139/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 21. března 2002
o pozemkových úpravách a
pozemkových úřadech a o změně zákona
č. 229/1991 Sb., o
úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve
znění pozdějších předpisů
ve znění zákona č.
53/2004 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a
zákona č. 186/2006 Sb.
Parlament České
republiky se usnesl na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Účel úpravy
Zákon upravuje řízení o
pozemkových úpravách, soustavu a působnost pozemkových úřadů.
§ 2
Pozemkové úpravy
Pozemkovými úpravami
se ve veřejném zájmu prostorově a
funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi
přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily
podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k
nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně
se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a
zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability
krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu
a jako nezbytný podklad pro územní plánování.
§ 3
Předmět a obvod
pozemkových úprav
(1) Předmětem
pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav (odstavec 2)
bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací
vztahy k nim.
(2) Obvod pozemkových
úprav je území dotčené pozemkovými úpravami, které je tvořeno jedním nebo více
celky v jednom katastrálním území. Bude-li to pro obnovu katastrálního operátu
třeba, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout i pozemky, které nevyžadují řešení
ve smyslu ustanovení § 2, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických
informací. Je-li to k
dosažení cílů pozemkových úprav vhodné, lze do obvodu pozemkových úprav
zahrnout rovněž pozemky v navazující části sousedícího katastrálního území.
Jde-li o katastrální území v obvodu působnosti jiného pozemkového úřadu (§ 19),
než který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne pozemkový úřad, který
řízení zahájil, předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s
pozemkovým úřadem, v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí.
(3) Pozemky určené pro
těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru, pozemky určené pro obranu státu, pozemky
zastavěné stavbou ve vlastnictví státu, pozemky vodních toků a pozemky chráněné
podle zvláštních předpisů lze
řešit v pozemkových úpravách (§ 2) jen se souhlasem jejich vlastníka a
příslušného správního úřadu. Pozemky zastavěné stavbou, která není ve
vlastnictví státu, pozemek funkčně související s touto stavbou včetně přístupové
cesty, oplocené pozemky, zejména zahrady, pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách a pozemky, na nichž se nacházejí hřbitovy, lze
řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka. Pozemky podle
tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují
podle druhu původních pozemků; nelze-li toto zjistit, oceňují se podle druhu
nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky nesměňované se neoceňují.
(4) Pozemky s
prokazatelně sníženým zemědělským využitím, například zvýšenou balvanitostí,
zvýšeným výskytem stožárů elektrického zařízení, potřebou odvodnění, lze v
pozemkových úpravách směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků.
(5) Pozemky ve
vlastnictví státu, které jsou ve správě Pozemkového fondu České republiky a jejichž původním vlastníkem byly církve,
náboženské řády a kongregace, se do doby přijetí zákonů o tomto majetku vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve
vlastnictví státu. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení jako v
případě půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 14), lze však s nimi nakládat ve
smyslu ustanovení § 2. Omezení pro převody těchto pozemků se potom vztahuje na pozemky nově vzniklé
podle schváleného návrhu pozemkových úprav a tato skutečnost se uvede v
rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8 za účelem vyznačení v katastru
nemovitostí.
§ 4
Formy pozemkových úprav
(1) Pozemkové úpravy se
provádějí zpravidla formou komplexních pozemkových úprav. Pokud je nutné
vyřešit pouze některé hospodářské potřeby (například urychlené scelení pozemků,
zpřístupnění pozemků) nebo ekologické potřeby v krajině (například lokální
protierozní nebo protipovodňové opatření) nebo když se pozemkové úpravy mají
týkat jen části katastrálního území, provádějí se formou jednoduchých
pozemkových úprav. V tomto případě může pozemkový úřad upravit náležitosti
návrhu a provádění pozemkových úprav odlišně, než stanoví zvláštní právní
předpis (§ 27).
(2) Jednoduchými
pozemkovými úpravami lze provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy (§
13) přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č.
28/1945 Sb. a zákonů č. 142/1947 Sb. a č. 46/1948 Sb.
§ 5
Účastníci řízení o
pozemkových úpravách
(1) Účastníky řízení o
pozemkových úpravách (dále jen "účastníci") jsou:
a) vlastníci
pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle § 2 (dále jen
"vlastníci pozemků") a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická
nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo
dotčena; za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se v
pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických informací (§ 3 odst.
2),
b) stavebník,
je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti,
c) obce, v jejichž
územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav; účastníky
mohou být i obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu
pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu
přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách, (dále jen
"obec").
(2) V řízení o
pozemkových úpravách se z důvodu využití výsledků pozemkových úprav pro obnovu
katastrálního operátu používá v zájmu jednoznačné identifikace účastníka jeho
jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo u fyzických osob a název, sídlo a
identifikační číslo organizace u právnických osob.
(3) Pozemkové úřady jsou
oprávněny využívat údaje z informačního systému evidence obyvatel o
a) státních občanech
České republiky,
b) cizincích s
povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k
trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České
republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního
právního předpisu, a
cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,
a to i v elektronické
podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Poskytovanými údaji
podle odstavce 3 jsou
a) u státních
občanů České republiky
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
rodné číslo,
4.
státní občanství,
5.
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
6.
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že
jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození,
7.
rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
8.
rodné číslo dítěte,
9.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky,
datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
10.
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den
úmrtí;
b) u cizinců
uvedených v odstavci 3 písm. b)
1. jméno,
popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. datum narození,
3. rodné číslo,
4. státní
občanství,
5. druh a adresa
místa pobytu,
6. jméno, popřípadě
jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem uvedeným v odstavci 3 písm. b),
a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
7. datum, místo a
okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k
úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
8. den, který byl
v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého prohlášen jako den úmrtí.
(5) Účastníka řízení,
který není znám nebo jehož pobyt není znám, zastupuje v řízení o pozemkových
úpravách opatrovník, kterým
může být i obec. Opatrovník není oprávněn za účastníka udělit souhlas k
nedodržení pravidel pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných
pozemků.
(6) Zemřel-li vlastník
pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně
usnesením ještě nerozhodl, jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách
osoby podle sdělení soudu nebo soudního komisaře. Tyto osoby si na výzvu
pozemkového úřadu mohou do stanovené lhůty určit zástupce pro doručování
písemností. V případech, kdy soud nebo soudní komisař nepodá sdělení ve lhůtě
stanovené pozemkovým úřadem, zastupuje tyto osoby v řízení o pozemkových
úpravách opatrovník, kterým může být i obec.
(7) Vlastníci pozemků
řešených v pozemkových úpravách si zvolí na dobu provádění pozemkových úprav
sbor zástupců (dále jen "sbor"), který zastupuje vlastníky v rozsahu
činností uvedených v odstavci 8, popřípadě jedná za vlastníky na základě a v
rozsahu jejich zplnomocnění. Sbor se volí po zahájení řízení o pozemkových
úpravách na úvodním jednání. Pro účely volby sboru připadá spoluvlastníkům jen
1 hlas. Sbor je zvolen nadpoloviční většinou přítomných vlastníků. Při
jednoduchých pozemkových úpravách lze od volby sboru upustit. Nepodaří-li se
sbor při komplexních pozemkových úpravách ani opakovaně zvolit a trvá-li
potřeba těchto úprav, lze od volby sboru upustit.
(8) Členství ve sboru
nesmí být odmítnuto vlastníkovi, jehož pozemky zahrnují alespoň 10 % z výměry
pozemků, na kterých budou prováděny pozemkové úpravy, pokud o to požádá
nejpozději v den konání volby sboru. Dalším nevoleným členem sboru je ředitel
pozemkového úřadu nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce
obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který svolává schůze sboru a řídí
jejich jednání.
(9) Počet členů sboru, který
musí být lichý, stanoví pozemkový úřad v rozsahu 5 až 15 členů podle celkového
počtu vlastníků a podle rozsahu řešeného území.
(10) Sbor spolupracuje
při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzuje jeho jednotlivé varianty a
navrhovaná opatření, vyjadřuje se k plánu společných zařízení, k podaným
připomínkám v průběhu pozemkových úprav, k návrhu pozemkových úprav a
spolupracuje při realizaci schválených pozemkových úprav.
ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH
ÚPRAVÁCH A NÁKLADY NA POZEMKOVÉ ÚPRAVY
§ 6
Zahájení řízení
(1) Pozemkový úřad
posuzuje podané požadavky na zahájení pozemkových úprav. K těmto požadavkům se
vyjádří v písemném sdělení do 30 dnů. Shledá-li důvody, naléhavost a účelnost
provedení pozemkových úprav za opodstatněné, zahájí řízení o pozemkových
úpravách. Pozemkový úřad může v odůvodněných případech zahájit řízení i bez
podaných požadavků.
(2) Řízení o pozemkových
úpravách se považuje vždy za řízení zahájené z podnětu pozemkového úřadu.
(3) Pozemkový úřad
zahájí řízení o pozemkových úpravách vždy, pokud se pro to vysloví vlastníci
pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území.
(4) Zahájení řízení o
pozemkových úpravách oznámí pozemkový úřad veřejnou vyhláškou.
(5) Oznámení o zahájení
pozemkových úprav podle odstavce 4 se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce
pozemkového úřadu a obcí, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do
pozemkových úprav. Poslední den této lhůty je dnem zahájení pozemkových úprav.
(6) Pozemkový úřad
písemně vyrozumí o zahájení řízení též příslušný katastrální úřad, orgán
územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu,
orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů. Dotýká-li
se řízení o pozemkových úpravách zájmů chráněných předpisy o obraně a
bezpečnosti státu, o péči o zdraví lidu a jiných zájmů chráněných zvláštními
právními předpisy, pozemkový
úřad vyrozumí i další dotčené správní úřady. Tyto úřady stanoví do 30 dnů po
obdržení vyrozumění podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních právních
předpisů.
(7) Na řízení o
pozemkových úpravách a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro rozhodování
podle správního řádu.
(8) Pozemkový úřad zastaví
řízení, odpadl-li důvod, pro který řízení zahájil, nebo jestliže se v průběhu
pozemkových úprav vyskytly takové překážky, pro které nelze v řízení
pokračovat.
(9) Osoby písemně
pověřené pozemkovým úřadem mohou po předchozím oznámení na úřední desce
příslušné obce vstupovat a vjíždět na pozemky ve stanovené době a vykonávat
činnosti vyplývající z tohoto zákona v rozsahu nezbytně nutném, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak.
(10) Vznikla-li
vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemku újma na jejich majetku v
důsledku výkonu činnosti pro pozemkové úpravy, mají právo na náhradu této újmy
v penězích. Právo na náhradu újmy musí být uplatněno u pozemkového úřadu, který
řízení o pozemkových úpravách zahájil, jde-li o porosty, nejpozději do 30 dnů ode
dne jejího vzniku, v ostatních případech do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak
právo zaniká.
§ 7
Úvodní jednání
Pozemkový úřad svolá
úvodní jednání, na které pozve účastníky (§ 5) a další vlastníky pozemků v
předpokládaném obvodu pozemkových úprav. Seznámí je s účelem, formou a
předpokládaným obvodem pozemkových úprav. Na určení obvodu a formy pozemkových
úprav se nevztahuje správní řád. Na tomto jednání pozemkový úřad projedná
postup při stanovení nároků vlastníků (§ 8), potřebu aktualizace bonitovaných
půdně ekologických jednotek a popřípadě další otázky významné pro řízení o
pozemkových úpravách.
§ 8
Soupis a ocenění nároků
vlastníků
(1) Pozemkový úřad
zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen "soupis
nároků") podle jejich ceny, výměry, vzdálenosti a druhu, a to včetně
omezení vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva, věcného břemene a
nájemního vztahu na dobu určitou; u pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu
ustanovení § 2, pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků jen podle
výměry pozemků. Pozemkový úřad informuje o průběhu soupisu nároků sbor, umožní
mu spoluúčast při soupisu nároků včetně práva přítomnosti člena sboru při
jednání s vlastníky. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou obvodu
pozemkových úprav vypočtenou ze souřadnic (§ 9 odst. 4), která je rozhodující
pro další zpracování návrhu, a výměrou podle katastru nemovitostí se nároky
vlastníků úměrně upravují, aby rozdíl byl odstraněn. Tento soupis nároků
pozemkový úřad vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě a
zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou
vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené pozemkovým úřadem; k námitkám proti
opravám výměr pozemků vyplývajícím z nového zaměření skutečného stavu v terénu
se nepřihlíží. Námitky projedná pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen,
popřípadě s katastrálním úřadem. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně
vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád. Námitky podané k pozemkům neřešeným v
pozemkových úpravách předá pozemkový úřad katastrálnímu úřadu k rozhodnutí
podle zvláštního právního předpisu.
(2) V řízení o pozemkových
úpravách se pro oceňování použije zvláštní právní předpis platný ke dni vyložení soupisu nároků podle
odstavce 1. Pozemkový úřad stanoví, zda ocenění provede sám nebo tím pověří
zpracovatele pozemkových úprav nebo znalce. V tomto případě nejde o postup
podle správního řádu.
(3) Základem pro ocenění
zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v
číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje
pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na
produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Ministerstvo
zemědělství (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou
charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich
vedení a aktualizaci.
(4) Při oceňování
zemědělských pozemků se pro stanovení nároků v řízení o pozemkových úpravách
použije základní cena podle zvláštního právního předpisu, která se zjistí podle bonitovaných půdně
ekologických jednotek evidovaných v celostátní databázi a vztažených k zaměření skutečného stavu v
terénu. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách vedených v katastru
nemovitostí se použijí jen v případech pozemkových úprav, kde není účelné
vycházet ze zaměření skutečného stavu (§ 9 odst. 4).
(5) U chmelnic, vinic,
sadů, zahrad a pozemků s lesním porostem se v nárocích uvede cena pozemku a
cena porostu odděleně a s členěním podle druhu porostu.
(6) Pro účely
pozemkových úprav se cena porostu podle odstavce 5, který se nachází na
pozemcích nebo jejich částech sloučených do půdních celků, stanoví jako násobek
výměry parcely nebo její části a průměrné ceny porostu za 1 m2 (dále
jen "průměrná cena"), pokud mezi vlastníky pozemků a vlastníky
porostů nedojde k jiné dohodě. Průměrná cena zahrnuje i podíl na ceně věci,
která je součástí porostu nebo příslušenstvím pozemku. Pro výpočet průměrné
ceny se ocení porost, který se nachází na půdním celku, podle zvláštního
právního předpisu.
§ 9
Návrh pozemkových úprav
(1) Pozemkový úřad
zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen
"návrh") u zpracovatele nebo návrh, popřípadě jeho část v nezbytných
případech (§ 20) sám zpracuje.
(2) Zpracovatelem návrhu
mohou být pouze fyzické osoby, které mají k této činnosti úřední oprávnění
podle § 18. Jménem právnické osoby, popřípadě pozemkového úřadu (odstavec 1)
může zpracovávat návrh jen fyzická osoba, která má k této činnosti úřední
oprávnění.
(3) Dotčené správní
úřady a správci podzemních a nadzemních zařízení jsou povinni v dohodnutých
termínech poskytnout pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace
nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu.
(4) Podkladem pro návrh
komplexních pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem
souboru geodetických informací katastru nemovitostí i po ukončení pozemkových úprav a dalších
polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s
geometrickým základem a přesností podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky
a polohově určeny v katastru nemovitostí. Je-li to na základě posouzení
pozemkovým úřadem účelné, vyhotovuje se tento podklad i pro návrh jednoduchých
pozemkových úprav. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad
pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo
uděleno úřední oprávnění podle zvláštního právního předpisu.
(5) Zjišťování průběhu
hranic pro účely pozemkových úprav provádí komise složená z pracovníků
pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcí a
podle potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po
dohodě s katastrálním úřadem ředitel pozemkového úřadu.
(6) Na základě zaměření
skutečného stavu v terénu (odstavec 4) se upřesní obvod pozemkových úprav a
okruh účastníků řízení; pozdější změnu obvodu a okruhu účastníků řízení lze
provést, pokud pro to pozemkový úřad shledá důvody.
(7) Pozemkový úřad
předloží katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými
úpravami, za účelem vyznačení zahájení pozemkových úprav v katastru
nemovitostí.
(8) Návrhu nového
uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování plánu společných zařízení,
kterými jsou zejména
a) opatření
sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky,
propustky, brody, železniční přejezdy a podobně,
b) protierozní
opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací
pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně,
c) vodohospodářská
opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před
záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché
poldry a podobně,
d) opatření k
ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení ekologické stability jako místní
územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně a
terénní úpravy a podobně.
V případě společných zařízení technického charakteru jde o
nové stavby nebo o rekonstrukce, popřípadě modernizace staveb stávajících.
(9) Plán společných
zařízení posoudí sbor nebo vlastníci, není-li sbor zvolen, a schválí jej
zastupitelstvo obce na veřejném zasedání.
(10) Pozemkový úřad
předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům státní správy,
které se k němu do 30 dnů písemně vyjádří. Jejich souhlasné stanovisko
nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních
právních předpisů.
(11) Odvody za odnětí
půdy ze zemědělského půdního fondu a poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí
lesa se v řízení o
pozemkových úpravách nepředepisují.
(12) Plán společných
zařízení může pořizovatel regulačního plánu projednat jako regulační plán; plán
společných zařízení může pořizovatel územního plánu projednat jako změnu
stávajícího územního plánu v případě, že plán společných zařízení zasahuje do
platného územního plánu. V ostatních případech musí být plán společných
zařízení dohodnut s úřadem územního plánování.
(13) Pozemkový úřad
může, pokud to je s ohledem na dosažení cíle pozemkových úprav potřebné, v
průběhu pozemkových úprav vykupovat se souhlasem vlastníka ve prospěch státu
pozemky nebo spoluvlastnické podíly k nim v ceně nejvýše podle zvláštního
právního předpisu, popřípadě
přijmout dar pozemku. Rovněž
může vypořádat spoluvlastnictví k pozemku tak, že spoluvlastníkům připočte k
jejich nároku (§ 8 odst. 1) část odpovídající spoluvlastnickému podílu k
předmětnému pozemku; jestliže spoluvlastník kromě spoluvlastnického podílu
nevlastní jiný pozemek, tvoří tento spoluvlastnický podíl samostatný nárok. O
pozemky, jejichž vlastník není znám, nebo o spoluvlastnické podíly k takovým
pozemkům lze zvýšit nárok státu; přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 3 let od
právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických
práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného
pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne
finanční náhradu v ceně podle zvláštního právního předpisu platného v době přechodu pozemku nebo
spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát.
(14) Je-li nutno pro
společná zařízení vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se nejprve
pozemky ve vlastnictví státu a potom ve vlastnictví obce. Pro společná zařízení
nelze použít pozemky ve vlastnictví státu, které jsou určeny pro těžbu nerostů,
pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách a pozemky,
které jsou určeny k vypořádání náhrad podle zvláštního právního předpisu. Pokud nelze pro společná zařízení použít jen
pozemky ve vlastnictví státu, popřípadě obce, podílejí se na vyčlenění potřebné
výměry půdního fondu ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle celkové
výměry jejich směňovaných pozemků. V tomto případě se nároky vlastníků vstupujících
do pozemkových úprav úměrně snižují.
(15) Zřídil-li pozemkový
úřad podle schváleného návrhu věcné břemeno k pozemku, poskytne vlastníku takto
zatíženého pozemku náhradu stanovenou podle zvláštního právního předpisu, pokud tento vlastník již neobdržel náhradu v
jiném pozemku.
(16) V rámci stanovení
nároků (§ 8 odst. 1) a tvorby obnoveného souboru geodetických informací (§ 11
odst. 8) zajistí pozemkový úřad pro pozemky v obvodu pozemkových úprav, které
nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, nezbytné zeměměřické činnosti pro
obnovu katastrálního operátu, které se katastrálnímu úřadu předávají spolu s
výsledky pozemkových úprav.
(17) Zpracovatel návrhu
je povinen v průběhu zpracování návrhu projednávat nové uspořádání pozemků s
dotčenými vlastníky pozemků a vlastníci jsou povinni se k návrhu vyjádřit.
Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem k novému uspořádání
pozemků nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pozemkový úřad svolá všechny
vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li
zvolen.
(18) Jestliže se
účastník řízení na výzvu pozemkového úřadu nezúčastní jednání, kde měl možnost
uplatnit své připomínky a náměty, může se k předmětu jednání vyjádřit písemně,
a to nejpozději do 15 dnů po obdržení výzvy k účasti na jednání. K později
uplatněným připomínkám a námětům pozemkový úřad již nepřihlíží.
(19) Souhlasy učiněné ve
smyslu ustanovení § 3 odst. 3 a 4 a § 9 odst. 13 mohou vlastníci pozemků,
popřípadě jejich právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem pozemkového úřadu;
ten může dát souhlas, jestliže to dovolí stav rozpracovanosti návrhu.
(20) Pozemkový úřad v
průběhu řízení nejméně jednou za 6 měsíců svolá kontrolní den, na který přizve
zástupce obce, sboru a dotčených správních úřadů.
§ 10
Přiměřenost kvality,
výměry a vzdálenosti původních
a navrhovaných pozemků
(1) Vlastníkům pozemků
navrhne pozemkový úřad nové pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům
přiměřeně cenou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku.
Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky
se provádí celkem za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách (§
2).
(2) Cena je přiměřená,
pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší nebo nižší o více než 4 %.
Překročení kritéria ve prospěch vlastníka lze jen za předpokladu, že vlastník
souhlasí s uhrazením rozdílu ceny přesahující toto kritérium; k přijetí částky,
stanovení její výše a lhůty k zaplacení je příslušný pozemkový úřad. V případě,
že do pozemkových úprav vstupuje vlastník pouze s jedním pozemkem, který nelze
z technických důvodů umístit tak, aby nebylo překročeno toto kritérium ve
prospěch vlastníka, může pozemkový úřad se souhlasem sboru, je-li zvolen, od
požadavku na uhrazení rozdílu ceny ustoupit.
(3) Nově navrhované
pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud rozdíl výměry původních a navrhovaných
pozemků nepřesahuje 10 % výměry původních pozemků.
(4) Nově navrhované pozemky
jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a
navrhovaných pozemků není vyšší nebo nižší než 20 %. Vzdálenost se stanoví jako
vážený aritmetický průměr vzdáleností jednotlivých pozemků měřených vzdušnou
čarou od původní zemědělské usedlosti. Neexistuje-li tato usedlost, dohodne se
pro tyto případy se sborem, je-li zvolen, nebo s vlastníky, není-li sbor
zvolen, místo, od kterého se vzdálenost bude měřit (například střed obce,
hranice souvisle zastavěné části obce).
(5) Snížení nebo zvýšení
ceny, výměry a vzdálenosti nově navrhovaných pozemků oproti původním pozemkům
nad rámec stanovených kritérií přiměřenosti lze provést jen se souhlasem
vlastníka.
§ 11
Rozhodnutí o pozemkových
úpravách
(1) Pozemkový úřad
oznámí na úřední desce, kde je možno po dobu 30 dnů nahlédnout do zpracovaného
návrhu; návrh musí být vystaven též v obci. O vystavení návrhu pozemkový úřad
vyrozumí známé účastníky a současně jim sdělí, že v této době mají poslední
možnost uplatnit k návrhu své námitky a připomínky u pozemkového úřadu. K
později podaným námitkám a připomínkám se nepřihlíží.
(2) Pokud jsou na
základě námitek a připomínek podle odstavce 1 provedeny úpravy návrhu, je
pozemkový úřad povinen vyžádat si nové vyjádření od dotčených účastníků.
(3) Po uplynutí doby
podle odstavce 1 pozemkový úřad svolá závěrečné jednání, na kterém zhodnotí
výsledky pozemkových úprav a účastníky seznámí s návrhem, o kterém bude
rozhodnuto.
(4) Pozemkový úřad
rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí
vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry půdy pozemků, které jsou řešeny ve smyslu
ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka
odpovídá jeho podílu na celkové výměře pozemků.
(5) Rozhodnutí o
schválení návrhu pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a doručí všem
známým účastníkům. Z náležitostí návrhu se k rozhodnutí doručovanému účastníkům
řízení připojí jen ta písemná a grafická část návrhu, která se dotýká
konkrétního účastníka řízení. Návrh se všemi náležitostmi se ukládá u
pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout.
Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen
"schválený návrh") pozemkový úřad předá katastrálnímu úřadu k vyznačení
do katastru nemovitostí.
(6) V případě odvolání
proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav vyrozumí pozemkový úřad,
který napadené rozhodnutí vydal, ostatní účastníky řízení o obsahu podaných
odvolání veřejnou vyhláškou, a to se současným upozorněním na možnost vyjádřit
se k předmětu odvolání do 7 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou. Pokud
odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdí, doručí jej jen odvolateli
a ostatním účastníkům řízení oznámí rozhodnutí o odvolání veřejnou vyhláškou.
Jestliže odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší, oznámí
rozhodnutí o odvolání veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům
řízení. Obdobně se doručuje v případě použití mimořádného opravného prostředku.
(7) Pozemkový úřad,
který napadené rozhodnutí vydal, může o odvolání sám rozhodnout, jestliže
odvolání v plném rozsahu vyhoví a jestliže s tím souhlasí účastníci řízení,
jichž se změna bezprostředně týká. V takovém případě pozemkový úřad oznámí
rozhodnutí všem účastníkům řízení veřejnou vyhláškou a doručí těm, jichž se
změna týká.
(8) Schválený návrh je
závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu
vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o
zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru
geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o
přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení.
Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného
souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí o výměně
nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného
břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Tímto
rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a
časově omezený nájem (§ 15) k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká.
Ustanovení zvláštního právního předpisu se nepoužije.
(9) Rozhodnutí podle
odstavce 8 pozemkový úřad vydá po prověření, zda nebyla u příslušného soudu
uplatněna žaloba proti
rozhodnutí vydanému podle odstavce 4.
(10) Rozhodnutí podle
odstavce 8 pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a současně doručí
katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo
zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému
úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci posledním dnem 15denní lhůty, která
začíná běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Dotýká-li se
rozhodnutí velkého počtu osob, mohou být osoby, jichž se rozhodnutí týká,
uvedeny ve zvláštní příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí, a
jeho doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se rozhodnutí vyvěsí
způsobem v místě obvyklým bez zvláštní přílohy. Pozemkový úřad zabezpečí, aby
příloha rozhodnutí byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u
obecního úřadu a pozemkového úřadu a aby byl uvedeným osobám vydán ověřený
opis, pokud o to požádají. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím.
Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část
přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. V případech, kdy výsledek pozemkových
úprav slouží i jako obnovený katastrální operát, stává se tento obnovený katastrální operát
platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8.
(11) Nebylo-li
projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou dotčeny řešením ve
smyslu § 2, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle odstavce 8,
jsou předmětem dědictví pozemky v souladu se schváleným návrhem (odstavec 4),
namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci
rozhodnutí podle odstavce 8 evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového
předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení záznamu o změně vlastnických a jiných věcných práv ve
prospěch dědiců.
(12) Právní stav podle
schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do
vydání rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavce 8 se v listinách o nabytí
vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (například v kupní smlouvě, v
usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě) kromě nabývaných pozemků
uvedou i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich
poskytuje pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich
vlastník po schválení návrhu bez souhlasu pozemkového úřadu zatížit nebo
zcizit.
(13) Zástavní právo,
které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přechází podle tohoto
zákona na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného
návrhu. Předkupní právo s věcnými účinky, které vázne na pozemku zahrnutém do
pozemkových úprav, schválením návrhu pozemkových úprav zaniká, nedojde-li mezi
oprávněnou osobou z předkupního práva a vlastníkem pozemku zavázaného
předkupním právem k jinému ujednání nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak.
§ 12
Provádění pozemkových
úprav
(1) Na základě schváleného
návrhu pozemkový úřad po projednání se sborem a za jeho průběžné spolupráce
stanoví s ohledem na potřeby vlastníků pozemků a se zřetelem na finanční
zajištění postup realizace společných zařízení a dalších opatření vyplývajících
ze schváleného návrhu.
(2) Pozemkový úřad
zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle
potřeby vlastníků, a to nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11
odst. 4. Vytyčení vlastnických hranic pozemků, jejichž lomové body jsou v
katastru nemovitostí v souvislosti s provedením pozemkových úprav označeny
trvalou stabilizací, nelze
opakovaně hradit z prostředků státu. Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou
jinak, zahájí hospodaření na nově vytyčených pozemcích po sklizni úrody a provedení
podmítky, tj. zpravidla k 1. říjnu běžného roku, a to i v případě, kdy ještě
nebylo vydáno rozhodnutí podle § 11 odst. 8.
(3) Pro změny druhů
pozemků, výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu a
další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav se
upouští od vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a od rozhodnutí o
využití území.
(4) Společná zařízení
realizovaná podle schváleného návrhu vlastní obec, v jejímž obvodu se
nacházejí, nevyplývá-li něco jiného z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových
úprav. Pokud se má stát vlastníkem společného zařízení jiná osoba než obec,
může získat bezúplatně vlastnictví k takovému zařízení pouze v případě, že
společné zařízení má sloužit veřejnému zájmu.
(5) Je-li v průběhu
řízení o pozemkových úpravách nezbytně třeba ještě před schválením návrhu
pozemkových úprav vybudovat přístupovou komunikaci k pozemkům, popřípadě jiné
společné zařízení, postupuje pozemkový úřad podle zvláštního právního předpisu.
§ 13
Upřesnění a rekonstrukce
přídělů a řešení duplicitního zápisu
vlastnictví k pozemku v
rámci pozemkových úprav
(1) Upřesněním přídělu
(§ 4 odst. 2) je určení hranic přídělu v případech, kdy je příděl přibližně
lokalizován, ale hranice přídělu nelze jednoznačně určit.
(2) Rekonstrukcí přídělu
(§ 4 odst. 2) je určení hranic přídělu v případech, kdy existují pouze neúplné,
poškozené nebo nečitelné podklady nebo se podklady o přídělech nedochovaly.
(3) V řízení o
jednoduchých pozemkových úpravách, jejichž předmětem je upřesnění nebo
rekonstrukce přídělu, postupuje pozemkový úřad po projednání s katastrálním
úřadem podle tohoto zákona; ustanovení § 5, 6, 8, 9, 10, 11 a 12 se však
použijí pouze přiměřeně. V těchto řízeních pozemkový úřad rozhodne pouze o
určení hranic pozemků.
(4) Zjistí-li se při
vypracování soupisu nároků, že u některých pozemků nebo jejich částí jsou
zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li o
spoluvlastnictví (dále jen "duplicitní vlastnictví"), pozemkový úřad
na základě posouzení listin osvědčujících vlastnictví k pozemku navrhne
dotčeným osobám způsob řešení stávajícího duplicitního vlastnictví dohodou.
(5) V případě, že rozpor
vyplývající z duplicitního vlastnictví nebude řešen v dohodě podle odstavce 4,
rozhodne o této otázce pozemkový úřad z úřední povinnosti. Proti rozhodnutí
pozemkového úřadu mohou osoby, jichž se rozhodnutí týká, podat opravný
prostředek k soudu.
§ 14
Pozemkové úpravy v
územích s nedokončeným scelovacím řízením
(1) Předmětem
pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením
jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo
dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních právních předpisů
(dále jen "scelování"),
bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací
vztahy k nim.
(2) V katastrálním
území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede
vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu, platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle
tohoto návrhu.
(3) Po projednání s
katastrálním úřadem může pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav pozemky,
které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod
pozemkových úprav.
(4) Pozemkový úřad
zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen "soupis
nároků") podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu
nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru
nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle zvláštního právního předpisu platného ke dni vyložení soupisu nároků podle
§ 8 odst. 1 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru
před zahájením scelování, oceněného podle zvláštního právního předpisu platného
ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 1. Pozemkový úřad na úvodním jednání
stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat.
(5) Pokud z údajů scelovacího
operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník
scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může pozemkový
úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho
dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě,
je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.
(6) Jsou-li v důsledku
nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v
katastru nemovitostí jako vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li o
spoluvlastnictví, potom
a) je vlastníkem
takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek
nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo
b) je vlastníkem
takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k
předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování.
(7) Osoby, jimž není
založeno vlastnictví podle odstavce 6 písm. a) nebo b), mají právo na náhradu.
(8) Osoba, které vzniklo
právo na náhradu podle odstavce 6, obdrží
a) za pozemek v zastavěném území nebo v zastavitelných
plochách peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu
jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne pozemkový úřad podle
zvláštního právního předpisu,
b) za zemědělský
pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle
původního druhu před zahájením scelování; nebude-li jí možno poskytnout jako
náhradu jiný přiměřený pozemek z majetku České republiky, poskytne jí pozemkový
úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštního právního předpisu.
(9) Pokud účastník
scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž
vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví
jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a
vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s
trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový úřad rozhodne
o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uživatele. Dosavadní
vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování.
(10) V případech, kdy
došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních právních předpisů
a náhrada byla vyplacena jen jedné
z osob zapsané jako vlastník pozemku (odstavec 6) nebo uživateli pozemku,
jde-li o případ podle odstavce 9, upraví se nároky vlastníků tak, že se nárok
zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a
to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu.
(11) Pro schválení
návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, se nevyžaduje souhlas
vlastníků půdy dotčené pozemkovou úpravou.
(12) Proti rozhodnutí o
schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, mohou účastníci
podat opravný prostředek k soudu.
(13) V případě, že osoba
odmítne převzít peněžitou náhradu, pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné
peněžité částky do úschovy soudu.
(14) Součástí rozhodnutí
o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle
odstavce 8.
(15) Jestliže v
pozemkových úpravách, vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav
přebytek zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu.
(16) Pokud není
stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s
nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona.
§ 15
Zatímní bezúplatné
užívání a časově omezený nájem
(1) Řízení o pozemkových
úpravách zahájené pouze z důvodů přidělení pozemků do zatímního bezúplatného
užívání podle § 8 odst. 7 a 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a
pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, nebo časově omezeného nájmu
podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se ke dni účinnosti
tohoto zákona zastavuje.
(2) Změní-li se
podmínky, za nichž byly pozemky přiděleny do zatímního bezúplatného užívání
dohodou nebo rozhodnutím podle § 8 odst. 11 zákona č. 284/1991 Sb., a
nedohodnou-li se účastníci tohoto vztahu na jiném řešení, rozhodne pozemkový
úřad o zrušení zatímního bezúplatného užívání.
(3) Užívání pozemků
přidělených do zatímního bezúplatného užívání nebo do časově omezeného nájmu
zaniká nejpozději ke dni účinnosti rozhodnutí podle § 11 odst. 8.
(4) V území, kde nejsou
zahájeny pozemkové úpravy, popřípadě v průběhu již zahájených pozemkových
úprav, může pozemkový úřad vlastníkovi, který hodlá zajišťovat zemědělskou
výrobu a jemuž nelze vyčlenit jeho vlastní pozemky, poskytnout pomoc při
vytvoření ucelených hospodářských jednotek zabezpečením projektových činností a
vyměřením pozemků.
§ 16
Náhradní užívání
(1) Právo náhradního
užívání pozemku vzniklé podle dříve platných právních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona mění na nájemní
vztah mezi náhradním uživatelem a vlastníkem pozemku, k němuž bylo právo
náhradního užívaní zřízeno.
(2) Vlastník pozemku
může tento nájemní vztah vypovědět nájemci nebo jeho právnímu nástupci nejdříve
po uplynutí 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona, nedohodnou-li se účastníci
jinak nebo nezanikne-li náhradní užívání do této doby rozhodnutím o výměně
vlastnických práv vydaným podle § 11 odst. 8.
(3) Nájemce má po dobu
nájmu předkupní právo k pozemku. Výše ročního nájemného je cenou regulovanou
podle zvláštních právních předpisů.
§ 17
Náklady na pozemkové
úpravy
(1) Náklady na pozemkové
úpravy (dále jen "náklady") hradí stát. Na úhradě nákladů se mohou podílet
i účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby,
mají-li zájem na provedení pozemkových úprav; stát jim může poskytnout subvence
nebo dotace podle zvláštních právních předpisů.
(2) V případě, že
provedení pozemkových úprav je vyvoláno v důsledku stavební činnosti, náklady
hradí stavebník v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou.
(3) Pokud se na úhradě
nákladů podílejí účastníci pozemkových úprav podle odstavce 1 nebo stavebníci
podle odstavce 2, lze příslušné finanční prostředky sdružovat.
(4) Do nákladů podle
odstavce 1 náleží náklady na přípravu zahájení pozemkových úprav, identifikaci
parcel, místní šetření, zaměření skutečného stavu, vypracování návrhu, vytyčení
pozemků, vyhotovení geometrických plánů, záznamů podrobného měření změn,
popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované
pozemkovým úřadem podle tohoto zákona, zřízení věcných břemen, realizaci
společných zařízení a technickou pomoc při vytváření ucelených hospodářských
jednotek.
ČÁST TŘETÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K
PROJEKTOVÁNÍ POZEMKOVÝCH ÚPRAV
§ 18
(1) Odbornou způsobilost
k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné
způsobilosti k projektování pozemkových úprav (dále jen "úřední
oprávnění").
(2) Úřední oprávnění
uděluje Ústřední pozemkový úřad [§ 19 písm. b)] na základě písemné žádosti.
(3) Ústřední pozemkový
úřad rozhodnutím udělí úřední oprávnění fyzické osobě, která
a) je způsobilá k
právním úkonům,
b) je bezúhonná,
c) má ukončené
vysokoškolské vzdělání jako absolvent magisterského nebo bakalářského
studijního programu v oblasti zeměměřictví, zemědělství, lesnictví a ochraně a
tvorbě krajiny, popřípadě vysokoškolské vzdělání uvedeného zaměření v dřívějším
nebo jiném systému vysokých škol, anebo má středoškolské vzdělání uvedeného
zaměření ukončené maturitou,
d) prokáže jako
absolvent magisterského studijního programu, popřípadě absolvent školy
uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném systému vysokých škol nejméně 3 roky
praxe, jako absolvent bakalářského studijního programu a střední školy nejméně
6 let praxe v činnostech při projektování pozemkových úprav,
e) složila zkoušku
odborné způsobilosti.
(4) Za bezúhonného se
pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný
trestný čin.
(5) Písemná žádost
podaná na ministerstvem předepsaném tiskopisu obsahuje
a) jméno a
příjmení, titul, adresu trvalého pobytu, datum narození a rodné číslo; je-li
žadatelem cizinec, jeho žádost obsahuje jméno a příjmení, datum narození,
státní občanství a kontaktní adresu; žádost musí být předložena v českém
jazyce,
b) dosažené
vzdělání včetně oboru nebo zaměření studia, popřípadě specializace,
c) délku vykonané
odborné praxe v projektování pozemkových úprav,
d) datum a podpis
žadatele.
(6) K žádosti podle
odstavce 5 žadatel připojí tyto doklady:
a) výpis z
evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců,
b) ověřenou kopii
dokladu o dosaženém vzdělání,
c) potvrzení o
vykonání praxe v předepsané délce; potvrzení vystavuje osoba, které bylo úřední
oprávnění již uděleno a pod jejímž vedením si žadatel prohloubil odborné
znalosti při projektování pozemkových úprav. Toto potvrzení může vystavit též
pozemkový úřad.
(7) Úřední oprávnění se
uděluje ke dni složení zkoušky odborné způsobilosti.
(8) Ke zkoušce odborné
způsobilosti uchazeč předloží v určeném termínu návrhy pozemkových úprav, které
vypracoval nebo na jejichž vypracování se podstatným způsobem podílel. K nim si
Ústřední pozemkový úřad zajistí posudek příslušného pozemkového úřadu.
(9) Předmětem zkoušky
odborné způsobilosti, která se skládá v českém jazyce, je ověření
a) odborných
znalostí z projektování pozemkových úprav a souvisejících oborů, zejména
zeměměřictví, vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních
staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny,
b) znalostí
platných právních předpisů upravujících výkon odborných činností uvedených pod
písmenem a).
(10) V rámci ověřování
odborné způsobilosti je možno zkoušku dvakrát opakovat. K opakované zkoušce se
nově nevyžadují náležitosti podle odstavce 8.
(11) O zkoušce je
vyhotoven protokol, ve kterém se uvedou zkušební otázky a výsledek zkoušky.
Protokol podepisují všichni členové zkušební komise.
(12) Zkoušky odborné
způsobilosti a jejich organizaci zabezpečuje Ústřední pozemkový úřad.
(13) Členy zkušebních
komisí jmenuje a odvolává ředitel Ústředního pozemkového úřadu ze zaměstnanců
pozemkových úřadů, jakož i odborníků vysokých škol a praxe. Zkušební komise
mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.
(14) Ústřední pozemkový
úřad vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění. Jmenný seznam
a adresy těchto osob Ústřední pozemkový úřad zveřejňuje na internetové stránce
ministerstva, popřípadě i v odborném časopise ministerstva.
(15) Držitel úředního
oprávnění
a) vypracovává
návrhy pozemkových úprav v rozsahu a s náležitostmi stanovenými zvláštním
právním předpisem,
b) vydává odborná stanoviska
a posudky v oboru pozemkových úprav.
(16) Úřední oprávnění
zaniká
a) jestliže
držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce
3 písm. a) a b),
b) požádá-li o to
písemně držitel úředního oprávnění,
c) smrtí držitele
úředního oprávnění nebo jeho prohlášením za mrtvého,
d) rozhodnutím
Ústředního pozemkového úřadu o jeho odnětí, vydaným na základě zjištění, že
držitel tohoto oprávnění přes písemné upozornění pozemkového úřadu opakovaně
porušil ustanovení tohoto zákona.
(17) Fyzické osobě,
které bylo odňato úřední oprávnění, může být znovu uděleno nejdříve po uplynutí
3 let od jeho odnětí, pokud vyhoví podmínkám o udělení úředního oprávnění podle
tohoto zákona.
(18) Na fyzickou osobu,
která je držitelem úředního oprávnění uděleného podle dříve platných právních
předpisů, se pohlíží jako na
osobu s oprávněním podle tohoto zákona.
(19) Vydání úředního
oprávnění nepodléhá správním poplatkům.
(20) K osvědčování prací
držitel úředního oprávnění používá razítko se státním znakem, které obsahuje
a) jméno, příjmení
a titul fyzické osoby,
b) číslo
rozhodnutí o udělení úředního oprávnění,
c) text:
"úředně oprávněný k projektování pozemkových úprav".
ČÁST ČTVRTÁ
SOUSTAVA POZEMKOVÝCH
ÚŘADŮ A JEJICH PŮSOBNOST
§ 19
Soustavu pozemkových
úřadů ministerstva jako organizační složky státu tvoří
a) pozemkové
úřady, které se zřizují jako správní úřady pro výkon činností uvedených v § 20;
jejich názvy a územní působnost jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu,
b) Ústřední
pozemkový úřad, který vykonává činnosti podle § 22.
§ 20
Pozemkové úřady
(1) Pozemkové úřady
a) vykonávají
činnost podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, popřípadě podle
dalších zvláštních právních předpisů,
b) rozhodují o
pozemkových úpravách a organizují jejich provádění, popřípadě jejich nezbytnou
projektovou část provádějí,
c) zajišťují
vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí
podle zvláštního právního předpisu,
d) koordinují v
součinnosti s orgány územního plánování návaznost návrhů pozemkových úprav na
sídelní struktury a územní plány a tvorbu a ochranu životního prostředí a
krajiny; uplatňují stanoviska k
územním plánům a regulačním plánům,
e) předkládají
příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně
vlastnických práv k pozemkům,
f) poskytují
údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, pokud tyto údaje nejsou již
součástí katastru nemovitostí,
g) zabezpečují
trvalé uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav,
h) soustřeďují a
poskytují informační údaje z oblasti pozemkových úprav,
i) zajišťují
změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek (§ 8 odst. 3) pro účely
jednotného vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických
jednotkách v číselném a mapovém vyjádření,
j) jsou
příslušné k úhradě nákladů podle tohoto zákona (§ 17), dále nezbytných nákladů
spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků, nákladů spojených s aktualizací bonitovaných
půdně ekologických jednotek a
lustracemi pozemků podle písmene k),
k) zajišťují
lustraci nemovitostí v majetku České republiky, zejména pro potřeby Pozemkového
fondu České republiky,
l) jsou
příslušné k přijetí peněžní částky podle § 10 odst. 2 a § 17,
m)spolupracují s
Ústředním pozemkovým úřadem při udělování, popřípadě odnímání úředního
oprávnění (§ 18),
n) vyjadřují se,
zda zamýšlené využití pozemků v územním a stavebním řízení není v rozporu s plánem společných zařízení
podle schváleného návrhu pozemkových úprav.
(2) Náklady uvedené v
odstavci 1 písm. j) stát hradí z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle
návrhu ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa.
Veškeré údaje a podklady
vyžadované pozemkovým úřadem v řízení o pozemkových úpravách a pro činnost
podle § 15 odst. 4 a § 20 odst. 1 poskytují zeměměřické a katastrální orgány
a další správní úřady a jiné osoby
bezúplatně.
§ 21
(1) Pozemkový úřad řídí
a za jeho činnost odpovídá ředitel;
jeho jmenování a odvolání se řídí služebním zákonem .
(2) Ministerstvo
zajišťuje výdaje související s provozními činnostmi a plní prostřednictvím
pozemkových úřadů úkoly podle zvláštních právních předpisů.
§ 22
Ústřední pozemkový úřad
Ústřední pozemkový úřad
a) řídí pozemkové
úřady,
b) zajišťuje
výzkum, rozvoj, vzdělávání a osvětovou činnost v oboru pozemkových úprav a
zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně
ekologických jednotkách,
c) uděluje úřední
oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav (§ 18),
d) rozhoduje podle
§ 17 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
e) je odvolacím
orgánem proti rozhodnutí pozemkových úřadů,
f)
zabezpečuje v dohodě s krajským úřadem vazbu pozemkových úprav na zásady
územního rozvoje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 229/1991
Sb.
§ 23
Zákon č. 229/1991 Sb., o
úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění
zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č.
183/1993 Sb., nálezů Ústavního soudu uveřejněných pod č. 131/1994 Sb., č.
166/1995 Sb. a č. 29/1996 Sb. a zákona č. 30/1996 Sb., se mění takto:
1. V § 19 se odstavce 4
a 5 včetně poznámky pod čarou č. 17a) zrušují.
2. V § 22 se odstavec 2
včetně poznámek pod čarou č. 23a) a 23b) zrušuje.
Dosavadní
odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A
ZÁVĚREČNÁ
§ 24
(1) Pokud tento zákon
nestanoví jinak, postupuje se při řízení o pozemkových úpravách podle správního
řádu.
(2) Ustanovení tohoto
zákona se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájená před jeho
účinností, pokud nebyl zpracovaný návrh vystaven k veřejnému nahlédnutí.
(3) Pozemkové úřady
financují reprodukci majetku související s činností těchto úřadů z prostředků
státního rozpočtu, které nejsou pro tyto účely omezeny stanovenými závaznými
ukazateli financování programů.
§ 25
(1) Výkon práv a
povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České republiky zařazeným v
samostatných referátech okresních úřadů - okresních pozemkových úřadech a
jiných referátech okresních úřadů, jejichž činnost byla nezbytná pro okresní
pozemkové úřady, přechází na ministerstvo.
(2) Práva a povinnosti z
pracovněprávních vztahů k zaměstnancům hlavního města Prahy a měst Brna,
Ostravy a Plzně zařazeným v samostatných odborech magistrátů - pozemkových
úřadech a jiných odborech magistrátu, jejichž činnost byla nezbytná pro
pozemkové úřady, přecházejí na Českou republiku. Výkonem těchto práv a
povinností je pověřeno ministerstvo.
§ 26
(1) Příslušnost k
hospodaření s majetkem České republiky, s nímž hospodařily okresní úřady v
rozsahu potřebném pro činnost okresních pozemkových úřadů, přechází na
ministerstvo.
(2) Movitý majetek ve
vlastnictví hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně potřebný pro
činnost pozemkových úřadů přechází na Českou republiku; příslušnost k
hospodaření s tímto majetkem přechází na ministerstvo.
(3) Výkon práv a
povinností ze závazků České republiky - okresních úřadů souvisejících s
činností okresních pozemkových úřadů přechází na ministerstvo.
(4) Práva a povinnosti
ze závazků hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně souvisejících s
činností pozemkových úřadů přecházejí na Českou republiku. Výkonem těchto práv
a povinností je pověřeno ministerstvo.
§ 27
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo podrobněji
upraví zvláštním právním předpisem postup při provádění pozemkových úprav a
náležitosti návrhu.
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č.
284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č.
38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.
2. Nařízení vlády
č. 4/2000 Sb., k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
3. Vyhláška č.
98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 29
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v.
r.
Názvy pozemkových úřadů
a jejich územní působnost
1. Praha,
územní působnost odpovídá území hl. m. Prahy,
2. Brno, Ostrava a Plzeň,
územní působnost odpovídá územím těchto měst,
3. Benešov, Beroun,
Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ,
Praha-západ, Příbram, Rakovník, České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův
Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor, Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih,
Plzeň-sever, Rokycany, Tachov, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Děčín, Chomutov,
Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Česká Lípa, Jablonec nad
Nisou, Liberec, Semily, Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou,
Trutnov, Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Pelhřimov, Havlíčkův
Brod, Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Blansko, Brno-venkov, Břeclav,
Hodonín, Vyškov, Znojmo, Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Bruntál,
Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín,
Zlín,
územní působnost odpovídá územím těchto okresů.
____________________________________________________________