odst. 3 písm. b)].
(2) Jednoduché stavby a
jejich změny, s výjimkou staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d),
včetně jejich změn, může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže
zabezpečí odborné vedení jejich realizace oprávněnou osobou [§ 46a odst. 1,
odst. 3 písm. b)].
(3) Jednoduché stavby
uvedené v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobné stavby, změny těchto staveb
a udržovací práce na stavbě může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí,
jestliže zabezpečí odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má odborné
vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického
směru a alespoň tři roky praxe v oboru (dále jen "kvalifikovaná
osoba"), pokud sám není odborně způsobilý dozor provádět.
ODDÍL 2
ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOST K
NĚKTERÝM
ČINNOSTEM VE VÝSTAVBĚ
zrušeny
Vybrané činnosti ve
výstavbě
(1) Vybrané činnosti,
jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě (dále jen
"vybrané činnosti ve výstavbě"), mohou vykonávat pouze fyzické osoby,
které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu.
(2) Právnické osoby
mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě, jen pokud zabezpečí jejich výkon
osobami uvedenými v odstavci 1.
(3) Za vybrané činnosti
se pro účely tohoto zákona považují
a) projektová
činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace a dále
zpracování dokumentace staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního
povolení, včetně statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb. S výjimkou
staveb pro bydlení, staveb podzemních, opěrných zdí a změn těchto staveb se za
vybrané činnosti nepovažuje zpracování dokumentace drobných staveb a
jednoduchých staveb a jejich změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává
kvalifikovaná osoba,
b) vedení
realizace staveb, s výjimkou vedení realizace jednoduchých staveb uvedených v §
139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobných staveb a změn těchto staveb.
(4) Osoby, jejichž
odborná způsobilost byla ověřena, jsou povinny při své odborné
činnosti chránit veřejné zájmy.
(1) Osoba vykonávající
činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm. a) (dále jen "projektant")
odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové
dokumentace. Statický výpočet musí být zpracován v takové formě, aby byl
kontrolovatelný. Projektant odpovídá za správnost a úplnost zpracování konceptu
a návrhu územně plánovací dokumentace. Projektant je povinen přizvat ke
zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s
příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace
zpracovat sám.
(2) Osoba, která vede
realizaci stavby, je v rozsahu předmětu svého podnikání (činnosti) odpovědná za
řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve
stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností k
ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce vyplývajících z ostatních
právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé
druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou
odborně způsobilou osobu.
ODDÍL 3
VÝROBKY PRO STAVBU
(1) Pro stavbu mohou být
navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z
hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném
provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na
mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a
životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a
ochranu tepla.
(2) Vlastnosti výrobků
pro stavbu mající rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby musí být
ověřeny podle zvláštních předpisů z hledisek uvedených v odstavci 1.
zrušeny
ODDÍL 4
POVOLOVÁNÍ STAVEB, ZMĚN
STAVEB
A UDRŽOVACÍCH PRACÍ
Stavby, jejich změny a
udržovací práce
Stavby, jejich změny a
udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na
základě ohlášení stavebnímu úřadu.
(1) Stavební povolení se
vyžaduje, pokud tento zákon a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy
nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické
provedení, účel a dobu trvání; stavební povolení se vyžaduje též u změn
dokončených staveb.
(2) Ohlášení stavebnímu
úřadu postačí
b) u stavebních úprav,
kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby,
nemění se způsob užívání stavby.
(3)
Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují udržovací práce, jejichž provedení by mohlo
ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní
prostředí, a všechny udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.
Stavební povolení ani
ohlášení se nevyžaduje
a) u důlních děl,
důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud
podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních
předpisů,
b) u nadzemních a
podzemních vedení telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů a u
telefonních budek, s výjimkou nosných konstrukcí anténních systémů (včetně anténních
systémů) o celkové výšce nad 15 m,
c) u krátkodobých
přenosných zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní
výzdobu a osvětlení budov,
d) u scénických
staveb pro film a televizi,
e) u geodetických
dřevěných a přenosných měřických věží, signálů a pyramid,
f) u
konstrukcí chmelnic a vinic,
g) u stavebních
úprav elektrických vedení bez omezení napětí a stavebních úprav nadzemních a
podzemních vedení telekomunikační sítě, pokud se nemění jejich trasa,
h) u stavebních úprav
vnitřních telekomunikačních rozvodů,
i) u
udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55 odst. 3,
j) u staveb
do 20 m2 zastavěné plochy a 4 m výšky, pokud jsou součástí nebo
příslušenstvím vedení telekomunikační sítě,
k) u nosných
konstrukcí anténních systémů (včetně anténních systémů) do celkové výšky 15 m.
Ohlášení stavebnímu
úřadu
(1) Stavebník [§ 139
písm. d)] drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací uvedených v §
55 odst. 2 a 3 je povinen jejich provedení předem písemně ohlásit stavebnímu
úřadu. Stavební úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební
úpravu nebo udržovací práce lze provést jen na základě stavebního povolení.
(2) Ohlášenou drobnou
stavbu, stavební úpravu a udržovací práce může stavebník provést jen na základě
písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek.
Pokud toto sdělení nebude stavebníkovi oznámeno do 30 dnů ode dne ohlášení
anebo stavební úřad v téže lhůtě nestanoví, že ohlášená drobná stavba, stavební
úprava či udržovací práce podléhá stavebnímu povolení, může ji stavebník
provést.
(3) Za den ohlášení se
považuje den, kdy ohlášení bylo podáno u stavebního úřadu.
(4) Mají-li být
prováděny stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě, která je kulturní
památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení stavebnímu úřadu stanovisko
orgánu státní památkové péče. Totéž se týká objektů na územích vyhlášených
ochranných pásem a chráněných území podle příslušného zákona.
Žádost o stavební
povolení
(1) Žádost o stavební
povolení spolu s předepsanou dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu.
(2) Stavebník musí
prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby anebo že má k pozemku či stavbě
jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu, provést
změnu stavby anebo udržovací práce na ní.
(3) Jde-li o stavební
úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě, může být stavebníkem právnická
nebo fyzická osoba, která je nájemcem stavby, předloží-li o tom písemnou dohodu
s vlastníkem stavby.
(4) Stavebník podzemních
staveb podléhajících tomuto zákonu neprokazuje vlastnické nebo jiné právo k
pozemku či stavbě na něm, jde-li o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí
nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a které ani jinak
nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.
(5) Žádá-li stavebník o
povolení stavby, která má zčásti spočívat na stavbě ve vlastnictví jiné osoby,
musí připojit k žádosti o povolení stavby písemnou smlouvu o zřízení věcného
břemene uzavřenou s vlastníkem stavby, na jejíž části má spočívat; totéž platí
i v případech, kdy se obě stavby mají provádět současně.
Účastníci stavebního
řízení
(1)
Účastníky stavebního řízení jsou
a) stavebník,
b) osoby, které
mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob,
které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a
tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena,
c) další osoby,
kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává, nejedná-li se o stavební řízení
vedené podle § 137a odst. 3.
(2) U staveb prováděných
svépomocí je účastníkem stavebního řízení též osoba, která na návrh stavebníka
bude odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a
3).
(3) Stavební úřad může
ke stavebnímu řízení přizvat i jiné osoby, zejména projektanta a zhotovitele
stavby; ty však nejsou účastníky stavebního řízení.
(4) Účastníky stavebního
řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.
Stavební řízení
(1) Neposkytuje-li
předložená žádost o stavební povolení, zejména dokumentace, dostatečný podklad pro
posouzení navrhované stavby nebo udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v
dokumentaci dodrženy podmínky územního rozhodnutí, vyzve stavební úřad
stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do
souladu s podmínkami územního rozhodnutí, a upozorní jej, že jinak stavební
řízení zastaví.
(2) Stavební úřad
zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla zpracována oprávněnou
osobou, popřípadě nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 nebo
neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí.
(3) Stavební úřad
zastaví též stavební řízení, nebude-li dokumentace stavby zajišťovat podmínky
pro její užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a nebude-li dokumentace ve lhůtě podle § 60
odst. 1 doplněna.
(1) Stavební úřad oznámí
zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým
účastníkům a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. Současně upozorní
účastníky, že své námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak
že k nim nebude přihlédnuto. K připomínkám a námitkám, které byly nebo mohly
být uplatněny v územním řízení nebo při projednávání regulačního plánu, jakož i
územního plánu zóny nebo územního projektu zóny, se nepřihlíží.
(2) Od místního šetření,
popřípadě též od ústního jednání může stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře
známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení
navrhované stavby.
(3) Stavební úřad oznámí
účastníkům zahájení stavebního řízení nejméně 7 dní před konáním místního
šetření, popřípadě ústního jednání. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání,
určí do kdy mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později
podaným námitkám nebude přihlédnuto; určená lhůta nesmí být kratší než 7 dní.
(4) U liniových staveb
nebo v odůvodněných případech též u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem
účastníků řízení, stavební úřad uvědomí účastníky o zahájení stavebního řízení
veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření, popřípadě
ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené
podle odstavce 3.
(5) Obec a dotčené
orgány státní správy uvědomí stavební úřad vždy jednotlivě. Dotčené orgány jsou
povinny sdělit své stanovisko ve stejné lhůtě, ve které mohou uplatnit své
námitky účastníci řízení.
(6) Pokud dotčený orgán
státní správy, jehož rozhodnutí nebo opatření vyžadované zvláštním předpisem
bylo k projektové dokumentaci připojené k žádosti o stavební povolení získáno
před oznámením zahájení stavebního řízení, nesdělí ve stanovené lhůtě
stanovisko k navrhované stavbě, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných
zájmů se stavbou souhlasí.
(1) Ve stavebním řízení
stavební úřad přezkoumá zejména, zda
a) dokumentace
splňuje podmínky územního rozhodnutí,
b) dokumentace
splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního
prostředí, ochrany zdraví a života, a odpovídá obecným technickým požadavkům na
výstavbu a zvláštnímu předpisu,
c) je zajištěna
komplexnost a plynulost výstavby, zda je zajištěno včasné vybudování
technického, občanského nebo jiného vybavení potřebného k řádnému užívání,
d) bude stavba
prováděna oprávněnou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikající podle
zvláštních předpisů nebo zda je u staveb a prací na nich, které budou provádět
právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů samy
pro sebe nebo které budou prováděny svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3), zajištěno
odborné vedení a provádění stavby nebo zda je zajištěn odborný dozor.
(2) Má-li být stavba
užívána jako provozovna, zkoumá stavební úřad z hledisek uvedených v odstavci 1
písm. b) i účinky budoucího provozu; technicko-ekonomickou úroveň projektu
technologického zařízení nepřezkoumává.
(3) Stavební úřad ve
stavebním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených
orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření
účastníků řízení a jejich námitky.
(4) Jestliže by
uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním
zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy, stavební
úřad žádost o stavební povolení zamítne.
zrušen
(1) S orgány státní
správy a s účastníky, jejichž stanoviska a vyjádření k dokumentaci předložené
při stavebním řízení byla opatřena před jeho zahájením, omezí stavební úřad
projednání žádosti podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.
(2) Stavební řízení o
liniových stavbách, k nimž byla před stavebním řízením opatřena kladná vyjádření
účastníků řízení, omezí stavební úřad v části trasy, která probíhá nezastavěným
územím, na zajištění souladu stanovisek dotčených orgánů státní správy a na
zjištění, zda žádost odpovídá podmínkám územního rozhodnutí.
Se stavebním řízením se spojují,
pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i
jiná řízení nutná k uskutečnění stavby.
Stavební povolení
Ve stavebním povolení
stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a
rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stavební úřad zabezpečí stanovenými
podmínkami zejména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby,
komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu,
popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených
dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních
účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí.
Stavební povolení pozbývá
platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní
moci, pokud stavební úřad v odůvodněných případech nestanovil pro zahájení
stavby delší lhůtu.
(1) Stavební úřad může
na žádost stavebníka v odůvodněných případech povolit změnu stavby ještě před
jejím dokončením.
(2) V rozsahu, v jakém
se změna dotýká práv, právem chráněných zájmů nebo povinností účastníků
stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány státní správy,
projedná stavební úřad žádost a vydá rozhodnutí, jímž buď změnu stavby povolí,
přičemž rozhodne i o případných námitkách účastníků a stanoví podle potřeby
další závazné podmínky, nebo žádost zamítne. Na řízení o změně se vztahují
přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.
(3) Závaznou podmínkou
podle předchozího odstavce je u staveb občanského vybavení v částech určených
pro užívání veřejností zajištění přístupu a užívání osobám s omezenou
schopností pohybu a orientace.
(1) Stavební povolení a
rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti se oznámí stejným způsobem jako
zahájení stavebního řízení a vyrozumění o ústním jednání; tato rozhodnutí,
týkající se jednoduchých a drobných staveb, se oznámí též orgánům státní
správy, které si vyhradily posouzení dokumentace.
(2) Oznamuje-li se
stavební povolení veřejnou vyhláškou, vyvěsí se stavební povolení po dobu 15
dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
Stavební povolení a
rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti jsou závazná i pro právní nástupce
účastníků řízení.
ODDÍL 5
TERÉNNÍ ÚPRAVY, PRÁCE A
ZAŘÍZENÍ
(1) Povolení stavebního
úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné
orgány, terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo
odtokové poměry a dále též těžební a jim podobné a s nimi související práce,
nejedná-li se o činnost prováděnou hornickým způsobem. Povolení se
nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil.
(2) Ohlášení stavebnímu
úřadu vyžadují informační, reklamní a propagační zařízení (dále jen "zařízení")
o ploše větší než 0,6 m2, která jsou umísťována na pozemku nebo
stavbě a jsou viditelná z veřejných prostorů. Zařízení v obvodu dráhy podléhá souhlasu speciálního stavebního úřadu.
(3) Umísťování
reklamních a propagačních zařízení na stavbách, které jsou kulturní památkou, a
v jejich prostorech je možné pouze se souhlasem příslušného orgánu památkové
péče.
(4)
Ohlášené zařízení lze provést jen na základě písemného sdělení stavebního
úřadu, že proti jeho provedení nemá námitek. Stavební úřad může stanovit, že
zařízení lze provést jen na základě povolení; má-li být zařízení umístěno v
ochranném pásmu pozemní komunikace, stavební úřad stanoví, že zařízení lze
provést jen na základě povolení.
(5) Ohlášení se
nevyžaduje u označení budov státních nebo samosprávných orgánů a jiných
veřejných institucí, veřejně prospěšných staveb, u návěstí v zájmu veřejné
bezpečnosti a pořádku, u uličních, požárních, dopravních a vodohospodářských
značek, u označení zvláště chráněných území, geodetických bodů, veřejných telefonních
automatů, hovoren a stanic apod. Ohlášení se nevyžaduje též u označení budov
právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů.
(6) Obec může obecně
závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti stanovit své požadavky pro
umísťování zařízení ve svém územním obvodu z hlediska místních podmínek.
K podání žádosti o
povolení nebo k ohlášení terénních úprav, prací a zařízení podle § 71 je
oprávněn vlastník pozemku nebo stavby anebo ten, kdo prokáže jiné právo k použití
pozemku nebo stavby pro požadovaný účel.
Na řízení o povolení
terénních úprav, prací a zařízení podle § 71 odst. 1 a 4 se vztahují přiměřeně
ustanovení oddílu 4.
zrušen
ODDÍL 6
VYTYČOVÁNÍ STAVEB
(1) Před zahájením stavby,
přístavby, terénních úprav a těžebních prací na povrchu musí stavebník zajistit
vytyčení prostorové polohy odborně způsobilými osobami. Výsledky vytyčení musí
být ověřeny úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry.
(2) Způsob vytyčení prostorové
polohy jednoduchých a drobných staveb, terénních úprav a těžebních prací na
povrchu stanoví obecně závazný právní předpis.
(3) Vytyčování se
provádí podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním
povolením.
ODDÍL 7
UŽÍVÁNÍ STAVEB
Kolaudace staveb
(1) Dokončenou stavbu,
popřípadě její část schopnou samostatného užívání nebo tu část stavby, na které
byla provedena změna nebo udržovací práce, (dále v oddílu 7 jen
"stavba"), pokud tyto stavby vyžadovaly stavební povolení, lze užívat
jen na základě kolaudačního rozhodnutí.
(2) Dokončené terénní
úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, jakož i
informační, reklamní a propagační zařízení se kolaudují pouze v případě, že to
stavební úřad stanovil při jejich povolení.
Kolaudační řízení
provádí stavební úřad, který vydal stavební povolení nebo povolil terénní
úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, jakož i
informační, reklamní a propagační zařízení.
(1) Účastníky
kolaudačního řízení jsou
a) stavebník,
b) vlastník
stavby,
c) uživatel
(provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám,
d) vlastník
pozemku, na kterém je kolaudovaná stavba umístěna, pokud jeho vlastnické právo
může být kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) Sloučí-li stavební
úřad s kolaudačním řízením řízení o změně dokumentace ověřené ve stavebním
řízení, jsou účastníky řízení i ti účastníci stavebního řízení, jichž by se
změna mohla dotknout.
(1) Kolaudační řízení se
zahajuje na návrh stavebníka. Návrh může podat i budoucí uživatel
(provozovatel), musí však stavebnímu úřadu předložit písemnou dohodu se
stavebníkem o užívání stavby.
(2) Návrh na kolaudaci
stavby se podává písemně. V návrhu musí být uveden předpokládaný termín
dokončení stavby.
(1) Stavební úřad oznámí
účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy zahájení kolaudačního řízení
nejméně 7 dnů před ústním jednáním spojeným s místním šetřením. U liniových
staveb s velkým počtem účastníků řízení stavební úřad uvědomí účastníky o
zahájení kolaudačního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním
místního šetření.
(2) V oznámení o
zahájení kolaudačního řízení upozorní stavební úřad účastníky a dotčené orgány
státní správy, že námitky a stanoviska mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání,
jinak že k nim nebude přihlédnuto.
(3) Je-li to účelné,
přizve stavební úřad ke kolaudačnímu řízení projektanta, popřípadě zhotovitele
stavby.
(1) V kolaudačním řízení
stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace
ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky
stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Dále zkoumá, zda
skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat veřejné zájmy,
především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí,
bezpečnosti práce a technických zařízení.
(2) Dojde-li během
provádění stavby ke změně státních technických norem nebo jiných technických
předpisů, podle nichž byla zpracována projektová dokumentace, přihlíží k nim stavební
úřad jen tehdy, pokud se jejich ustanovení vztahují i na stavby projektované a
prováděné před jejich účinností.
(3) Zjistí-li stavební
úřad při kolaudačním řízení na stavbě závady bránící jejímu užívání, zejména
nejsou-li splněny podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení k
zabezpečení užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,
stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení.
(4) S kolaudačním
řízením může být spojeno řízení o změně stavby (§ 68), pokud se skutečné
provedení podstatně neodchyluje od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve
stavebním řízení.
(1) Kolaudačním
rozhodnutím se povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí,
stanoví se podmínky pro užívání stavby.
(2) V kolaudačním
rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných
technických požadavků na výstavbu, odstranění drobných nedostatků skutečného
provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k
jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které
neohrožují zdraví a bezpečnost osob a nebrání ve svém souhrnu řádnému a
nerušenému užívání stavby k určenému účelu; jinak kolaudační rozhodnutí nevydá.
(3) Má-li být stavba
užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí zároveň osvědčením, že
provozovna je způsobilá k provozu.
(4) Kolaudační
rozhodnutí se oznámí stejným způsobem, jakým bylo oznámeno zahájení
kolaudačního řízení.
Stavební úřad může na
žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby i
před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost
stavby a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Stavebník musí
k žádosti připojit dohodu se zhotovitelem stavby obsahující sjednané podmínky
předčasného užívání. Nejpozději do 15 dnů po dokončení stavby je stavebník nebo
budoucí uživatel povinen podat stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci stavby.
U staveb právnických
osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů, kde komplexní
vyzkoušení přechází plynule do zkušebního provozu, může být zkušební provoz
zahájen se souhlasem stavebního úřadu před vydáním kolaudačního rozhodnutí.
Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh
zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v dohodě s
dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu
provozu a stanoví pro něj podmínky. Po ukončení a vyhodnocení zkušebního
provozu nebo jeho časového úseku vydá stavební úřad na návrh stavebníka nebo
uživatele stavby kolaudační rozhodnutí.
Změna v užívání stavby
(1) Stavbu lze užívat
jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě ve stavebním povolení.
Změny ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo
podstatném rozšíření výroby, popřípadě činnosti, která by mohla ohrozit zdraví
a život nebo životní prostředí, jsou přípustné jen na základě rozhodnutí
stavebního úřadu o změně v užívání stavby; na řízení se vztahují přiměřeně
ustanovení § 76 až 84.
(2) Změnu v užívání
stavby, která je spojená se změnou stavby, projedná stavební úřad ve stavebním
řízení a po jejím dokončení provede kolaudaci změny stavby.
(3) Změna v užívání
stavby nemůže být povolena, pokud je v rozporu se závaznou částí územně
plánovací dokumentace.
ODDÍL 8
ÚDRŽBA STAVEB A JEJICH
ODSTRAŇOVÁNÍ
Údržba stavby
(1) Vlastník stavby je v
souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem a s rozhodnutím stavebního
úřadu (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí) povinen udržovat stavbu v
dobrém stavebním stavu, tak aby nevznikalo nebezpečí požárních a hygienických
závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení nebo ohrožení jejího vzhledu a aby
se co nejvíce prodloužila její uživatelnost.
(2) Neprovádí-li
vlastník řádně údržbu stavby, může mu stavební úřad nařídit, aby v určené lhůtě
a za stanovených podmínek zjednal nápravu. Uživatelé bytů a nebytových prostor
jsou povinni umožnit provedení nařízené údržby stavby.
(3) Ustanovení odstavců
1 a 2 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto
zákona.
Nezbytné úpravy
(1) Vyžaduje-li to
veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních,
ohrožení životního prostředí a estetických, nařídí stavební úřad provedení
nezbytných úprav na stavbě vlastníku stavby nebo na stavebním pozemku vlastníku
tohoto pozemku. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést
na svůj náklad.
(2) Ustanovení odstavce
1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
(3) Nevyžaduje-li
nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci nebo jiné podklady, uloží
stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku provedení úpravy a
stanoví rozsah, způsob, podmínky a lhůtu jejich provedení.
(4) Vyžaduje-li
provedení nezbytné úpravy dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad
vlastníku stavby nebo stavebního pozemku jejich předložení ve stanovené lhůtě a
rozsahu; nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad potřebnou
dokumentaci nebo jiné podklady na jeho náklad. Po jejich předložení (opatření)
stavební úřad nařídí nezbytnou úpravu a stanoví podmínky a lhůtu jejího
provedení. Stavbu nebo její část, ve které byly dokončeny nařízené nezbytné úpravy,
lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební úřad od
jejich kolaudace neupustil.
Odstraňování staveb
(1) Stavební úřad nařídí
vlastníku stavby nebo zařízení odstranění
a)
závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud ji nelze hospodárně
opravit,
b) stavby nebo
zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním.
Odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu
s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry
územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými
požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy a jestliže stavebník
v řízení o odstranění stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží
podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v rozsahu
jako k žádosti o stavební povolení,
c) stavby, k níž
bylo stavební povolení zrušeno (§ 102 odst. 4),
d) dočasné stavby,
u níž uplynula stanovená doba jejího trvání nebo pominul účel, pro který byla
zřízena.
(2) Zjistí-li stavební
úřad v průběhu stavebního řízení, že stavba již byla zahájena bez stavebního
povolení, řízení zastaví a bude postupovat podle odstavce 1 písm. b).
(3) Podá-li stavebník proti
rozhodnutí o odstranění zařízení vydanému podle § 88 odst. 1 písm. b) odvolání,
předmětné zařízení nemůže být provozováno a reklamy budou odstraněny nebo zcela
zakryty tak, aby nebyly viditelné. Nesplní-li majitel zařízení tuto povinnost,
vykoná ji stavební úřad na náklady vlastníka sám.
(4) K odstranění stavby,
pokud nebylo nařízeno, je třeba povolení stavebního úřadu. O povolení může
žádat vlastník stavby.
(5)
Povolení stavebního úřadu se nevyžaduje k odstranění zařízení staveniště, jehož
dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu trvání výstavby, a k
odstranění staveb a zařízení, jež nepodléhají stavebnímu povolení. U drobných
staveb [§ 55 odst. 2 písm. a)], informačních, reklamních a propagačních
zařízení postačí ohlášení lhůty, do kdy budou odstraněny.
(6) Vlastník zařízení
staveniště projedná předem se stavebním úřadem možnost dalšího využití zařízení
staveniště, jestliže po dokončení výstavby je možné využít je pro jiné účely.
Podle výsledku projednání buď předloží stavebnímu úřadu návrh na změnu účelu
užívání, popřípadě stavební úpravy, nebo zařízení staveniště po dokončení
výstavby odstraní.
(1) Náklady na
odstranění stavby nese její vlastník. Stavební úřad může rozhodnout, že část
skutečných nákladů na odstranění stavby uhradí vlastník podle míry své
odpovědnosti za stav stavby, a zbylá část se uhradí z prostředků na státní
stavební příspěvek.
(2) Vlastník
odstraňované stavby odpovídá za škodu vzniklou na sousedních stavbách nebo
pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich závadným stavem. Náklady zabezpečovacích
prací, které je nutno souběžně provést pro závadný stav sousední stavby, nese
vlastník této stavby.
(1) Řízení o odstranění
stavby provádí stavební úřad, který by byl příslušný vydat pro stavbu stavební
povolení.
(2) V rozhodnutí, jímž
se nařizuje nebo povoluje odstranění stavby, stanoví stavební úřad podmínky pro
zajištění nezbytné dokumentace odstraňované stavby, pro odborné vedení prací a
bezpečnosti včetně okolních staveb, dále podmínky vyplývající z obecných technických
požadavků na výstavbu a podmínky pro archivování dokumentace.
(3) Jestliže o
odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad stanoví pouze podmínky podle
odstavce 2.
Jsou-li závadným stavem stavby
bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat, může
stavební úřad výjimečně vydat ústní příkaz k odstranění stavby a zabezpečit
odstranění stavby bez projednání s vlastníky stavby. Stavební úřad nejpozději
do 3 dnů oznámí písemně rozhodnutí vlastníku stavby a důvody, pro které byl
příkaz vydán, a rozhodne o úhradě nákladů na odstranění stavby.
(1) Rozhoduje-li
stavební úřad o odstranění památkově chráněné stavby, opatří si předem souhlas
příslušného orgánu státní památkové péče. Obdobně si stavební úřad opatří
souhlas orgánu uvedeného ve zvláštních předpisech, je-li to v nich přímo
stanoveno.
(2) Ustanovení odstavce
1 se nevztahuje na vydání příkazu k odstranění stavby podle § 91; stavební úřad
však oznámí orgánům uvedeným v odstavci 1 důvody, které vedly k vydání příkazu
k odstranění stavby, pokud možno ještě před započetím odstraňovacích prací.
(1) Stavební úřad
zjednoduší postup podle § 88 až 92 při odstraňování provedených změn staveb,
terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací,
jakož i informačních, reklamních a propagačních zařízení.
(2) Stavební úřad nařídí
odstranění informačních, reklamních a propagačních zařízení, jestliže splnila
účel, pro který byla povolena, nebo pro opotřebení přestala sloužit původnímu
účelu. Stavební úřad nařídí odstranění takových zařízení jejich zřizovateli,
popřípadě jeho právnímu nástupci, nebo jejich uživateli; nelze-li je zjistit,
nařídí odstranění tomu, kdo má vlastnické nebo jiné právo ke stavbě nebo
pozemku, na nichž bylo zařízení umístěno.
Nařízení zabezpečovacích
prací
(1) Ohrožuje-li stavba
svým stavem život nebo zdraví osob, popřípadě značné národohospodářské nebo kulturní
hodnoty, a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit, nařídí stavební úřad
provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby.
(2) Hrozí-li nebezpečí z
prodlení a nezajistí-li provedení zabezpečovacích prací vlastník stavby,
stavební úřad ve spolupráci s obcí zajistí jejich okamžité provedení
prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních
předpisů, která je k provedení prací odborně vybavena; takové osobě může
stavební úřad provedení prací nařídit.
(3) Neodkladné
zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na náklad vlastníka
stavby. Zajistí-li stavební úřad provedení prací podle odstavce 2, uhradí
náklady s tím spojené a vymáhá jejich zaplacení na vlastníku stavby obec.
(4) Ustanovení odstavců
1 až 3 se použijí přiměřeně, nařizují-li se zabezpečovací práce pro terénní
úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
Státní stavební
příspěvek
(1) Stavební úřad může
poskytnout vlastníku stavebního pozemku nebo stavby na jeho žádost státní
stavební příspěvek ke krytí účelně vynaložených nákladů na provedení nařízených
nezbytných úprav, zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby, pokud byly
nařízeny výlučně ve veřejném zájmu a pokud důvodem takového nařízení nebylo
porušení povinností vlastníka stavebního pozemku nebo stavby.
(2) Stavební úřad si
vyhradí vrácení příspěvku, popřípadě jeho části, pro případ, že dojde k
úplatnému převodu stavby, která byla provedenými pracemi zhodnocena.
(3) Státní stavební
příspěvek podle odstavce 1 nelze poskytnout, je-li možno zajistit úhradu
nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav podle jiných právních
předpisů.
Vyklizení stavby
(1) Je-li stavba v
takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob, nařídí
stavební úřad uživatelům stavby její vyklizení; odvolání proti rozhodnutí nemá
odkladný účinek.
(2) Rozhodnutí o
vyklizení stavby podle odstavce 1 lze oznámit ústně; písemné vyhotovení tohoto
rozhodnutí musí být doručeno neprodleně.
(3) Stavební úřad také
nařídí vyklizení stavby, je-li to nutno k provedení neodkladných
zabezpečovacích prací, které sám nařídil.
(4) Jde-li o stavbu
obsahující byty, vyrozumí stavební úřad obec. Při zajištění bytové náhrady se
postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu.
Rozhodnutí stavebního
úřadu vydaná podle § 85, 86, 87, 88, 94 a 96 jsou závazná i pro právní nástupce
účastníků řízení.
Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení
podle § 85 až 96 jsou osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a
stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, a jejichž práva,
právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, a dále
osoby, které na návrh stavebníka budou odborně vést realizaci stavby nebo
vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).
(2) Uživatelé
jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení jen tehdy,
jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena
opatřeními, která mají být v řízení podle odstavce 1 stavebním úřadem nařízena.
(3) Účastníkem řízení je
i právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů,
popřípadě její organizační složka, která bude provádět neodkladné zabezpečovací
práce.
ODDÍL 9
STÁTNÍ STAVEBNÍ DOHLED
Státní stavební dohled
zajišťuje ochranu veřejných zájmů, jakož i práv a právem chráněných zájmů
právnických a fyzických osob, vyplývajících z tohoto zákona, z předpisů
vydaných k jeho provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací
dokumentace, z územních rozhodnutí, z provádění stavby nebo její změny, z
vlastností stavby při jejím užívání, z odstranění stavby a z provádění
terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona.
Orgány státního
stavebního dohledu jsou pověření pracovníci
a) stavebního
úřadu,
b) obcí, které
nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti podle § 122 a 124, a jiných orgánů
státní správy oprávněných zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání a
odstraňování staveb v mezích těchto předpisů.
(1) Stavebník, oprávněná
osoba či právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních
předpisů provádějící nebo odstraňující stavbu, jakož i vlastník stavby, jsou
povinni
a) umožnit orgánům
státního stavebního dohledu a jimi přizvaným znalcům vstupovat na staveniště a
do stavby, nahlížet do její dokumentace a vytvářet předpoklady k výkonu
dohledu,
b) neprodleně
ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují její bezpečnost,
životy či zdraví osob nebo mohou způsobit značné národohospodářské škody.
(2) Při realizaci staveb
a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na staveništi k dispozici dokumentace
stavby ověřená stavebním úřadem v řízení o jejím povolení a všechny doklady
týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie. Stavebník
je povinen před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na
staveniště štítek o povolení stavby se stanovenými identifikačními údaji a
ponechat jej tam až do kolaudace stavby. Rozsáhlé stavby se mohou označit jiným
vhodným způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku.
(3) Při realizaci staveb
a jejich změn, jejichž stavebníkem nebo zhotovitelem je právnická osoba nebo
fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, musí být veden stavební
deník. Při realizaci ostatních staveb a jejich změn musí být na stavbě,
popřípadě na staveništi veden alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Stavební
deník a jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby. Stavebník
má právo nahlížet do stavebního deníku a k záznamům v něm uvedeným připojovat
svá stanoviska.
(4) Vedle osob uvedených
v odstavci 3 mají oprávnění činit záznamy do stavebního deníku nebo
jednoduchého záznamu o stavbě též orgány státního stavebního dohledu (§ 99),
osoba určená k odbornému vedení realizace stavby nebo k výkonu odborného dozoru
nad prováděním stavby (§ 44 odst. 2 a 3), popřípadě osoby, které na základě smlouvy
se stavebníkem vykonávají autorský a technický dozor.
(5) Stavebník je povinen
uchovávat stavební deník po dobu 10 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí,
popřípadě od dokončení stavby, pokud kolaudaci nepodléhá.
(6) Náležitosti stavebního
deníku a jednoduchého záznamu o stavbě, podrobnosti jejich vedení a využití
upraví prováděcí předpis.
Je-li důvodná obava z
ohrožení veřejných zájmů, je orgán státního stavebního dohledu oprávněn nařídit
na náklad stavebníka nebo vlastníka stavby sejmutí a přezkoušení vzorků,
zkoušky stavby a přizvat znalce pro posouzení technicky obtížných nebo
neobvyklých staveb.
(1) Zjistí-li orgán
státního stavebního dohledu na stavbě závadu, vyzve podle povahy věci
stavebníka, oprávněnou osobu nebo právnickou osobou nebo fyzickou osobou
podnikající podle zvláštních předpisů provádějící stavbu, aby zjednali nápravu,
nebo upozorní jiný odpovědný orgán, aby učinil potřebná opatření.
(2) Nedbá-li osoba výzvy
orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým
nařídí zjednání nápravy; při provádění stavby může stavební úřad práce na
stavbě zastavit. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení prací nemá odkladný
účinek. Po zjednání nápravy lze v pracích na stavbě pokračovat jen na základě
nového rozhodnutí stavebního úřadu.
(3) V rozhodnutí podle
odstavce 2 může stavební úřad uložit fyzické nebo právnické osobě podle povahy
věci též povinnost zdržet se takové činnosti, která nad přípustnou míru
stanovenou zvláštními předpisy poškozuje životní prostředí, nebo povinnost
provést taková opatření, která sníží nepříznivé účinky jejich činnosti na
životní prostředí na přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních
předpisů není dotčena.
(4) Zjistí-li orgán
státního stavebního dohledu na stavbě neodstranitelnou závadu vzniklou při
provádění stavby, která brání pokračování v pracích na stavbě, zruší stavební
úřad na jeho podnět stavební povolení a určí další postup.
(5) Orgán státního
stavebního dohledu
a) zjistí-li
nepovolenou stavbu, oznámí to stavebnímu úřadu; jde-li o stavbu rozestavěnou,
vyzve bezodkladně stavebníka, aby zastavil práce na stavbě;
b) upozorní
příslušný orgán nebo právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikající podle
zvláštních předpisů, že některý z odpovědných pracovníků na stavbě nevykonává
svou činnost v souladu s veřejnými zájmy, a vyzve je, aby mu sdělily, jaká
opatření k nápravě přijaly;
c) u fyzických
osob oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě (§ 46a), které tyto činnosti
řádně nevykonávají, dá příslušnému orgánu podnět k přezkoumání jejich
způsobilosti.
(6) Právo dalších orgánů
státní správy vydávat podle zvláštních předpisů rozhodnutí o nápravě závad
stavby zůstává nedotčeno; je-li však pro nápravu nutný zásah do stavebně
technického řešení stavby, rozhodne o něm stavební úřad.
(1)
Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného provedení stavby uchovávat po
celou dobu jejího užívání; při změně vlastnictví stavby ji odevzdá novému
nabyvateli a při odstranění stavby stavebnímu úřadu.
(2)
Vlastníci rozvodných sítí, kanalizace a ostatních liniových podzemních staveb a
zařízení jsou povinni vést o nich evidenci a z té poskytovat osobám, které
prokáží odůvodněnost svého požadavku, ověřené údaje o jejich poloze.
(1) Nejsou-li zachovány
doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možno zjistit účel,
pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který
je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje
několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá
bez závad.
(2) Stavební úřad může
nařídit vlastníku stavby, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby v
případech, kdy nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém
stavu. Pokud není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení
stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport
stavby).
ČÁST TŘETÍ
SANKCE
Přestupky občanů proti
stavebnímu řádu
(1) Přestupku se dopustí
a pokutou až do výše 10 000 Kč bude potrestán ten, kdo
a) provádí drobnou
stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu
úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním,
b) provádí terénní
úpravy, práce a zařízení bez povolení či ohlášení, pokud je podle tohoto zákona
předepsáno, nebo v rozporu s ním,
c) nezajišťuje
podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání v jeho výkonu, nesplní
výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo neprovede opatření nařízené
orgánem státního stavebního dohledu,
d) neudržuje
stavbu přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí
stavebního úřadu,
e) odstraní drobnou
stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní, informační a propagační zařízení bez
ohlášení,
f)
znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek, stavbu nebo do ní (§ 134),
g) byl určen k
výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby a přes výzvu orgánu státního
stavebního dohledu neplní své povinnosti,
h) užívá drobnou
stavbu provedenou bez ohlášení nebo užívá informační, reklamní a propagační
zařízení, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v
rozporu s ním.
(2) Přestupku se dopustí
a pokutou od 10 000 Kč do 25 000 Kč bude potrestán ten, kdo
a) provádí
činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v
rozporu s ním anebo činnosti územním rozhodnutím zakázané,
b) jako stavebník
provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
c) užívá stavbu v
rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením nebo v rozporu
s účelem drobné stavby provedené na základě ohlášení (§ 57) anebo umožní jiné
osobě užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
d) odstraňuje nebo
odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,
e) přes výzvu
stavebního úřadu prodlužuje bez vážného důvodu dokončení stavby nad lhůtu
stanovenou ve stavebním povolení,
f)
nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné podklady pro
nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87) nebo
neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1).
(3) Přestupku se dopustí
a pokutou od 25 000 Kč do 50 000 Kč bude potrestán ten, kdo
a) jako stavebník
provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
b) užívá stavbu
bez kolaudačního rozhodnutí, pokud je takového rozhodnutí třeba, nebo umožní
jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí,
c) přes opětovnou
výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu
neudržuje stavbu do té míry, že její stav ohrožuje život nebo zdraví osob,
d) neprovede ve
stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby
nebo zařízení,
e) nesplní
povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.
(4) Přestupku se dopustí
a pokutou od 50 000 Kč do 100 000 Kč bude potrestán ten, kdo bez stavebního
povolení nebo v rozporu s ním provádí stavbu v chráněném území nebo v ochranném
pásmu nebo na pozemku, který není určen k zastavění, a kdo neprovede ve
stanovené lhůtě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění takové stavby.
(5) O řízení ve věcech
přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky, jakož i o příslušnosti k
projednání přestupků platí obecné předpisy.
Pokuty právnickým osobám
nebo fyzickým osobám podnikajícím
podle zvláštních
předpisů
(1) Stavební úřad uloží pokutu
až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle
zvláštních předpisů, která
a) provádí drobnou
stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu
úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním,
b) provádí terénní
úpravy, práce a zařízení bez povolení nebo ohlášení, pokud je podle tohoto
zákona předepsáno nebo v rozporu s ním,
c) nezajišťuje
podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání jeho výkonu, nesplní
výzvu orgánu státního stavebního dohledu (§ 102 odst. 2) nebo neprovede
opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu,
d) neudržuje
stavbu přes opětovnou výzvu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí
stavebního úřadu,
e) užívá drobnou
stavbu nebo informační, reklamní a propagační zařízení provedené bez ohlášení
nebo v rozporu s ním (§ 57, § 71 odst. 2),
f) provádí
projektovou činnost bez oprávnění, pokud pro její provádění zákon takové
oprávnění požaduje.
(2) Stavební úřad uloží
pokutu do 500 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle
zvláštních předpisů, která
a) provádí
činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v
rozporu s ním,
b) provádí změnu
stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
c) odstraní stavbu
bez povolení příslušného orgánu,
d) neodstraní
dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby,
e) provádí
projektovou činnost bez oprávnění,
f) provádí
pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti,
g) nepředloží ve
stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné
úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87) nebo neprovede ve
stanovené lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1),
h) zhoršuje
životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby v rozporu se stavebním
povolením.
(3) Stavební úřad uloží
pokutu do 1 miliónu Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle
zvláštních předpisů, která
a) provádí stavbu
bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
b) neudržuje
stavbu do té míry, že tím jsou ohroženy životy nebo zdraví osob,
c) užívá stavbu
bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním anebo umožní jiné osobě užívat
stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním,
d) bez vážného
důvodu neprovedla nařízené neodkladné zabezpečovací práce,
e) neprovede ve
stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby
nebo zařízení,
f) nesplní
povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.
(4) Pokutu v odstavci 1 písm.
a) až c), v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. a) může stavební úřad
uložit i právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních
předpisů, která provádí stavbu jako dodavatel. Stejně postupuje stavební úřad
vůči právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů,
provádějící práce pro stavebníka, který se dopustil přestupku podle § 105 odst.
1 písm. a) a b), odst. 2 písm. a), b) a d), odst. 3 písm. a) a odst. 4.
(5) Řízení o uložení
pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k
uložení pokuty dověděl o tom, že právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající
podle zvláštních předpisů porušila nebo nesplnila povinnost, nejpozději však do
3 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla být
splněna.
Zvýšení pokut
(1) Horní hranice výše
pokut se zvyšuje o polovinu,
a) byla-li za
přestupek (§ 105) nebo jiný správní delikt (§ 106) téže skutkové podstaty
uložena stejné osobě v posledních 2 letech pokuta,
b) týká-li se
protiprávní jednání stavby nebo prostoru, které jsou předmětem státní ochrany
památek, nebo jde o I. zónu národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo o
národní přírodní rezervaci či národní přírodní památku.
(2) Horní hranice výše
pokut se zvyšuje na dvojnásobek v případech, kdy protiprávní jednání podle §
105 a 106 trvá i po výzvě orgánu státního stavebního dohledu nebo po rozhodnutí
stavebního úřadu, jímž bylo takové jednání zakázáno.
(3) Horní hranice výše
pokut za přestupky se zvyšuje na desetinásobek, provádí-li fyzická osoba stavbu
nebo její změnu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním pro účely
podnikání anebo umožní-li fyzická osoba právnické osobě nebo fyzické osobě
podnikající podle zvláštních předpisů užívat stavbu pro účely podnikání bez
kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním [§ 105 odst. 2 písm. b) a c) a
odst. 3 písm. a) a b)].
Vybírání, vymáhání a
výnos pokut
(1) Výnos pokut
ukládaných
a) podle § 105 je
upraven zvláštním předpisem,
b) podle § 106
obecním úřadem je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni;
pokuta uložená jiným správním orgánem je příjmem státního rozpočtu.
(2) Při vybírání a
vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
VYVLASTNĚNÍ
(1) Pozemky, stavby a
práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu,
uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a
stavbám lze omezit rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen
"vyvlastnit").
(2)
Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro
a)
veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace,
b) vytvoření
hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro
zajištění podmínek jejich ochrany,
c) provedení
asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně
plánovací dokumentace,
d) vytvoření
podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,
e) vytvoření
podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou
se zjišťuje stav životního prostředí,
f) účely
vymezené zvláštními zákony.
(3)
Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán
ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují
stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení
území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí
schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace.
Cíl vyvlastnění
(1) Cílem vyvlastnění je
dosáhnout přechodu, popřípadě omezení vlastnického práva k pozemkům a stavbám,
nebo zřízení, zrušení, popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům a
stavbám.
(2) Vlastnické právo k
pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají
všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v
rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory,
které vyvlastněním nezaniká.
Podmínky vyvlastnění
(1)
Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo
jiným způsobem.
(2) Vyvlastnění musí být
v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla
územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání
územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo
ve vyvlastňovacím řízení.
(3) Vyvlastnění může být
provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění
pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se
vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje
jiné právo k pozemku či ke stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl
využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě,
popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i
na zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá.
Náhrada za vyvlastnění
(1) Vyvlastnění se
provádí za náhradu. Náhrada se poskytuje v penězích, pokud zvláštní zákon
nepřipouští jiný způsob náhrady.
(2) Náhradu za
vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu náhradu poskytuje, popřípadě maximální
výši náhrady stanoví obecně závazný právní předpis.
(3)
Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi,
kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající
vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu,
v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto
nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků
zástavních věřitelů.
Vyvlastňovací řízení
(1) Vyvlastňovací řízení
provádí stavební úřad.
(2) Vyvlastňovací řízení
se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která
má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem
orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný
stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.
(1) K projednání návrhu
na vyvlastnění nařídí stavební úřad ústní jednání.
(2) Stavební úřad oznámí
účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem.
(3) Námitky proti
vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání. K
námitkám uplatněným později a k námitkám, které byly v územním řízení zamítnuty
nebo jež mohl účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona, se
nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.
(1) Na základě výsledků
vyvlastňovacího řízení vydá stavební úřad rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Odkladný účinek
odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění nelze vyloučit.
Užívání vyvlastněného
pozemku a stavby
(1) Vyvlastněný pozemek
a stavbu lze užívat jen k účelům, pro které byly vyvlastněny.
(2) S užíváním pozemku a
stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny, musí být započato nejpozději ve
lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky.
(1) Na žádost účastníka,
jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny, zruší stavební úřad zcela nebo
zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám, jestliže nebylo
ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo
vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po
uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu,
pro který byly vyvlastněny. Před uplynutím této lhůty lze žádost podat jen
tehdy, jestliže územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný
účel pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí stavební úřad
poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Bylo-li rozhodnutí o
vyvlastnění zcela nebo zčásti zrušeno, má ten, kdo poskytl náhradu za
vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu bylo vyvlastněno, nárok na
náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne podle obecných předpisů o náhradě
škody ten, v jehož prospěch bylo vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě o těchto
nárocích a jejich výši, rozhodují soudy podle obecných předpisů.
ČÁST PÁTÁ
STAVEBNÍ ÚŘADY
ODDÍL 1
OBECNÉ STAVEBNÍ ÚŘADY
a) obecní úřady
obcí s rozšířenou působností,
b) krajské úřady,
c) Magistrát
hlavního města Prahy a úřady městských částí určené statutem,
d) magistráty
územně členěných statutárních měst a úřady městských částí nebo městských
obvodů určené statutem,
e) magistráty,
městské a obecní úřady, které vykonávaly působnost stavebního úřadu ke dni 31.
prosince 1997 nebo byla jejich působnost k tomuto datu schválena.
(2) Ústřední orgán
státní správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu uveřejňuje nejméně
jednou ročně ve Sbírce zákonů seznam stavebních úřadů podle krajů.
(3) Krajský úřad je
nadřízeným správním orgánem stavebních úřadů měst a obcí.
(1) Obec, která je
stavebním úřadem, může se souhlasem krajského úřadu uzavřít dohodu s jinou
obcí, že bude tuto působnost vykonávat i pro ni. Jinak vykonává působnost
stavebního úřadu pro obce, které stavebním úřadem nejsou, obecní úřad obce s
rozšířenou působností.
(2) Jestliže obec, která
je stavebním úřadem, přestane vykonávat působnost stavebního úřadu pro jinou
obec, vykonává pro ni působnost stavebního úřadu obecní úřad obce s rozšířenou
působností, pokud nedojde podle odstavce 1 k uzavření dohody o výkonu
působnosti stavebního úřadu s jinou obcí, která je stavebním úřadem.
(3) V hlavním městě
Praze a v územně členěných statutárních městech může správní obvod stavebního
úřadu tvořit území 2 nebo více městských obvodů nebo městských částí.
Jde-li o stavbu nebo
opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu 2 nebo více stavebních úřadů,
provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán.
Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze
stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
ODDÍL 2
SPECIÁLNÍ, VOJENSKÉ A
JINÉ STAVEBNÍ
ÚŘADY
Speciální stavební úřady
(1) U staveb leteckých,
staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací a vodohospodářských děl vykonávají
působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování
a vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle
zvláštních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").
(2) Speciální stavební
úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy podle odstavce 1
nestanoví jinak; povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem stavebního
úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho
podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření o souladu
navrhované stavby se záměry územního plánování.
Vojenské a jiné stavební
úřady
(1) Působnost stavebních
úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění, vykonávají podle tohoto
zákona na území vojenských újezdů orgány Ministerstva obrany.
(2) Působnost stavebních
úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění,
vykonávají podle tohoto zákona
a) Ministerstvo
obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských újezdů,
b) Ministerstvo
vnitra u staveb pro bezpečnost státu,
c) Ministerstvo
spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
d) Ministerstvo
průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto
účely.
ODDÍL 3
PŮSOBNOST OBCÍ
(1) Obce, které nejsou
stavebními úřady, vykonávají tuto působnost:
a) sledují
veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry
územního plánování,
b) dozírají na
stav staveb,
c) kontrolují, zda
se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona
neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními tohoto zákona.
(2) Zjistí-li obec při
kontrole, že se stavba a její změny, terénní úprava, práce a zařízení provádějí
bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem;
nevede-li toto jednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o
tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti tomuto rozhodnutí o zastavení
stavby nemá odkladný účinek.
ODDÍL 4
VYHRAZENÍ A PŘENESENÍ
PRAVOMOCI
STAVEBNÍHO ÚŘADU
Správní orgán nadřízený
stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu u jednotlivých
technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími
nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí.
(1) Krajský úřad může na
žádost obce, která není stavebním úřadem a má podmínky pro odborné rozhodování
o stavebně technických záležitostech, určit, že obec bude vykonávat tuto část
pravomoci stavebního úřadu:
a) vydávat
stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb, pokud nejde o
kulturní památky,
b) určovat, zda jí
ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2 a 3), s
výjimkou stavebních úprav a udržovacích prací na kulturních památkách, vyžadují
stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat,
c) přijímat
ohlášení, popřípadě vydávat povolení informačních, reklamních a propagačních
zařízení a nařizovat jejich odstranění,
d) přijímat ohlášení
lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba a informační, reklamní a propagační
zařízení (§ 88 odst. 5),
e) kolaudovat
stavby a jejich změny, ke kterým vydala stavební povolení,
f)
zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104).
(2) V hlavním městě
Praze a v územně členěných statutárních městech vykonává pravomoc podle
odstavce 1 úřad městské části hlavního města Prahy a úřad městského obvodu nebo
úřad městské části územně členěného statutárního města, stanoví-li tak statut.
(3) Pokud obec nemá
podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, krajský
úřad obci odejme pravomoc přenesenou na ni podle odstavce 1; výkon této
pravomoci bude pro obec zajišťovat příslušný stavební úřad (§ 117 a 118).
ČÁST ŠESTÁ
OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ
Zajištění zájmů obrany
státu
(1) Při plnění úkolů
územního plánování je nutno dbát zájmů obrany a bezpečnosti státu.
(2) Ministerstvo obrany
a Ministerstvo vnitra mohou určit a oznámit stavebním úřadům území, v nichž lze
v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební
povolení jen se souhlasem Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra; tyto
orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění,
provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu platí §
126 odst. 2.
(3) Vojenská správa nebo
orgány Ministerstva vnitra mohou v územích určených podle odstavce 1 uplatňovat
u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit
předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy provedené na
zvláštní požadavek vojenské správy nebo orgánu Ministerstva vnitra hradí tyto
orgány.
(4) Ministerstvo obrany
stanoví postup při pořizování, projednávání a schvalování územně plánovací
dokumentace území určených vojenských újezdů.
Ochrana složek životního
prostředí a jiných zvláštních zájmů
(1)
Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných zvláštními předpisy,
rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní
správy, který chráněné zájmy hájí (dotčený orgán státní správy). Dotčený orgán
státní správy může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém
rozhodnutí (stanovisku, vyjádření, souhlasu, posudku apod.) v souladu se
zvláštním zákonem, na jehož podkladě je oprávněn zájem chránit.
(2) Je-li tímto zákonem
stanoven postup při přezkoumávání zájmů chráněných zvláštními předpisy a při
uplatňování stanovisek nebo obdobných opatření dotčených orgánů státní správy,
postupují podle něho dotčené orgány státní správy, uvedené v odstavci 1. Právo
těchto správních orgánů, vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno, jestliže
to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví.
(3) Před vydáním
rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení, jakož i dodatečného povolení
týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s
velmi významným zdrojem ionizujícího záření, a kolaudačního rozhodnutí stavby,
jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s významným nebo velmi
významným zdrojem ionizujícího záření, je stavební úřad povinen si vyžádat u
navrhovatele nebo stavebníka povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
vydané podle zvláštního předpisu.
(4) K návrhům na vydání
územního rozhodnutí podle tohoto zákona se nemusí předkládat vyjádření,
souhlasy a stanoviska předepsaná zvláštními předpisy, jestliže zájmy
sledované těmito předpisy byly již předmětem hodnocení vlivů na životní
prostředí podle zákona
č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, a zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí, a příslušný správní orgán od jejich vydání upustil
ve svém vyjádření podle § 7 odst. 4 zákona č. 244/1992 Sb.
(1) Dojde-li při řízení
nebo postupu podle tohoto zákona k nepředvídaným nálezům kulturně cenných
předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, jakož i k
archeologickým nálezům, stanoví stavební úřad v dohodě s příslušným orgánem
hájícím zvláštní zájmy podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče,
státní ochrany přírody a archeologických nálezů.
(2) Stavebník a
právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů
provádějící stavbu nebo zabezpečující její přípravu či provádějící jiné práce
podle tohoto zákona ihned nález ohlásí stavebnímu úřadu a orgánu státní
památkové péče, popřípadě archeologickému ústavu nebo orgánu státní ochrany
přírody, a učiní nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud
o něm nerozhodne stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče,
popřípadě archeologickým ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody.
(3) Stavební úřad může
vydané stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby změnit nebo zrušit ve
veřejném zájmu, dojde-li během provádění stavby k nálezu kulturně cenného
předmětu, detailu stavby, jakož i k archeologickému nálezu, jehož význam
potvrdí Ministerstvo kultury, které současně rozhodne, jak budou stavebníkovi
uhrazeny prokázané náklady a ztráty vzniklé v souvislosti se změnou nebo
zrušením vydaného stavebního povolení, v souvislosti s prodloužením doby
výstavby nebo z důvodu nařízeného zvláštního režimu výstavby. Proti rozhodnutí
Ministerstva kultury lze podat řádný opravný prostředek k soudu.
ČÁST SEDMÁ
EVIDENCE A UKLÁDÁNÍ
DOKUMENTACE
zrušeny
(1) Územně plánovací
dokumentaci a všechny podklady k ní, jakož i doklady o případných změnách
územně plánovací dokumentace, je povinen evidovat a jejich ukládání
zabezpečovat orgán územního plánování, který územně plánovací dokumentaci
pořizuje.
(2) Územní rozhodnutí a
veškeré písemnosti týkající se územních rozhodnutí a rozhodnutí o ochraně
objektů, chráněném území a ochranném pásmu, vydávané podle zvláštních předpisů,
včetně případných změn a doplňků je povinen evidovat a jejich ukládání
zabezpečovat příslušný stavební úřad.
(1) Stavební povolení spolu
s veškerými písemnostmi týkajícími se stavebního povolení, kolaudační
rozhodnutí a jiná opatření týkající se staveb, eviduje a jejich ukládání
zabezpečuje příslušný stavební úřad a místně příslušná obec.
(2) Rozhodnutí a
opatření uvedená v odstavci 1, vydaná v rámci přenesené pravomoci obcí, spolu s
příslušnými spisy včetně dokladů o případných změnách a doplňcích, eviduje a
jejich ukládání zabezpečuje obec.
Orgány územního
plánování a stavební úřady, které evidují, ukládají územně plánovací
dokumentaci a dokumentaci staveb, jsou povinny umožnit právnickým osobám nebo
fyzickým osobám podnikajícím podle zvláštních předpisů a osobám, které prokáží
odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do této dokumentace a pořizovat z ní
výpisy; přitom jsou povinny učinit opatření, aby nahlédnutím do dokumentace
nebylo porušeno státní, hospodářské či služební tajemství, jakož i zákonem
uložená či uznaná povinnost mlčenlivosti.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Vstup na cizí pozemky a
stavby
(1) Pověření zaměstnanci
krajů a obcí, pověření členové komisí obecních rad a pověření zaměstnanci
dalších orgánů státní správy jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky, na
stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkoly vyplývající z
tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají. Do obydlí však mohou
vstupovat, jen je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro
ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné
bezpečnosti a pořádku; toto omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno také pro
podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti. Při využití tohoto
oprávnění jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili užívání pozemků a staveb a
aby jejich činností nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke
vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.
(2) Je-li to nezbytné,
mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle
odstavce 1 vstupovat též znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní.
(3) V případě úkonů
podle § 91, 94 a 96 tohoto zákona k odvrácení nebezpečí způsobeného závadami na
stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit
značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do
nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však povinny
jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.
(4) Při pochybnostech o
rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad.
(5) Doba a rozsah výkonu
oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny na nezbytně nutnou míru.
Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být
uvedeny, je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné
předpisy.
(6) Zvláštní předpisy o
omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na pozemky nebo stavby v okruhu
zájmů obrany státu nebo jiného důležitého zájmu státu nejsou dotčeny.
Opatření na sousedním
pozemku nebo stavbě
(1) Pro uskutečnění
stavby nebo její změny a pro provedení nezbytných úprav, udržovacích nebo
zabezpečovacích prací a pro odstranění stavby a informačních, reklamních a
propagačních zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo
jiná práva k sousedním pozemkům či stavbám, aby trpěli provedení prací ze svých
pozemků nebo staveb.
(2) Ten, v jehož
prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce 1, je povinen dbát, aby
co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými
pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení je povinen uvést
sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu a není-li to možné nebo
hospodářsky účelné, poskytnout jeho vlastníku náhradu podle obecných předpisů o
náhradě škody.
Řešení rozporů
(1) Dojde-li při
pořizování územně plánovací dokumentace a nebo při územním řízení, stavebním
řízení nebo při jiných řízeních, která provádějí správní orgány podle tohoto
zákona nebo podle zvláštních předpisů pro stavby letecké, stavby drah a na
dráze, stavby pozemních komunikací, vodohospodářská díla a telekomunikační
stavby, k protichůdným stanoviskům mezi orgány státní správy spolu působícími
při pořizování a v řízení, řeší takový rozpor orgány nadřízené těmto orgánům
dohodou.
(2) Nepodaří-li se
vzniklý rozpor s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 odstranit do 60 dnů
dohodou nadřízených orgánů podle odstavce 1, rozhodne Ministerstvo pro místní
rozvoj po projednání s příslušnými správními úřady do 60 dnů od postoupení
rozporu k rozhodnutí. Jde-li o stavby, kde řízení provádějí orgány podle
zvláštních právních předpisů, rozhodne o rozporu ústřední správní úřad
nadřízený těmto orgánům obdobným způsobem.
(3) Týká-li se rozpor
území Natura 2000 podle zvláštního právního předpisu, rozhodne o
rozporu Ministerstvo pro místní rozvoj v dohodě s Ministerstvem životního
prostředí; nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozporu vláda.
(4) Nepodaří-li se
rozpory odstranit dohodou nadřízených orgánů, z nichž jedním je Ministerstvo
pro místní rozvoj nebo ústřední správní úřad nadřízený orgánu, který provádí
řízení o stavbách podle zvláštních právních předpisů, předloží Ministerstvo pro
místní rozvoj nebo ústřední správní úřad do 60 dnů vládě ke schválení návrh
rozhodnutí o rozporu.
Občanskoprávní a jiné
námitky
(1) Stavební úřady,
provádějící řízení podle tohoto zákona, se pokusí vždy též o dosažení dohody
účastníků u těch námitek, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k
pozemkům a stavbám, ale překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo
spolupůsobících orgánů státní správy.
(2) Nedojde-li mezi
účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce 1, která, kdyby se zjistilo
její oprávnění, by znemožnila uskutečnit požadované opatření nebo by umožnila
jeho uskutečnění jen v podstatně jiné míře či formě, odkáže stavební úřad
navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud a řízení
přeruší.
(3) Stavební úřad
stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že u soudu byl podán návrh na
rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li důkaz o podání návrhu ve stanovené lhůtě
předložen stavebnímu úřadu, učiní si stavební úřad úsudek o námitce sám a
rozhodne ve věci.
(4) V řízení, při kterém
stavební úřad nařizuje ve veřejném zájmu opatření podle tohoto zákona a
hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si sám úsudek o námitce, u které nedošlo k
dohodě, a ve věci rozhodne.
Výjimky ze stavebního
řádu
(1) Opatření na stavbách
a pozemcích spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav
nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních pohrom nebo
náhlých havárií, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví
osob, popřípadě jiným škodám, mohou se zahájit bez předchozího povolení podle
tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu
však musí být oznámeno, že jsou taková opatření prováděna.
(2) Jestliže se stavby
nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou nebo náhlou havárií
mají obnovit ve shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, že
takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno; pro tento postup platí
ustanovení § 57 odst. 2 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního
úřadu, že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou
údaje o stavbě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a dále
právnická nebo fyzická osoba, která bude činnost provádět.
(3) U staveb a terénních
úprav, které je nezbytné bezodkladně provést ke zmírnění nebo odvrácení
důsledků živelní pohromy nebo náhlé havárie stavby, může být
a) po projednání
se stavebním úřadem omezen obsah návrhu (žádosti) a jeho příloh na nejnutnější
míru nezbytnou pro rozhodnutí,
b) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání
územního rozhodnutí, popřípadě sloučeno územní řízení se stavebním řízením nebo
s jinými řízeními podle tohoto zákona anebo stanoveno, že stavbu nebo terénní
úpravy lze provést na základě jejich ohlášení,
c) stanoveno v
rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k návrhu (žádosti),
popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných
případech vydáno předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta dodatečného
předložení podkladů; po jejich předložení se provede řízení a vydá rozhodnutí,
e) zkrácena lhůta
pro provedení právního úkonu účastníků řízení, nejvíce však na polovinu tímto
zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanovené lhůty; o zkrácení lhůt musí
stavební úřad informovat účastníky řízení při oznámení zahájení řízení.
(4) Odvolání proti
rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 3 nemají odkladný účinek.
Spolupráce orgánů státní
správy a součinnost právnických osob
nebo fyzických osob
podnikajících podle zvláštních předpisů
(1) Orgány obcí nebo
jiné orgány, které postupují a rozhodují podle tohoto zákona, dbají od počátku
přípravy územně plánovací dokumentace, přípravy územních rozhodnutí, stavebních
povolení a jiných rozhodnutí a opatření o dosažení nejúčinnější ochrany přírody
a krajiny a jednotlivých složek životního prostředí podle zvláštních předpisů a
spolupracují s orgány zabezpečujícími jeho ochranu.
(2) Stavební úřady a
jiné orgány, které provádějí řízení a vydávají rozhodnutí podle tohoto zákona,
jakož i další orgány státní správy, které ve věcech výstavby provádějí řízení,
vydávají rozhodnutí nebo stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou povinny
spolupracovat. Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně související správní
řízení na sebe pokud možno navazovala, využívat všestranně výsledků těchto
řízení, předávat včas a úplná stanoviska a na dožádání i ekonomické, technické
a jiné údaje a podklady.
(3) Vědecké instituce a
jiné právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů
sdělují orgánům, které zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich
žádost údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.
Obecné technické
požadavky na výstavbu
(1) Právnické osoby,
fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při navrhování, umísťování,
projektování, povolování, realizaci, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb
postupovat podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných
technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace a technických požadavků stanovených prováděcími
předpisy (dále jen "obecné technické požadavky").
(2) Výjimky z obecných
technických požadavků je možné povolit pouze z těch ustanovení prováděcích
právních předpisů, z nichž povolování výjimek tyto předpisy výslovně umožňují a
jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední
pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu
sledovaného obecnými technickými požadavky.
(3) O výjimkách z
obecných technických požadavků rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve
věci v dohodě se správním orgánem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních
předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká.
Obecné pojmy
Pokud se v tomto zákoně
používá pojmu
a)
"stavba", rozumí se tím i její část,
b)
"vlastník", rozumí se tím též osoba, která na základě zákona nebo písemné
smlouvy je oprávněna ve věcech upravených tímto zákonem na místě vlastníka
jednat,
d)
"stavebník", rozumí se tím též investor a objednatel stavby,
e)
"nájemce", rozumí se tím též osoba užívající byt nebo nebytový
prostor z odvozeného právního důvodu,
f)
"jiná práva k pozemkům nebo stavbám", rozumí se tím zejména právo
hospodaření s majetkem státu a právo odpovídající věcnému břemeni.
Pojmy územního plánování
(1) Limity využití území
omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a
opatření v území.
(2)
Současně zastavěné území obce tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných
území ve správním území obce. Při určování současně zastavěného území obce se
vychází z údajů katastru nemovitostí. Hranici jednoho současně zastavěného
území tvoří uzavřená obalová čára zahrnující soubor
a) stavebních
parcel (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí
a slouží účelu, pro který byly stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány),
b) parcel
zemědělských pozemků a vodních ploch obklopených parcelami uvedenými pod
písmenem a); parcely jiných zemědělských pozemků stejně jako lesních pozemků se
do zastavěného území obce nezahrnují,
c) parcel
ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze v
případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod písmeny a) a b).
(3)
Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené schváleným
územním plánem obce, případně regulačním plánem.
(4) Navazující územně plánovací
dokumentace je územní plán obce a regulační plán vůči územnímu plánu velkého
územního celku a regulační plán vůči územnímu plánu obce.
Pojmy stavebního řádu
(1)
Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně
technické provedení, účel a dobu trvání.
(2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u
nichž se předem omezí doba jejich trvání.
(3)
Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž
se stavby zvyšují,
b) přístavby,
jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s
dosavadní stavbou,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné
i výškové ohraničení stavby.
(4) Změnami staveb před
jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení, popřípadě
dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.
(5) Jednoduchými
stavbami jsou
a) stavby pro
bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají
nejvýše 4 byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,
b) stavby pro
individuální rekreaci,
c) nepodsklepené
stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich
zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí
nepřesahuje 9 m a výška 15 m,
d) přípojky na
veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
e) opěrné zdi,
f) podzemní
stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3
m.
(6) Za jednoduché stavby
se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu,
požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a
skládky nebezpečných odpadů a
stavby vodohospodářských děl.
(7)
Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a
to
a) stavby s jedním
nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2
a výška 4,5 m,
b) podzemní
stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3
m.
(8) Za drobné stavby se
považují též
a) stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa,
sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti,
pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m,
b) oplocení,
c) připojení
drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,
d) nástupní
ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod.
(9) Za drobné stavby se
nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní
obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady
a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodohospodářských děl.
(10) Za stavby vojenské
správy mimo území vojenských újezdů12) se považují stavby sloužící k obraně
státu zřizované v působnosti Ministerstva obrany.
(11)
Za stavby pro bezpečnost státu se považují stavby ve správě Ministerstva
vnitra, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České
republiky a Bezpečnostní informační služby užívané pro služební činnost a
ostatní stavby těchto orgánů určené pro služební potřebu.
(12) Za stavby Vězeňské
služby se považují stavby pro služební činnost Vězeňské služby a stavby ve
správě a užívání této služby pro služební účely jejích útvarů.
(13) Za stavby uranového
průmyslu se považují stavby pořizované nebo sloužící k účelům těžby,
zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném
pro tyto účely.
(14) Za stavby jaderných
zařízení se považují stavby vymezené zvláštními předpisy. V
pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost.
(15) Stavebním pozemkem
se rozumí část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k
zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.
Vztah ke správnímu řádu
Není-li výslovně uvedeno
jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním
řízení.
Působnosti stanovené
krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, Magistrátu
hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu nebo
úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěného statutárního
města, městskému nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené
působnosti.
ČÁST DEVÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A
ZÁVĚREČNÁ
Přechodná ustanovení
(1) Územní plány
rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se podle něho upraví,
projednají, popřípadě schválí. Na projednání a schválení návrhu změny nebo
doplňku schváleného územního plánu pořízeného podle dosavadních předpisů se
vztahují ustanovení tohoto zákona. V odůvodněných případech může povolit
výjimku ministerstvo výstavby a techniky republiky.
(2) U staveb dokončených
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řízení provede podle dosavadních
předpisů, pokud nejde o stavby, na které se vztahovalo ustanovení bodu 119
vyhlášky Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se
vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí
dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého
provozu (užívání).
(3) Místní národní
výbory, které byly přede dnem nabytí účinnosti zákona určeny za stavební úřady
podle dosavadních předpisů, se považují za stavební úřady určené podle tohoto
zákona.
(4) Dodatečně lze
vyvlastnit pozemky, které byly použity před účinností tohoto zákona pro účely,
pro něž by mohly být podle tohoto zákona vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo k
majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na vyvlastnění práv k takovým nemovitostem
musí podat organizace, která pozemky užívá, do 31. prosince 1977.
(5) Do nabytí účinnosti
obecně závazného právního předpisu podle § 111 odst. 2 tohoto zákona se
postupuje podle dosavadních předpisů.
zrušen
Závěrečná ustanovení
(1) Ministerstvo pro
místní rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 46 odst. 1, §
55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní
předpisy, které podrobněji upraví
a) obsah územně
plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, zadání územně plánovací
dokumentace, způsob jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování,
b) obsah a způsob
zpracování registračních listů územně plánovací dokumentace,
c) výčet dalších
orgánů, které mohou pořizovat územně technické podklady,
d) podrobnosti
postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a jejich změn, při
povolování terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících
prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení, při kolaudaci staveb,
jejich užívání, údržbě a odstraňování, náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na
jeho vydání a obsah přikládané dokumentace,
e) podrobnosti
státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,
f)
podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,
g) úlevy z
ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků životních pohrom a při
náhlých haváriích staveb,
h) případy, kdy
lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit se stavebním povolením, a
podmínky, za kterých lze u jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od
kolaudačního rozhodnutí,
i)
podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i
udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze provést bez ohlášení,
j)
podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti obsahu
rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,
k) obecné
technické požadavky na výstavbu a obecné technické požadavky zabezpečující
užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,
l) rozsah a
druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro udělování oprávnění k této
činnosti a evidenci těchto oprávnění.
(2) Ministerstvo financí
vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona.
(3) Hlavní město Praha
může vyhláškou vydanou v přenesené působnosti stanovit obecné technické
požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze a v dohodě s příslušnými ústředními
orgány státní správy vydat zásady pro spolupůsobení orgánů státní správy
hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací
dokumentace, jakož i při územním, stavebním a kolaudačním řízení.
(4) K provedení § 138a
odst. 1 a 2 vydá
a) Ministerstvo
dopravy a spojů právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby
letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací,
b) Ministerstvo
zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro vodní
díla,
c) Ministerstvo zemědělství
právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby pro zemědělství
a pro plnění funkcí lesa,
d) Ministerstvo
průmyslu a obchodu právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro
stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení.
Zrušují se:
1.
vládní nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo
jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), ve
znění vládního nařízení č. 34/1958 Sb.;
2.
zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, ve znění zákona Slovenské národní
rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1 až 6 přílohy), zákona
České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy
A a pol. 3, 4 přílohy B) a
zákona Slovenské národní rady č.159/1971 Sb. (pol. 5,
6 přílohy D);
3.
zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;
4. § 9
zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku;
5.
vyhláška Ministerstva techniky č. 572/1950 Ú. l. (č. 544/1950 Ú. v.), o
zastavovacím plánu, o povinnostech místního národního výboru při výstavbě obce,
ochranných pásmech a o vyvlastnění, ve znění zákona České národní rady č.
146/1971 Sb. (pol. 1, 2 přílohy A);
6.
vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se
vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí
dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého
provozu (užívání), ve znění vyhlášky č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v.);
7.
vyhláška ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu č. 144/1959 Ú. l. (Ú.
v.), kterou se provádí zákon o stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 108/1966
Sb., vyhlášky č. 162/1970 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 7 přílohy);
8.
vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 153/1959 Ú. l. (Ú. v.), o územním
plánování, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1, 8 až 11 přílohy), vyhlášky č. 162/1970 Sb.,
vyhlášky č. 130/1971 Sb., zákona České národní rady č.146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol. 3 přílohy B) a zákona Slovenské národní rady č.
159/1971 Sb. (pol. 5 přílohy C);
9.
vyhláška ministra výstavby č. 143/1960 Sb., kterou se u některých staveb
přenáší pravomoc stavebních úřadů na orgány Ministerstva národní obrany;
10. vyhláška
ministra výstavby č. 59/1961 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc
stavebních úřadů na Ministerstvo vnitra;
11. vyhláška
Státní komise pro techniku č. 108/1966 Sb., o oprávnění k projektové činnosti,
ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol.
12 přílohy), vyhlášky č. 137/1970 Sb. a zákona České národní rady č. 146/1971
Sb. (pol. 2 přílohy D);
12. vyhláška
ministra výstavby a techniky České socialistické republiky č. 134/1969 Sb., kterou
se u některých staveb přenáší působnost stavebního úřadu na Ministerstvo
spravedlnosti České socialistické republiky;
13. vyhláška
ministra výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky č. 140/1969 Sb.,
kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebního úřadu na Ministerstvo
spravedlnosti Slovenské socialistické republiky;
14. § 11, 15, 16,
§ 22 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj,
hlavního arbitra Československé socialistické republiky a ministerstev výstavby
a techniky České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky č.
162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě;
15. vyhláška
Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního
ministerstva financí č. 66/1972 Sb., o opatřování pozemků pro výstavbu
rodinných domků.
Účinnost
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. října 1976.
* * *
Zákon č. 103/1990 Sb., kterým se mění
a doplňuje hospodářský zákoník, nabyl účinnosti dnem 1.května1990.
Zákon České národní rady č. 425/1990
Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších
opatřeních s tím souvisejících, nabyl účinnosti dnem voleb do obecních zastupitelstev
v roce 1990 (24. listopadu 1990); ustanovení § 20 odst. 3 nabylo účinnosti dnem
vyhlášení (24. října 1990).
Zákon č. 262/1992 Sb., kterým se
mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., nabyl účinnosti dnem 1.
července 1992.
Zákon č. 43/1994 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (21. března
1994).
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých
opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění
zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení
(26. února 1997).
Zákon č. 83/1998 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších
zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1998.
Nález Ústavního soudu uveřejněný pod
č. 95/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2000.
Nález Ústavního soudu uveřejněný pod
č. 96/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem vyhlášení (21. dubna 2000).
Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a
zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích,
zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 151/2000 Sb., o
telekomunikacích a o změně dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července
2000.
Zákon č. 239/2000 Sb., o
integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 59/2001 Sb., kterým se mění
zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve
znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (19. února 2001).
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
____________________________________________________________