229/1991
Sb.
ZÁKON
o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
nařízení
vlády č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona ČNR č. 39/1993 Sb., zákona
č. 183/1993 Sb.,
v úplném
znění zákona č. 95/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., nálezu
Ústavního soudu č. 166/1995 Sb.,
nálezu
Ústavního soudu č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
zákona č. 253/2003 Sb., zákona č.
354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 272/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb.
a zákona č. 178/2006 Sb.
Federální
shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze
zmírnit
následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského
a lesního majetku v období let 1948 až 1989,
dosáhnout
zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických
vztahů k půdě a
upravit
vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v
souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí, se usneslo na
tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Rozsah působnosti zákona
(1) Zákon
se vztahuje na
a) půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a v rozsahu stanoveném tímto zákonem i na
půdu, která tvoří lesní půdní fond, (dále jen "půda"),
b) obytné budovy, hospodářské budovy a jiné
stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků,
c) obytné a hospodářské budovy a stavby, sloužící
zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, včetně
zastavěných pozemků,
d) jiný zemědělský majetek uvedený v § 20.
(2) Zákon
upravuje práva a povinnosti vlastníků, původních vlastníků, uživatelů a nájemců
půdy, jakož i působnost státu při úpravě vlastnických a užívacích práv k
pozemkům.
(3) Pokud
tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní vztahy k majetku uvedenému v
odstavci 1 právními předpisy.
Základní ustanovení
§ 2
(1) Kromě
vlastníka mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě smlouvy uzavřené s
vlastníkem nebo na základě smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem, není-li
zákonem stanoveno jinak.
(2)
Vlastník pozemků je vlastníkem porostů na něm vzešlých; tím není dotčeno
vlastnické právo zemědělských družstev k porostům na pozemcích jejich členů
podle předpisů o zemědělském družstevnictví. U pozemků daných smluvně do užívání je
vlastníkem jiných než trvalých porostů uživatel, pokud se s vlastníkem
nedohodne jinak.
§ 3
zrušen
zákonem č.
354/2004 Sb.
ČÁST DRUHÁ
§ 4
Oprávněné osoby
(1)
Oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky,
jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na
stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990
způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.
(2)
Zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990
do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6,
před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty
prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany
České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:
a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který
nabyl celé dědictví,
b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví,
avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici
podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí
ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost
vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti,
c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni
rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho
místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1,
e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a
zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho
manžel.
(3) V
případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. j) jsou oprávněnými osobami osoby tam
uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně.
(4) V
případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku
před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.
§ 4a
(1) Při
prosazování nároku jsou dotčené orgány státní správy a právnické osoby, na
které přešlo vlastnické nebo užívací právo, povinny poskytnout tomu, kdo tvrdí,
že je oprávněnou osobou, pomoc zejména tím, že jí poskytují výpisy z evidence a
kopie listin, jakož i jiné prostředky, které mohou přispět k objasnění věci.
(2)
Nemůže-li osoba uvedená v odstavci 1 jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z
úřední evidence, zapíše ji pozemkový úřad jako domnělou oprávněnou osobu.
(3) Na
základě žádosti domnělé oprávněné osoby pozemkový úřad svým rozhodnutím může
uznat nárok k pozemkům, porostům a jinému majetku této osobě, jestliže domnělá
oprávněná osoba:
a) předloží rozhodnutí o dědictví nebo smlouvu, kterou dokládá
vlastnická práva, doklad o smlouvě nebo doklad o jiném právním úkonu o nabytí
vlastnictví touto osobou nebo jejím právním předchůdcem, nedošlo-li k právně
účinnému převodu jen pro nedostatek zápisu do pozemkové knihy nebo evidence
nemovitostí,
b) prokáže, že ve skutečnosti došlo k dělbě
užívání nemovitosti mezi spoluvlastníky nebo k výměně pozemků, a k převodu
nedošlo jen proto, že nebyl zachován předepsaný úřední postup,
c) prokáže, že sám nebo jeho právní předchůdce
měli pozemky, porosty nebo jiný majetek v držbě a doklad o vlastnictví nemůže
předložit, protože buď nebylo realizováno zápisové řízení, nebo že došlo ke
ztrátě nebo poškození či zničení katastrálních nebo pozemkových operátů.
(4) Nárok
podle odstavce 3 je možno uznat, neuplatnila-li nárok jiná oprávněná osoba,
která pozbyla věci dříve, neprobíhá-li ve věci soudní řízení a domnělá
oprávněná osoba prokazuje nárok k pozemku, k porostům nebo jinému majetku
posledním dokladem o vlastnictví svém nebo svého přímého předchůdce a tuto
skutečnost doplňuje čestným prohlášením o tom, že je vlastníkem či
spoluvlastníkem těchto pozemků, porostů nebo jiného majetku a že na sebe
přebírá všechny právní následky uvedení nepravdivých údajů.
(5)
Jestliže pozemkový úřad neuzná nárok podle odstavce 3, odkáže domnělou
oprávněnou osobu s jejím nárokem na soud. Řízení o tomto nároku a o tom, zda je
domnělá oprávněná osoba oprávněnou osobou, soud spojí.
§ 5
Povinné osoby
(1)
Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto
zákona nemovitost drží, s výjimkou
a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností,
jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka
neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990,
b) cizích států.
(2)
Osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí:
a) právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k
nemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, České
republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého
užívání,
b) u ostatních nemovitostí jejich vlastník.
(3)
Povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě
nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto
věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové
právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba
způsobí osobě oprávněné porušením těchto povinností, zůstává ustanovením § 28
nedotčeno.
§ 6
Vydání nemovitosti
(1)
Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou
právnickou osobu v důsledku
a) výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v
trestním řízení, případně v trestním řízení správním podle dřívějších předpisů,
jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů,
b) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č.142/1947
Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č.46/1948 Sb., o nové
pozemkové reformě,
c) postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č.87/1950 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění zákona č.67/1952 Sb.,
d) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR
č.81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých
urbariátníků, komposesorátů a podobných právních útvarů,
e) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR
č.2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů
bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů,
f) prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek
pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení),
g) toho, že občan zdržující se v cizině
nemovitost zanechal na území republiky nebo jehož majetek přešel na stát podle
zákona č.183/1950
Sb., o majetku
zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz
sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území,
h) smlouvy o darování nemovitostí uzavřené dárcem
v tísni,
i) dražebního řízení provedeného na úhradu
pohledávky státu,
j) soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena
za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny
převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky,
popřípadě uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou; v takovém případě je
oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva
nenabyla účinnosti,
k) kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně
nevýhodných podmínek,
l) odmítnutí dědictví v dědickém řízení
učiněného v tísni,
m)vyvlastnění
za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla
vyvlastněna,
n) vyvlastnění bez vyplacení náhrady,
o) znárodnění nebo zestátnění vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy, nebo bez
vyplacení náhrady,
p) převzetí nemovitostí bez právního důvodu,
r) politické persekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná
lidská práva a svobody,
s) odevzdání do vlastnictví družstva podle
zvláštních předpisů,
t) přikázání do užívání právnické osoby na
základě zákona č.55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského
výrobního plánu, nebo vládního nařízení č.50/1955 Sb., o některých opatřeních k
zajištění zemědělské výroby,
u) převodu společně užívaných singulárních lesů a
lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně
fyzické osoby.
(2)
Obdobně se postupuje i v případech, kdy fyzickým osobám vznikl nárok na vynětí
zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů. Za osoby, kterým vznikl nárok na vynětí
zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů, je třeba považovat pro účely tohoto zákona i
státní občany České a Slovenské Federativní Republiky, kterým byl konfiskován
zemědělský majetek a nebyly odsouzeny podle zvláštních předpisů. Pokud tento majetek byl už před rozhodným
obdobím přidělen v rámci předpisů o pozemkových reformách, řeší se nárok těchto
oprávněných osob podle § 12.
(3)
Oprávněná osoba je povinna po vydání nemovitosti zaplatit státu nedoplatek
přídělové ceny, za kterou ji původně získala; obdobně je povinna vrátit kupní
cenu nebo náhradu, která jí byla státem nebo jinou právnickou osobou při
převodu nemovitosti vyplacena. Lhůtu k zaplacení určí pozemkový úřad. Výši
nedoplatku přídělové ceny sdělí krajský úřad
(4) Pokud
vázly na nemovitosti ke dni převzetí státem pohledávky peněžních ústavů,
zajištěné na nemovitosti a vypořádané podle zvláštních předpisů, uhradí
oprávněná osoba částku, kterou stát takto vypořádal.
(5)
Jestliže nemovitosti přešly do vlastnictví obce, má oprávněná osoba právo podle
tohoto zákona vůči obci.
(6)
Vydá-li nemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení
kupní ceny, kterou zaplatila při koupi nemovitosti. Tento nárok musí být
uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.
§ 7
(1)
Zmírnění některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo
zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů
jen na území České republiky nebo Slovenské republiky upraví Česká národní rada
nebo Slovenská národní rada zvláštním zákonem.
(2) Česká
národní rada se zmocňuje, aby zákonem upravila restituci majetku
československých občanů, kteří ztratili majetek podle dekretů prezidenta
republiky č.12/1945
Sb., o konfiskaci a
urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel
českého a slovenského národa, nebo č.108/1945 Sb., o
konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinili se proti
československému státu a nabyli zpět občanství podle zákona č.245/1948 Sb., o
státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č.194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo
zákona č.34/1953
Sb., jímž některé osoby
nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním
dekretem prezidenta republiky č.33/1945 Sb., o úpravě československého státního
občanství osob národnosti německé a maďarské.
§ 8
(1) Na
návrh oprávněné osoby soud rozhodne, že na ni přechází vlastnické právo k
nemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, jež ji nabyla od státu nebo jiné
právnické osoby, a na kterou by se vztahovalo právo na vydání podle tohoto
zákona, a to v případech, kdy fyzická osoba nabyla nemovitost buď v rozporu s
tehdy platnými předpisy nebo za cenu nižší než cenu odpovídající tehdy platným
cenovým předpisům, nebo na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele, dále i
osoby blízké této fyzické osobě, pokud na ně přešlo nebo bylo převedeno
vlastnictví nebo osobní užívání k těmto nemovitostem.
(2) Návrh
podle odstavce 1 může být uplatněn nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy mohl
být uplatněn poprvé nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového
úřadu o nevydání nemovitosti, jinak právo zanikne.
(3)
Fyzická osoba, jejíž vlastnické právo přešlo na oprávněnou osobu podle odstavce
1, má vůči státu nárok na vrácení kupní ceny a na úhradu nákladů účelně
vynaložených na nemovitost. Nárok se uplatňuje u příslušného ústředního orgánu
státní správy republiky. Stát má v takovém případě vůči oprávněné osobě nárok
na náhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitost, kterou uhradil fyzické
osobě podle věty první.
(4) V
případě, že vlastník pozemku daroval v tísni své pozemky fyzické osobě nebo je
bezúplatně převedl v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž
pozemky patřily, a jsou-li tyto pozemky ve vlastnictví osoby, jíž byly darovány
nebo bezúplatně převedeny, nebo ve vlastnictví osoby této osobě blízké,
rozhodne soud na návrh oprávněné osoby:
a) buď o zrušení smlouvy v té části, kterou byly pozemky darovány
nebo bezúplatně převedeny fyzické osobě, nebo,
b) že vlastník, jež nabyl pozemky tímto způsobem,
popřípadě jeho dědic uhradí cenu darovaných pozemků; cena pozemku se stanoví
podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991 s tím, že při stanovení
ceny se cena pozemku bude posuzovat podle druhu kultury v době darování.
Nesouhlasí-li vlastník pozemku s úhradou ceny podle písmene b),
rozhodne soud o zrušení smlouvy podle písmene a).
(5) V
případě, že jsou tyto pozemky ve vlastnictví jiné osoby než osoby uvedené v
odstavci 3, uhradí osoba, jíž byly pozemky darovány nebo bezúplatně převedeny,
nebo její dědic oprávněné osobě cenu za kterou byly pozemky převedeny na třetí
osobu.
§ 9
(1) Nárok
uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k
vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od
podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.
(2)
Dohoda podléhá schválení pozemkovým úřadem formou rozhodnutí vydaného ve
správním řízení.
(3)
Rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody přezkoumá na návrh účastníka
soud. Jestliže ani soud dohodu neschválí, vrátí věc pozemkovému úřadu k
rozhodnutí ve věci.
(4)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k
nemovitosti pozemkový úřad.
(5) Pokud
je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné
nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního
prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků.
(6) Proti
rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat opravný
prostředek k soudu.
(7) V
rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 musí být uvedena výše pohledávek podle § 6
odst. 3 a 4 a lhůta k jejich zaplacení. Toto rozhodnutí může pozemkový úřad
vydat i dodatečně, nejdéle však do tří let od právní moci rozhodnutí dle
odstavců 2 a 6.
(8)
Účastníky řízení podle tohoto ustanovení jsou oprávněná osoba, která uplatnila
nárok na vydání nemovitosti u pozemkového úřadu, povinná osoba a pozemkový
fond.
(9)
Řízení podle odstavce 2 je zahájeno dnem doručení dohody uzavřené dle odstavce
1 pozemkovému úřadu. Řízení podle odstavce 4 je zahájeno uplynutím lhůty dle
odstavce 1 nebo oznámením některého účastníka, že k dohodě nedojde.
§ 10
Je nově
označen jako § 21a.
§ 11
(1)
Pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že
a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů,
kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8,
b) na pozemku byl po přechodu nebo převodu do
vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízen hřbitov,
c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do
vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat,
nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o
stavbu movitou, nebo
dočasnou, nebo jednoduchou,
nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za
zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla
zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně
související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum
skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu
úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení,
d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí,
s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo
chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976,
e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského
půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo
sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní
zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976,
f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu
nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č.12/1945 Sb.,
dekretu č.28/1945
Sb., zákona č.142/1947
Sb. a zákona č.46/1948 Sb.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 může být
oprávněné osobě na její žádost převeden lesní pozemek přiměřené výměry a
kvality, to vše v cenách ke dni 24. června 1991 a za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem .
(3) V
případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo převodu do
vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení užívání pozemku tím, že
pozemek nebo jeho část je určen pro obranu státu nebo je určen pro těžbu nerostů nebo se stal podle zvláštních předpisů součástí lesního půdního fondu v národním
parku nebo je na území státní přírodní rezervace, chráněného naleziště,
chráněného parku, chráněné zahrady, chráněné studijní plochy, pásma hygienické
ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo chráněného přírodního výtvoru, anebo
jsou významným krajinným prvkem, nebo má-li překážka bránící vydání pozemku
dočasný charakter, je na vůli oprávněné osoby, zda bude požadovat vydání
původního pozemku nebo převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Pokud
oprávněná osoba požádá o převod jiného pozemku, postupuje se podle § 11a.
(4)
Obytnou budovu, hospodářskou budovu a jinou stavbu, patřící k původní
zemědělské usedlosti, nelze vydat v případě, že zásadní přestavbou stavba
ztratila svůj původní stavebně technický charakter tak, že již nesouvisí s
předmětem zemědělské výroby.
(5) zrušen nálezem Ústavního soudu č. 272/2005 Sb.
(6)
Pomine-li překážka, pro kterou nelze nemovitost vydat, ke dni rozhodnutí
pozemkového úřadu, rozhodne pozemkový úřad o vydání nemovitosti oprávněné osobě
dle § 9 odst. 4.
(7) Je-li
na pozemku stavba ve vlastnictví povinné osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu,
nebo stavba ve vlastnictví státu, a má-li oprávněná osoba vůči povinné osobě
nebo státu nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona nebo na
vydání majetkového podílu dle zákona č.42/1992 Sb. ve
výši nejméně 50 % ceny stavby, může rozhodnout pozemkový úřad na návrh
oprávněné osoby o vydání pozemku i se stavbou. Povinná osoba nebo stát má v
takovém případě právo na náhradu ve výši, o kterou cena stavby přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osoby;
u staveb ve správě pozemkového fondu náleží náhrada pozemkovému fondu.
Postup
při převodu jiného zemědělského pozemku
(1)
Oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat
pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné
pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na
které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním,
se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.
(2) Veřejné
nabídky sestavuje pozemkový fond z pozemků, které se nacházejí v současně
zastavěném území obce nebo
zastavitelném území takto
vymezeném závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, na které
nebylo uplatněno právo třetích osob na převod podle zvláštních právních
předpisů . Pozemky, které se nacházejí mimo současně zastavěné území
obce nebo zastavitelné území obce takto vymezené závaznou částí územně
plánovací dokumentace, budou do veřejné nabídky zařazeny, pokud byly marně
nabídnuty k prodeji podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. Zbývající pozemky budou nabídnuty k převodu v obchodní veřejné
soutěži podle zvláštního právního předpisu .
(3) Ve
veřejné nabídce se uvedou
a) závazné údaje o pozemcích podle katastru nemovitostí,
b) cena pozemků,
c) lhůta, ve které mohou oprávněné osoby o
pozemky písemně požádat,
d) adresa organizační složky pozemkového fondu
určené k převzetí žádosti.
(4)
Soupis pozemků nabízených k převodu v územním obvodu obce vyvěsí obec na žádost
pozemkového fondu na úřední desce obecního úřadu. První den vyvěšení je dnem
vyhlášení nabídky.
(5)
Osoba, která žádá o převod pozemku, musí požádat pozemkový fond o převod
písemně do jednoho měsíce ode dne vyhlášení prodeje.
(6) Po
vyhlášení je možno stáhnout pozemek z nabídky pouze tehdy, jestliže by převod
pozemku byl v rozporu se zákonem nebo jestliže k němu bylo uplatněno právo na
převod podle zvláštních právních předpisů . Stažení z nabídky
zveřejňuje obec na žádost pozemkového fondu rovněž vyvěšením na úřední desce
obecního úřadu.
(7)
Žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který
má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být
doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná.
Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší
než součet cen žádaných pozemků.
(8) S
oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně
pozemkový fond smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k
uspokojení nároku uplatněného v žádosti.
(9)
Požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový fond,
aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle
odstavce 13. Podle výše nabídek stanoví pozemkový fond pořadí, podle kterého
bude postupně navrhovat oprávněným osobám uzavření smlouvy. Lhůta pro přijetí
návrhu činí 14 dnů a po jejím marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy
oprávněná osoba na dalším místě v pořadí.
(10)
Žádost o nabídnutý pozemek podle odstavce 7 mohou na základě veřejné nabídky
podat i fyzické nebo právnické osoby, na které bylo právo na bezúplatný převod
pozemku převedeno nebo na které přešlo jinak než děděním (dále jen "právní
nástupce"). Pozemek z veřejné nabídky, který nebyl převeden na oprávněnou
osobu, převede pozemkový fond bezúplatně do vlastnictví právního nástupce,
který o něj na základě veřejné nabídky požádal. Požádalo-li o pozemek více
právních nástupců, postupuje pozemkový fond obdobně podle odstavce 9.
(11)
Je-li oprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem stavby, která je
nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek, na
kterém je tato stavba umístěna, i pozemek, jestliže s touto stavbou funkčně
souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na
právního nástupce.
(12)
Smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno
právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů .
(13) Cena
pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o
cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního
užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č.
316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k
zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb.,
o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších
předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo
veřejnou nabídku podle odstavce 11.
(14) Cena
trvalého porostu a oplocení uvedená ve veřejné nabídce nebo stanovená podle
odstavce 13 pro převod pozemku mimo veřejnou nabídku se odečte od ceny pozemku
převáděného na osobu, která prokáže, že je na svůj náklad zřídila, pokud k
vypořádání nedošlo v souvislosti s ukončením nájmu pozemku podle § 24 odst. 2.
Stejně se postupuje i v případě, že trvalý porost nebo oplocení zřídil na svůj
náklad právní předchůdce nabyvatele.
(15)
Pozemek lze do veřejné nabídky zařadit jen jedenkrát.
§ 12
Souběh nároků
Dojde-li
k souběhu nároků oprávněných osob podle § 6 odst. 1, náleží právo na vydání
původních nemovitostí té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného
aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více
oprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve,
pokud se nedohodnou jinak. Ostatní oprávněné osoby mají v takovém případě právo
na převod pozemků podle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a,
popřípadě na finanční náhradu.
§ 13
Lhůty k uplatnění nároku
(1)
zrušen
(2)
Byla-li nemovitost vydána podle § 9, mohly oprávněné osoby, které splňovaly
všechny podmínky oprávněné osoby k 31. lednu 1993 nebo k 1. září 1993 a jejichž
nároky uplatněné ve lhůtě podle odstavce 4 nebyly uspokojeny, tyto nároky
uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána, do šesti měsíců
ode dne skončení lhůty uvedené v odstavci 4. Oprávněná osoba podle odstavce 5
může u soudu uplatnit nárok vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána podle §
9, do šesti měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5.
(3)
Oprávněná osoba může vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitostí a požádat o
poskytnutí náhrad podle § 14 až 16 do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděla,
kdo je povinnou osobou, nejpozději do 5 let ode dne 24. června 1991. Oprávněná
osoba podle odstavce 5 může uplatnit nároky podle tohoto odstavce do 31.
prosince 1996. Neuplatněním ve lhůtě tato práva zanikají.
(4) Právo
na vydání nemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné
osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. ledna 1993, a pokud jde o nároky
vyplývající z čl. II, do 1. září 1993. Náhrady za živý a mrtvý inventář podle §
20 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit
do 31.března 1993. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počala
osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok
zrušen, došlo-li k tomuto rozhodnutí po 1. červenci 1993. Neuplatněním práva ve
lhůtě právo zaniklo. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení před
pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení.
(5) Právo
na vydání nemovitosti podle § 6 může po 31. lednu 1996 uplatnit oprávněná
osoba, která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou
pouze proto, že nesplňovala podmínku trvalého pobytu, do šesti měsíců ode dne,
kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, jinak toto právo zaniká. Tato oprávněná osoba
může uplatnit náhradu za mrtvý a živý inventář podle § 20 do 31.prosince 1998.
V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počne osmnáctiměsíční lhůta běžet až
ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto
rozhodnutí po 31. prosinci 1998.
(6) Oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví
státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu. V případě, že
o právu na převod pozemku nerozhoduje Pozemkový úřad, oprávněná osoba má právo
na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let od doby, kdy mohla nárok na
převod uplatnit u Pozemkového fondu poprvé.
(7) Po
uplynutí doby uvedené v odstavci 6 právo na převod pozemku ve vlastnictví státu
zaniká.
Náhrady
§ 14
(1) Oprávněné
osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které
podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na
osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za
pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný
pozemek.
(2) Je-li
obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba, která má být vydána,
podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni účinnosti tohoto zákona
převyšuje cenu budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je
na vůli oprávněné osoby, zda převezme budovu a uhradí povinné osobě rozdíl mezi
cenami, nebo požádá o náhradu.
(3) Je-li
cena vydávané obytné budovy, hospodářské budovy nebo jiné stavby určená ke dni
24. června 1991 nižší než cena původní stavby, má oprávněná osoba právo na
poskytnutí náhrady ve výši rozdílu cen.
(4) Pro
účely tohoto zákona se za podstatné zhodnocení nepovažuje meliorační zařízení
pod povrchem půdy. Oprávněná osoba, které byla vydána nemovitost, na níž je
umístěna meliorační stavba, je povinna meliorační stavbu udržovat.
(5)
Nestane-li se oprávněná osoba též vlastníkem meliorační stavby, je povinna
umožnit kontrolu, údržbu a opravy právnické nebo fyzické osobě, která odpovídá
za její stav a činnost. Do provedení privatizace meliorační stavby, údržbu a
opravy hlavních melioračních zařízení, která jsou k účinnosti tohoto zákona ve
vlastnictví státu, hradí ze svých příjmů pozemkový fond.
(6)
Hlavním melioračním zařízením se podle odstavce 4 rozumí u odvodnění čerpací
stanice, otevřené a zakryté kanály od světlosti 30 cm včetně, sběrné otevřené
příkopy, stavební objekty na kanálech a příkopech, poldry a obtokové nádrže, u
závlah odběrné objekty, nádrže, přivaděče kryté i otevřené s objekty na nich,
čerpací stanice, výtlaky a trubní sítě až po hydrant, zpevněné manipulační
plochy a cesty sloužící výhradně pro závlahový provoz.
(7) Podle
odstavce 2 se postupuje i v případech, kdy se obytná budova, hospodářská budova
nebo jiná stavba stala součástí jiné budovy nebo stavby.
(8) Ceny
se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991.
(9) V
případě, že oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od
státu, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše
uhrazené přídělové ceny.
§ 14a
Věc nelze
vydat, byla-li po 1. září 1993 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo
byl-li schválen ohledně této věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o
její privatizaci. Oprávněná osoba podle § 13 odst. 5 má nárok na náhradu, která
se poskytne podle § 18a odst. 2.
§ 15
(1) Při
vydání pozemku dle tohoto zákona přecházejí do vlastnictví oprávněné osoby
trvalé porosty a vše co tvoří jejich součásti (§ 120 odst. 1 obč. zák.) a meliorační zařízení umístěné pod povrchem
pozemku, s výjimkou hlavních melioračních zařízení dle § 14 odst. 5, které se
na tomto pozemku nacházejí v okamžiku jeho vydání.
(2)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona,
byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a
jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání cenově srovnatelný trvalý
porost, náleží oprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi
cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí
státem nebo jinou právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na
pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(3)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona,
byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a
jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání žádný trvalý porost, náleží
oprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který
se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou
osobou.
(4)
Jestliže se na vydávaném lesním pozemku dle odstavce 3 nacházel les, je povinná
osoba povinna zalesnit tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem
a dopěstovat les do zajištěné
kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost dle
odstavce 3 se odečte cena vysazeného a zajištěného trvalého porostu.
(5)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona,
nebyl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a
jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání trvalý porost s výjimkou lesa,
náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu,
který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(6)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona,
byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a
jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání cenově hodnotnější trvalý
porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši
rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho
převzetí státem nebo jinou právnickou osobou a cenou trvalého porostu, který se
na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(7)
Jestliže je oprávněná osoba povinna při vydání pozemku dle § 9 poskytnout
povinné osobě náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6, je na vůli oprávněné
osoby, zda převezme pozemek a uhradí náhradu za trvalý porost nebo zda požádá o
vydání jiného pozemku; v takovém případě se postupuje dle § 11 odst. 2,
nedohodnou-li se účastníci jinak.
(8) Ceny
se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991.
(9) Je-li
vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a 6 se neposkytují.
§ 16
(1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona
nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve
výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví
jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne pozemkový fond do tří let po převzetí
písemné výzvy
a) oprávněné
osobě nebo jejímu dědici, nebo
b) osobě, na
kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto
zákona nebo lhůta podle čl. VI zákona č. 253/2003 Sb.; výzva této osoby musí
být doručena pozemkovému fondu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro
převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.
(2)
Ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce),
která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti anebo ji převedla na
osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává. Pokud oprávněná osoba
odkoupila od státu či právnické osoby nemovitost před účinností zákona, má
nárok vůči této osobě na náhrady dle § 14 a 15 ve výši ceny v okamžiku přechodu na stát.
(3)
Oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 13.
Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí
tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
(4)
Náhrada se poskytne oprávněné osobě do šesti měsíců ode dne doručení výzvy.
Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k poskytnutí náhrady vlastní,
nebo k nimž měla právo hospodaření ke dni 24. června 1991 s výjimkou nemovitostí
ve správě pozemkového fondu, popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do
výše hodnoty původních nemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li se
účastníci jinak.
(5)
Způsob náhrady musí být dohodnut do 60 dnů od podání písemné výzvy oprávněnou
osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osoby je možno
závazky vůči ní vypořádat i po tomto termínu.
(6)
Nedojde-li k dohodě o způsobu náhrady podle odstavce 5, rozhodne o způsobu
náhrady soud.
ČÁST TŘETÍ
§ 17
Pozemkové fondy
(1)
Nemovitosti ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 spravují právnické osoby
zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen
"pozemkové fondy"), s výjimkou pozemků,
a) na nichž se nachází hřbitov,
b) které jsou určeny pro obranu státu,
c) které jsou určeny rozhodnutím o využití území
pro těžbu nerostů,
d) chráněných podle zvláštních předpisů,
(2) Pokud
tento zákon nestanoví jinak, postupují pozemkové fondy při převodu nemovitého
majetku státu podle zvláštních předpisů. Do schválení privatizačního projektu anebo v
souladu s ním může pozemkový fond nemovitý majetek dát do užívání jiným osobám.
(3)
Nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13
uplatněno právo na vydání, může pozemkový fond převést
a) do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na
náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20,
b) na spoluvlastníky těchto nemovitostí za
cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného
pozemkovým fondem na fyzické osoby postupem podle zákona č.92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění
pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni
převodu,
c) v naléhavých případech na osoby, které mají
podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu,
d) směnou za jiné nemovitosti,
e) na nabyvatele ze schváleného privatizačního
projektu, pokud pozemky uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byly z
privatizačního projektu vyňaty před jeho schválením a nelze je použít jako
pozemky náhradní.
(4) Pozemkové
úřady jsou povinny poskytnout pozemkovému fondu informace o tom, zda na
nemovitost byl uplatněn restituční nárok.
(5)
Jestliže má o nemovitosti ve vlastnictví státu zájem více fyzických osob, mají
přednost při postupu podle odstavce 2 dosavadní uživatelé a dále samostatně
hospodařící rolníci. Z ostatních zájemců mají přednost osoby trvale bydlící v
obci, v jejímž katastrálním území jsou nemovitosti.
(6) V
pochybnostech o tom, zda se jedná o nemovitosti, na které se vztahuje tento
zákon, rozhodují příslušné ústřední orgány státní správy republiky.
§ 18
(1) Pokud
není znám vlastník nemovitosti, je pozemkový fond oprávněn dát nemovitost do
užívání vhodným zájemcům; úplata za toto užívání je příjmem fondu do doby, než
vlastník uplatní svá práva k této nemovitosti.
(2)
Uplatní-li vlastník svá práva k nemovitosti, pozemkový fond vypoví smlouvu s
nájemcem k 1. říjnu běžného roku s jednoroční výpovědní lhůtou, nedohodne-li se
s vlastníkem jinak.
§ 18a
(1)
Pozemkový fond poskytuje náhrady oprávněným osobám v případech, kdy je povinnou
osobou obec, kraj
nebo stát.
Poskytla-li náhradu obec před účinností tohoto zákona, poskytne této povinné
osobě náhradu pozemkový fond. Pozemkový fond může převzít závazky povinných
osob na poskytnutí náhrad dle § 14 až 16 a § 20 tam, kde je povinnou osobou
státní podnik nebo právnická osoba, jejímž zakladatelem je stát, v tom případě,
kdy před privatizací nebo likvidací této právnické osoby nebyly tyto nároky
vypořádány.
(2)
Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí ve správě pozemkového fondu nebo v
poskytnutí hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem, popřípadě v cenných papírech, které nemají
povahu státních dluhopisů.
§ 19
Pozemkové úpravy
(1) Pozemkovými
úpravami jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem
vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeby jednotlivých
vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na
tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu.
(2) O
provedení pozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo přechodu
vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popřípadě zrušení
věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody
vlastníků. V případě, že se vlastníci nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za
podmínek stanovených zákonem. Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh
účastníka soud.
(3)
Řízení o pozemkových úpravách upravují zákony národních rad.
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ,
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Náhrada živého a mrtvého inventáře
(1) K
zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby má původní vlastník živého a
mrtvého inventáře, jakož i zásob právo na jejich náhradu, pokud je vnesl do
zemědělského družstva nebo mu byly odňaty, nebo jinak bezúplatně převedeny v
období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zemřel-li původní vlastník nebo
byl-li prohlášen za mrtvého, má právo požadovat náhradu k zajištění provozu
zemědělské nebo lesní výroby další oprávněná osoba uvedená v § 4 odst. 2.
(2)
Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 má právnická osoba, která tyto
věci převzala, nebo její právní nástupce, a to ve lhůtě 60 dnů, nedohodnou-li
se účastníci jinak. V případě, že tato právnická osoba uhradila státu hodnotu
živého a mrtvého inventáře a zásob, má právo na proplacení částky, kterou jako
náhradu zaplatila, vůči státu; tento nárok lze uplatnit u příslušného
ústředního orgánu státní správy republiky ve lhůtě 60 dnů od poskytnutí
náhrady. Nelze-li zjistit právnickou osobu, která věci převzala, nebo jejího
právního nástupce nebo jestliže tato právnická osoba zanikla, poskytne náhradu
dle odstavce 1 pozemkový fond způsobem uvedeným v § 18a odst. 2.
(3)
Náhrada se poskytne ve věcech téhož nebo srovnatelného druhu, jakosti a v
množství přiměřeném převzaté části nemovitosti k zajištění zemědělské nebo
lesní výroby; není-li to možné, poskytne se náhrada ve službách pro zabezpečení
zemědělské nebo lesní výroby, případně podílem na jmění právnické osoby uvedené
v odstavci 2, a to až do výše hodnoty odňatých věcí v cenách ke dni účinnosti
tohoto zákona, případně náhrada v jiné formě. Od stanovené náhrady se odečte
náhrada za živý a mrtvý inventář a za zásoby, vyplacená před účinností tohoto
zákona. Nedojde-li k dohodě, rozhodne na návrh soud.
(4) V
případě, že nemovitosti nejsou v užívání právnické osoby podle odstavce 2,
která má poskytnout náhradu podle odstavce 1, může oprávněná osoba žádat od
této právnické osoby náhradu odňatého živého a mrtvého inventáře k zajištění
zemědělské výroby bez omezení uvedených v odstavci 3.
(5) Právo
na náhradu zaniká, nebude-li uplatněno ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li
právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta
uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
(6) Vláda
České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví způsob výpočtu výše náhrad
za věci uvedené v odstavci 1 pro případ, kdy nelze prokázat odnětí nebo vnesení
těchto věcí nebo nelze určit jejich současnou hodnotu.
(7)
Rozhodnutí ministerstva zemědělství České republiky o určení povinné osoby
podle zákona ČNR č.243/1992
Sb., ve znění zákona ČNR
č.441/1992 Sb., je uplatněním nároku podle tohoto zákona, na
které se nevztahuje lhůta dle odstavce 5.
§ 21
Je-li
oprávněných osob více a nárok na vydání věci uplatní jen některé z nich, vydá
se jim věc celá.
§ 21a
(1)
Správní poplatky související s vydáním a výměnou nemovitostí a poskytnutím
náhrad se nevyměřují.
(2)
Oprávněná osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti povinné
osobě je osvobozena od soudních poplatků. Osvobozená od soudních poplatků je
též osoba domáhající se svého práva podle § 8.
(3)
Nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením
pozemků hradí stát.
§ 22
Zánik některých užívacích práv
(1) Dnem účinnosti
tohoto zákona zanikají tato práva k majetku uvedenému v § 1 odst. 1:
a) právo družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků, kteří
nejsou členy zemědělského družstva,
b) právo užívání půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby,
c) právo užívání k zajištění lesní výroby a
ostatních funkcí lesa,
d) právo bezplatného užívání rybníků,
e) právo trvalého užívání nemovitostí ve
vlastnictví státu,
f) právo hospodaření k nemovitostem ve
vlastnictví státu.
(2) Nedošlo-li
mezi dosavadním uživatelem s vlastníkem zemědělského pozemku k jiné dohodě,
vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byl pozemek podle části
druhé tohoto zákona vydán, mezi nimi nájemní vztah, který lze vypovědět k 1.
říjnu běžného roku. Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto
jinak; v případě, že pozemek je pro vlastníka nepřístupný, nemůže výpovědní
lhůta skončit dříve, než budou provedeny pozemkové úpravy. V případě, že
oprávněné osobě mají být vydány také budovy a stavby nebo poskytnuty náhrady
podle tohoto zákona, nemůže výpovědní lhůta u výpovědi dané nájemcem skončit
dříve, než tyto nároky vypořádá. V roce 1991 až 1993 mohou vlastníci vypovědět
nájemní vztah k 1. říjnu výpovědí doručenou nejpozději do jednoho měsíce před
tímto dnem. Po nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení
dohody o vydání nemovitosti nebo rozhodnutí o vlastnictví oprávněné osoby k
nemovitosti může vlastník vypovědět nájem k této nemovitosti k 1. říjnu
výpovědí doručenou nejpozději 1 měsíc před tímto dnem.
(3) Je-li
na pozemku na základě územního rozhodnutí zřízena zahrádková nebo chatová osada
nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která existovala před
1. říjnem 1976, končí výpovědní lhůta dnem, kdy mělo skončit právo dočasného
užívání pozemku. V případě trvalého užívání pozemku a dočasného užívání na dobu
neurčitou, skončila výpovědní lhůta dnem 24. června 1991. Nájemce má právo na
prodloužení nájmu o dalších 10 let, nejdéle však do roku 2001, nedohodnou-li se
účastníci jinak. Nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku. Výše
ročního nájemného u těchto pozemků činí 10 % z ceny pozemku, odvozené z
bonitovaných půdně-ekologických jednotek, vydaných vyhláškou ministerstva
zemědělství pro účely daně z nemovitostí.
(4)
Nachází-li se na pozemku v užívání šlechtitelské stanice trvalé kultury patřící
k nezbytnému rostlinnému genofondu nebo slouží-li pozemek v užívání
šlechtitelské stanice výlučně k pěstování nových šlechtěných odrůd, nemůže
výpovědní lhůta, u výpovědi podané vlastníkem, skončit dříve, než bude dosaženo
účelu, k němuž byl pozemek užíván ke dni 1. února 1992.
(5)
Vlastník pozemku uvedeného v odstavcích 4 a 5 má právo do tří let požádat
pozemkový fond o výměnu tohoto pozemku za jiný pozemek ve vlastnictví státu.
Vyměňovaný pozemek se poskytne v přiměřené výměře a kvalitě, jako byl pozemek
původní, a to pokud možno v témže katastrálním území.
(6)
Nájemce je oprávněn užívat pozemek v souladu s jeho určením podle předpisů o
evidenci nemovitostí. S užívanou nemovitostí je povinen nakládat s péčí řádného
hospodáře a po skončení nájmu vrátit budovy a stavby ve stavu odpovídajícím
obvyklému opotřebení.
(7) Je-li
na pozemku vlastníka stavba ve vlastnictví jiné právnické osoby, která
zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu, a má-li
vlastník pozemku nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona
nebo na vydání majetkového podílu dle zákona č.42/1992 Sb.,
ve výši nejméně 50 % ceny stavby vůči vlastníkovi stavby, může na návrh vlastníka
pozemku rozhodnout soud o převodu stavby vlastníkovi pozemku. Vlastník budovy
má v takovém případě právo na náhradu ve výši, o kterou cena stavby převyšuje nároky vlastníka pozemku. Pokud
vlastník pozemku nevyužije tohoto práva,
a) vymění pozemkový fond na návrh vlastníka jeho pozemek za jiný
pozemek ve vlastnictví státu; v tomto případě uhradí vlastník stavby cenu
pozemku pozemkovému fondu, nebo
b) na návrh vlastníka prodá zastavěný pozemek
vlastníku budovy nebo stavby, nebo
c) na návrh vlastníka pronajme zastavěný pozemek
vlastníku budovy nebo stavby bez možnosti výpovědi. Nájemce má předkupní právo
k tomuto pozemku.
(8)
Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem nemovitostí, s výjimkou
zemědělské půdy, k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem,
kdy byla nemovitost podle části druhé tohoto zákona vydána, mezi nimi nájemní
vztah, který lze kdykoliv vypovědět. Výpovědní lhůta je tři měsíce. Výpovědní
lhůta začne běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.
(9) Roční
nájemné za pozemky, náležející do zemědělského půdního fondu, s výjimkou
pozemků lesního půdního fondu, činí 1 % z ceny pozemku, pokud se vlastník s nájemcem nedohodnou jinak.
(10)
Lhůta podle odstavce 6 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Návrh podle
odstavce 8 lze podat nejpozději do 31.prosince 1996 a může tak učinit oprávněná
osoba uvedená v § 13 odst. 5.
§ 23
(1) Právo
na náhradu podle ustanovení § 14 a 16 má i vlastník obytné nebo hospodářské
budovy, která byla odstraněna nebo znehodnocena v době užívání organizací podle
zvláštních předpisů. V
případě, že tuto budovu odstranila nebo znehodnotila jiná právnická osoba než
stát, má vlastník právo na finanční náhradu vůči této právnické osobě, pokud se
nedohodnou na jiném způsobu náhrady.
(2)
Povinnou osobou k poskytnutí náhrad je právnická osoba, která budovu užívá nebo
ji naposledy užívala před jejím odstraněním, opuštěním nebo vrácením
vlastníkovi.
(3) V případě,
že vlastník získal nemovitost přídělem od státu, je povinen uhradit státu
nedoplatek přídělové ceny. Jeho výši stanoví krajský úřad. K přijetí nedoplatku
se zmocňuje ministerstvo zemědělství České republiky.
§ 24
Náhrady za trvalé porosty
(1)
zrušen
(2)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni
vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době
ukončení nájmu cenově srovnatelný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku
náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se
na pozemku nacházel v době vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu,
který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(3)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni
vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době
ukončení nájmu žádný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý
porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni
vzniku práva užívání.
(4)
Jestliže se na lesním pozemku, na kterém má být ukončen nájem, nacházel ke dni
vzniku práva užívání les, je nájemce povinen zalesnit tento pozemek na své
náklady ve lhůtě stanovené zákonem a
dopěstovat les do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od
náhrady za trvalý porost dle odstavce 3 se odečte cena zajištěné kultury.
(5)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, nebyl ke
dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době
ukončení nájmu trvalý porost s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý
porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku
ukončení nájmu.
(6)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni
vzniku práva užívání trvalý porost, a jestliže na tomto pozemku je v době
ukončení nájmu cenově hodnotnější trvalý porost s výjimkou lesa, náleží nájemci
náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se
na pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu,
který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(7)
Jestliže je vlastník pozemku povinen při ukončení nájmu dle § 22 poskytnout
nájemci náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6, je na vůli vlastníka, zda
převezme pozemek a uhradí náhradu za trvalý porost nebo zda požádá o výměnu
pozemku za jiný pozemek ve vlastnictví státu; v takovém případě se postupuje dle
§ 11 odst. 2 nebo
podle § 11a,
nedohodnou-li se účastníci jinak.
(8) Ceny
se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991.
(9) Je-li
vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a 6 se neposkytují.
Práva
vlastníků a uživatelů budov a pozemků
§ 25
(1)
Vlastník vstupuje do práv a závazků pronajímatele, plynoucích z dohody o
odevzdání a převzetí bytu, z nájmu pozemku nebo ze smlouvy o nájmu nebytového
prostoru v převzaté nemovitosti. Je-li smlouva uzavřena na dobu určitou, mění
se změnou osoby pronajímatele na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.
(2)
Dosavadní uživatelé bytů, pozemků a nebytových prostor v převáděných
nemovitostech, které slouží
a) činnosti diplomatických a konzulárních misí,
b) poskytování zdravotnických a sociálních
služeb,
c) školství,
d) provozu kulturních a tělovýchovných zařízení,
e) pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně
postižených osob,
mají nárok vůči vlastníkovi na uzavření dohody o užívání bytu, pozemku
nebo nájmu nebytových prostor. V těchto případech může vlastník dohodu
vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona,
nedohodnou-li se účastníci jinak; tento závazek přechází na všechny další
vlastníky v uvedené době.
(3) Ustanovení
odstavce 2 se nevztahuje na pozemky školních statků, středních zemědělských
škol a vysokých škol. V těchto případech může vlastník vypovědět dohodu o nájmu
pozemků nejdříve k 1. říjnu 1995.
(4)
Nedohodnou-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení vlastník s
uživatelem bytu, pozemku nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2,
rozhodne o výši nájemného příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností,
Magistrát hl. m. Prahy a magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně podle obecně
platných cenových předpisů.
§ 25a
Působnosti
stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
Magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň
podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 26
(1) Doplňuje
se ustanovení § 9 odst.
2 zákona č.116/1990 Sb., o
nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů tak, že se
vkládá nové písmeno i), které zní:
"i) jde o nájem nebytového prostoru v
nemovitosti převedené původnímu vlastníkovi podle zákona č.229/1991 Sb., o
úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.".
(2) Na
návrh vlastníka obytné budovy patřící k zemědělské usedlosti uplatněný do tří
let zruší příslušný orgán právo užívání k bytu nebo rozhodne o jeho vyklizení,
jestliže jej vlastník potřebuje pro sebe a osoby blízké ke provozování
zemědělské výroby.
(3) Lhůta
podle odstavce 2 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona, a to pro
oprávněné osoby uvedené v § 13 odst. 5.
§ 27
(1)
Uživatel bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby, který v souladu se
stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt, nebytový
prostor, budova nebo stavba zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení,
skončí-li mu právo jejich užívání.
(2)
Jestliže byt, nebytový prostor, budova nebo stavba jsou ke dni skončení práva
užívání znehodnoceny více, než odpovídá běžnému opotřebení, je uživatel těchto
prostor povinen uhradit vlastníkovi bytu, nebytových prostor, budovy nebo
stavby náhradu za toto znehodnocení.
(3) Náhrady
se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni skončení práva užívání.
§ 28
Povinná
osoba nemůže proti oprávněné osobě uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky
související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže
proti povinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než
jsou uvedeny v tomto zákoně.
§ 28a
Pokud
tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách
platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky
č.182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č.316/1990 Sb., a
u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou
zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.
§ 28b
(1) Pokud
došlo k přechodu vlastnictví k nemovitostem podle zákonů o zemědělském
družstevnictví a prováděcích předpisů nebo podle vládního nařízení č.15/1959
Sb. a tato změna nebyla zaevidována v pozemkových knihách nebo na Listu
vlastnictví u příslušného střediska geodézie, je vlastníkem těchto nemovitostí
osoba, která byla k 24. červnu 1991 zapsána jako vlastník v katastru
nemovitostí.
(2) Pokud
nedošlo k přechodu vlastnictví na kupujícího proto, že nebyl udělen souhlas
nebo dodatečný souhlas ministerstvem zemědělství podle § 13 zákona č.46/1948
Sb., považuje se za původního vlastníka kupující, pokud prokáže, že k uzavření
kupní smlouvy došlo a že na jejím základě byla uhrazena kupní cena, a pokud
nemovitosti nepřešly již na základě tohoto zákona na jiné oprávněné osoby.
§ 29
Majetek církví
Majetek,
jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze
převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.
§ 30
Pro postup
podle části druhé tohoto zákona se za majetek uvedený v § 1 odst. 1 považuje i
majetek, který byl v době odnětí vlastnického práva k těmto účelům užíván.
§ 31
Ustanovení
části druhé a § 20 nelze použít pro případy, kdy byla věc získána v době
nesvobody osobami státně nespolehlivými, nebo v důsledku rasové persekuce.
§ 32
Zvláštní
ustanovení o pozemkových reformách
(1) Ode
dne účinnosti tohoto zákona se nepoužijí ustanovení zákona č.215/1919 Sb., o
zabrání velkého majetku pozemkového, ve znění pozdějších předpisů, zákona
č.142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č.46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.
(2) Za
okamžik přechodu na stát nebo jinou právnickou osobu postupem podle zákona
č.142/1947 Sb. se považuje den faktického převzetí nemovitostí státem nebo
jinou právnickou osobou.
(3)
zrušen
§ 33
Zrušen
§ 33a
Vypořádání nároků
(1)
Veškeré nároky na poskytnutí náhrad podle tohoto zákona a nároky na vydání
podílu podle zákona č.42/1992
Sb. (dále jen
"zákona") jsou pohledávkami, které lze smluvně převádět na jiné osoby
(dále jen "pohledávky"). Nabyvatel má postavení oprávněné osoby podle
tohoto zákona a podle zákona.
(2)
Povinná osoba podle tohoto zákona nebo její právní nástupce, s výjimkou
státního podniku, transformované družstvo nebo právnická osoba vzniklá podle
zákona (dále jen "dlužník") je povinna vypracovat soupis všech věcí
nebo souborů věcí v jejím vlastnictví s výjimkou nemovitostí, na které byl
uplatněn nárok na vydání podle tohoto zákona, včetně jejich ocenění v
zůstatkových účetních cenách; u věcí s nulovou účetní hodnotou se cena stanoví
ve výši 20 % z pořizovací ceny. Dále je povinna umožnit osobám oprávněným k
poskytnutí náhrady podle tohoto zákona nebo oprávněným osobám, které mají právo
na vydání podílu podle zákona, nebo osobám, na které tyto oprávněné osoby tyto
nároky převedly (dále jen "věřitel"), přístup k tomuto seznamu.
(3)
Pohledávky téhož věřitele vůči dlužníkovi lze sčítat. Věřitelé mohou své
pohledávky sdružovat.
§ 33b
Výbory oprávněných osob
Nedošlo-li
do 30 dnů od uplynutí lhůty k převzetí pozemku ve vlastnictví věřitele nebo
jiné oprávněné osoby k dohodě o vypořádání pohledávek dlužníka, může se ustavit
výbor pro jejich vypořádání (dále jen " výbor"). Členy výboru jsou
věřitelé, u kterých nedošlo od uplynutí lhůty k převzetí pozemku ve vlastnictví
věřitele nebo jiné oprávněné osoby k vypořádání pohledávek, a oprávněné osoby s
majetkovými vklady či podíly u dlužníka. Zastoupení obou skupin musí být
stejné.
§ 33c
Řízení o vypořádání
pohledávky
(1) Výbor
řeší jednotlivé případy vypořádání pohledávek buď na základě dohody, nebo v
případě, že nelze dohody dosáhnout pomoci dražby, jejímiž účastníky jsou
věřitelé, kteří zajišťují zemědělskou výrobu, a dlužník (dále jen "dražba").
Způsob vyhlášení a provedení dražby stanoví vláda nařízením, které vydá do 30
dnů od účinnosti tohoto zákona.
(2)
Jednotlivé případy vyřizuje výbor na základě došlých žádostí věřitelů. Podaná
žádost musí být vyřízena do 30 dnů od jejího podání buď dohodou, nebo
vyhlášením dražby.
§ 34
Zrušovací ustanovení
Zrušují
se
1. zákon č.123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku
k zajištění výroby, ve znění zákona č.95/1988 Sb. a zákona č.114/1990 Sb.
2. § 12 až 19 zákona č.61/1977 Sb., o lesích,
3. § 4 zákona č.102/1963 Sb., o rybářství,
4. § 50 odst. 2, 4 a 5 a § 51 zákona č.162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví,
5. zákon SNR č.81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních
poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných
právních útvarů,
6. zákon SNR č.2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a
obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a
podobných útvarů.
§ 35
Účinnost
Tento zákon
nabývá účinnosti dnem vyhlášení.