246/1992 Sb.
ZÁKON
na ochranu zvířat proti
týrání
ve znění zákona č.
162/1993 Sb., v úplném znění zákona č. 167/1993 Sb., zákona č 193/1994 Sb.,
zákona 243/1997 Sb., nál.
Úst. soudu 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 77/2006 Sb.
Česká národní rada se
usnesla na tomto zákoně:
Zvířata jsou stejně jako
člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a
zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je chránit
zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním,
poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny,
byť i z nedbalosti, člověkem.
§ 2
(1) Zakazuje se týrání
zvířat.
(2)
Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířat.
§ 3
Pro účely tohoto zákona
se rozumí
a) zvířetem každý
živý obratlovec, kromě člověka, včetně volně žijícího zvířecího jedince a jeho
samostatného života schopné formy, nikoliv však plod nebo embryo,
b) volně žijícím
zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně,
a to i v případě jeho chovu v zajetí,
c) zvířetem v
lidské péči zvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka,
d) hospodářským
zvířetem zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo
kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména
skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci,
kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat
produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických
kombinací,
e) zvířetem v
zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a
to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov
slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako
jeho společník,
f)
nebezpečným zvířetem zvíře, které v konkrétní situaci bezprostředně ohrožuje
člověka,
g) nebezpečným
druhem zvířete druh zvířete, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má
zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování,
je běžně způsobilý ohrozit zdraví nebo život člověka,
h)
toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo
dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své
ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele,
i) opuštěným
zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo
dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že
ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal,
j) pokusným
zvířetem zvíře, včetně volně žijícího zvířete, které je nebo má být použito k
pokusům,
k) chovatelem
každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen
"chová") zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře,
nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a
penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady, provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo
pořádá svody zvířat,
l)
posuzovatelem osoba mající nejméně 5 let odborné praxe v oblasti řízení nebo
kontroly pokusů na zvířatech, které bylo uděleno osvědčení podle § 17 odst. 1,
m)utrpením stav zvířete
způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo
zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo
smrt,
n) nepřiměřenou
bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,
o) usmrcením
jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete,
p) porážkou
usmrcení jatečného zvířete za
účelem využití jeho produktů,
r) utracením
usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky
a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle §
17 odst. 1 nebo provedené pod jejich kontrolou,
s) utýráním přivození
smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího
jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho
utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§
5 odst. 8 a § 14 odst. 1),
t)
kupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož
důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce, a tím ke změně
vzhledu zvířete,
u) pokusem
jakékoliv použití zvířete k pokusným nebo jiným vědeckým účelům, které u
zvířete vyvolá nebo je způsobilé vyvolat bolest nebo utrpení, anebo které může
vést k trvalému poškození nebo ke ztížení přirozeného způsobu života zvířete,
anebo které v důsledku provedených zákroků nebo provedených úkonů vede nebo
může vést k tomu, aby se zvíře s takovýmto poškozením narodilo; za pokus se
považují i případy, kdy bylo u zvířete vyloučeno utrpení nebo trvalé poškození
úspěšným použitím prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků
snižujících bolest nebo jiných metod. Veterinární léčebné, preventivní a
diagnostické úkony, inseminace a přenos embryí, porážení zvířat nebo označování
zvířat v chovu a činnosti podle § 15 odst. 8 nejsou pokusem podle tohoto
zákona,
v) projektem
pokusů písemně vyjádřený záměr a cíl pokusu na zvířeti, který musí obsahovat
identifikaci uživatelského zařízení a údaje o jeho akreditaci (§ 15 odst. 2),
zejména označení osoby zodpovědné za péči o zvířata v uživatelském zařízení;
projekt pokusů musí dále obsahovat označení osoby, která je oprávněna pokus
řídit (vedoucí pokusu), zdůvodnění pokusu, označení druhu pokusných zvířat,
jejich počet a původ, stanovení podmínek provádění pokusu a veterinárních
podmínek, včetně stanovení závazné metodiky pokusů a způsobu provedení a
ukončení pokusu,
w)testací přesně popsané
standardní techniky, které se periodicky opakují,
x) vyhledávacím
výzkumem pokusy na zvířatech sloužící k ověření vědecké domněnky,
y) bezpečnostními
zárukami pokusné ověření vlivu
1. prostředků
určených ke klinickým zkouškám v humánní a veterinární medicíně,
2. prostředků
určených pro spotřebu lidí a zvířat,
3. prostředků a
přírodních sil, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat životní prostředí,
z) zařízením
podnik, ústav, budovy, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž je
provozována činnost se zvířaty; může se jednat o zařízení, která nejsou úplně
oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení,
aa)
chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována laboratorní zvířata,
bb)
dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu laboratorní zvířata,
cc)
uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k pokusům,
dd)
přepravou přesun živých zvířat v dopravních prostředcích, včetně jejich nakládky, vykládky nebo
překládky,
ee)
místem překládky místo, v němž je přeprava přerušena za účelem přeložení zvířat
z jednoho dopravního prostředku do jiného dopravního prostředku,
ff) místem odjezdu
místo, v němž jsou zvířata poprvé naložena v souladu s plánem cesty na dopravní
prostředek, nebo místo, v němž jsou zvířata opětně nakládána poté, co byla
vyložena k odpočinku na 24 hodin, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo
překládky,
gg)
místem určení místo konečné vykládky v souladu s plánem cesty z dopravního
prostředku, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky,
hh)
stanicí odpočinku v plánu cesty stanovené místo, kdy je přeprava přerušena, aby
byla zvířata ošetřena, nakrmena a napojena,
ii) dobou odpočinku
souvislé období v průběhu cesty, během něhož nejsou zvířata přemísťována
dopravním prostředkem,
jj) intenzívním
chovem chov, ve kterém jsou hospodářská zvířata chována za podmínek, v počtech,
hustotě a kusech, které stanoví právní předpisy, za současného a častého
dohledu člověka, který dbá o jejich zdraví a životní pohodu.
§ 4
(1) Za týrání se
považuje
a) nutit zvíře k
výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a
prokazatelně překračují jeho síly,
b) podrobit zvíře výcviku
nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s
bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit
nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným
zvířatům,
c) z jiných než
zdravotních důvodů
1. omezovat výživu
zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak,
2. podávat zvířeti
potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení
nebo jej jinak poškozují,
3. omezovat bez
nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování
způsobilo utrpení zvířete,
d) vydat slabé,
nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání
spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a
bezbolestnému usmrcení,
e) podávat zvířeti
dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon
nebo vzhled,
f) cvičit
nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, používat jiných živých zvířat jako
lákadel nebo nástrah, aniž by
to vyžadoval lov , štvát zvířata proti sobě, aniž by
to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava
zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst.
7,
g) provádět
chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši,
ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů
zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo
pachové žlázy, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3,
h) používat
podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky
zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny
v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat,
i) podávat
zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře veterinární léčiva a přípravky s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji,
provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou;
za tyto zákroky se nepovažují
paznehtářské a podkovářské úkony,
j) vyvolávat
bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo
chemické povahy,
k) chovat zvířata
v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala
utrpení,
l) zasahovat
do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest
anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,
m)zacházet se zvířetem,
přepravovat je nebo pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest,
utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,
n) používat k
vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují
anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné
poškození zdraví,
o) usmrtit zvíře
způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
p) překrmovat nebo
krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho
života nebo zachování jeho zdraví,
r) používat živá
zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob
výživy nutný,
s) opustit zvíře s
výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat,
t) při
manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám
prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně
vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud
se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a, nejde-li o postup stanovený
zvláštním právním předpisem,
u) označovat zvíře
vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní,
v) chovat zvíře
způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními
předpisy,
w)z jiných než
zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně, a
to i v případě, že by bylo provedeno za použití prostředků pro celkové nebo
místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod,
x) používat
elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití
elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování
zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu.
(2) Ustanovení odstavce
1 se nevztahují na zákroky nebo činnosti
a) spojené s
naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích
záchranných prací podle zvláštních právních předpisů,
b) prováděné podle
schváleného projektu pokusů.
(3)
Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na výchovu, výcvik a použití
zvířete k plnění úkolů, stanovených ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním
sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy , jakož i na
výchovu a výcvik psů prováděný chovatelskými sdruženími nebo organizacemi podle
zkušebních řádů uznaných Mezinárodní kynologickou federací (FCI). Tento způsob
výchovy a výcviku zvířete, popřípadě psů musí být prováděn v souladu se
schváleným řádem ochrany zvířat při chovu (§ 8 odst. 7), popřípadě v souladu se
schváleným řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu (§ 8 odst.
6).
(4) Podrobnosti
může stanovit Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo")
prováděcím právním předpisem.
§ 4a
Za propagaci týrání se
považuje zejména
a) vystavování,
jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený
v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat,
b) zveřejnění
popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku,
úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeného s týráním
zvířete podle tohoto zákona, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to
jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.
§ 5
(1) Nikdo nesmí bez
důvodu usmrtit zvíře.
(2) Důvodem k usmrcení
je:
a) využití
produktů hospodářského zvířete,
b) slabost,
nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové
vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým
utrpením,
c) bezprostřední
ohrožení člověka zvířetem,
d) výkon práva
myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů,
e) nařízené mimořádné
veterinární nebo hygienické
opatření při ochraně před
nákazami,
f) ukončení
pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak,
g) regulování
populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení
zvláštních právních předpisů,
h) deratizace
a opatření v boji proti škodlivým
organismům,
"i) uložené
zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních
právních předpisů.
(3) Porážení
hospodářských zvířat vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení
zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné
zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno.
(4)
Při průmyslovém zpracování ryb se omráčení ani vykrvení neprovádí.
(5) Výjimky z
ustanovení odstavce 3 může povolit ministerstvo pro potřeby církví a
náboženských společností, jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky zvířat.
Porážku musí provádět osoba odborně způsobilá, která je povinna dbát o
minimální utrpení poraženého zvířete.
(6) Utracení smí
provádět pouze veterinární lékař, odborně způsobilá osoba podle § 17 odst. 1
nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře
nebo odborně způsobilé osoby podle § 17 odst. 1.
(7) Osoby
provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle
prokazatelných příznaků mrtvé.
(8) Nestanoví-li
tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:
a) utopení a jiné
metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,
b) použití takových
látek a přípravků, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového
znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,
c) ubití, ubodání
nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
d) použití
elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí,
e) použití lepů a
jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k
usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v
důsledku jiných metabolických poruch.
(9) Zakazuje se
výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepících pastí.
ČÁST DRUHÁ
OCHRANA ZVÍŘAT PŘI
USMRCOVÁNÍ,
POUŽITÍ ZNECITLIVĚNÍ A
OCHRANA
ZVÍŘAT PŘI VEŘEJNÝCH
VYSTOUPENÍCH
NEBO SVODECH ZVÍŘAT
§ 5a
Společná ustanovení
(1) Během přepravy,
přemísťování, přehánění, ustájení, fixace nebo omráčení za účelem provedení
porážky nebo utracení zvířete, dále v průběhu porážky, usmrcování anebo
utrácení zvířete nesmí být zvíře vystaveno jakékoliv jiné než nezbytné bolesti
nebo utrpení.
(2) Jatky musí být
konstruovány tak, aby jejich vybavení a organizace ušetřila porážené zvíře
utrpení.
(3) Nástroje, materiál,
vybavení a zařízení sloužící k fixaci, omračování, usmrcování nebo utrácení
zvířat musí být sestrojeny, udržovány a používány tak, aby k prováděným úkonům
docházelo rychle a účinně.
(4) Vybavení a vhodné
náhradní nástroje sloužící k omračování musí být uloženy v prostorách porážky
tak, aby mohly být v naléhavém případě použity.
(5) Provozovatel jatek
je povinen zajistit údržbu a pravidelné kontroly nástrojů, materiálu, vybavení
a zařízení sloužícího k fixaci, omračování, usmrcování nebo k utrácení zvířat.
Dokumenty o výsledcích této kontroly je povinen uchovávat po dobu 3 let a na
vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.
(6) Osoby provádějící na
jatkách porážku jatečných zvířat musí mít odbornou způsobilost, kterou stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem; další osoby, které provádějí
činnosti související s přeháněním, ustájením nebo fixací těchto zvířat, musí
provozovatel jatek poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným
způsobem.
(7) Provozovatel jatek
je povinen vést dokumentaci o odborné způsobilosti osob vykonávajících činnosti
uvedené v odstavci 6. Provozovatel jatek je povinen ještě 3 roky po ukončení
činnosti těchto osob tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit
příslušnému orgánu ochrany zvířat.
(8) Ustanovení odstavců
1 a 3 platí pro domácí porážky, pro porážky na farmě, jakož i pro porážky provedené mimo jatky,
obdobně.
§ 5b
Porážení nebo utrácení
nemocných, vyčerpaných
nebo zraněných zvířat
(1) Pokud je přežívání
nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným
utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci,
vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem.
(2) Pokud chovatel hodlá
přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, a
není-li to v rozporu se zvláštním právním předpisem, je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení
jeho stavu veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí
a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v dokumentaci vydané podle zvláštního
právního předpisu. Chovatel
je povinen se před započetím přepravy uvedeného zvířete přesvědčit, že zvíře
bude na jatkách přijato, a teprve potom může přepravu zahájit; při tom provede
opatření, aby zvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na nejbližší
jatky. Je zakázáno přepravovat zvířata, jejichž porážení zakazuje zvláštní
právní předpis, nebo která
a) jsou celkově
vyčerpaná,
b) nemohou bez
cizí pomoci jít nebo stát, a použitý dopravní prostředek není vybaven zařízením
umožňujícím naložení zvířete, aniž by mu byla způsobena bolest, utrpení,
zranění nebo jiné poškození,
c) zjevně
projevují znaky bolestivosti, kýly, výhřezu nebo zlomeniny končetiny, pánve
anebo páteře.
§ 5c
Požadavky na vykládku a
přehánění zvířat na jatkách
(1) Během vykládky a
přehánění zvířete na místo porážky musí být se zvířetem zacházeno šetrně, s
přihlédnutím k jeho sklonu ke stádovému chování. Umožňují-li to dané podmínky,
převádějí se zvířata individuálně.
(2) Můstky, rampy a
naháněcí uličky musí být provedeny tak, aby snížily na minimum riziko poranění
zvířat; cesta musí být volná bez překážky a její osvětlení nesmí vytvářet ostré
stíny.
(3) K nahánění,
usměrňování a pohánění zvířat mohou být používány jen nástroje určené k tomuto
účelu. Je zakázáno zvíře bít, kopat nebo vykonávat tlak na jeho zvlášť citlivá
místa, včetně očí a pohlavních orgánů, drtit, kroutit, nebo lámat zvířeti ocas.
(4) Poháněcí nástroj
využívající elektrický výboj může být použit pouze
a) u dospělého
skotu a prasat,
b) jeho přiložením
na svaly zadních končetin,
c) má-li zvíře
dostatečný prostor pro pohyb směrem vpřed,
d) pokud
elektrický výboj netrvá déle než 2 sekundy.
(5) Jatečné zvíře může
být přivedeno do prostoru porážky, pouze následuje-li neprodleně jeho porážka.
(6) Jatečnému zvířeti,
které není po dokončení jeho přemístění na jatky přímo převedeno do prostor
porážky, musí provozovatel jatek poskytnout
a) ochranu proti
nepříznivým klimatickým podmínkám,
b) trvalou možnost
napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav.
(7) Jatečnému zvířeti,
které není poraženo do 12 hodin od dokončení jeho přemístění na jatky, musí
provozovatel jatek poskytnout
a) vhodné
ustájení,
b) přiměřené
množství zdravotně nezávadného krmiva,
c) možnost
trvalého napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav,
d) péči jako
zvířeti v chovu.
(8) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5d
Požadavky na přepravu zvířat
přepravovaných
na jatky v kontejnerech
(1) Kontejner s
přepravovanými zvířaty (dále jen "kontejner") musí být nakládán,
přepravován a vykládán v horizontální poloze tak, aby zvířata mohla přirozeně
stát.
(2) Je zakázáno zacházet
s kontejnerem způsobem, který může ohrozit nebo poškodit zdravotní stav
zvířete, zejména je zakázáno shazovat kontejner z přepravního zařízení,
jakkoliv jej převracet nebo nechat jej spadnout.
(3) Kontejnery s
perforovaným nebo pružným dnem s dodávanými zvířaty musí být nakládány,
přepravovány a vykládány tak, aby nedošlo ke zranění zvířete. V případě potřeby
musí být zvířata z kontejneru vykládána jednotlivě.
(4) Zvířatům, která jsou
na jatky dodávaná v kontejnerech a nejsou bezprostředně poražena nebo nejsou-li
poražena nejdéle do konce započaté pracovní směny, je provozovatel jatek
povinen zajistit jejich napojení, nakrmení a ochranu proti nepříznivým
klimatickým podmínkám (§ 5c odst. 6 a 7).
§ 5e
Fixace zvířat před omráčením,
porážením nebo usmrcením
(1) Zvíře musí být před
porážkou nebo usmrcením fixováno. Je zakázáno svazovat končetiny zvířat a
zavěšovat zvířata před omráčením nebo utracením s výjimkou drůbeže a králíků.
Králíci a drůbež musí být před omráčením zklidněni.
(2) Jde-li o porážku
zvířete pro potřeby církve nebo náboženské společnosti, jejíž předpisy stanoví jiný způsob porážky
(rituální porážky) a kterým ministerstvo povolilo podle § 5 odst. 5
výjimku, provádí se znehybnění zvířete, jehož cílem je zamezit nepřiměřenému
utrpení zvířete.
(3) Drůbež a králíky lze
před omráčením zavěsit pouze za předpokladu, že se učiní opatření k tomu, aby v
okamžiku omráčení byli v takovém fyzickém stavu, který umožní jeho provedení
účinným a rychlým způsobem.
(4) Zvířata, která jsou
omračována mechanickým nebo elektrickým zařízením aplikovaným v oblasti hlavy
zvířete, musí být v takové poloze, aby přístroj mohl být použit po stanovenou
dobu a omráčení bylo provedeno účinným a rychlým způsobem.
(5) Je zakázáno užít
jako prostředek fixace nebo jako poháněcího zařízení pro zvířata elektrické
přístroje, které slouží k omračování.
§ 5f
Postupy omračování
zvířat
(1) K omráčení zvířete
na jatkách lze použít, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, pouze
a) přístroj s
upoutaným projektilem,
b) přístroj
vyvolávající mechanický náraz,
c) elektrický
omračovací přístroj,
d) oxid uhličitý
(dále jen "plyn CO2") nebo směs plynů podle zvláštního
právního předpisu.
(2) Omráčení zvířete
podle odstavce 1 lze provést za předpokladu, že se bezprostředně provede
vykrvení zvířete; to neplatí při průmyslovém zpracování ryb.
(3) K omráčení zvířete
je zakázáno použít špičák; na jatkách je dále zakázáno použít kladivo, palici
nebo obdobný nástroj.
(4) Odborně způsobilá
osoba provádějící porážku musí před jejím zahájením zkontrolovat, zda
omračovací přístroj odpovídá svými parametry požadavkům na účinné omráčení
příslušného druhu a kategorie zvířat; při pochybnostech o dokonalé účinnosti
nesmí být porážka zahájena.
(5) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5g
Postup při vykrvování
jatečných zvířat
(1) Vykrvování jatečných
zvířat musí být zahájeno bezprostředně po jejich omráčení, přičemž musí být
provedeno tak, aby vyvolalo rychlé a úplné vykrvení.
(2) Vykrvení jatečných
zvířat musí být provedeno naříznutím nejméně 2 krčních cév nebo cév, ze kterých
tyto vycházejí, a to dříve, než jatečné zvíře procitne z bezvědomí.
(3) Před ukončením
vykrvení se nesmí provádět žádný zpracovatelský úkon na vykrvovaném zvířeti ani
elektrická stimulace srdce zvířete.
(4) Provádí-li omráčení,
zavěšení, vyzdvihnutí a vykrvení jatečného zvířete jedna osoba, musí být
ukončen sled uvedených úkonů u jednoho zvířete dříve, než zahájí jejich
provádění u zvířete dalšího.
(5) U ryb při
průmyslovém zpracování se vykrvení provádět nemusí. Vykrvování ryb při prodeji
a pro vlastní potřebu se provádí po omráčení silným úderem tupým předmětem na
temeno hlavy přetětím žaberních oblouků nebo přetětím míchy a cév řezem
bezprostředně za hlavou.
(6) Při usmrcování
drůbeže pro vlastní potřebu lze k vykrvení použít odtětí hlavy bez předchozího
omráčení.
(7) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5h
Postupy při usmrcování
zvířat
(1) K usmrcení zvířete
pro využití jeho produktů a při utracení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. e) lze
použít pouze
a) prostředky způsobující
ztrátu citlivosti a následně smrt,
b) elektrický
usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,
c) usmrcovací
přístroj využívající plyn CO2 nebo předávkování inhalačními
narkotiky,
d) mechanické
zařízení, které přivodí rychlou smrt,
e) manipulaci
šíje, nebo
f) střelnou
zbraň, jen je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy.
(2) K usmrcení
nadpočetných kuřat a embryí kuřat v líhních lze použít pouze
a) mechanické
zařízení, které přivodí okamžitou smrt, nebo
b) usmrcovací
přístroj využívající plyn CO2.
(3) K usmrcení
kožešinových zvířat ve farmovém chovu lze použít pouze
a) mechanický
nástroj perforující mozek,
b) smrtící dávku
přípravku s anestetickými účinky,
c) elektrický
usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,
d) usmrcovací
přístroj využívající plyn CO,
e) usmrcovací
přístroj využívající chloroform, nebo
f)
usmrcovací přístroj využívající plyn CO2.
(4) Příslušný orgán
veterinární správy může povolit užití jiných postupů utrácení hospodářských zvířat,
pokud se ujistí, že
a) v případě
použití postupů, které nevyvolají okamžitou smrt, jsou přijata vhodná opatření
k utrácení zvířat v co možná nejkratší době, a to vždy předtím, než zvířata
procitnou z bezvědomí,
b) předtím, než je
konstatována smrt zvířat, nejsou u zvířat prováděny žádné jiné zásahy.
(5) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 6
Nikdo nesmí zvíře
opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se
nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné
z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí.
§ 7
(1) S výjimkou pokusů na
zvířatech (část třetí) se mohou vykonávat zásahy, které způsobují bolest,
jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete osobou odborně způsobilou.
(2) Znecitlivění se
nepožaduje,
a) jestliže se při
srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění neprovádí,
b) pokud podle
úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění proveditelné nebo nutné anebo by
způsobilo bolest větší než zákrok sám.
(3) Jestliže je zákrok
prováděn osobou odborně způsobilou, pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při
a) kastraci samců
mladších 8 týdnů u skotu, prasat, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí
anatomickou vadou pohlavních orgánů,
b) odrohování nebo
tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou
kauterizací, tepelnou kauterizací nástrojem, který vyvíjí potřebné teplo po
dobu nejméně 10 sekund,
c) krácení ocasu u
selat, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,
d) odstraňování
ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování
meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, u pižmových kachen
odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku do 21 dní věku,
e) kauterizaci zobáků
u kuřat mladších 10 dnů, která jsou určena k produkci konzumních vajec,
f) trhání
(extirpaci) zubů savých selat,
g) označování
zvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým čipem,
h) označování
zvířat vrubováním uší, označování koní výžehem nebo označování ryb
vymrazováním.
§ 8
(1) Každý chovatel nebo
pořadatel veřejného vystoupení anebo svodu zvířat (dále jen
"pořadatel") je povinen pracovníkům orgánů ochrany zvířat
provádějícím dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k
jeho provedení
a) umožnit vstup
1. do stájí a na
pozemek, kde se zvíře nachází, nebo které jsou určeny pro jeho chov,
2. do objektu a
zařízení, v nichž je zacházeno se zvířaty,
3. do míst, kde je
konáno veřejné vystoupení nebo svod zvířat,
4. do míst, kde je
provozován útulek pro zvířata,
5. do míst, kde se
přemísťují zvířata, a do prostor dopravních prostředků,
6. do míst
určených k usmrcování zvířat nebo do míst určených k provádění pokusů na zvířatech,
b) poskytnout
potřebné informace, doklady, věcnou a osobní pomoc nezbytnou k výkonu jejich
činnosti, včetně umožnění bezplatného přístupu na svody zvířat a veřejná
vystoupení,
c) předvést na
požádání zvíře nebo zvířata na místo určené pracovníkem provádějícím dozor.
(2) Při veřejném
vystoupení nebo svodu zvířat musí být pro jejich organizování stanoven
pořadatel, který odpovídá za jejich přípravu a průběh.
(3) Pořadatel je povinen
a) postupovat při
pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat podle schválených řádů ochrany
zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat; nejsou-li takové řády
schváleny, je povinen podat žádost o jejich schválení,
b) schválený řád
ochrany zvířat podat spolu s žádostí o veterinární podmínky příslušnému orgánu veterinární správy a pak si
vyžádat souhlas s pořádáním veřejného vystoupení nebo svodu zvířat od orgánu
místně příslušné obce,
c) poučit osoby,
které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, jak mají
manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se
zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona.
(4) Pořadatel při
pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat odpovídá za
a) přípravu a
kontrolu použitých zařízení a vybavení pro zvířata,
b) průběh
veřejného vystoupení nebo svodu zvířat a za splnění podmínek stanovených
příslušnými orgány podle odstavce 3 písm. b),
c) zajištění
poskytnutí první pomoci zvířatům a za zajištění veterinární péče o zvířata.
(5) Pořadatel je
oprávněn při důvodném podezření z porušení povinností stanovených v odstavci 4
konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, nebo průběh veřejného vystoupení
nebo svodu zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené
podmínky porušila, vyloučit a její zvíře z pořádání veřejného vystoupení nebo
svodu zvířat vyřadit.
(6) Chovatelská sdružení
a organizace nebo podnikatelé pořádající veřejná vystoupení nebo svody zvířat
zpracovávají v souladu s tímto zákonem, popřípadě mezinárodními smlouvami,
kterými je Česká republika vázána, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení
nebo svodu zvířat, které schvaluje Ústřední komise pro ochranu zvířat (dále jen
"ústřední komise") a které jsou pro pořadatele závazné.
(7) Chovatelská sdružení
a organizace nebo podnikatelé zpracovávají řády ochrany zvířat a předkládají je
ke schválení ústřední komisi.
(8) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
ČÁST TŘETÍ
OCHRANA ZVÍŘAT PŘI
PŘEPRAVĚ
§ 8a
Zásady přepravy zvířat
(1) Podle druhu zvířat
odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí
a) dostatek
prostoru k tomu, aby zvířata při přepravě mohla zaujmout jedinci daného druhu
odpovídající přirozený postoj, v případě potřeby byla oddělena přepážkami
chránícími je proti pohybům dopravního prostředku, a není-li stanoveno dále
jinak, měla prostor pro ležení,
b) zabezpečení
zvířat před nepříznivým počasím a výraznými rozdíly v klimatických podmínkách,
c) větrání a objem
vzduchu v dopravních prostředcích tak, aby odpovídaly podmínkám přepravy a byly
přiměřené druhu a počtu přepravovaných zvířat,
d) podání zvířatům
během přepravy ve stanovených intervalech tekutin nebo vody, která neohrožuje
jejich zdravotní stav, a krmiv,
e) přizpůsobení
jízdy, seřazování souprav a provádění další přepravy tak, aby se zabránilo
jejich nadměrným otřesům nebo naklánění.
(2) Zvíře lze
přepravovat pouze tehdy, pokud jeho tělesný stav plánovanou přepravu dovoluje a
pokud byla pro přepravu, jakož i pro převzetí zvířete v místě určení učiněna
potřebná opatření.
(3) Při přepravě zvířat
různých druhů v jednom dopravním prostředku musí být tato umístěna odděleně
podle druhů. Zvířata, která se vyznačují trvalou nesnášenlivostí, případně tuto
akutně projevují, nebo jsou-li sama vystavena trvalému agresivnímu chování
jiných zvířat, musí být umístěna odděleně.
(4) Nekastrovaní
pohlavně dospělí samci skotu, prasat, koní, oslů a jejich kříženců, ovcí nebo
koz se musí přepravovat odděleně od samic.
(5) Kanci starší 6
měsíců a hřebci starší 18 měsíců se musí přepravovat odděleně jeden od druhého.
(6) Koňům, oslům a
jejich křížencům, kteří nejsou přepravováni v oddělených stáních nebo boxech a
jsou podkováni, se odstraní podkovy na pánevních končetinách. Nejedná-li se o
necvičená hříbata, musejí mít přepravovaní koně nasazenu ohlávku.
(7) Pokud odesílatel sám
nedoprovází zásilku s přepravovaným zvířetem nebo zvířaty, je povinen stanovit
osobu, která je přítomna při přepravě zvířat a musí být zodpovědná za plnění
podmínek přepravy (dále jen "průvodce"); to neplatí, pokud
a) zvířata jsou
přepravována v zabezpečených a náležitě větraných kontejnerech, které obsahují
dostatečné množství vody a krmiva, s výjimkou drůbeže, pokud se důvodně
předpokládá, že bude cesta dokončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí,
b) odesílatel
pověřil jinou osobu, aby pečovala o zvířata v místě zastávek.
(8) Zvířeti, které během
přepravy onemocnělo nebo bylo zraněno, odesílatel nebo průvodce poskytne nebo
zajistí poskytnutí první pomoci; vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete, zajistí
jeho řádné veterinární ošetření.
(9) V případě nutnosti,
vyžadují-li to okolnosti, a za účelem zabránění bolesti nebo utrpení může
odesílatel nebo průvodce, v souladu se zvláštními právními předpisy,
hospodářské zvíře nutně porazit nebo nechat utratit. Při přepravě jiného než hospodářského zvířete
rozhodne o jeho utracení veterinární lékař.
§ 8b
Zvířata vyloučená z
přepravy
(1) Je zakázáno
přepravovat
a) nemocná nebo
zraněná zvířata,
b) samice
nacházející se ve stadiu porodu nebo samice, které porodily před méně než 48
hodinami, anebo samice, které pravděpodobně během přepravy porodí,
c) mladé savce, u
kterých dosud není úplně zhojen pupek s výjimkou králíků,
d) savce, kteří
dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému
přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to
neplatí u volně žijících zvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte
matkou,
e) jeleny, srnce a
daňky, kteří mají pokryto paroží lýčím.
(2) Ustanovení odstavce
1 neplatí pro přepravu zvířat
a) k ošetření
veterinárním lékařem, nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších
bolestí, utrpení nebo škod,
b) na pokyn
veterinárního lékaře k diagnostickým účelům,
c) přepravovaných
pro pokusné účely,
d) určených k
poražení nutnou porážkou, nejde-li o případy uvedené v § 5b odst. 2 písm. a) až
c).
§ 8c
Nakládka a vykládka
zvířat
(1) Zvířata lze nakládat
a vykládat pouze způsobem, který jim nezpůsobí utrpení a poškození jejich
zdravotního stavu.
(2) Odesílatel je
povinen pro nakládku zvířat a příjemce pro jejich vykládku zajistit, aby byla
používána zařízení jako můstky, rampy nebo lávky (dále jen "nakládací
zařízení"), která odpovídají požadavkům, které stanoví ministerstvo
vyhláškou, a aby nebyla zvířata nakládána, překládána nebo vykládána ve visící
poloze, nejde-li o zavěšení kontejneru.
(3) Koně, osly a jejich
křížence nelze přepravovat ve vozidlech ve více podlažích.
(4) Zvířata nebo
kontejnery nesmějí být v dopravních prostředcích přepravovány společně s věcmi,
které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich pohodu nebo by jim mohly způsobit
poškození zdraví nebo utrpení; těmito přepravovanými věcmi se rozumí zejména
látky hořlavé nebo dráždivé.
(5) Zvířata nebo
kontejnery nesmí být umístěny v prostorech dopravních prostředků, do nichž mají
přístup neoprávněné osoby.
§ 8d
Požadavky na dopravní
prostředky
(1) Zvířata lze přepravovat
pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky
zabezpečily pohodu zvířat, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě,
umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly
technické požadavky a měly vybavení, které stanoví ministerstvo prováděcím
právním předpisem.
(2) Dopravní prostředky
musí být vybaveny zdrojem světla, včetně světla mobilního, který umožní
pravidelnou kontrolu zvířat nebo péči o ně.
§ 8e
Přivazování zvířat během
přepravy
(1) Během přepravy lze
zvířata přivazovat pouze v případě, že jim tím nebude způsobeno nepřiměřené
utrpení nebo zranění a zvířata budou moci
a) volně přijímat
podávané nápoje a krmivo,
b) zaujímat
přirozený postoj,
c) uléhat, ležet,
vstávat a stát přirozeným způsobem.
(2) Pomůcky používané
pro přivazování zvířat musí být vyrobeny z materiálu, který odolá zatížení s
ohledem na hmotnost přepravovaného zvířete.
(3) Je zakázáno zvířata
přivazovat za rohy, za nosní kroužky nebo za končetiny, s výjimkou dravců
chovaných v zajetí podle zvláštního právního předpisu.
(4) Požadavky na
velikost prostoru pro přepravu zvířat v dopravních prostředcích stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 8f
Požadavky na péči,
napájení a krmení zvířat při přepravě
(1) Odesílatel v
součinnosti s dopravcem zajistí, aby při přepravě zvířat byly dodržovány
stanovené přepravní doby a minimální intervaly k napájení a ke krmení přepravovaných
zvířat.
(2) Přepravní doba koní,
oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat nesmí přesáhnout 8 hodin, s
výjimkou letecké přepravy a s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4.
(3) Přepravní doba
uvedená v odstavci 2 může být prodloužena na nezbytně nutnou dobu, pokud
dopravní prostředek splňuje tyto požadavky:
a) na podlaze je
dostatečné množství steliva,
b) spolu se
zvířaty je přepravováno krmivo a dostatečné množství vody pro napájení zvířat během
cesty, přičemž krmivo musí odpovídat druhu a počtu přepravovaných zvířat a době
přepravy,
c) je umožněn
přístup ke zvířatům,
d) ložný prostor
lze větrat a intenzitu větrání je možno přizpůsobit vnitřní i zevní teplotě,
e) k dispozici
jsou přenosné přepážky na vytvoření samostatných oddílů,
f) dopravní
prostředek je vybaven funkčním zařízením pro doplňování napájecí vody během
přepravy.
(4) Pokud jsou splněny
podmínky uvedené v odstavci 3, jsou intervaly napájení a krmení zvířat, délka
přepravy a doby pro odpočinek stanoveny takto:
a) neodstaveným
hříbatům, telatům, jehňatům, kůzlatům na mléčné výživě a selatům se poskytne
přestávka v přepravě nejpozději po 9 hodinách trvání přepravy, a to nejméně po
dobu jedné hodiny, která je dostatečná k podání tekutin, popřípadě nakrmení; po
tomto odpočinku může přeprava trvat po dalších 9 hodin,
b) maximální doba
přepravy prasat je 24 hodin, během přepravy musí mít kdykoliv přístup k
napájecí vodě,
c) maximální doba
přepravy koní, oslů a jejich kříženců, s výjimkou koní dostihových a koní
určených k dalším sportovním účelům, je 24 hodiny, během přepravy musí být
napojeni a v případě potřeby mají být nakrmeni každých 8 hodin,
d) všem ostatním
druhům zvířat uvedeným v odstavci 2 musí být po 14 hodinách cesty poskytnut
odpočinek v délce nejméně 1 hodiny, zejména pro napojení a nakrmení; po této
přestávce může přeprava pokračovat po dobu dalších 14 hodin; toto ustanovení
neplatí pro mláďata drůbeže, která mohou být přepravována bez napojení a
nakrmení, pokud je cesta ukončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí,
e) zvířata, která
se dojí, mají být po dobu přepravy podojena nejpozději po 12 hodinách; tento
interval může být překročen nejdéle o 3 hodiny, jen pokud přepravovaná zvířata
do této doby dosáhnou konečného cíle cesty a jsou ihned potom podojena.
(5) Je-li to v zájmu
přepravovaných zvířat, může být přepravní doba prodloužena o 2 hodiny, přičemž
se bere v úvahu zejména blízkost místa určení.
(6) Po uplynutí doby
přepravy stanovené v odstavci 4 musí být přepravovaná zvířata vyložena,
napojena a nakrmena a musí jim být poskytnut odpočinek nejméně po 24 hodin.
(7) Podle počtu a druhu
přepravovaných zvířat a podle přepravní doby je odesílatel povinen zajistit, za
účelem zabezpečení napájení a krmení zvířat v místech přestávek, přítomnost
dostatečného počtu osob, které zabezpečí nakrmení a napojení zvířat a péči o
ně.
(8) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 8g
Přeprava zvířat v
kontejnerech
(1) Pokud jsou zvířata
přepravována v kontejnerech, je chovatel povinen zajistit kontejnery takových
rozměrů, které odpovídají minimálním rozměrům, které stanoví ministerstvo
prováděcím právním předpisem.
(2) Dále je chovatel
povinen zajistit
a) nakrmení a
napojení zvířat před nakládkou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
b) použití
kontejnerů, která zvířata ochrání před nepříznivými vlivy počasí,
c) dostatečné
množství zdravotně nezávadného krmiva a vody, která neohrožuje zdravotní stav
zvířat, v kontejnerech po dobu přepravy zvířat s ohledem na druh a počet
přepravovaných zvířat,
d) studenokrevným
obratlovcům, danému druhu odpovídající přívod vody nebo kyslíku po celou dobu
jejich přepravy.
(3) Odesílatel nebo
průvodce je povinen zajistit, aby během manipulace s kontejnery
a) nedocházelo k
jejich strkání, házení, svrhávání, nárazům, převracení nebo shazování,
b) byly kontejnery
řádně označeny tak, aby s přepravovanými zvířaty nebylo manipulováno hlavou
dolů,
c) nebránily
větrání nebo u studenokrevných obratlovců okysličování, pokud jsou přepravovány
naskládané na sobě nebo vedle sebe,
d) nakládka nebo
vykládka probíhala ve vodorovné poloze za účelem zamezení vytékání nebo
vypadávání výkalů.
(4) Kromě odstavců 1 až
3 platí pro zvířata přepravovaná v kontejnerech přiměřeně § 8a až 8f.
§ 8h
Plánování cesty
(1) Odesílatel je v
součinnosti s dopravcem povinen zabezpečit, aby zvířata byla přepravována
nejkratší cestou a bez zbytečného zdržování tak, aby doba trvání přepravy byla
omezena na minimum a zvířata byla přepravena do místa určení bez zbytečných
odkladů.
(2) Zásilku zvířat lze
zdržet pouze z důvodu nezbytného zajištění péče o zvířata; má-li být zásilka
zvířat zadržena na dobu delší než 2 hodiny, musí být přepravovaným zvířatům
poskytnuta všechna potřebná péče a v případě potřeby jejich vyložení a
ustájení.
(3) Při přepravě koní,
oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat mimo území České republiky,
nebo pokud předpokládaná doba přepravy zvířat na území České republiky přesáhne
8 hodin, je odesílatel v součinnosti s dopravcem povinen vyhotovit přepravní
plán cesty (dále jen "plán cesty"). Vzor plánu cesty stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(4) Při zpracování plánu
cesty je třeba přihlédnout k délce přepravy, ročnímu období, předpokládané
povětrnostní situaci, době trvání přepravy a k místům zastávek. V plánu cesty
musí být vyznačena jen místa zastávek schválená příslušným orgánem veterinární
správy. Odesílatel nebo průvodce je povinen zajistit, aby zastavení v nich bylo
včas oznámeno místně příslušnému orgánu veterinární správy, který kontroluje,
zda zvířata jsou schopna pokračovat v přepravě.
(5) Odesílatel je
povinen předložit plán cesty příslušnému orgánu veterinární správy tak, aby
tento orgán mohl vystavit dokumenty stanovené zvláštním právním předpisem a následně jejich označení vyznačit v plánu
cesty. Platný plán cesty musí být potvrzen příslušným orgánem veterinární
správy v místě odjezdu.
(6) Plán cesty je během
přepravy součástí dokumentů stanovených zvláštními právními předpisy a musí v něm být uvedena všechna místa
zastávek a překládek po celou dobu trvání cesty.
(7) Při přepravě koní,
oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat přes území České republiky
předkládá odesílatel při vstupu na území České republiky plán cesty příslušnému
orgánu veterinární správy jako součást dokumentů stanovených zvláštním právním
předpisem.
(8) Odesílatel je
povinen zajistit,
a) aby originál
plánu cesty byl řádně vypracován a vyplněn příslušnými osobami v náležitém
čase, byl připojen k veterinárnímu osvědčení provázejícímu zásilku po celou
dobu cesty,
b) aby průvodce
zaznamenal do plánu cesty časy a místa, v nichž byla přepravovaná zvířata během
cesty nakrmena a napojena,
c) aby příslušný
orgán veterinární správy ověřil v případě, kdy přeprava trvá déle než 8 hodin,
1. plán cesty a
2. skutečnost, že
zvířata jsou schopna pokračovat v cestě.
(9) Dopravce je povinen uchovávat
po dobu 3 let kopii plánu cesty tak, aby mohla být v případě potřeby a na
požádání předložena příslušnému orgánu ochrany zvířat ke kontrole.
(10) Dopravce zajistí
zaslání plánu cesty příslušnému orgánu veterinární správy v místě odjezdu.
§ 8i
Dozor nad ochranou
zvířat při přepravě
(1) Orgány veterinární
správy v souladu se zvláštními právními předpisy dozírají, zda jsou dodržovány požadavky
stanovené v tomto zákoně a předpisech vydaných na jeho základě, tím, že provádí
kontrolu
a) dopravních
prostředků a v nich přepravovaných zvířat,
b) dopravních
prostředků a přepravovaných zvířat v místech odjezdu, zastávek, překládky a při
příjezdu na místo určení, včetně svodu zvířat,
c) údajů ve
veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech, které zásilku zvířat
doprovázejí,
d) potvrzení o
stanovené kvalifikaci osob provázejících zásilku zvířat.
(2) Kontrola se provádí
na vzorku zvířat, jehož velikost je přiměřená počtu přepravovaných zvířat, a
může být provedena současně s kontrolami vykonávanými pro jiné účely.
(3) Ustanovení odstavců
1 a 2 nemají vliv na kontroly prováděné v rámci úkolů podle zvláštního právního
předpisu.
§ 8j
(1) Zjistí-li příslušný
orgán veterinární správy v průběhu přepravy, že nejsou nebo nebyla dodržena
ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných na jeho základě, provede o
kontrolním zjištění zápis a požádá dopravce nebo průvodce, aby provedl zákrok,
který příslušný orgán veterinární správy pokládá za nezbytný k zajištění pohody
přepravovaných zvířat. V závislosti na okolnostech jednotlivých případů může
požadovaný zákrok spočívat v opatření umožňujícím
a) dokončení cesty
nebo vrácení zvířete do místa zahájení přepravy zvířete, a to nejkratší a
časově nejméně náročnou trasou, pokud požadovaný zákrok nevyvolá zbytečné
utrpení zvířete,
b) vhodné ustájení
zvířete a zajištění péče o ně do doby, než bude zjednána náprava,
c) usmrcení
zvířete.
(2) Jestliže dopravce
nebo průvodce nesplní pokyny příslušného orgánu veterinární správy podle
odstavce 1, nechá příslušný orgán veterinární správy uložená opatření provést
na náklady dopravce.
§ 8k
Registrace dopravců přepravujících
zvířata
(1) Přepravovat zvířata pro obchodní
účely na vzdálenost větší než 50 km může pouze dopravce registrovaný příslušným
orgánem veterinární správy.
(2) Pro registraci musí dopravce
splňovat tyto podmínky:
a) mít odbornou kvalifikaci
stanovenou tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, nebo pokud přepravu
zvířat zabezpečují prostřednictvím svého zaměstnance nebo třetí osoby,
prokázat, že tyto osoby mají odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem a
prováděcím právním předpisem,
b) být bezúhonný ve vztahu k
ochraně zvířat a doložit tuto skutečnost výpisem z Rejstříku trestů,
c) doložit svou vybavenost
dopravními prostředky odpovídajícími podmínkám zvláštních právních předpisů a
tohoto zákona.
(3) Odbornou kvalifikaci dopravce má
osoba, která dosáhla věku 18 let, získala osvědčení o způsobilosti po úspěšném
složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázala v rámci zkoušky znalost
právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané a praktické
zkušenosti zacházení se zvířaty. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední
komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.
(4) Příslušný orgán veterinární
správy registraci dopravce zruší, jestliže
a) o to dopravce písemně
požádá,
b) bude zjištěno, že dopravce
již nesplňuje podmínky podle odstavce 2 nebo 3, nebo
c) dojde k zániku dopravce
nebo, jde-li o fyzickou osobu, k jeho úmrtí.
(5) Státní veterinární správa vede
centrální evidenci dopravců, kteří mohou přepravovat zvířata podle odstavce 1.
(6) Podrobné požadavky na odbornou
kvalifikaci dopravců, způsob podávání žádostí a způsob registrace dopravců
stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy v souladu s mezinárodními
dohodami, jimiž je Česká republika vázána, prováděcím právním předpisem.
§ 8l
(1) Ustanovení § 8a až
8j se vztahují na přepravu
a) hospodářských
zvířat,
b) zvířat v
zájmovém chovu určených pro další obchod.
(2) Ustanovení § 8a
odst. 1 písm. a) a b), § 8a odst. 8, § 8b a 8g se vztahují na přepravu
jednotlivých zvířat, pokud jsou doprovázeny fyzickou osobou, která za ně
odpovídá.
(3) Ustanovení § 8f, 8h,
8j a 8k se nevztahují na přepravu
a) nemající
obchodní charakter,
b) jednotlivého
zvířete doprovázeného nebo individuálně určitelné skupiny zvířat doprovázené
fyzickou osobou, která za zvíře během přepravy odpovídá,
c) hospodářských zvířat
do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství.
(4) Ustanovení § 8a
odst. 1 písmena c) a d), § 8a odst. 5 až 7, § 8a odst. 7 písm. a), § 8c odst.
3, § 8e a 8f se nevztahují na přepravu ryb.
(5) Přepravu zvířat
námořními obchodními loděmi upravuje zvláštní právní předpis.
ČÁST ČTVRTÁ
OCHRANA HOSPODÁŘSKÝCH
ZVÍŘAT,ZVÍŘAT V ZÁJMOVÝCH CHOVECH A VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT
Ochrana hospodářských zvířat
§ 9
(1) Při chovu hospodářských
zvířat je zakázáno
a) chovat zvíře v
izolaci, působí-li mu to utrpení, pokud to nevyžadují zvláštní předpisy,
b) chovat zvířata
v tak velkých nebo v tak uspořádaných skupinách anebo v takových prostorách,
1. ve kterých jim
míra nebo četnost vzájemných útoků působí utrpení,
2. které
neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči,
3. ve kterých
nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody anebo jiné potřeby
nezbytné pro jejich život a zdraví,
c) chovat zvířata trvale
ve tmě nebo je ponechat bez náležité doby odpočinku od umělého osvětlení,
d) používat takové
způsoby nebo postupy plemenitby, které způsobují nebo mohou způsobit zvířeti
utrpení nebo zranění,
e) chovat zvíře k
hospodářským účelům, u něhož lze na základě jeho fenotypu nebo genotypu
očekávat, že bude chováno v dalších generacích se škodlivými účinky na jeho
zdraví a životní pohodu.
(2) Je zakázáno
hospodářská zvířata používat k dosažení jiných cílů, včetně nátlakových akcí,
nejedná-li se o svody zvířat, nebo veřejná vystoupení, při nichž
nedochází k utrpení zvířat.
§ 10
Dojde-li k utrpení nebo
jinému poškozování zvířat prokazatelně v důsledku nevhodné technologie, je
chovatel povinen tuto technologii upravit nebo změnit; jde-li o technologické
zařízení a stavby, stanoví lhůty a způsob jejich úpravy nebo změny ministerstvo
prováděcím právním předpisem.
§ 10a
Hospodářská zvířata
dovážená do České republiky ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie
(třetí země), musí být doprovázena osvědčením vystaveným úředním nebo státem
pověřeným veterinárním lékařem země původu, v němž se osvědčuje, že se zvířaty
bylo zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným způsobu používanému v České
republice a v zemích Evropské unie.
§ 11
(1) V intenzivních
chovech je chovatel povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně prohlídku
hospodářských zvířat a technologických zařízení a odstranit v nejkratší možné
době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat. K
zajištění prohlídky hospodářských zvířat v kterékoli době musí být připraveno
stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní důsledné provedení prohlídky.
(2) Chovatel je povinen
učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat a mít
pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci,
pomoci při porodu či náhlém onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí
odpovídající druhu chovaných zvířat a používané technologii, zařízení k
nakládce a vykládce zvířat, jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení
hospodářského zvířete při nutné porážce.
§ 12
(1) Chovatel je povinen
zajistit s ohledem na druh hospodářského zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci
a domestikaci, životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým
potřebám hospodářských zvířat tak, aby jim nebylo působeno utrpení a byla
zajištěna jejich pohoda v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými
poznatky.
(2) Chovatel
hospodářských zvířat musí zajistit dostatečně početný a odborně způsobilý
personál s takovými teoretickými a praktickými znalostmi o příslušném druhu a
kategorii hospodářských zvířat a používaném chovatelském systému, aby
a) byl schopen
rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu hospodářského zvířete,
b) zjistit změny v
chování hospodářského zvířete,
c) byl schopen
určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody
hospodářského zvířete.
(3) Hospodářským
zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj způsobem, který vyvolává zbytečné
utrpení. Krmiva musí splňovat podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.
(4) Pro zabezpečení
podmínek ochrany zvířat každé hospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky
onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno v souladu se
zvláštními právními předpisy; vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo
zraněná zvířata izolována ve vhodném ustájení.
§ 12a
(1) Volnost pohybu
hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by mu působil
utrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským zvířatům bez obtíží uléhat,
odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířata.
Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů
a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířata.
(2) Pomůcky na
přivazování hospodářských zvířat musí být pravidelně kontrolovány a upravovány,
aby maximálně omezily riziko udušení nebo jiného poranění hospodářského
zvířete.
(3) Pro zajištění pohody
a zdraví hospodářských zvířat v intenzivních chovech, pokud větrání závisí na
umělém větracím systému, musí být tento systém vybaven poplašným systémem,
který bude varovat při selhání, nebo musí být k dispozici náležitý pomocný
systém, který zaručí obnovení větrání. Všechna automatická a mechanická
zařízení, která mají podstatný význam pro zdraví a pohodu zvířat, musí být
kontrolována alespoň jednou denně. Jsou-li shledány závady, musí být okamžitě
odstraněny, nebo není-li to možné, musí být podniknuty náležité kroky k
zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat.
(4) Hospodářským
zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před
nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich
zdraví.
(5) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 12b
Hospodářská zvířata musí
a) dostávat potravu,
která je vhodná pro jejich stáří, druh a která je podávána v dostatečném
množství, aby uspokojovala jejich potřeby. Všechna hospodářská zvířata musí mít
přístup ke krmivu v intervalech vhodných pro jejich fyziologické potřeby,
b) mít přístup k
vodě, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, nebo jim musí být umožněno, podle
druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin,
c) mít možnost
přístupu k zařízení pro krmení a napájení tak, aby bylo minimalizováno
znečištění krmiva a vody i vyloučeny nepříznivé účinky zápolení o krmivo a
napájecí vodu mezi hospodářskými zvířaty.
§ 12c
(1) Hospodářská zvířata
musí být chována s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické
podmínky nároků na jejich ochranu a pohodu podle stanovených minimálních
standardů.
(2) Minimální standardy
pro ochranu nosnic druhu Kur domácí (Gallus gallus), které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro
produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí (dále jen "nosnice"), se
nevztahují na chovy s méně než 350 nosnicemi a zařízení pro chov chovných
nosnic.
(3) Minimální standardy
a další podrobnosti pro chov hospodářských zvířat stanoví ministerstvo
prováděcím právním předpisem.
§ 13
Ochrana zvířat v
zájmových chovech
(1) Každý je povinen
zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho
fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo
k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku
zvířat. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou
zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a
zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat,
přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.
(2) Každý, kdo chová
zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířete,
odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za splnění této povinnosti se považuje i
oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete
do útulku.
(3) Je zakázáno chovat
zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové
podmínky chovu, že v dalších generacích zvířat na základě dědičnosti budou
zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně
nezpůsobilé anebo znetvořené.
(4) Zvíře v zájmovém
chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě
a) mladší 15 let
bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let
rodičovskou odpovědnost,
b) která byla
pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům,
c) jíž byla
pravomocným rozhodnutím soudu způsobilost k právním úkonům omezena, bez
souhlasu jejího opatrovníka.
(5) Nebezpečný druh
zvířete může chovat pouze osoba starší 18 let. K zájmovému chovu jedince nebo
skupiny nebezpečného druhu zvířat je třeba povolení orgánu veterinární správy,
příslušného podle místa chovu zvířete.
(6) Žádost o povolení
chovu podle odstavce 5 musí obsahovat
a) jméno a příjmení
odpovědné osoby,
b) druh a počet
chovaných jedinců,
c) stručný popis
chovu a jeho vybavení,
d) souhlas
odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny
nebezpečného druhu zvířat, míst a zařízení, v němž jsou tato zvířata chována, a
prostor s chovem spojených, zejména prostor pro skladování krmiv.
(7) Příslušný orgán
veterinární správy neudělí povolení podle odstavce 5, nejsou-li dodrženy
podmínky podle odstavce 1. Příslušný orgán veterinární správy může rozhodnutím
povolení změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za
jakých bylo uděleno. Povolení k chovu nebezpečných druhů zvířat se vydává na
tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo. Příslušný orgán veterinární
správy, který povolení vydal, je povinen alespoň jednou za rok provádět dozor
nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o provedení kontrole uchová po dobu
pěti let .
(8) Dojde-li ke změně
podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, je chovatel povinen do 30 dnů tuto
změnu oznámit příslušnému orgánu veterinární správy.
(9) Hodlá-li chovatel
nebezpečného druhu zvířete chovat i jiný druh nebezpečného zvířete než ten, na
který má povolení chovu podle odstavce 5, je povinen pro chov tohoto druhu
podat žádost podle odstavce 6.
(10) Ministerstvo
stanoví prováděcím právním předpisem nebezpečné druhy zvířat.
§ 13a
Zvláštní podmínky pro
obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy
(1) Právnická nebo
fyzická osoba, která na základě živnostenského oprávnění
a) chová zvířata
určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo s těmito zvířaty
obchoduje,
b) provozuje
jezdeckou firmu nebo povoznictví, anebo chová zvířata pro cirkusová nebo
veřejná vystoupení,
je povinna nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením
podnikání oznámit výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské
veterinární správě a současně je povinna doložit, jakým způsobem bude
zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti.
(2) Zjistí-li příslušný
orgán veterinární správy závažné nebo opětovné porušení povinností právnické
nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 stanovených tímto zákonem, může podat
návrh příslušnému živnostenskému úřadu, aby podle § 58 odst. 2 písm. a) zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), živnostenské
oprávnění zrušil nebo provozování pozastavil.
(3) Právnická nebo
fyzická osoba, která obchoduje se zvířaty pro zájmové chovy, je povinna vést
evidenci o nakoupených a prodaných zvířatech včetně dokladů o původu zvířete a
uchovávat ji po dobu tří let.
§ 13b
Toulavá a opuštěná
zvířata
(1) Obec může k regulaci
populace toulavých a opuštěných zvířat provést
a) informační,
osvětové a jiné účelově cílené preventivní aktivity zaměřené na prohloubení
odpovědného chování člověka k zvířatům, zejména k zvířatům v lidské péči,
b) finanční nebo
jiné zvýhodnění osob, které se ujaly péče o toulavé nebo opuštěné zvíře,
zejména psa nebo kočku,
c) trvalé
označování všech psů v obci prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou
nebo přechodnou bolest, zejména tetování nebo identifikace čipem, a evidenci
jejich chovatelů,
d) odchyt
toulavých a opuštěných zvířat,
e) podporu
činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů
potravy a neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich
sterilizace.
(2) Opatření podle
odstavce 1 písm. c) stanoví obec obecně závaznou vyhláškou.
§ 14
Ochrana volně žijících zvířat
(1) Je zakázáno odchytávat
nebo usmrcovat volně žijící zvíře
a) pomocí oka,
tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo čelisťových pastí anebo
pomocí obdobně zkonstruovaného zařízení,
b) pomocí
jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně plynování, nejde-li o
případ podle odstavce 2,
c) do jestřábích
košů a pomocí lepu,
d) pomocí
výbušnin,
e) pomocí luků a
samostřílů,
f) pomocí
elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními právními
předpisy,
g) pomocí poloautomatické
nebo automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
nejedná-li se o případ podle § 5 odst. 2 písm. c),
h) pomocí zbraně s
hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím apod.,
i) pomocí
letadla nebo motorového vozidla,
j) pomocí
zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení, mimo zařízení používaných v souladu
se zvláštními právními předpisy,
k) pomocí zrcadla
nebo jiného oslňujícího zařízení,
l) pomocí
zdroje umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terčů,
m)pomocí formalínových
nebo lepících pastí,
n) pomocí zvířat
použitých jako živá návnada, nebo
nástraha, nejde-li o lov podle zvláštních předpisů
(2) Deratizace, odchyt a
usmrcování volně žijících zvířat patřících mezi škodlivé organismy se řídí
zvláštními právními předpisy.
(3) Provozovatel
odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla
týrána.
(4) Zákaz odchytu do
sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za účelem zazvěřování honiteb, ptáků
za účelem ornitologického výzkumu, na odchyt zvířete drženého v zajetí anebo na
odchyt toulavého nebo opuštěného zvířete. Zákaz se nevztahuje na odchyt ryb v
rybářských revírech, který provádí uživatel revíru. Pro účely ornitologického výzkumu dále neplatí zákaz odchytu ptáků do
sítí za použití zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení.
(5) Zakazuje se odchyt
jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve
farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace.
(6) Každý, kdo se ujal
péče o jedince volně žijícího druhu zvířat, který není v důsledku zranění nebo
z jiných okolností schopný existence ve volné přírodě, je odpovědný za jeho
zdraví a stav a je povinen zajistit o něj péči v souladu se zvláštními právními
předpisy; za takovou péči se
považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání zvířete do záchranné
stanice, anebo pokud se jedná o zvěř, mysliveckému hospodáři. Jde-li o zvíře
zvláště chráněného druhu, postupuje se v souladu se zvláštním právním předpisem.
(7) Pro ochranu letišť,
městských aglomerací nebo jiných objektů je povoleno použít sokolnicky
vycvičených dravců, je-li to v souladu se zvláštním právním předpisem.
§ 14a
Zakázané činnosti s
volně žijícími zvířaty
(1) Je zakázáno
a) provozovat
mobilní zařízení typů pojízdných zvěřinců, exotarií, terárií a akvárií, v nichž
jsou jedinci volně žijících druhů umístěni převážně v prostoru dopravního
prostředku, s výjimkou zvířat, se kterými je pracováno v cirkusové manéži,
b) u nově
narozených primátů, ploutvonožců, kytovců, vyjma delfinovitých, nosorožců,
hrochů nebo žiraf provádět zvláštní způsob výcviku pro přípravu a provedení
triků nebo výkonu v cirkuse, divadelním a varietním představení, filmu, televizním
programu nebo podobném veřejném představení, s výjimkou cílených pohybových
aktivit zvířat, v zoologických zahradách (dále jen "drezúra") a k
těmto účelům s nimi vstupovat na území státu.
(2)
Bližší podmínky pro chov a drezúru zvířat stanoví ministerstvo prováděcím
právním předpisem.
ČÁST PÁTÁ
OCHRANA POKUSNÝCH ZVÍŘAT
§ 15
(1) Pokusy se provádějí
pouze za účelem
a) ověření vědecké
domněnky a získání nových poznatků,
b) stanovení
diagnózy,
c) vývoje a ověřování
biologického produktu včetně zjištění jeho účinku a získání výrobku tohoto
charakteru,
d) testace,
e) zkoumání reakcí
zvířete včetně jeho metodického sledování ve volné přírodě,
f) výuky,
g) vývoje a
ověřování léčiv, veterinárních technických prostředků nebo veterinárních
přípravků.
(2) Pokusy smí provádět
jen uživatelské zařízení, kterému bylo ústřední komisí uděleno oprávnění (dále
jen "akreditace"), má potřebné odborně způsobilé osoby a vybavení
vyhovující pro příslušný druh a množství pokusných zvířat.
(3) Pokusy mohou být
povoleny pouze po ověření, že při současném stavu nelze zajistit poznatky nebo
jejich využití jinými metodami nebo postupem, a to je-li předpokládaná bolest,
utrpení nebo poškození pokusných zvířat s ohledem na cíl pokusů eticky
opodstatněna a jsou nezbytné z důvodů
a) předcházení,
poznání nebo léčení nemocí, utrpení, poškození zdraví, tělesných nesnází nebo k
poznání ovlivnění fyziologických stavů a funkcí člověka nebo zvířete,
b) poznání
poškození životního prostředí,
c) základního
výzkumu a vyhledávacího výzkumu,
d) proti škodlivým
organismům ,
e) výroby sér,
očkovacích látek, diagnostik, jiných biologických materiálů a léků,
f) zachování
nebo rozmnožování živého materiálu pro vědecké účely,
g) výuky na
středních a vysokých školách, v postgraduálním studiu nebo celoživotním
vzdělávání občanů, především
v oblasti medicíny a přírodních věd, pokud účelu nelze dosáhnout jinak.
(4) Pokusy musejí být
prováděny přednostně na zvířatech k těmto účelům chovaným, odpovídajících
kvalitou, definovaných a standardizovaných z hlediska genetického, zdravotního
stavu a podmínek jejich životního prostředí (dále jen "laboratorní
zvířata"). Toulavá a opuštěná zvířata nesmějí být k pokusům používána.
(5) Provádět na
zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní, bojových látek nebo
munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.
(6) Provádět na
zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení kosmetických látek a přípravků
je zakázáno.
(7) Je zakázáno provádět
pokusy na zvířeti, které je považováno za jedince zvláště chráněného druhu,
s výjimkou výjimečného případu,
kdy jsou pokusy prováděny v souladu s tímto zákonem a slouží
a) zoologickému
badatelskému výzkumu sledujícímu zachování tohoto zvláště chráněného druhu,
nebo
b) biomedicinskému badatelskému výzkumu, za podmínky, že užití
příslušného zvláště chráněného druhu je nezbytným předpokladem pro provedení
daného výzkumu.
(8) Za pokusy na zvířeti
se nepovažují biologické testace sledující vliv změny
jednotlivých složek krmné dávky, nebo srovnávací pokusy různých skupin zvířat a
pokusy sledující výtěžnost zvířat, prováděné podle zvláštního právního
předpisu, při kterých je
sledována během života v obvyklých podmínkách chovu pouze hmotnost zvířat,
nejsou omezovány jejich fyziologické funkce nebo biologické potřeby a neprovádí
se krvavé nebo jinak bolestivé zákroky.
§ 16
Právnické a fyzické
osoby provádějící pokusy na zvířatech jsou povinny
a) zabezpečit, aby
zvířeti nebyla působena bolest, utrpení nebo poškození nad rozsah nevyhnutelný
vzhledem k účelu, který se pokusem sleduje,
b) provádět
pokusy, které způsobí větší než nepatrné bolesti jen za místního nebo celkového
znecitlivění, ledaže by účel pokusu znecitlivění vyloučil,
c) používat k
pokusům působícím bolest nebo utrpení zvířata pouze jedenkrát, pokud opakování
není součástí pokusů,
d) zajistit
přiměřenou péči o pokusná zvířata, zejména jejich vhodný chov, výživu,
napájení, přiměřený prostor a mikroklima, a veterinární péči pro ně,
e) připravovat a
plánovat pokusy předem, používat pouze přiměřených metod a vhodných zvířecích
modelů, a tak snižovat množství používaných zvířat,
f) při
používání jiných než pro pokusné účely chovaných zvířat dodržovat zásady
ochrany přírody a ochrany ohrožených druhů,
g) provádět
usmrcování pokusných zvířat a zvířat vyřazených z pokusů bez utrpení a bolesti,
h) ověřovat v
registrech mezinárodně ověřených a uznaných alternativních metod, zda k
plánovanému pokusu existuje alternativní metoda, při které nemusí být použito
zvíře.
§ 17
(1) Řídit a kontrolovat
pokusy na zvířatech jsou oprávněni lékaři, veterinární lékaři a osoby s jiným
vysokoškolským vzděláním biologického směru, pokud se během studia,
postgraduálního studia nebo dalšího celoživotního vzdělávání občanů prokazatelně seznámili s metodami chovu a
práce na pokusných zvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním
alternativních metod a kterým bylo uděleno osvědčení příslušným orgánem ochrany
zvířat.
(2) Chovatel je povinen
zabezpečit, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby teoreticky i prakticky
odborně způsobilé, schopné objektivně rozpoznat změny v chování pokusného
zvířete a posoudit zjevné příznaky jeho zhoršeného zdravotního stavu, jakož i
vhodnost, případně přiměřenost vnějšího prostředí ve vztahu k zdravotnímu stavu
pokusného zvířete a přijmout potřebné opatření.
(3) Manipulovat s
pokusným zvířetem a provádět zákroky vymezené projektem pokusů mohou pouze
osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti [§ 18 odst. 5 písm. c)].
(4) Rozsah odborných
znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka, včetně způsobu
provádění zkoušek a vydávání osvědčení stanoví ministerstvo prováděcím právním
předpisem.
(5)
Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na osoby, které během studia provádějí
manipulaci s pokusným zvířetem nebo zákrok vymezený projektem pokusů, v
uživatelském zařízení, kterému byla udělena akreditace ústřední komisí podle §
15 odst. 1 písm. f), a za přímého dozoru osoby odborně způsobilé podle § 17
odst. 1, která dbá na to, aby bylo postupováno v souladu se zákonem a aby bylo
zamezeno týrání zvířat.
§ 17a
Podmínky péče o pokusná
zvířata
(1) Chovatel je povinen
chovat laboratorní zvířata pouze v zařízeních, na která bylo pro chovná a
dodavatelská zařízení uděleno osvědčení nebo byla pro uživatelská zařízení
udělena akreditace.
(2) Chovatel je dále
povinen, pokud to umožňují zvláštní právní předpisy a nevylučuje-li to cíl pokusů stanovený podle
schváleného projektů pokusů,
a) pro vybavení
prostor pro zvířata používat materiály a prostředky, které jsou pro pokusná
zvířata zdravotně nezávadné, nedráždivé a nenarušují jejich pohodu,
b) zabezpečit, aby
všechna pokusná zvířata byla umístěna způsobem prospěšným jejich zdravotnímu
stavu a pohodě, za vhodných podmínek prostředí a při umožnění volnosti pohybu a
aby se jim dostávalo náležité péče, zdravotně nezávadných krmiv a vody, která
neohrožuje jejich zdravotní stav,
c) zabezpečit, aby
možnosti pokusných zvířat uspokojovat jejich fyziologické a etologické potřeby
byly omezovány jen potud, pokud je to nevyhnutelně potřebné; zabezpečit
prostorové a v případě potřeby i akustické a optické oddělení jedinců nebo
druhů zvířat, které se z jakýchkoli důvodů vzájemně nesnášejí,
d) zabezpečit
nejméně jednou za 24 hodin, nejedná-li se o zvířata volně žijící, pravidelnou
kontrolu pohody a zdravotního stavu pokusných zvířat tak, aby nedocházelo ke
zbytečnému utrpení; odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu
tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat,
e) zabezpečit
nejméně jednou za 24 hodin pravidelnou kontrolu funkcí technického vybavení,
včetně automatické signalizace závad a stavu prostředí, v němž jsou zvířata
chována, včetně včasného odstraňování závad,
f)
zabezpečit objekt před únikem chovaných zvířat a vniknutím jiných živočichů,
g) vyloučit
přístup nepovolaných osob a osob, které jsou stiženy zjevnými příznaky
onemocnění přenosných na pokusná zvířata,
h) zabezpečit v
bariérových systémech vstup pouze přes propust a přemísťování veškerého
materiálu pouze podle stanoveného standardního operačního postupu nebo postupu,
podle kterého se zajišťuje, kontroluje a eviduje soubor navazujících úkonů
spojených s opakovanou činností související s chovem zvířat, zejména provozem a
využitím technologického vybavení (dále jen "technologický postup"),
i)
zabezpečit, aby osoby, které do prostor pro zvířata vstupují, používaly
technologickým postupem stanovený pracovní oděv, obuv a další ochranné pomůcky,
j) dodržovat
zákaz kouření v prostorách pro zvířata a minimalizovat působení dráždivých
podnětů, zejména pachů a toxických plynů a ozdobných předmětů u osob
manipulujících se zvířaty,
k) zabezpečit dezinfekci,
dezinsekci, deratizaci a při pokusech s radioaktivními látkami též dezaktivaci,
jakož i úklid a čištění prostor, technologického vybavení, nástrojů, nářadí,
pracovních pomůcek, přepravních prostředků a osobních ochranných prostředků
osob podle technologického postupu tak, aby přitom byly minimalizovány pro
zvířata dráždivé podněty, vést o tom evidenci a uchovávat ji po dobu 3 let,
l) zřídit
samostatné prostory a stanovit technologický postup pro skladování a úpravu
tekutin a krmiv, podestýlky a pomůcek,
m)zřídit a vybavit
prostory a stanovit technologický postup pro neškodné ukládání a likvidaci
používaných biologických materiálů, pomůcek a odpadů způsobem, který
zabezpečuje ochranu pokusných zvířat a vnějšího prostředí,
n) kontrolovat
mikrobiologické a chemické parametry zdroje napájecí vody laboratorním
vyšetřením nejméně dvakrát ročně. V případech, kdy kvalita napájecí vody musí
splňovat zvláštní požadavky vyplývající z nároků daného druhu zvířat, ze
systému chovu nebo stanovené projektem pokusů, zabezpečí chovná, dodavatelská a
uživatelská zařízení její vyšetření v souladu s požadavky technologického
postupu nebo projektu pokusů; výsledky vyšetření uchovává po dobu nejméně 3
let,
o) zpracovat,
dodržovat a kontrolovat soubor personálních, materiálních a technických
opatření a zařízení zabezpečujících provoz zařízení a ochranu pokusných zvířat
podle písmen a) až m) (provozní řád zařízení),
p) operace a
metody práce pro opakované pracovní postupy zpracovat ve formě technologického
postupu [písmeno n)] a stanovit způsob jejich kontroly.
(3) Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat,
kontroly, způsobu označování pokusných zvířat a způsobu vedení evidencí s tím
souvisejících.
§ 17b
Preventivní péče o
zdraví pokusných zvířat
(1) Chovná a uživatelská
zařízení jsou povinna zajišťovat veterinární péči o zvířata, zejména pravidelné preventivní kontroly jejich
zdravotního stavu a kontrolu prostředí chovných prostor, o kterých vede záznamy
a uchovává je po dobu nejméně 3 let.
(2) Chovná, dodavatelská
a uživatelská zařízení jsou povinna ustavit osobu odpovědnou za péči o zvířata.
(3) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 17c
Podmínky ochrany při
přemísťování a přepravě
pokusných zvířat
(1) Do chovných,
dodavatelských a uživatelských zařízení lze přemisťovat laboratorní zvířata
pouze z chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, kterým bylo uděleno
osvědčení či akreditace, při přemisťování ostatních druhů pokusných zvířat musí
být dodrženy podmínky podle zvláštního právního předpisu. Dovoz, tranzit nebo vývoz laboratorních
zvířat, psů, koček nebo lidoopů lze uskutečnit, pouze je-li kontejner označen
nálepkou "laboratorní zvíře," a to v jazyce českém a anglickém, a
tato skutečnost je vyznačena v průvodní dokumentaci.
(2) Přemísťovat v
chovných, dodavatelských a uživatelských zařízeních a přepravovat mezi
chovnými, dodavatelskými a uživatelskými zařízeními lze jen zvířata v dobré
kondici, klinicky zdravá z míst prostých nákaz v souladu se zvláštním právním
předpisem se zřetelem na
potřeby daného druhu, systém chovu, místa jejich původu nebo způsobu získávání,
není-li studium infekce součástí projektu pokusů.
(3) Není-li to v rozporu
s účelem pokusu, navykají se před jeho zahájením zvířata na nové prostředí.
(4) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 17d
Podmínky pro udělení
akreditace uživatelskému zařízení
(1) Akreditace se
uděluje na základě žádosti o udělení akreditace uživatelskému zařízení, která
se podává k ústřední komisi. Vzor žádosti o udělení akreditace uživatelskému
zařízení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(2) Ústřední komise
udělí akreditaci, splňuje-li uživatelské zařízení stanovené podmínky. Ústřední
komise rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů nebo na
základě vlastního šetření.
(3) Akreditace se
uděluje na dobu určitou, při prvním udělení akreditace však nejdéle na 3 roky,
při každém dalším udělení akreditace nejdéle na dobu 5 let.
(4) Rozhodnutí o
akreditaci obsahuje
a) identifikační
údaje uživatelského zařízení,
b) druh činnosti,
c) druhy zvířat a
jejich maximální denní stavy,
d) identifikaci
osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,
e) datum vydání
rozhodnutí a dobu platnosti.
(5) Ústřední komise
zašle rozhodnutí o akreditaci žadateli, příslušnému státnímu orgánu [§ 19 odst.
1 písm. d)] a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1).
(6) Uživatelské zařízení
oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v rozhodnutí o akreditaci. Změna
údajů podle odstavce 4 písm. a), b) nebo c) zakládá povinnost podat novou
žádost.
§ 17e
Podmínky pro udělení
osvědčení chovnému
a dodavatelskému
zařízení
(1) Chovné zařízení a
dodavatelské zařízení může svou činnost provádět jen na základě osvědčení
vydaného ústřední komisí.
(2) Osvědčení se uděluje
na základě žádosti o udělení osvědčení pro chovné zařízení nebo žádosti o
udělení osvědčení pro dodavatelské zařízení, která se podává ústřední komisi.
(3) Ústřední komise
udělí osvědčení chovnému nebo dodavatelskému zařízení, splňují-li stanovené
podmínky, přičemž rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů
nebo na základě vlastního šetření.
(4) Osvědčení chovnému
nebo dodavatelskému zařízení se uděluje na dobu určitou, při prvním udělení
však nejdéle na 3 roky, při každém dalším udělení osvědčení nejdéle na dobu 5
let.
(5) Osvědčení chovného
nebo dodavatelského zařízení obsahuje
a) identifikaci
zařízení,
b) druh činnosti,
c) druhy zvířat a
jejich maximální počty,
d) identifikaci
osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,
e) datum vydání
osvědčení a dobu platnosti.
(6) Ústřední komise
zašle kopii rozhodnutí o osvědčení chovného nebo dodavatelského zařízení
příslušnému státnímu orgánu [§ 19 odst. 1 písm. d)] a příslušnému orgánu
veterinární správy (§ 22 odst. 1).
(7) Chovné a
dodavatelské zařízení oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v
rozhodnutí o vydání osvědčení. Změna údajů podle odstavce 5 písm. a), b) nebo
c) zakládá povinnost podat novou žádost.
(8) Dodavatelské
zařízení, které žádá o vydání osvědčení pro obchod s jedinci druhů volně
žijících zvířat, rozšíří údaje o podmínky orgánu ochrany přírody a o schválení
veterinárních podmínek příslušným orgánem dozoru nad ochranou zvířat.
(9) Dodavatelské
zařízení dodává laboratorní zvířata akreditovaným uživatelským zařízením pouze
z chovných zařízení, která mají osvědčení.
(10) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 17f
Posuzovatelé
(1) Uživatelské zařízení
v akreditačním řízení nebo chovné a dodavatelské zařízení v řízení o vydání
osvědčení před rozhodnutím ústřední komise posoudí nejméně 2 posuzovatelé.
(2) Posuzovatele jmenuje
ústřední komise.
(3) Jmenování může být
zrušeno rozhodnutím ústřední komise při neplnění povinností posuzovatele, na
základě jeho žádosti nebo po jeho úmrtí.
(4) Před posouzením
konkrétního uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení zašle předseda
ústřední komise posuzovateli písemné pověření k posouzení určeného zařízení, s
požadavkem na zpracování posudku.
(5) Posuzovatel
a) je povinen
1. vykonávat svou
činnost osobně a v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími právními
předpisy,
2. šetřit práva a
právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
3. zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech bezprostředně souvisejících s ochranou obchodního
tajemství, ochranou autorských práv, nebo utajovaných informací, které upravují
zvláštní právní předpisy, o
kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti a které nejsou v rozporu s tímto
zákonem,
4. prokázat se v
určeném zařízení pověřením k posouzení vydaným předsedou ústřední komise,
5. na základě
pověření posoudit určené zařízení fyzickou kontrolou na místě, včetně posouzení
stanovené dokumentace, o zjištěných skutečnostech zpracovat písemný posudek a
zaslat jej ústřední komisi,
6. oznámit
neprodleně předsedovi ústřední komise skutečnosti, pro které by nemohl
vypracovat posudek pravdivě nebo pro které je z činnosti posuzovatele vyloučen,
7. předložit v
souladu s platnými právními předpisy vyúčtování nákladů spojených s posuzováním
určeného zařízení,
8. na vyzvání
předsedy ústřední komise se účastnit školení k dané problematice,
b) je oprávněn
1. vstupovat do
určeného uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení, do objektů v tomto
zařízení, v nichž jsou chována zvířata, prováděny pokusy na zvířatech,
prováděna obchodní a dodavatelská činnost se zvířaty, nebo do objektů a
prostor, které s touto činností souvisejí, zejména sklady krmiv, prostředky pro
přepravu zvířat, místa pro asanaci, a z hlediska ochrany zvířat kontrolovat
jejich zabezpečení a vybavení,
2. vyžadovat od
chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k
výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,
3. vyžádat si
písemné stanovisko odpovědného pracovníka zařízení k posudku, který v
souvislosti s posuzováním určeného zařízení zpracoval,
4. účastnit se
jednání ústřední komise při projednávání posudku, který na určené zařízení
zpracoval.
§ 18
Uživatelská zařízení
(1) Uživatelská zařízení
jsou povinna
a) ustavit
odbornou komisi zařízení,
b) zajistit
veterinární péči o pokusná zvířata a jejich ošetření,
c) vést záznamy o
všech používaných pokusných zvířatech, zejména o počtu a druhu pokusných
zvířat, jejich původu a datu přijetí; tyto záznamy musí být uchovávány nejméně
po dobu 3 let.
(2) Osoba zodpovědná za
péči o pokusná zvířata (§ 17b odst. 2) je povinna
a) stanovovat a
kontrolovat podmínky ochrany a péče o pokusná zvířata, které chová nebo využívá
příslušné uživatelské zařízení, a vést záznamy o počtech zvířat použitých v
pokusech; zjištěné závady oznámit odpovědnému pracovníkovi uživatelského
zařízení a dbát na jejich neodkladné odstranění tak, aby bylo minimalizováno
poškození zdraví nebo utrpení pokusných zvířat,
b) v rozsahu
stanoveném v projektu pokusů provádět jejich kontrolu a zjištěné skutečnosti
zaznamenávat do protokolu pokusů; tento postup nevylučuje namátkové provádění
kontrol probíhajících pokusů i mimo termíny stanovené projektem pokusů,
c) kontrolovat
činnost ošetřovatelů a ostatních pracovníků, kteří chovají nebo využívají v
příslušném uživatelském zařízení pokusná zvířata, kontrolovat dodržování
pracovního řádu a stanovených technologických postupů a vedení příslušné
evidence a dokumentace,
d) spolupracovat s
orgány ochrany zvířat.
(3) Odborná komise je
složena nejméně ze 3 členů, jimiž jsou
a) osoba
zodpovědná za péči o pokusná zvířata,
b) odborník s
vysokoškolským vzděláním, specialista v oboru hlavní činnosti uživatelského
zařízení,
c) veterinární
lékař.
(4) U osob uvedených v
odstavci 3 písm. a) a b) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1, u
osob uvedených v odstavci 3 písm. c) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17
odst. 1 nebo § 26.
(5) Odborná komise
uživatelského zařízení je povinna
a) kontrolovat
plnění povinností uložených vedoucím pokusu a ostatním osobám, které se na
činnosti s pokusnými zvířaty podílejí,
b) projednávat a
vyjadřovat se k předloženému projektu pokusů písemným stanoviskem s
odůvodněním, které postoupí orgánu ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d),
a současně o tomto písemně vyrozumí předkladatele; nemá-li projekt pokusů
veškeré náležitosti, vrátí jej předkladateli k doplnění, přitom odpovídá za
ověření všech náležitostí projektu pokusů,
c) ověřovat
odbornou způsobilost laborantů, techniků a ošetřovatelů pokusných zvířat
pracujících s pokusnými zvířaty a vydávat o tom osvědčení,
d) projednávat a
předkládat zodpovědné osobě uživatelského zařízení návrhy provozního řádu,
technologických postupů a návrhy na opatření k ochraně pokusných zvířat,
e) kontrolovat
stanovenou evidenci pokusných zvířat,
f)
kontrolovat, zda jsou o pokusech vedeny protokoly a jsou v nich zaznamenávány
údaje stanovené příslušným projektem pokusů,
g) zpracovat a
odevzdat nejpozději do 15. ledna roku následujícího orgánu ochrany zvířat podle
§ 19 odst. 1 písm. d) souhrnnou zprávu za kalendářní rok o činnosti s uvedením
1. identifikace
zařízení, čísla rozhodnutí o akreditaci a doby její platnosti,
2. příjmení, jména
a čísla osvědčení podle § 17 odst. 1 nebo § 26 členů odborné komise,
3. počtu
projednaných a z toho doporučených projektů pokusů s označením účelů uvedených
v § 15 odst. 1,
4. evidence počtu
pokusných zvířat použitých pro pokusy a počtu a druhu provedených pokusů,
5. případně jiných
údajů stanovených prováděcím právním předpisem nebo požadovaných ústřední
komisí,
h) povolovat
pracovníkům uživatelského zařízení provádění pokusů na základě schválených
projektů pokusů orgánem ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d).
§ 18a
Vedoucí pokusu
(1) Vedoucím pokusu může
být pouze osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 1.
(2) Povinností vedoucího
pokusu je
a) vytvořit a
zajistit podmínky pro co možná nejšetrnější provedení pokusu na zvířatech,
případně zákroku na živém zvířeti, jeho pozorování nebo manipulace s ním za
účelem pokusu a činnost bezprostředně související a zabezpečit optimalizaci
zdravotního stavu, pohody a hygieny zvířat v chovu,
b) zpracovat
projekt pokusů a předložit jej ke stanovisku odborné komisi, podmínky podle
zvláštních předpisů projednat s příslušnými orgány,
c) v případě
schválení projektu pokusů to oznámit příslušnému orgánu veterinární správy,
d) po zahájení
pokusu vést protokol pokusu a potvrzovat v něm úkony stanovené projektem
pokusu, umožnit osobě odpovědné za péči o pokusná zvířata a orgánům ochrany
zvířat kontrolu plnění podmínek projektu pokusů, včetně provádění zápisů o této
kontrole do protokolu pokusu,
e) zabezpečit péči
o zvířata v pokuse a kontrolovat činnost dalších pracovníků, zejména
ošetřovatelů, kteří se na ní podílejí,
f) pokus
ukončit po dosažení cíle nebo nejpozději v termínu stanoveném projektem pokusů.
(3) Vedoucí pokusu může
v projektu pokusů stanovit svého zástupce, který plní jeho povinnosti v
případě, kdy je nemůže sám plnit; tato osoba musí splňovat kvalifikační
podmínky podle § 17 odst. 1.
(4) Vedoucí pokusu nebo jeho zástupce se nesmí
účastnit na zpracování stanoviska, které se týká jeho projektu pokusů, jako
člen odborné komise, komise příslušného státního orgánu [§ 19 odst. 1 písm. d)]
nebo ústřední komise.
§ 18b
Projekt pokusů
(1) Při schvalování
projektu pokusů zpracuje odborná komise stanovisko o splnění podmínek podle § 15
a předloží jej příslušnému státnímu orgánu podle § 19 odst. 1 písm. d).
(2) Pokud příslušný
státní orgán podle § 23 odst. 1 písm. a) povolí použití zvířat pro předložený
projekt pokusů a projekt schválí, uvede ve svém povolení jeho číslo a dobu
platnosti schváleného projektu pokusů. Povolení se stává nedílnou součástí
projektu pokusů.
(3) Neoznámení změny
údajů v projektu pokusů týkající se změny vedoucího pokusu, změny druhu
použitých zvířat, zákroku na zvířatech, manipulace se zvířaty a změny místa pokusu
příslušnému státnímu orgánu se považuje za provádění pokusu bez povolení.
(4) Existence údajů o
pokusu souvisejících s ochranou obchodního tajemství, objevů, autorských práv,
nebo utajovaných informací, které upravují zvláštní právní předpisy, není překážkou výkonu dozoru nad ochranou
zvířat.
(5) Náležitosti a obsah
projektu pokusů, zásady jeho zpracování a vzorový formulář stanoví ministerstvo
prováděcím právním předpisem.
§ 18c
Zahájení a ukončení
pokusu
(1) Pokus začíná, když
je zvíře poprvé připravováno k použití, a končí, když v souvislosti s tímto
pokusem není už třeba konat další pozorování v souladu s projektem pokusů.
(2) Po ukončení pokusu
se zvířetem nakládá způsobem stanoveným
projektem pokusů.
(3) Hospodářské zvíře je
možné vrátit po ukončení pokusu do původních podmínek chovu, odpovídá-li tomu
jeho stav, a to z hlediska jeho zdraví, jeho další využitelnosti a nákazové
situace v souladu se zvláštním právním předpisem.
(4) Volně žijící zvíře
odchycené za účelem pokusu je třeba po ukončení pokusu vrátit na místo
původního výskytu, je-li to stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to
zdravotní stav zvířete, podmínky prostředí a zvláštní právní předpis.
(5) Zvíře, které svým
druhem odpovídá zvířatům zájmového chovu, může být po ukončení pokusu, je-li to
stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to zdravotní stav zvířete, předáno do
zájmového chovu, a to podle nákazové situace.
(6) Při výskytu nákazy s
klinickými projevy onemocnění, případně úhynů a při laboratorním průkazu nákazy
přenosné ze zvířat na jiná zvířata nebo na člověka se pokus ukončí, pokud
sledování uvedených projevů není stanoveno projektem pokusů.
(7) Neškodné odstranění
kadáveru není dovoleno dříve, než nastane posmrtná ztuhlost.
§ 18d
Chovná, dodavatelská a
uživatelská zařízení
(1) Chovná, dodavatelská
a uživatelská zařízení jsou povinna uchovávat po dobu tří let záznamy o
kontrole a vést evidenci
a) zootechnickou a
o kontrole zdravotního stavu zvířat,
b) o kontrole
objektu a prostor, kde jsou zvířata umístěna, a o hodnotách mikroklimatu
zjištěných při pravidelných kontrolách nebo záznamy automatických registračních
přístrojů,
c) o dezinfekci dopravních
prostředků a přepravních obalů určených k přepravě a přemisťování zvířat,
d) o dovozu a
vývozu zvířat ze zahraničí a způsobu označování nakoupených nebo prodaných
zvířat, která obsahuje údaje o zemi původu, o chovném, dodavatelském nebo
uživatelském zařízení a o původu zvířat,
e) o původu a
označení psů, koček a lidoopů, včetně údajů o chovném, dodavatelském nebo
uživatelském zařízení, ze kterého nebo do kterého byli jedinci těchto druhů
dodáni, s vyznačením data přepravy či přemístění,
f) o odborné
způsobilosti zaměstnanců.
(2) V každém chovném,
dodavatelském nebo uživatelském zařízení musí být psi, kočky a lidoopi označeni
trvale identifikačním prostředkem dříve, než jsou odstaveni od matky, s
výjimkou případů, kdy tato zvířata jsou před odstavením převedena z jednoho
zařízení do jiného a není z praktických důvodů možno zvíře předem označit; v
tomto případě je přijímací zařízení povinno uchovat všechny údaje zejména o
matce až do označení zvířete.
(3) Ze záznamu každého
chovného, dodavatelského nebo uživatelského zařízení musí vyplývat podrobnosti
o identitě a původu každého psa, kočky a lidoopa.
§ 18e
Ochrana zvířat při
provádění pokusů
(1) K pokusu nelze
použít zvířata s klinicky zjevnými příznaky onemocnění, pokud to není součástí
schváleného projektu pokusů.
(2) Znecitlivění nebo
jiné metody tlumící bolest se řídí prospěchem zvířete se zřetelem na jeho druh
a na účel pokusu.
(3) Prostředky, které
způsobují pouze ochrnutí svalů, se nepovažují za prostředky vhodné pro
znecitlivění.
§ 18f
Odborná příprava k
získání odborné způsobilosti
pro provádění pokusů na
zvířatech
(1) Odborná příprava k
získání osvědčení o odborné způsobilosti se uskutečňuje formou specializovaného
kurzu.
(2) Znalosti absolventů
kurzů k získání osvědčení odborné způsobilosti podle odstavce 1 se ověřují před
zkušební komisí v souladu se zkušebním řádem schváleným ústřední komisí.
(3) Zkušební komisi pro
získání osvědčení jmenuje předseda ústřední komise a tvoří ji předseda, který
je členem ústřední komise, člen, lektor ze seznamu přednášejících a člen,
odborný pracovník školícího pracoviště, kterým bylo uděleno osvědčení o odborné
způsobilosti podle § 17 odst. 1.
(4) O zkoušce vyhotoví
zkušební komise protokol, který je evidován a uchovává se na školícím
pracovišti.
(5) Nejméně jedenkrát za
3 roky zajistí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení školení a
přezkoušení z odborné způsobilosti k péči o zvířata u svých laborantů, techniků
a ošetřovatelů, kteří zacházejí se zvířaty. Nově přijatý pracovník musí zkoušku
odborné způsobilosti složit do 6 měsíců po nástupu do zaměstnání.
(6) Odborná příprava k
získání osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 se uskutečňuje pro
veterinární lékaře, lékaře a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti
přírodních věd se zaměřením na biologické studijní obory formou dalšího
celoživotního vzdělávání občanů na součástech vysokých škol zřízených podle
zvláštních právních předpisů, které současně vytvořily předpoklady pro
teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci
uživatelského zařízení ústřední komisí.
(7) Odborná příprava k
získání osvědčení odborné způsobilosti pro laboranty, techniky a ošetřovatele k
péči o zvířata se uskutečňuje formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na
vysokých školách nebo jiných školících zařízeních, které současně vytvořily
předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu
akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí.
(8) Ústřední komise
jmenuje lektory na návrh školícího pracoviště. Lektoři musí splňovat podmínky
osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 a minimálně 5 let odborné
praxe při využívání zvířat k pokusným účelům nebo činnosti v orgánu ochrany
zvířat.
(9) Podrobnosti stanoví
ministerstvo prováděcím právním předpisem.
ČÁST ŠESTÁ
ORGÁNY OCHRANY ZVÍŘAT
§ 19
(1) Orgány ochrany zvířat
jsou
a) ministerstvo,
b) ústřední
komise,
c) orgány
veterinární správy,
d) ústřední orgány
státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působnosti
spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na
zvířatech, (dále jen "příslušné státní orgány"),
e) Ministerstvo
vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti,
f) obecní
úřady obcí s rozšířenou působností.
(2) Na úseku ochrany
zvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu působnost obce.
(3)
Kde se v přímo použitelných předpisech Evropských společenství mluví o
a)
příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní autoritě, rozumí
se tím pro účely tohoto zákona ústřední orgán státní správy nebo jiný orgán
státní správy, do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo
provedení příslušného opatření, anebo orgán, na který byly výkon příslušného
oprávnění nebo provádění příslušného opatření přeneseny,
b)
příslušném veterinárním úřadu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona orgán
veterinární správy, do jehož okruhu působnosti byly výkon příslušného oprávnění
nebo provádění příslušného opatření tímto zákonem svěřeny, popřípadě do jehož
okruhu působnosti se zřetelem na svůj význam, povahu a srovnatelné úkoly
náleží.
(4)
Kde se v předpisech uvedených v odstavci 3 mluví o opatřeních k zajištění
dodržování povinností a jednotného uplatňování požadavků stanovených těmito
předpisy nebo k odstranění zjištěných nedostatků, rozumí se tím odpovídající
opatření podle tohoto zákona.
(5)
Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto zákonem, jsou
povinny plnit v oblasti ochrany zvířat také povinnosti, které pro ně vyplývají
z předpisů uvedených v odstavci 3.
§ 20
Ministerstvo
Ministerstvo
a) stanoví hlavní
úkoly na úseku ochrany zvířat a organizuje, řídí a kontroluje jejich plnění,
b) řídí výkon
státní správy na úseku ochrany zvířat,
c) spolupracuje s ostatními
ústředními orgány státní správy, Akademií věd České republiky, vysokými školami
a nevládními neziskovými organizacemi, které se podílejí na plnění úkolů
ochrany zvířat,
d) schvaluje
statut a jednací řád ústřední komise.
§ 21
Ústřední komise
(1) Ústřední komise
doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat.
(2) Ústřední komisi
zřizuje, jejího předsedu a členy jmenuje a odvolává ministr zemědělství po
dohodě s ministrem životního prostředí z odborníků navržených příslušnými
státními orgány, Společností pro vědu o laboratorních zvířatech a občanskými
sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.
(3) Ústřední komise
a) projednává,
koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany volně žijících zvířat,
hospodářských a pokusných zvířat a zvířat v zájmových chovech, včetně zvířat v
zoologických zahradách a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na
nezbytná opatření,
b)
plní úkoly vyplývající pro ni z přímo použitelných předpisů Evropských
společenství ,
c) vede ústřední evidenci
počtu pokusných zvířat použitých podle § 15 odst. 1,
d) stanovuje podmínky pro
akreditaci uživatelských zařízení a pro vydání osvědčení pro chovná zařízení a
dodavatelská zařízení,
e) stanovuje okruh a rozsah
znalostí potřebných pro práci s pokusnými zvířaty a provádí jejich zkoušení,
f) rozhoduje o udělení,
změně, pozastavení nebo odnětí osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením
nebo akreditace uživatelským zařízením, a to i na základě řízení zahájeného z
vlastního podnětu,
g) projednává souhrnné
zprávy o činnosti příslušných státních orgánů vymezené v § 23 odst. 1 a
kontroluje vydávání povolení podle § 23 odst. 1 písm. a) tohoto zákona,
h) schvaluje z hlediska
dodržování tohoto zákona řády ochrany zvířat při chovu, řády ochrany zvířat při
svodu nebo veřejném vystoupení; tyto řády jí musí žadatel předložit v písemné
podobě i na technickém nosiči dat spolu s žádostí nejpozději do 3 měsíců od
jeho zaregistrování podle zvláštního právního předpisu,
i) vydává písemné vyjádření
ve schvalovacím řízení zoologických zahrad,
j) posuzuje po odborné
stránce osnovy rekvalifikačních kurzů pro obchod se zvířaty určenými pro
zájmové chovy a drezúry zvířat,
k) může uhradit v případě
potřeby vakcínu proti nemocím přenosným ze zvířat na člověka posuzovatelům
chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení,
l) navrhuje zkušební řády
pro odbornou způsobilost osob pro přepravu zvířat a provádí zkoušky pro získání
této odborné způsobilosti,
m)jmenuje a odvolává
posuzovatele pro akreditační řízení uživatelských zařízení a řízení pro vydání
osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením, které metodicky řídí,
kontroluje, organizačně a materiálně zabezpečuje jejich činnost a bezpečnost.
(4) Pro plnění úkolů
uvedených v odstavci 3 ústřední komise vytváří jako své pracovní orgány výbory
pro ochranu hospodářských zvířat, volně žijících zvířat, zvířat v zájmových
chovech a pokusných zvířat.
(5) Ústřední komise je
povinna ve správním řízení podle odstavce
3 písm. f) rozhodnout nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení; ve
zvlášť složitých případech může být řízení prodlouženo ministerstvem o dalších
60 dnů; proti rozhodnutí o akreditaci se nelze odvolat, je přípustná žádost o
jeho přezkoumání soudem.
§ 22
Orgány veterinární správy
(1) Krajské veterinární
správy
a) vykonávají
dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a
právnickým osobám,
b)
plní úkoly vyplývající pro ně z přímo použitelných předpisů Evropských
společenství , zejména vykonávají dozor nad plněním povinností
fyzických a právnických osob vyplývajících z těchto předpisů,
c) povolují užití jiných
postupů utrácení zvířat (§ 5h odst. 4),
d) vydávají, mění nebo odnímají
rozhodnutí o povolení chovu nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin
podle § 13 odst. 5,
e) přijímají oznámení podle
§ 13a odst. 1 a podávají návrh příslušnému živnostenskému úřadu podle § 13a
odst. 2,
f) vypracovávají odborná vyjádření
a registrují podle § 8k dopravce zvířat v místě své působnosti, a tuto
registraci ruší,
g) schvalují a kontrolují
plány cesty předložené odesílatelem před provedením přepravy zvířat a po jejím
ukončení; tyto dokumenty stanoveným způsobem archivují,
h) stanovují veterinární
podmínky pro provádění pokusů na zvířatech,
i) na základě kontrolního
zjištění ukládají nápravná opatření chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým
osobám,
j) podávají podněty obecním
úřadům obcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků a správních
deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ostatním
fyzickým nebo právnickým osobám tímto zákonem.
(2) Státní veterinární
správa
a) zpracovává a
realizuje program ochrany zvířat,
b) vykonává dozor
nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými
právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí,
c)
plní úkoly vyplývající pro ni z přímo použitelných předpisů Evropských
společenství , zejména vykonává dozor nad plněním povinností
fyzických a právnických osob vyplývající z těchto předpisů, kdy si to vyhradí,
d) spolupracuje na úseku
dozoru nad ochranou zvířat s orgány ochrany zvířat Rady Evropy, Evropského
společenství a třetích zemí a na vyžádání jim poskytuje příslušné informace,
e) vede centrální evidenci
dopravců podle § 8k,
f) vede a zveřejňuje na
webové stránce Státní veterinární správy informace o programu ochrany zvířat,
g) v oboru ochrany zvířat a
péče o jejich pohodu organizuje odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání
úředních veterinárních lékařů podle § 26, případně dalších odborně způsobilých
pracovníků pro výkon činností podle zvláštních právních předpisů.
(3) Úkoly orgánů ochrany
zvířat provádějících dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů
vydaných k jeho provedení podle odstavce 1 písm. a) plní v oboru působnosti při
chovu a využití zvířat pro účely Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra
příslušné orgány těchto ministerstev a poskytují o nich informace Státní veterinární
správě a ústřední komisi.
§ 23
Příslušné státní orgány
(1) Příslušné státní
orgány
a) vydávají
právnickým a fyzickým osobám na základě vyjádření odborných komisí povolení k použití
pokusných zvířat pro projekty základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu,
testací, bezpečnostních záruk a výuky pro uživatelská zařízení uvedená v
projektu pokusů,
b) vedou evidenci
o počtu a druhu zvířat použitých pro pokusné účely,
c) v pravidelných
časových intervalech uveřejňují ve stanoveném rozsahu statistické údaje o
použití pokusných zvířat,
d) vydávají
osvědčení podle § 17 tohoto zákona.
(2) Proti rozhodnutí
příslušného státního orgánu podle odstavce 1 písm. a) lze podat do 15 dnů
námitky k ústřední komisi, která rozhoduje s konečnou platností.
(3) Příslušné státní
orgány učiní potřebná opatření, aby k plnění úkolů podle odstavce 1 měly
poradce z kruhu odborníků s kvalifikací podle § 17 odst. 1 nebo § 26, kteří
utvoří rezortní odbornou komisi pro schvalování projektu pokusů.
(4) Ministerstvo
životního prostředí se vyjadřuje v akreditačním řízení k žádostem uživatelských
zařízení, která mají záměr provádět pokusy na volně žijících zvířatech.
Akreditaci k této činnosti může ústřední komise schválit jen na základě takto
vydaného souhlasu.
(5) Místně příslušný
orgán ochrany přírody podle
místa, kde má být proveden pokus na volně žijících zvířatech, se na žádost
uživatelského zařízení vyjadřuje k projektům pokusů na jedincích druhů volně
žijících zvířat. Jeho vyjádření je pro příslušný státní orgán, který projekt
pokusů schvaluje, závazné.
§ 24
Obce
(1) Obec může zřizovat,
provozovat a rušit útulky pro zvířata.
(2) Obec může obecně
závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a
vymezit prostory pro volné pobíhání psů.
§ 24a
Obecní úřady obcí s
rozšířenou působností
(1) Obecní úřady obcí s
rozšířenou působností
a) projednávají
přestupky na úseku ochrany zvířat,
b) projednávají
správní delikty podle § 27,
c) provádějí
zvláštní opatření podle § 28a v součinnosti s příslušným orgánem Policie České
republiky,
d) plní další
úkoly v ochraně zvířat stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li
příslušný jiný orgán ochrany zvířat.
(2) Na území hlavního
města Prahy plní úkoly podle odstavce 1 příslušný úřad městské části hlavního
města Prahy.
(3) Obecní úřady obcí s
rozšířenou působností vedou a 1 rok od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku
uchovávají evidenci osob, které se dopustily přestupku podle tohoto zákona.
(4) Obecní úřad obce s
rozšířenou působností je povinen projednat všechny podněty podané podle § 22
odst. 1 písm. j), písemně, vyrozumět příslušnou krajskou veterinární
správu do jednoho měsíce od podání podnětu o učiněných opatřeních a po vydání
rozhodnutí o výsledku řízení.
(5) Obecní úřad obce s
rozšířenou působností je povinen vyžádat si odborné vyjádření orgánů
veterinární správy, které je v řízení o přestupku nebo správním deliktu
závazné.
§ 25
(1) Pracovníci orgánů
ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených
tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě a
posuzovatelé zařízení při akreditačním řízení
a) jsou oprávněni
1. vstupovat do
chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je
prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů a na místa, kde se konají
svody zvířat nebo veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro
zvířata, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v
nichž jsou zvířata porážena,
2. vyžadovat od
chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k
výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,
b) jsou povinni
1. šetřit práva a
právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
2. zachovávat
mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět obchodního a služebního
tajemství, o kterých se dozvěděli při výkonu dozoru,
3. prokazovat svou
totožnost služebním průkazem nebo pověřením k provedení kontroly vydaným
příslušným orgánem ochrany zvířat,
4. pořizovat
protokol o zjištěných skutečnostech.
(2)
Provádí-li Evropská komise v České republice svými odborníky, popřípadě i
odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném
Evropskou komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány ochrany zvířat (§ 19
odst. 1) kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností a požadavků,
stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými na jeho
základě, anebo přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, orgány
ochrany zvířat jim poskytují věcnou a osobní pomoc a informace potřebné k
provedení této kontroly.
(3)
Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 2 platí ustanovení odstavce 1
obdobně. Zejména musí být těmto odborníkům umožněn stejný přístup do míst,
zařízení a části dopravních prostředků, v nichž jsou přepravována zvířata, jaký
mají pracovníci orgánu ochrany zvířat pověření výkonem dozoru. Informace
získané těmito odborníky v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí sloužit jiným
účelům než předmětu kontroly.
§ 26
Pověřen výkonem dozoru
může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním veterinárního
směru, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle
zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů
vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh
ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.
ČÁST SEDMÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY A PŘESTUPKY
§ 27
Správní delikty chovatelů
(1) Správního deliktu
na úseku ochrany zvířat proti
týrání se dopustí fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba,
která
a) ztěžuje nebo
maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat,
b) propaguje
týrání zvířat,
c) poruší jinou
povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy
vydanými na jeho základě.
(2) Za porušení
povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 100 000 Kč a za hrubé
porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 500 000 Kč. Jako trest
lze také uložit zákaz činnosti na dobu až 5 let.
(3) Hrubým porušením
povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se dopustila fyzická osoba,
která je podnikatelem, nebo právnická osoba opakovaně nebo soustavně anebo ve
vztahu k více jedincům zvířat, anebo porušením povinnosti, jejíž porušení
způsobilo týrání, utýrání, nebo jiný závažný a trvalý následek na zdraví
zvířete.
(4) Při stanovení výše
pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům
protiprávního jednání.
(5) Pokutu lze fyzické
osobě, která je podnikatelem, nebo právnické osobě uložit do jednoho roku ode
dne, kdy příslušný orgán ochrany zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do
tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(6) Pokuta je splatná do
30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(7) Výnos pokut je
příjem obcí.
§ 28
Přestupky
(1) Přestupku na úseku
ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která
a) provádí bez
povolení pokusy na zvířatech,
b) chová jedince
nebezpečného druhu zvířat bez povolení podle § 13 odst. 5 až 8 tohoto zákona,
c) poruší jinou
povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy
vydanými na jeho základě,
d) trpí týrání
zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá,
e) provádí nebo
propaguje týrání zvířat.
(2) Za přestupek podle
odstavce 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu do výše 20 000 Kč, za přestupek
podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč nebo
zákaz činnosti až na 2 roky.
(3) Není-li v tomto
zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné
předpisy.
§ 28a
Zvláštní opatření
(1) Na návrh krajské
veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním
rozhodnutím
a) nařídit a
zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho
zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno,
b) nařídit
chovateli zajistit opatření ke snížení počtu hospodářských zvířat včetně jejich
usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,
c) nařídit
chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby
odstranění závad.
(2) Odvolání proti
rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3) Náklady spojené s
umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí
osoba, jíž bylo zvíře odebráno.
(4) Náklady na léčení
zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež
tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete.
(5) Náklady spojené se
snížením počtu hospodářských zvířat hradí chovatel.
(6) O nákladech podle
odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním
řízení.
ČÁST OSMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
(1) Ministerstvo vydá
vyhlášku k provedení § 5a odst. 6, § 5c, 5f, 5g, 5h, 8, § 8c odst. 2, § 8d
odst. 1, § 8e odst. 4, § 8f, § 8g odst. 1, § 8h odst. 3, § 8k odst. 6, § 10,
12a, § 12c odst. 3, § 13 odst. 10, § 14a odst. 2, § 17 odst. 4, § 17a odst. 3,
§ 17b, 17c, § 17d odst. 1, § 17e, § 18b odst. 5, § 18f a § 29a odst. 2.
(2) Ministerstvo může
vydat vyhlášku k provedení § 4 odst. 4 a § 18 odst. 5 písm. g).
§ 29a
(1) Osoba, která je k 1.
březnu 2004 již zaregistrována podle zvláštních právních předpisů, je povinna předložit ústřední komisi ke
schválení řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a řády
ochrany zvířat při chovu [§ 21 odst. 3 písm. g)] nejpozději do 1. července
2004.
(2) Chová-li chovatel v
podniku uvedeném v prováděcím právním předpisu nosnice za použití již
instalované technologie, která má minimální výšku 36 cm na více než 65 % plochy
klece a jinde minimálně 33 cm, a není starší než 16 let, nepovažuje se jeho
jednání do 31. prosince 2009 za týrání zvířat podle § 4 odst. 1 písm. v).
(3) Akreditace udělené
uživatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v
platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v
rozhodnutí o jejím vydání.
(4) Osvědčení udělená
chovným zařízením a dodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů
zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby
stanovené v rozhodnutí o jejich vydání.
(5) Řády pro chov a zkoušky
zvířat, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat schválené
ústřední komisí podle dosavadních právních předpisů uvedou jejich předkladatelé
do souladu s tímto zákonem nejdéle do 2 let od nabytí jeho účinnosti.
(6) Osvědčení udělená
podle dosavadních právních předpisů k řízení a kontrole pokusů na zvířatech a k
výkonu dozoru zůstávají nadále v platnosti.
§ 29b
Působnosti stanovené
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo úřadu městské části hlavního
města Prahy podle tohoto zákona v § 24a a 28a jsou výkonem přenesené
působnosti.
§ 30
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.