platí
od 1. 1. 2010
200/1990
Sb.
ZÁKON
o
přestupcích
ve znění zákona č.
337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993
Sb., v úplném znění č. 124/1993 Sb.,
zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona
č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č.
29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000
Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,
nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č.
254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001
Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb.,
zákona č. 78/2002 Sb.,
zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003
Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona
č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004
Sb.,
zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb.,
zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005
Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb.,
zákona č. 134/2006 Sb.,
zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006
Sb.,
zákona č.
216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb.,
zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007
Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb.,
zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008
Sb.,
zákona č. 484/2008 Sb., zákona č.
41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 346/2009 Sb.
České
národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Základní
ustanovení
Orgány
státní správy a orgány obce (dále jen "správní orgány") vedou občany
k tomu, aby dodržovali zákony a jiné právní předpisy a respektovali práva spoluobčanů;
dbají zejména o to, aby občané neztěžovali plnění úkolů státní správy a
nerušili veřejný pořádek a občanské soužití.
ČÁST
PRVNÍ
OBECNÁ
ČÁST
Pojem
přestupku
(1) Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje
zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném
zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních
předpisů anebo o trestný čin.
(2)
Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací
a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem
chráněný zákonem nebo
b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému
zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek
než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit
jinak.
§ 3
K
odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon
výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.
§ 4
(1) Přestupek
je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný
zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší
nebo neohrozí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo
ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním
poměrům vědět měl a mohl.
(2)
Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem
nebo
b) věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem
chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.
(3)
Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle
okolností a svých osobních poměrů povinen.
Věk a
nepříčetnost
(1) Za
přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku.
(2) Za
přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl
rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo
nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu
nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné
návykové látky.
Porušení
povinnosti uložené právnické osobě
Za
porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle tohoto zákona ten,
kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz,
ten, kdo dal k jednání příkaz.
§ 7
(1) Odpovědnost
za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle
pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele příznivější.
(2)
Pachateli lze uložit pouze takový druh sankce, který dovoluje uložit zákon
účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje.
(3) O
ochranném opatření se rozhodne podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném
opatření rozhoduje.
§ 8
(1) Podle
tohoto zákona nebo jiného zákona se posuzuje přestupek, který byl spáchán na
území České republiky.
(2) Podle
tohoto zákona se posuzuje též přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1
písm. b) a c) a přestupek
proti majetku podle § 50, který spáchal v cizině státní
občan České republiky anebo cizinec,2) který má trvalý pobyt na území České republiky, pokud
takové jednání nebylo v cizině projednáno. Jiný přestupek spáchaný v cizině státním
občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České
republiky, se posuzuje podle tohoto zákona nebo jiného zákona jen tehdy,
jestliže jím uvedená osoba porušila povinnost, kterou má podle předpisů
platných v České republice mimo území republiky, nebo jestliže to vyplývá z
vyhlášených mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.
§ 9
(1)
Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a
imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat,
nestanoví-li zákon jinak.
(2) Nelze
ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba, jíž byla
sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle zákona
nebo mezinárodního práva, s výjimkou osoby, která se stala poslancem nebo
senátorem.
(3) Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se
dopustili poslanci a senátoři, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání
přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle zvláštních
právních předpisů.
zrušen
zákonem č.
314/2008 Sb.
(1) Podle
zvláštních předpisů se projedná jednání,
které má znaky přestupku, jehož se dopustili
a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci,
příslušníci bezpečnostních sborů,
b) osoby během výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
(2) Toto
jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být osobou
uvedenou v odstavci 1.
§ 11
(1) Za
přestupek lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí,
b) pokutu,
c) zákaz činnosti,
d) propadnutí věci.
(2)
Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu
s pokutou.
(3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže
k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku.
§ 12
(1) Při
určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména
ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán,
k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro
týž skutek postižen v disciplinárním řízení.
(2) Za
více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží sankce
podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný. Zákaz
činnosti lze uložit, jestliže ho lze uložit za některý z těchto přestupků.
§ 13
(1)
Pokutu lze uložit do 1000 Kč, nestanoví-li zvláštní část tohoto zákona nebo
jiný zákon pokutu vyšší.
(2) V blokovém řízení (§ 84) lze uložit pokutu do 1000 Kč, pokud tento zákon nebo jiný
zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší, a v příkazním řízení (§ 87)
do 4000 Kč.
(3) Pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve
věci rozhodoval v prvním stupni. Pokuta uložená jiným správním orgánem České
republiky je příjmem státního rozpočtu této republiky.
§ 14
(1) Zákaz
činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části tohoto zákona
nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou, nejdéle na dva roky, a jde-li o
činnost, kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo
k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a spáchal-li pachatel
přestupek touto činností nebo v souvislosti s ní.
(2) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel
na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným
přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat.
(3) Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby
výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života
prokázal, že její další výkon není potřebný.
(1)
Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc
a) byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo
b) byla přestupkem získána nebo byla nabyta za
věc přestupkem získanou.
(2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném
nepoměru k povaze přestupku.
(3)
Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
§ 16
Ochrannými
opatřeními jsou:
a) omezující opatření,
b) zabrání věci.
§ 17
(1)
Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa
a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo se konají veřejné tělovýchovné,
sportovní nebo kulturní podniky. Lze je uložit pachateli přestupku na úseku
ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
(§ 30), přestupku proti veřejnému pořádku (§ 47 a 48) a
přestupku proti občanskému soužití (§
49).
(2)
Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku;
lze je uložit jen spolu se sankcí a nejdéle na dobu jednoho roku.
(1)
Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené
v § 15 odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže
a) náleží
pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat, nebo
b) nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží
zcela
a
jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2) O zabrání věci
nelze rozhodnout, jestliže od jednání majícího znaky přestupku uplynuly dva
roky. Ustanovení § 15 odst. 2 platí obdobně.
(3)
Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
Zvláštní
ustanovení o mladistvých
(1) Při posuzování
přestupku osoby, která v době jeho spáchání dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (dále jen
"mladistvý"), se přihlíží ke zvláštní péči, kterou společnost věnuje
mládeži.
(2)
Přestupek mladistvého nelze projednat v příkazním řízení.
(3) Horní
hranice pokuty se u mladistvých snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být
vyšší než 2000 Kč. V blokovém řízení nelze uložit mladistvému pokutu vyšší než
500 Kč; pokutu až do výše 1000 Kč lze uložit mladistvému, pokud tento zákon
nebo zvláštní zákon připouští v blokovém řízení uložit pokutu vyšší než 1000
Kč.
(4) Zákaz
činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu jednoho roku, nebránil-li by
výkon této sankce jeho přípravě na povolání.
Zánik
odpovědnosti za přestupek
(1)
Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též
projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se
na přestupek amnestie.
(2) Do běhu
lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek
vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu.
ČÁST
DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ
ČÁST
Přestupky
proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě
Přestupky
proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví
nebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou nebo si takový
předmět neoprávněně nechá zhotovit nebo jej neoprávněně užije, bez úmyslu se
obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty,
b) úmyslně uvede nesprávný
nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má
povinnost takový údaj uvést,
c) úmyslně uvede nesprávný
nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem
získání neoprávněné výhody,
d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo
uměleckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy,
e) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně
odstraní nebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku,
f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně
odstraní veřejnou vyhlášku nebo pozmění její obsah,
g) úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou
svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v
čestném prohlášení u správního orgánu,
h) úmyslně neoprávněně vystupuje jako úřední
osoba,
ch) úmyslně nedodrží omezující opatření
uložené v přestupkovém řízení,
i) úmyslně na místě
veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo služební stejnokroj
příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, nebo takové součásti
stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není
příslušníkem ozbrojeným sil nebo ozbrojených sborů.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až f) a písm. h) až i) lze uložit
pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a g) pokutu do
10 000 Kč.
§ 21a
Přestupky
proti předpisům,
kterými
se stanoví některé další
předpoklady
pro výkon některých funkcí
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon některých
funkcí zákonem č. 451/1991 Sb.,
ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne
26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní
rady č. 279/1992 Sb. tím, že
a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede
nesprávný nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,
b) nevyžádá předložení dokladů o splnění
předpokladů pro výkon takové funkce,
c) neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že
osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50000 Kč.
Přestupky
proti bezpečnosti a plynulosti provozu
na
pozemních komunikacích
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích
a) řídí vozidlo,
1. na němž v rozporu se zvláštním právním
předpisem není umístěna tabulka státní poznávací značky (registrační značky)
nebo je umístěna jiná tabulka státní poznávací značky (registrační značky), než
která byla vozidlu přidělena,
2. jehož tabulka státní poznávací značky
(registrační značky) je zakryta, nečitelná nebo upravena či umístěna tak, že je
znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost,
3. které je technicky nezpůsobilé k provozu na
pozemních komunikacích tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní
účastníky provozu na pozemních komunikacích,
b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti
bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky
nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové
látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem,
c) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu
vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo
užitím jiné návykové látky,
d) se přes výzvu podle zvláštního právního
předpisu odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na
zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové
vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdrav,
e) řídí motorové vozidlo a
1. není držitelem příslušné skupiny nebo
podskupiny řidičského oprávnění,
2. byl mu zadržen řidičský průkaz,
3. není držitelem platného osvědčení profesní
způsobilosti řidiče,
4. nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti
podle zvláštního právního předpisu,
5. pozbyl jako řidič, který je držitelem řidičského
průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem,
mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, právo k řízení
motorového vozidla na území České republiky,
f) při řízení vozidla
1. drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní
přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení,
2. překročí nejvyšší dovolenou rychlost
stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o 40 km.h-1
a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více,
3. překročí nejvyšší dovolenou rychlost
stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o 20 km.h-1
a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více,
4. překročí nejvyšší dovolenou rychlost
stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o méně než
20 km.h-1 nebo mimo obec o méně než 30 km.h-1,
5. nezastaví vozidlo na signál, který mu
přikazuje zastavit vozidlo podle zvláštního právního předpisu nebo na pokyn
"Stůj" daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou
oprávněnou k řízení tohoto provozu podle zvláštního právního předpisu,
6. neumožní chodci na přechodu pro chodce
nerušené a bezpečné přejití vozovky nebo nezastaví vozidlo před přechodem pro
chodce v případech, kdy je povinen tak učinit podle zvláštního právního
předpisu, nebo ohrozí chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou
odbočuje, nebo ohrozí chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní
komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení a couvání,
7. předjíždí vozidlo v případech, ve kterých je
to podle zvláštního právního předpisu zakázáno,
8. nedá přednost v jízdě v případech, ve
kterých je povinen dát přednost v jízdě podle zvláštního právního předpisu,
9. vjíždí na železniční přejezd v případech,
kdy je to podle zvláštního právního předpisu zakázáno,
10. v provozu na dálnici nebo na silnici pro
motorová vozidla se otáčí, jede v protisměru nebo couvá v místě, kde to není
dovoleno podle zvláštního právního předpisu,
11. neoprávněně zastaví nebo stojí s vozidlem na
parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené označením O 1 nebo neoprávněně
použije označení vozidla O 1 při stání nebo při jízdě,
g) poruší omezení jízdy některých vozidel podle
zvláštního právního předpisu,
h) porušením zvláštního právního předpisu způsobí
dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví,
i) porušením zvláštního právního předpisu
způsobí dopravní nehodu, při které je způsobena na některém ze zúčastněných
vozidel včetně přepravovaných věcí hmotná škoda převyšující zřejmě částku 100
000 Kč,
j) při dopravní nehodě, při které byla způsobena
na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí pouze hmotná
škoda 100 000 Kč a nižší nebo při které došlo k poškození nebo zničení součásti
nebo příslušenství pozemní komunikace, neprodleně nezastaví vozidlo a neprokáže
totožnost navzájem včetně sdělení údajů o vozidle, nebo odmítne sepsat společný
záznam o dopravní nehodě nebo nedovoleně opustí místo dopravní nehody nebo se
neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci
nebo po ohlášení dopravní nehody,
k) při dopravní nehodě podle písmene i) se
dopustí jednání uvedeného v písmenu j),
l) jiným jednáním, než které je uvedeno pod
písmeny a) až k), poruší zvláštní právní předpis.
(2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo jako provozovatel vozidla
nezná údaje o totožnosti osoby, které svěřil nebo přikázal vozidlo k řízení.
(3)
Přestupku se dopustí učitel autoškoly, který
a) požil alkoholický nápoj nebo užil návykovou
látku během provádění výcviku ve výcvikovém vozidle,
b) prováděl výcvik ve výcvikovém vozidle
bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by
mohl být ještě pod jejich vlivem,
c) prováděl výcvik ve výcvikovém vozidle,
jestliže je jeho schopnost k vykonání učitele autoškoly snížena v důsledku jeho
zdravotního stavu,
d) se přes výzvu podle zvláštního právního
předpisu odmítne podrobit vyšetření, zda při provádění výcviku nebyl ovlivněn
alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s
nebezpečím pro jeho zdraví.
(4)
Pokuta od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let
se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e) bodů 1 a 5, a písm. h).
(5)
Pokuta od 10 000 Kč do 20 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho
roku se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a podle odstavce 3.
(6)
Pokuta od 5 000 Kč do 10 000 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 2 a podle
odstavce 1 písm. f) bodu 11.
(7)
Pokuta od 5 000 Kč do 10 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho
roku se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. e) bodů 2 až 4,
písm. f) bodů 2, 7, 10.
(8)
Pokuta od 2 500 Kč do 5 000 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. f)
bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g), i) , j) a k); pokuta od 2 500 Kč do 5 000 Kč a
zákaz činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců se uloží tomu, kdo tento
přestupek spáchal v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců
dvakrát a vícekrát.
(9)
Pokuta od 1 500 Kč do 2 500 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. f)
bodů 1 a 4 a písm. l).
(10) V
blokovém řízení
1. lze uložit pokutu do 2 000 Kč za přestupek
podle odstavce 1 písm. l),
2. se uloží pokuta 1 000 Kč za přestupek podle
odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4,
3. se uloží pokuta 2 500 Kč za přestupek podle
odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8, 9 a písm. g),
4. se uloží pokuta 3 000 Kč za přestupek podle
odstavce 2.
(11)
Přestupek, za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti, nelze
projednat v blokovém řízení.
(12) Od
uložení sankce podle odstavců 4 až 11, s výjimkou odstavce 10 bodu 1, nelze v
rozhodnutí o přestupku upustit.
Ostatní
přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní,
zamění, pozmění, zakryje, přemístí nebo umístí, návěstidlo, signální nebo
návěstní znak, signální nebo návěstní zařízení, informační zařízení pro
cestující, vyvěšený jízdní řád, označení zastávky veřejné dopravy nebo jiného
dopravního zařízení anebo neoprávněně používá takové zařízení,
b) nesplní povinnost uloženou správním orgánem ke
zdolání mimořádně naléhavých přepravních potřeb,
c) provozuje dopravu bez povolení nebo poruší
povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem pro provozování dopravy,
d) poruší povinnost stanovenou zvláštním právním
předpisem pro dopravu nebo přepravu nebezpečných věcí,
e) úmyslně naruší činnost sdělovacího nebo
zabezpečovacího zařízení.
f) jako řidič vozidla při kontrole není držitelem dokladů, předložil
neplatný doklad nebo nepředložil doklady požadované zvláštním právním
předpisem, nevede stanoveným způsobem záznam o době řízení, bezpečnostních
přestávkách a době odpočinku, záznam o provozu vozidla nebo nedodržuje stanovené
doby řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, nepředložil záznam o
době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku nebo záznam o provozu
vozidla požadovaných zvláštním právním předpisem,
g) při přepravě nebezpečných věcí podle právního
předpisu nemá řádné osvědčení o zvláštním školení řidiče, nezajistí označení
vozidla, není vybaven podle právních předpisů povinnou výbavou, poruší zákaz
nakládky a vykládky stanovených nebezpečných věcí na veřejně přístupných
místech, přepravuje ve vozidle osoby způsobem odporujícím právním předpisům,
poruší ustanovení o zastavení a stání vozidel a o dozoru nad vozidly při
parkování nebo nedodrží trasu, pokud je předepsána,
h) užívá v silničním provozu vozidlo označené
nebo vybavené způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, ačkoliv toto vozidlo
není zařazeno v evidenci vozidel taxislužby, nebo nabízí přepravní služby
způsobem s taxislužbou zaměnitelným, ačkoliv není osobou, na jejíž jméno je
vydán průkaz způsobilosti řidiče taxislužby.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. f) až h) pokutu do 10 000 Kč; zákaz činnosti
od šesti měsíců do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm.
b), d) a f).
(3) V
blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f) a g) pokutu
do 5 000 Kč.
(4)
Přestupek, za který lze uložit zákaz činnosti, nelze projednat v blokovém
řízení.
§ 23a
zrušen zákonem č. 47/2004 Sb.
Přestupky
na úseku podnikání
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při
prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb,
b) neoprávněně provozuje
obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,
c) poruší povinnost
1. uvádět na všech objednávkách, obchodních
dopisech, fakturách, smlouvách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti
prostřednictvím dálkového přístupu údaje o své obchodní firmě, a nemá-li ji, o
jménu a příjmení nebo názvu, sídle nebo místu podnikání, zápisu do obchodního
rejstříku včetně spisové značky, podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku
údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni, popřípadě o zápisu
organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby do obchodního
rejstříku, včetně spisové značky,
2. podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu
v obchodním rejstříku nebo uložit listinu do sbírky listin,
3. používat při podnikání obchodní firmu, a
nemá-li ji, jméno a příjmení nebo název .
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek
podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1
písm. c) pokutu do 50 000 Kč; zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek
podle odstavce 1 písm. a) a c).
§ 25
Vypuštěn
§ 26
zrušen
zákonem č.
52/2009 Sb.
zrušen
zákonem č. 57/2006 Sb.
§ 28
Přestupky
na úseku sociálních věcí
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije
průkaz mimořádných výhod,
b) poruší jinou povinnost stanovenou zákonem o
sociálním zabezpečení na úseku průkazů mimořádných výhod.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.
Přestupky
na úseku zdravotnictví
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby
nebo se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení,
b) nedodrží opatření
stanovené nebo uložené ke snížení hluku a vibrací, s výjimkou povinností stanovených pro pořádání
nebo poskytnutí prostor a pozemků pro veřejné produkce hudby,
c) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost pitné
vody,
d) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní
lékařskou zprávu nebo zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci,
e) poruší povinnost při
zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami nebo jinými látkami
škodlivými zdraví,
f) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené
nebo uložené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,
g) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho
obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu
jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby
ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak neoprávněně
získá takový tiskopis,
h) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené
nebo uložené k ochraně zdraví před neionizujícím zářením,
i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti
stanovené nebo uložené pro provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého
koupaliště nebo sauny,
j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti
stanovené nebo uložené pro pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti
nebo školy v přírodě,
k) poruší v rozporu se zvláštním právním
předpisem zákaz inzerování a reklamy za účelem poptávky nebo nabídky tkání a
orgánů,
l) za účelem získání dárce tkáně nebo orgánu pro
transplantaci nabídne finanční odměnu nebo jinou výhodu,
m)poruší
v rozporu se zvláštním právním předpisem anonymitu mezi dárcem tkáně nebo orgánu a jeho
příjemcem,
n) poruší nebo nesplní povinnosti stanovené pro
výkon činností epidemiologicky závažných,
o) jako pořadatel veřejné produkce hudby
nezajistí, že hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity, nebo poskytne
stavbu, jiné zařízení nebo pozemek k veřejné produkci hudby, aniž by zajistil,
že hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) a písmen l) a n) lze uložit pokutu až
do výše 10 000 Kč a za přestupek podle písmen k) a o) lze
uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za
přestupek podle odstavce 1 písm. k) a l). V blokovém řízení (§
86) může orgán ochrany veřejného zdraví uložit za
přestupky pokutu až do výše 5 000 Kč.
§ 29a
Přestupky
na úseku vyhledávání, ochrany, využívání
a dalšího
rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů
přírodních
minerálních vod a lázeňských míst
(1)
Přestupku podle tohoto zákona se dopustí ten, kdo
a) nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu přírodního
léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody, přírodních léčebných lázní nebo
lázeňského místa,
b) nesplní oznamovací povinnost podle zvláštního
právního předpisu,
c) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu
přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody,
d) vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území
lázeňského místa,
e) úmyslně zničí nebo poškodí nebo neoprávněně
přemístí nebo odstraní značku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného
pásma přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody nebo území
lázeňského místa,
f) ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním
opatření na území lázeňského místa,
g) ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání a
průzkumu přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů, peloidů a
dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje a
zdroje přírodní minerální vody.
(2) Za
přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
Přestupky
na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě
zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší
osmnácti let, osobě,
o níž lze mít pochybnost, zda splňuje podmínku věku, nebo osobě, o níž ví, že bude vykonávat
zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo
poškodit majetek,
b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní
druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové látky, než jsou omamné látky,
psychotropní látky a alkohol,
c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné
požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek,
d) úmyslně vyrobí líh nebo
destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo destilát bez povolení vyrobený
přechovává nebo uvádí do oběhu,
e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů
nebo užívání jiných návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě
mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,
f) umožní neoprávněné požívání omamných a
psychotropních látek osobě mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji
trestný,
g) požije alkoholický nápoj
nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo
jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
h) po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné
návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu g),
ch)
ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického
nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písmenu g),
i) odepře se podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo
jinou návykovou látkou, k němuž byl vyzván podle zvláštního právního předpisu
,
j) neoprávněně přechovává v
malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku,
k) neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v
malém množství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku,
l) prodá jednotlivé cigarety nebo neuzavřené
jednotkové balení cigaret,
m)kouří na místech zákonem zakázaných,
n) prodá výrobek podobný tabákovému výrobku,
tabákové potřebě ve formě potravinářského výrobku nebo hračky, a nebo podobný
alkoholickému nápoji ve formě hračky,
o) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu nebo
alkoholický nápoj v zařízení nebo na akcích určených osobám mladším 18 let,
p) prodá, podá nebo jinak umožní užití tabákového
výrobku osobě mladší 18 let nebo neodepře jejich prodej fyzické osobě, o níž
lze mít pochybnost, že splňuje podmínku věku.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3 000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5 000 Kč a zákaz činnosti do
1 roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až i) pokutu od 25 000 Kč do 50
000 Kč a zákaz činnosti od 1 do 2 let a za přestupek podle odstavce 1 písm. j)
a k) pokutu do 15 000 Kč.
(3) Sankci
za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. g) až i) lze snížit pod stanovenou
hranici jen tehdy, že byl prokázán dechovou zkouškou nebo lékařským vyšetřením
obsah alkoholu v krvi v množství pod 0,5 promile a současně nebylo užito žádné
jiné návykové látky.
§ 31
Přestupky
na úseku školství a výchovy mládeže
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména
tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o
povinnou školní docházku žáka.
(2) Za přestupek
podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 32
Přestupky
na úseku kultury
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší zvláštní právní předpis o ochraně
předmětů nebo souborů předmětů nebo souborů předmětů kultovní, muzejní nebo
galerijní hodnoty,
b) poruší zvláštní právní předpis ve věcech
ochrany církví a náboženských společností.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
Přestupky
na úseku porušování průmyslových práv
a
porušování práv k obchodní firmě
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vykonával práva, která jsou zákony na ochranu
průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv,
b) neoprávněně užíval obchodní firmu nebo jakékoliv
značení zaměnitelné s obchodní firmou nebo označením příznačným pro jiného
podnikatele.
(2) Za
přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
Přestupky
na úseku vodního hospodářství
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) odebere povrchovou nebo podzemní vodu bez potřebného povolení
vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
b) vypustí odpadní nebo důlní vody do vod
povrchových nebo podzemních, popřípadě do kanalizace, v rozporu s vodním
zákonem,
c) znečistí povrchovou nebo podzemní vodu nebo
ohrozí její jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se
závadnými látkami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace v
rozporu s vodním zákonem,
d) poruší povinnosti týkající se vodních děl
založené stavebními předpisy, nebo
e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním
zákonem nebo povinnosti na základě něho uložené.
(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. a) až c) a
e) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze
uložit pokutu do 100 000 Kč.
(3)
Pokuty ukládá Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s
rozšířenou působností. Ustanovení §
124 odst. 2 vodního
zákona přitom platí obdobně.
Přestupky
na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či
nesprávně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu rostlin,
b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných
hmot, pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek,
c) nesplní opatření uložené podle zvláštních
právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu, o myslivosti nebo o
rybářství,
d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin
před zvláště nebezpečnými škůdci nebo chorobami,
e) neoprávněně provede změnu kultury pozemku,
který je součástí zemědělského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme
zemědělskou půdu zemědělské výrobě nebo neoprávněně provádí činnost poškozující
zemědělskou výrobu na takové půdě,
f) neoprávněně loví zvěř nebo chytá ryby.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3000 Kč, za přestupek podle
odstavce 1 písm. e) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f)
pokutu do 8 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek
podle odstavce 1 písm. f).
§ 36
zrušen
zákonem č. 95/2005 Sb.
§ 37
Vypuštěn
§ 38
Přestupky
na úseku geologie
(1) Přestupku
se dopustí ten, kdo úmyslně
a) ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění státem organizovaných
geologických prací,
b) zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické
výzkumné nebo průzkumné dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou
dokumentaci.
(2) Za přestupek
podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč a za přestupek podle
odstavce 1 písm. b) pokutu do 3000 Kč.
§ 39
Přestupky
na úseku ochrany a využití nerostného bohatství
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je
vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem, nebo do
poddolovaného území, kam je vstup zakázán,
b) úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání
nerostného bohatství nebo k provádění činnosti vykonávané hornickým způsobem,
včetně důlně měřičských signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřičských
zařízení, jakož i značek upozorňujících na zákaz vstupu,
c) neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo
jinou vodu do důlních vod nebo důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro
odvádění důlních vod.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15000 Kč.
§ 40
zrušen
zákonem č.
376/2007 Sb.
§ 41
Přestupky
na úseku energetiky, teplárenství a plynárenství
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně
a) odstraní zařízení pro rozvod elektřiny, tepla nebo topných plynů,
popřípadě příslušenství nebo přípojky k těmto zařízením, měřící zařízení nebo
plombu, nadzemní nebo podzemní zařízení sdělovací nebo ovládací techniky
energetiky, teplárenství nebo plynárenství,
b) zasáhne do zařízení pro veřejný rozvod
elektřiny, tepla nebo plynu, včetně odběrného rozvodního zařízení před měřícím
zařízením.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
Přestupky
na úseku všeobecné vnitřní správy
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně poškodí, zneužije nebo hrubě zneváží jiný symbol než státní symbol České republiky chráněný zvláštním právním
předpisem,
b) neoprávněně si přisvojí vyznamenání, čestný titul
nebo jiné obdobné ocenění udělované státním orgánem a vykazuje se jím.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 42a
zrušen zákonem č. 559/2004
Sb.
§ 42b
zrušen zákonem č. 559/2004 Sb.
§ 42c
Přestupky
na úseku matrik, jména a příjmení
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije rodný, oddací nebo úmrtní
list, osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a osvědčení o tom, že
snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství,
b) nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu
při narození, úmrtí nebo uzavření manželství stanovenou zákonem o matrikách
nebo úmyslně uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje,
c) úmyslně neužívá při úředním styku jméno,
popřípadě jména nebo příjmení, která jsou uvedena v rodném nebo oddacím listu
vydaném matričním úřadem v České republice nebo jiným příslušným úřadem.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
§ 43
Přestupky
na úseku obrany České republiky
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší povinnost uloženou k zabezpečení úkolů
civilní obrany,
b) úmyslně naruší režim ochrany a vstupu do
vojenského objektu.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
Přestupky
na úseku správy státních hranic
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní hraniční
znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic,
b) neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu nebo
volné kruhové plochy nebo do břehů nebo koryta hraničního vodního toku nebo do
hraniční cesty, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státních hranic nebo
jestliže se tím změní jejich poloha, nebo
c) neumožní nebo jinak ztíží oprávněné osobě
vstup, vjezd a nebo výkon prací při správě státních hranic.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 15 000 Kč a za přestupek
podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5 000 Kč.
Přestupky
na úseku ochrany státních hranic
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně znemožní umístění bezpečnostního
prostředku zabraňujícího nedovolenému překračování státních hranic dopravními
prostředky nebo úmyslně takový prostředek označený podle zvláštního právního
předpisu zničí, poškodí, neoprávněně přemístí anebo jej neoprávněně odstraní.
(2)
Přestupku se dopustí občan České republiky, který při vstupu na území České
republiky
a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
b) se úmyslně vyhne kontrole na hraničním
přechodu,
c) užije k překročení státních hranic hraniční
přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního
přechodu,
pokud zvláštní právní
předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(3) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč a za přestupek
podle odstavce 2 pokutu do výše 5 000 Kč.
Přestupky
na úseku ochrany životního prostředí
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo porušením zvláštních právních předpisů o ochraně
životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá z ustanovení § 21 až
44, zhorší životní prostředí.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
Ostatní přestupky
proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě
(1)
Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až
45, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy včetně nařízení obcí, okresních
úřadů a krajů.
(2)
Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinností
stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů vydaných na úseku jejich
samostatné působnosti.
(3) Za
přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 30000 Kč.
Přestupky
proti veřejnému pořádku
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci,
c) vzbudí veřejné pohoršení,
d) znečistí veřejné prostranství, veřejně
přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu
veřejného prostranství,
e) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo
neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku
nebo jiné orientační označení,
f) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného
pořádku při konání veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních
podniků anebo v místech určených k rekreaci nebo turistice,
g) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství,
veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení,
h) neoprávněně založí skládku nebo odkládá
odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa,
ch)
zrušeno
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 5000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. d) pokutu
do 20 000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle
odstavce 1 písm. g) a h) pokutu do 50000 Kč.
Přestupky
křivého vysvětlení
(1) Přestupku
se dopustí ten, kdo jako osoba podávající vysvětlení o trestném činu spáchaném
jiným před orgánem činným v trestním řízení úmyslně
a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro
rozhodnutí, nebo
b) takovou okolnost zamlčí.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000
Kč.
§ 47b
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice
nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky
s označením umístí jiný nápis,
b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku
s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství,
c) neoznačí budovu čísly popisnými,
d) neudržuje čistotu a pořádek
na svém nebo jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 může obec uložit pokutu až do výše 10 000 Kč.
Přestupkem
proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny
v § 47, jestliže jsou stanoveny
zvláštními právními předpisy. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 3000 Kč.
Přestupky
proti občanskému soužití
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
b) jinému z nedbalosti
ublíží na zdraví,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním
újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z
přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním,
d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku
národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin,
e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k
národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti,
pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické
nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo
politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho
sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo
rodinný.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze
uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) pokutu
do 20 000 Kč.
Přestupky
proti majetku
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou,
podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku nebo se o takové
jednání pokusí,
b) úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek, nebo
si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,
c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného
převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co
za takovou věc bylo opatřeno.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15000 Kč.
ČÁST
TŘETÍ
ŘÍZENÍ O
PŘESTUPCÍCH
Obecné
ustanovení
Není-li v
tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o přestupcích
obecné předpisy o správním řízení.
§ 52
Přestupky
projednávají
a) obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí (§ 53 odst. 4),
b) jiné správní orgány,
stanoví-li tak zvláštní zákon.
(1) Obce
projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim
svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému
pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití,
pokud nebyly spáchány porušením zvláštních právních předpisů o provozu na
pozemních komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a
dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a
lázeňských míst.
(2)
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednávají přestupky ve věcech,
které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné
jiné správní orgány.
(3) Obce
mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto
komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s
právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání
přestupků; usnášejí se většinou hlasů. Stejné podmínky platí, pokud by
projednáváním přestupků byla pověřena komise rady obce.
(4) V hlavním městě Praze náleží
a) působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským
částem přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve
věcech, které jsou jim svěřeny,
b) působnost podle odstavce 2 úřadům městských částí vymezeným
Statutem hlavního města Prahy.
§ 54
zrušen
zákonem č.
274/2008 Sb.
§ 55
(1) K
projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu
byl přestupek spáchán.
(2)
Přestupek, který byl spáchán v cizině státním občanem České republiky anebo cizincem,
který má trvalý pobyt na území České republiky, nebo nelze-li místo spáchání
přestupku spolehlivě zjistit, projedná správní orgán, v jehož územním obvodu
pachatel má nebo naposledy měl trvalý pobyt.
(3)
Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání přestupku nebo z
jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu účastníků řízení jinému
věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje
nebo pracuje.
zrušen
Společné
řízení
(1)
Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, které je příslušný projednávat
týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení.
(2)
Společné řízení se koná též proti všem pachatelům, jejichž přestupky spolu souvisejí
a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení řízení nebo z jiného důležitého
důvodu lze věc některého pachatele přestupku vyloučit ze společného řízení.
§ 58
(1)
Státní orgány, orgány
Policie České republiky (dále jen "orgány policie") a obce oznamují příslušným správním orgánům
přestupky, o nichž se dozví, nejsou-li samy příslušny k jejich projednávání. V
oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku spatřován, důkazní
prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o přestupek a že byl
spáchán určitou osobou.
(2)
Oznamuje-li přestupky příslušným správním orgánům orgán policie a jedná-li se o
přestupky
a) proti veřejnému pořádku,
b) proti občanskému soužití, nasvědčují-li
okolnosti tomu, že v jejich důsledku došlo k ublížení na zdraví,
c) proti majetku,
d) proti bezpečnosti a plynulosti silničního
provozu,
e) proti pořádku ve státní správě, spáchané na
úseku státní správy v působnosti Policie České republiky,
f) uvedené v § 29 odst. 1 písm. ch), § 30 odst. 1
písm. d) až j) a § 35 odst. 1 písm. f), učiní orgán policie nezbytná šetření ke zjištění osoby
podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných
pro pozdější dokazování před správním orgánem. O zjištěných skutečnostech
sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Oznámení učiní
orgán policie nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví.
(3) Orgán
policie
a) věc odevzdá příslušnému orgánu, jde-li o jednání mající znaky
přestupku, které se projednává podle zvláštních předpisů,
nebo jde-li o jiný správní delikt než
přestupek anebo nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin,
b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku
nebo nelze-li přestupek projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne,
kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej
spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li na místě
věc vyřídit jinak.
(4)
Dozví-li se orgán policie o přestupku od občana, vyrozumí jej na jeho žádost do
třiceti dnů o provedených opatřeních.
§ 59
Státní
orgány a orgány policie provedou bez zbytečného odkladu na žádost správního
orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o přestupcích, k projednávání
přestupků a k výkonu rozhodnutí. Státní orgán nebo orgán policie žádost
neprodleně vrátí, není-li k provedení požadovaných úkonů příslušný.
Podávání vysvětlení
(1) Každý
je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření došlého
oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže by takovým
osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68 odst. 4) hrozilo
nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin nebo by porušily
státní nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou
povinnost mlčenlivosti.
(2) Tomu,
kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu k podání
vysvětlení podle odstavce 1, nebo tomu, kdo bezdůvodně podání vysvětlení
odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5000 Kč.
(3)
Pořádková pokuta uložená orgánem obce je příjmem této obce. Pořádková pokuta
uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem státního rozpočtu
České republiky.
zrušeny
Odložení
věci
(1)
Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z
přestupku
a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva,
nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3,
b) v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok svého věku nebo trpěla duševní poruchou, pro níž nemohla
rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo
ovládat své jednání,
c) zemřela před zahájením řízení.
(2) Správní
orgán může věc odložit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je
bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen osobě
podezřelé z přestupku za jiný čin v trestním řízení.
(3)
Správní orgán věc dále odloží, jestliže
a) došlé oznámení (§ 67 odst. 2) neodůvodňuje
zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci podle § 71,
b) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u
jiného příslušného správního orgánu,
c) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto
správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení anebo v blokovém řízení,
d) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním
řízení a uložené opatření se považuje za postačující,
e) odpovědnost za přestupek zanikla,
f) návrh na zahájení řízení o přestupku byl podán
opožděně (§ 68 odst. 2),
g) nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o
přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité
osobě.
(4)
Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. O odložení věci se vyrozumí pouze
poškozený.
§ 67
(1)
Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky, které
se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1).
(2) Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního
orgánu, orgánu policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana o
přestupku, poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci
orgánem činným v trestním řízení.
(3)
Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci
jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti
dnů.
(4)
Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od
oznámení o učiněných opatřeních.
(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupky podle § 22 odst. 1 písm. h) a § 50
spáchané mezi blízkými osobami, jakož i
přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se projednávají jen na návrh
postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka (dále jen
"navrhovatel").
(2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat
příslušnému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se
navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v
trestním řízení. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho
navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek
spáchán.
(3)
Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b)
a c) nebo přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že
skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední
povinnosti.
(4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém,
osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner;
jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem
blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem
pociťovala jako újmu vlastní.
zrušen
Náhrada
škody
(1)
Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda, nárok na její
náhradu v řízení o přestupku, nebo u orgánu policie v trestním řízení, pokud
věc byla postoupena správnímu orgánu k projednání a nejde o přestupek, který se
projedná jen na návrh (dále jen "poškozený"), působí správní orgán,
který přestupek projedná, k tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena.
(2) Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda
nebyla dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost
ji nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud
nebo jiný příslušný orgán.
(3)
Zemře-li poškozený, správní orgán o náhradě škody nerozhodne.
Postoupení
věci
Správní
orgán postoupí věc
a) státnímu zástupci nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti,
že jde o trestný čin,
b) orgánu příslušnému podle zvláštního
předpisu k projednání skutku osoby
uvedené v § 10 odst. 1,
c) správnímu orgánu příslušnému k projednání
skutku, který je jiným správním deliktem než přestupkem,
d) orgánu příslušnému podle zvláštního právního
předpisu k projednání přestupku osoby uvedené v § 9 odst. 3 v disciplinárním řízení pokud tato osoba o takové projednání požádala.
Účastníci
řízení
V řízení
o přestupku jsou účastníky řízení
a) obviněný z přestupku,
b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady
majetkové škody způsobené přestupkem,
c) vlastník věci, která může být zabrána nebo
byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci,
d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno
řízení o přestupku podle § 68 odst. 1.
Obviněný
z přestupku
(1) Občan
je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu první procesní
úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl nevinen, pokud jeho vina nebyla
vyslovena pravomocným rozhodnutím.
(2)
Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu
kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy
na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K výpovědi ani k doznání
nesmí být donucován.
Ústní
jednání
(1) O
přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti
obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl
řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy
nebo důležitého důvodu.
(2) Je-li
obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o nařízeném ústním
jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán vykonávající sociálně-právní
ochranu dětí; jim se také rozhodnutí o přestupku oznamuje.
Vydání a
odnětí věci
(1) Kdo
má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci, která může být
prohlášena za propadlou nebo zabranou, je povinen na výzvu správního orgánu ji
vydat; nevydá-li ji, může se mu věc na základě rozhodnutí správního orgánu
odejmout. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2)
Nebude-li vydaná nebo odňatá věc prohlášena za propadlou nebo zabranou, musí
být bez zbytečných průtahů vrácena tomu, komu nepochybně patří; jinak tomu, kdo
ji vydal nebo komu byla odňata.
Zastavení
řízení
(1)
Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že
a) skutek, o němž se vede řízení, se nastal nebo není přestupkem,
b) skutek nespáchal obviněný z přestupku,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo
obviněnému z přestupku prokázáno,
d) obviněný z přestupku požívá výsad imunity
podle mezinárodního práva nebo zákona, nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3,
e) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku
nedovršil patnáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro
niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný
zákonem, nebo ovládat své jednání,
f) odpovědnost za přestupek zanikla,
g) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto
správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení,
h) za přestupek byla uložena bloková pokuta,
ch) o
skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje za
postačující,
i) obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel,
j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení
řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité
omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil,
k) v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke
smíru,
l) věc byla postoupena podle § 71 po
zahájení řízení.
(2) Správní
orgán může řízení o přestupku zastavit, jestliže sankce, kterou lze za
přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle
očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v trestním řízení.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné
pouze, bylo-li řízení zastaveno podle odstavce 1 písm. a), b), c) a j); v
těchto případech se rozhodnutí o zastavení řízení účastníkům řízení oznamuje. V
ostatních případech se rozhodnutí o zastavení řízení vyznačí ve spisu a účastníci
řízení se o tom pouze vyrozumějí.
Výrok
rozhodnutí
Výrok
rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, musí
obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení
viny, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce (§ 11 odst. 3), o započetí doby do doby zákazu činnosti (§ 14 odst. 2), o uložení
ochranného opatření (§ 16), o nároku na náhradu škody (§
70 odst. 2) a o náhradě nákladů
řízení (§ 79 odst. 1).
Smír
U
přestupku urážky na cti se správní orgán pokusí uraženého na cti a obviněného z
přestupku smířit.
Náhrada
nákladů řízení
(1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli,
bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle
§ 76 odst. 1 písm. a), b), c) nebo j), se uloží povinnost nahradit státu náklady
spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální částkou,
kterou stanoví ministerstvo vnitra České republiky v dohodě s ministerstvem
financí České republiky zvláštním právním předpisem.
(2) Povinnost
nahradit náklady řízení nelze uložit v blokovém řízení (§ 84) ani v řízení
příkazním (§ 87).
(3) Z
důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady
řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.
(4)
Náhrada nákladů řízení je příjmem obce, jejíž orgán rozhodl o přestupku v
prvním stupni. Náhrada nákladů řízení o přestupku, který vedl jiný správní
orgán České republiky, je příjmem státního rozpočtu této republiky.
Doručování
Rozhodnutí
o přestupku nelze doručit veřejnou vyhláškou.
§ 81
(1) Proti
rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku,
a jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán
vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.
(2)
Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.
(3)
Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, ve které se
vyslovuje zabrání věci.
(4) U
přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel odvolat jen
proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku
nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady řízení; může se též odvolat proti
rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76 odst. 3).
(5) Včas
podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není
možno vyloučit.
§ 82
V
odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v neprospěch obviněného
z přestupku.
Přezkoumání
rozhodnutí o přestupku soudem
(1) Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání
rozhodnutí o přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí,
správní orgán jeho žádosti vyhoví.
(2) Při
přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle zvláštního
předpisu.
§ 84
(1)
Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je
spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit.
(2) Proti
uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
(3)
Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v
jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřené a dále
orgány určené tímto nebo jiným zákonem.
(4) V
blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.
(1) Bloky
k ukládání pokut (dále jen "pokutové bloky") vydává ministerstvo
financí České republiky.
(2) Orgány
oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení odebírají pokutové bloky
od příslušného finančního úřadu, plyne-li výnos z pokut do příslušného státního
rozpočtu nebo rozpočtu určeného na základě zvláštního právního předpisu, a od
příslušného krajského úřadu, plyne-li výnos z pokut do jeho rozpočtu nebo do
rozpočtu obce.
(3)
Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na
pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě
její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Převzetí tohoto bloku
pachatel přestupku potvrdí.
(4)
Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat
pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký
přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.
V
blokovém řízení mohou projednávat
a) orgány
policie též přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22, proti pořádku
ve státní správě podle § 23 odst. 1
písm. a), f), g), i), j), § 24 odst. 1 písm. b),
§ 30 odst. 1 písm. a) až o), § 42 odst. 1, § 44 a § 44a, jakož i podle §
46, pokud k nim došlo na úseku
státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a
jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. b)
až d) a § 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky
proti majetku podle § 50,
b) orgány
státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve
státní správě podle § 21 odst. 1
písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g),
h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny zvláštní právní předpisy o
bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník
organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích,
c) orgány
ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1
písm. a), jde-li o nepodrobení se povinnému vyšetření nebo léčení infekčního
onemocnění, § 29 odst. 1 písm. b), c), d), jde-li o padělání nebo úmyslné
neoprávněné změnění zdravotního průkazu, § 29 odst. 1 písm. e), jde-li o
porušení povinnosti při zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a
přípravky, § 29 odst. 1 písm. f), h) až j), n) a o),
1. jejichž projednávání je v působnosti obce,
2. proti bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na
pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou
provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel o překročení
nejvyšší dovolené rychlosti, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a
hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci
odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem
použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a
nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly
provozu na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních
komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel,
3. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. a), c), g) až i), k) až o),
4. spočívající v neoprávněném stání vozidla na
místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke
stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění
podmínek stanovených tímto nařízením.
Příkazní
řízení
(1)
Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil, a
nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty (§ 13 odst. 2).
(2)
Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je zbaven způsobilosti k
právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena.
(3)
Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje se vždy
písemně.
(4)
Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení
odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz
ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit
jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly
uvedeny v příkaze.
(5)
Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného
rozhodnutí.
(6) V
příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh,
ani nárok na náhradu škody.
zrušen
zákonem č. 501/2004 Sb.
ČÁST
ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ,
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Ústředním
orgánem státní správy ve věcech přestupků je ten ústřední orgán státní správy
České republiky, do jehož působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k
porušení povinnosti zakládajícímu přestupek. Pokud nelze takto určit ústřední
orgán státní správy, je jím ministerstvo vnitra České republiky ve věcech, k
jejichž projednání jsou příslušné obce.
§ 90
Amnestii
ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánů České
republiky, uděluje vláda České republiky usnesením, které se vyhlašuje ve
Sbírce zákonů.
§ 91
Vypuštěn
§ 92
(1) O upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle § 14 odst. 3 rozhoduje na návrh osoby, již byla tato sankce uložena,
správní orgán, který přestupek projednal v prvním stupni. U mladistvého může
návrh podat též jeho zákonný zástupce nebo orgán vykonávající sociálně-právní
ochranu dětí.
(2) Proti rozhodnutí
o návrhu podle odstavce 1 se nelze odvolat; návrh nelze podat opětovně.
§ 93
Dodržování uloženého
ochranného opatření podle § 16 písm. a) kontroluje správní orgán, který
je uložil v prvním stupni.
Správní
orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší, zjistí-li, že osoba, která
byla uznána vinou z přestupku, byla za týž skutek soudem pravomocně odsouzena
nebo obžaloby zproštěna. Uvedená osoba má nárok na vrácení částky, kterou
zaplatila na úhradu pokuty a na náhradu nákladů řízení.
§ 95
Ustanovení
o nákladech řízení se nevztahuje na řízení o přestupku zahájená před počátkem
účinnosti tohoto zákona.
§ 95a
Působnosti
stanovené krajskému úřadu, úřadům městských částí hlavního města Prahy,
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto
zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 96
Obce,
okresní úřady a kraje každoročně poskytují vždy ke dni 31. ledna údaje o
projednaných přestupcích orgány místní správy ve svých správních obvodech za
uplynulý kalendářní rok ke zpracování Ministerstvu vnitra.
§ 97
Zrušují
se:
1. zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku, ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících,
2. vyhláška č. 61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve
znění předpisů ji doplňujících a pozměňujících,
3. zákon č. 126/1968 Sb., o některých přechodných
opatřeních k upevnění veřejného pořádku,
4. ustanovení § 49 až 51 zákona České národní
rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě,
5. zákonné opatření předsednictva České národní
rady č. 10/1990 Sb., o udělování amnestie ve věcech přestupků,
jejichž projednávání patří do působnosti orgánů České socialistické republiky.
§ 98
Tento
zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.