449/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. listopadu
2001
o myslivosti
ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
59/2003 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb.
Parlament se usnesl na
tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět a účel úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) chov a
zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky,
b) výjimečné
držení zvěře v zajetí,
c) dovoz a vývoz
živé zvěře,
d) dovoz a
vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky,
e) tvorbu a
využití honiteb,
f) postavení
a právní poměry honebního společenstva,
g) ochranu
myslivosti,
h) užívání
honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře,
i) regulaci
stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích,
j) provádění
lovu živočichů, kteří nejsou zvěří,
k) náhradu škody
způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené
na zvěři a na mysliveckých zařízeních,
l) kontrolu
ulovené zvěře,
m)výkon státní správy
myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností,
n) státní podporu
udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti.
(2) Tento zákon se
nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových
chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata.
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona
se rozumí
a) myslivostí
soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako
součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení
mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního
dědictví,
b) zvěří
obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících
živočichů uvedených v písmenech c) a d),
c) druhy zvěře,
které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a
které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo
druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních
předpisů a nebyla-li k jejich
lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:
- savci: bobr evropský
(Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus),
vydra říční (Lutra lutra),
- ptáci: čírka modrá
(Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus
frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia),
jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo),
káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký
(Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix),
krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax),
křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý
(Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco
tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug),
sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý
(Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus
tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo),
d) druhy zvěře,
kterou lze obhospodařovat lovem:
- savci: daněk skvrnitý
(Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec
běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles),
kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus
cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní
(Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon
(Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica),
prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika
japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný
(Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela
putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a zajíc polní (Lepus europaeus),
- ptáci: bažant
královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička
zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa
běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký
(Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris
graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya
fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica),
špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),
e) nehonebními
pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného
území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a
parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále
pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky
sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice,
letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za
nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,
f) honebními
pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,
g) souvislými
honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na
druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto
souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky
jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu,
přehrady a letiště se zpevněnými plochami,
h) právem
myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit,
přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a
shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,
i) honitbou
soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v
rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo
myslivosti podle tohoto zákona,
j) oborou
druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale
ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně
vybíhat,
k) bažantnicí část
honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška
stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část
honitby jako bažantnice,
l) jakostní
třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a
stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní
správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně
podmínek úživnosti v honitbě,
m)držitelem honitby
osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána,
n) uživatelem
honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel
honitby honitbu pronajal,
o) za vlastníka
honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která
byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na
pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena.
ČÁST DRUHÁ
CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ
ZVĚŘE
Zásady chovu
(1) K zachování všech
druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření.
Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem
zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle,
zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní
kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů
zvěře na optimální stav.
(2) Držitel honitby a v
případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen "uživatel honitby")
je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a
normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy
myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není
druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci
druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá
kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní
třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient
očekávané produkce.
(3) Normované stavy
zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo
více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu
zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými
přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté,
s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace
nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev,
tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov
uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto
chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže
dotčeného území.
(4) Vyhláška stanoví
způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo
jejich částí do jakostních tříd.
Omezení směřující k
zachování druhu zvěře
(1) Orgán státní správy
myslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit v některých honitbách obvyklý
způsob jejich mysliveckého užívání, stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny
pro myslivecké hospodaření v takových honitbách.
(2) Dovoz a vývoz živé
zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět jen se souhlasem orgánu státní
správy myslivosti, a to za podmínek v něm stanovených. K dovozu a vypouštění
geograficky nepůvodních druhů živočichů, které jsou považovány za zvěř
Mezinárodní mysliveckou organizací (CIC), je nutný předchozí souhlas orgánu
ochrany přírody, orgánu státní správy myslivosti a dodržení veterinárních
předpisů. Po takto povoleném vypuštění druhu se tento druh stává
zvěří podle tohoto zákona.
Zákazy stanovené k
zachování druhů zvěře
(1) V zájmu zachování
druhů zvěře se zakazuje
a) vypouštět do
honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech, nebo
jejich mláďata,
b) vypouštět do
honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy
hospodářských zvířat,
c) vypouštět do honiteb
zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán
státní ochrany přírody,
d) zavádět v
honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy
myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.
(2) Vypouštět zvěř do
honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět
zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany
přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky
podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d)
nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních
chovů zvěře.
Chovatelské přehlídky
(1) Pro hodnocení kvality
chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve
svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně
rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit
hodnotitelskou komisi. Pořádání chovatelské přehlídky mohou svěřit myslivecké
organizaci. O pořádání chovatelské přehlídky a její organizaci jsou
uživatelé honiteb uvědomění způsobem v místě obvyklým. Trofejí se rozumí rohy,
parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky oddělené před prvním
krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky a kůže některých šelem.
(2) Pro hodnocení
význačných trofejí (trofejí, které přesahují medailové bodové hodnoty podle
metodiky Mezinárodní myslivecké organizace, a to jelen 215 b., sika japonský
260 b., sika Dybowského 400 b., daněk 190 b., srnec 140 b., jelenec 300 b.,
muflon 225 b., kamzík 110 b., kňour 125 b.) a hodnocení na celostátních
výstavách nebo výstavách s mezinárodní účastí ustaví ústřední orgán státní
správy myslivosti ústřední hodnotitelskou komisi a pověří některou mysliveckou
organizaci vedením evidence
význačných trofejí České republiky.
(3) Před vývozem
význačné trofeje do zahraničí musí být trofej ohodnocena alespoň jedním členem
ústřední hodnotitelské komise, vystavena hodnotitelská tabulka a pořízena
fotodokumentace trofeje. Hodnotitelskou tabulku je povinna osoba převážející
význačnou trofej do zahraničí předložit celním orgánům.
Chov zvěře v zajetí
(1) Chov zvěře v zajetí
je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. K žádosti o udělení
souhlasu předkládá žadatel vyjádření veterinárních orgánů a orgánů na ochranu zvířat proti týrání k
navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v
zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov
loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo
polodivoký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou
zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice
potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody.
Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy
zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených
také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do
honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s
vědomím držitele a uživatele honitby.
(2) K dočasnému držení
lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu
orgánu státní správy myslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které
mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti.
ČÁST TŘETÍ
OCHRANA MYSLIVOSTI A
ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE
HLAVA I
OCHRANA MYSLIVOSTI
Základní povinnosti
(1) Ochranou myslivosti
se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými
nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími
zvířaty; ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana
mysliveckých zařízení.
(2) Každý, kdo vstupuje
se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému
ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek.
Omezení a zákazy dané v
zájmu ochrany
(1) Je zakázáno plašit zvěř
jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a
dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení
mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně
žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o
činnosti při návštěvách honiteb jako součástí krajiny.
(2) Rovněž je zakázáno
poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování
a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je
nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků
honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska,
napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivosti.
Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.
(3) Na žádost uživatele
honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a
odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz
vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a
omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se
nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních
pozemků.
(4) Orgán státní správy
myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou právnické i
fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě, a
sděluje těmto orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních
podmínek.
Povinnosti vlastníků
domácích a hospodářských zvířat
a vlastníků pozemků
(1) Je zakázáno
vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z
farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého
majitele nebo vedoucího.
(2) Při obhospodařování
pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě
nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována;
ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena. Ustanovení
zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků
nejsou dotčena.
(3) K zabránění škodám
působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni
a) vlastníci,
popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu
a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití
chemických přípravků na ochranu rostlin,
b) provozovatelé
mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a
pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od
středu sklízeného pozemku k jeho okraji,
c) provozovatelé
silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře.
Povinnosti uživatelů
honiteb
(1) V zájmu ochrany
zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a
jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček
pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních
pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních
pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.
(2) Uživatelé honiteb
jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků
podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře.
(3) Uživatelé honiteb
jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně
zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně
vysokou sněhovou pokrývkou.
(4) Uživatel honitby je
povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř
řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu
mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.
(5) Zjistí-li orgán
státní správy myslivosti, že zvěř trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitby
po výzvě orgánu státní správy myslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán
o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí
nemá odkladný účinek.
(6) Uživatelé honiteb
jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto
pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva, projednat alespoň 7
dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.
HLAVA II
MYSLIVECKÁ STRÁŽ
Ustanovení myslivecké
stráže
(1) Uživatel honitby je
povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy
myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké
stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30
dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy
myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na
vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o
uznání honitby.
(2) Mysliveckou stráž
ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované
ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na
ustanovení mysliveckou stráží. Nesplní-li uživatel honitby povinnost podle
odstavce 1, může ustanovit mysliveckou stráž orgán státní správy myslivosti a
vyrozumí o tom uživatele honitby.
(3) Mysliveckou stráží
může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je starší 21
let,
b) má bydliště na
území České republiky,
c) je bezúhonná,
d) má způsobilost
k právním úkonům,
e) je fyzicky a
zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,
f) prokázala
znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost
souvisejících předpisů,
g) složila slib
tohoto znění: "Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší
pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že
budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění
příslušející myslivecké stráži.",
h) má platný
lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§ 48),
i) vyslovila
s ustanovením do funkce písemný souhlas.
(4) Za bezúhonného se
podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný
trestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti nebo
komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona.
(5) K posouzení
bezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy myslivosti o vydání opisu z
evidence Rejstříku trestů. Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží
k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.
(6) Orgán státní správy
myslivosti před ustanovením prověří znalosti navrhované osoby podle odstavce 3
písm. f) a přijme její slib podle odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou
stráží provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu
myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti.
Obvod působnosti myslivecké stráže je vymezován honitbou (honitbami).
(7) Myslivecká stráž je
povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil, každou změnu podmínek uvedených v odstavci
3, a to do 30 dnů od vzniku této změny.
(8) Vyhláška stanoví
vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a
podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich
ověřování.
Zrušení ustanovení
mysliveckou stráží
(1) Ustanovení
mysliveckou stráží zaniká
a) uplynutím doby,
na kterou byl vystaven průkaz myslivecké stráže,
b) zánikem nájmu
honitby u osoby, která byla ustanovena na návrh nájemce této honitby,
c) smrtí
myslivecké stráže,
d) doručením
oznámení myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti o skončení výkonu
funkce, nebo
e) zrušením
ustanovení orgánem státní správy myslivosti.
(2) Orgán státní správy
myslivosti ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud osoba přestala tuto funkci
vykonávat nebo přestala splňovat podmínky stanovené v § 12 odst. 3 nebo se
prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů.
Orgán státní správy myslivosti může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na
návrh uživatele honitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž
porušila při výkonu svých povinností tento zákon.
(3) Osoba, jejíž
ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo
e), je povinna neprodleně odevzdat služební odznak a průkaz myslivecké stráže
orgánu státní správy myslivosti, který ji ustanovil mysliveckou stráží. V
případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 1 písm. c), přechází
uvedená povinnost na dědice, popřípadě na jinou osobu, která má služební odznak
a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici.
Oprávnění myslivecké
stráže
(1) Myslivecká stráž je
oprávněna
a) požadovat od osob,
které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí,
předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k
lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze
prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného
pobytu,
b) zastavit a
prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v honitbě dopravní prostředky včetně
přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují
neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí
zvěře,
c) zadržet osobu,
kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto
zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou
výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle
zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a
neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen
"policie"),
d) odejmout osobám
uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj,
chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku
a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla
věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo
zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v
písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět,
popřípadě jich uposlechnout,
e) usmrcovat v
honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než
200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je
tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho
oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na
psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující
se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k
bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost
od jeho oplocení,
f) usmrcovat
mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a
další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí,
g) usmrcovat po předchozím
oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále
volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti
větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,
h) požadovat pomoc
nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění
svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
i) ukládat a
vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního
předpisu,
j) vstupovat
na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
(2) Myslivecká stráž,
která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře
z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka,
pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto
místo doprovodit.
(3) Prohlídka dopravních
prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění,
zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.
Povinnosti myslivecké
stráže
(1) Myslivecká stráž je
při své činnosti povinna
a) prokázat se
průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na
dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,
c) oznamovat
neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli
honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též
orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy.
(2) Myslivecká stráž je
povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití,
ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit
orgánu, který jí průkaz a odznak vydal.
Odpovědnost za
způsobenou škodu
(1) Stát odpovídá za
škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím
vědomím, (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může
zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. Došlo-li u poškozeného
k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů
o odškodňování pracovních úrazů. Při škodě na věcech, která poškozenému vznikla
v souvislosti s poskytnutím této pomoci, se hradí skutečná škoda, a to uvedením
v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému
může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za
věc poškozenou.
(2) Stát odpovídá i za
škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké
stráži.
(3) Stát odpovídá
obdobně podle odstavce 1 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v
souvislosti s plněním jejích úkolů a dále za škodu způsobenou mysliveckou
stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů, pokud se nejedná o škodu způsobenou
osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(4) Náhradu škody za
stát poskytuje orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž
ustanovil.
ČÁST ČTVRTÁ
TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB
HLAVA I
NAVRHOVÁNÍ HONITEB
Obecné zásady tvorby
honiteb
(1) Myslivost lze
provozovat jen v rámci uznané honitby.
(2) Honitba je tvořena
souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů
bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební
pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního
podnětu nebo na návrh vlastníka.
(3) Pomine-li důvod, pro
který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy
myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu
vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o
prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž
území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici.
(4) Při tvorbě honiteb
se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů.
Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v
terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice).
(5) Honební pozemky
tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu
souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu
zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu,
přehrady a letiště se zpevněnou plochou.
(6) Při tvorbě honiteb
se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má
tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by
dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových
částí honitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou
by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě
honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo jejich
přičleněním.
(7) Minimální výměra
honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.
Uznání honitby
(1) Návrh na uznání
honitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního
společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivosti. Splňuje-li návrh
podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivosti
vydat rozhodnutí o uznání honitby.
(2) Návrh na uznání
vlastní honitby může podat vlastník souvislých honebních pozemků, které splňují
podmínky uvedené v § 17.
(3) Vlastník honebních
pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo,
které pak může při splnění podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání
společenstevní honitby.
(4) Navrhovatel může
požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny
další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto
přičlenění. Pokud se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto
dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou
o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být
stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní
správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitby.
Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí
být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitby.
(5) K návrhu na uznání
obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro
intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných
zařízení a vyjádření veterinárních orgánů a orgánů na ochranu zvířat proti týrání k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o
návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně,
aby v jejím obvodu vznikla bažantnice.
(6) K návrhu na uznání
honitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních
pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na mapě zajišťující přesné
odlišení hranic honiteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a
normovaných stavů.
HLAVA II
HONEBNÍ SPOLEČENSTVO
Založení honebního
společenstva
(1) Honební společenstvo
je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona,
a) jehož členy
mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen "vlastník")
souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry
požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby, a
b) která zajišťuje
sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto
zákona.
(2) Honební společenstvo
nesmí vlastním jménem podnikat, nesmí se účastnit na podnikání
jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky.
(3) Název honebního
společenstva tvoří označení "honební společenstvo" a jméno obce,
případně městského obvodu nebo městské části (dále jen "obec"), v jejímž území je většina honebních pozemků
tvořících společenstevní honitbu. Má-li honební společenstvo stejný název s
jiným honebním společenstvem v téže obci, je povinno doplnit název dostatečně
odlišujícím dodatkem.
(4) Návrh na registraci
honebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby
podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let,
(dále jen "přípravný výbor"). Návrh podepíší členové přípravného
výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou,
kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů
přípravného výboru musí být úředně ověřeny.
(5) K návrhu na
registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo připojí ve dvojím
vyhotovení
a) seznam vlastníků
honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva (dále jen
"seznam členů"), s uvedením jména, příjmení a bydliště,
b) mapový zákres
honitby,
c) souhlasy
vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvu.
(6) K návrhu na registraci
honebního společenstva přípravný výbor dále připojí
a) zápis z jednání
ustavující valné hromady honebního společenstva, na kterém byl zvolen honební
starosta, případně honební výbor a schváleny stanovy, v nichž musí být uvedeny
název a sídlo honebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti,
stanoví-li tak tento zákon,
b) stanovy
honebního společenstva ve dvojím vyhotovení.
(7) Ustavující valné
hromadě předsedá při zahájení člen přípravného výboru zmocněný k tomu ostatními
členy tohoto výboru, dokud není zvolen předsedající ustavující valné hromady.
Pro rozhodování ustavující valné hromady platí ustanovení § 22 odst. 3 až 5
obdobně. Zápis z ustavující valné hromady podepíší valnou hromadou zvolený
honební starosta a zapisovatel.
(8) Honební společenstvo
vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a
sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby,
která je členem. Honební společenstvo je povinno každému svému členu na jeho
písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech členů nebo
požadované části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.
Vznik honebního
společenstva
(1) Návrh na registraci
se podává příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Nemá-li návrh na
registraci předepsané náležitosti anebo jsou-li údaje v něm neúplné nebo
nepřesné, orgán státní správy myslivosti na to přípravný výbor bezodkladně,
nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady
ve stanovené lhůtě odstraněny, řízení bude zastaveno.
(2) Pokud orgán státní
správy myslivosti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede registraci a
zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení předložených stanov a
seznamu členů, na nichž vyznačí den registrace.
(3) Honební společenstvo
vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivosti
honební společenstvo do rejstříku honebních společenstev. Vznik honebního
společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů
ode dne registrace Českému statistickému úřadu.
(4) Orgán státní správy
myslivosti odmítne zapsat honební společenstvo do rejstříku a uznat
společenstevní honitbu, jestliže
a) celková výměra
honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v seznamu členů nedosahuje
výměry stanovené tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby,
b) předložené
stanovy nesplňují podmínky podle § 19 odst. 6 písm. a).
(5) Rozhodnutí o
odmítnutí registrace honebního společenstva doručí orgán státní správy
myslivosti zmocněnci přípravného výboru.
Valná hromada honebního
společenstva
(1) Do působnosti valné
hromady náleží
a) volba a
odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru,
honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,
b) schvalovat
návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o
použití čistého výtěžku,
c) rozhodovat o
způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení
smlouvy o nájmu honitby,
d) rozhodnutí o
změně stanov,
e) rozhodnutí o
přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního
společenstva,
f)
rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhradí-li si to
valná hromada.
(2) Valná hromada může
přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.
Jednání valné hromady
(1) Valnou hromadu
svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V případě nečinnosti honebního
starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové
honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou
požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených
záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti
valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou
hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali žádost
podle předchozí věty.
(2) Honební starosta je
povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s
uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit
valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení
smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého
výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před
konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také
jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření
honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce
na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního
společenstva.
(3) Hlasovací právo na
valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se
členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které
vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry
honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního
společenstva jeden hlas.
(4) Valná hromada je
schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří
mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí
jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně
usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů.
(5) Valná hromada
rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1
písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů
přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k
rozhodnutí.
(6) O rozhodnutích valné
hromady musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší
honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel. Každý člen honebního
společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho
části. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence.
(7) Členové honebního
společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě
osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh
rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné
vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která
předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům.
Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům.
(8) Považuje-li člen
honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující
stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději
však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost
rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro
rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.
Honební starosta
(1) Honební starosta
zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu
o nájmu honitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného
orgánu honebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný.
(2) Honebního starostu a
jeho zástupce volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve
stanovách, a to z členů honebního společenstva nebo z fyzických osob, které
navrhne člen honebního společenstva.
(3) Jestliže honební
starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto funkci místostarosta až do
zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou.
(4) Honební starosta
obstarává všechny záležitosti honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny
valné hromadě; je přitom povinen řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v
souladu s právními předpisy a stanovami.
(5) Honební starosta je
povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Honební starosta
odpovídá honebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních
povinností při výkonu funkce. V řízení proti honebnímu starostovi zastupuje
honební společenstvo určený člen honebního výboru, a není-li honební výbor
zvolen, kterýkoliv člen honebního společenstva.
(6) Honebního starostu v
době jeho nepřítomnosti zastupuje honební místostarosta; jedná a rozhoduje ve
všech věcech, které jsou svěřeny honebnímu starostovi.
Honební výbor
(1) Pokud počet členů honebního
společenstva přesahuje 10, je honební společenstvo povinno zvolit honební
výbor, který tvoří honební starosta, honební místostarosta a nejméně jeden a
nejvýše 5 dalších členů honebního společenstva; počet členů určí stanovy. Pro
svolávání honebního výboru platí ustanovení o svolávání valné hromady obdobně.
(2) Neurčí-li stanovy
jinak, může se honební výbor usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina
jeho členů; k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při
rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. O jednání honebního výboru
musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší všichni
přítomní členové honebního výboru. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy z
jednání honebního výboru po celou dobu jeho existence.
(3) Stanovy mohou
připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací
techniky mimo zasedání honebního výboru, pokud s tím souhlasí všichni jeho
členové.
(4) Při obstarání
záležitostí honebního společenstva má honební výbor postavení honebního
starosty, s výjimkou práva zastupovat honební společenstvo navenek.
Zrušení a zánik
honebního společenstva
(1) Honební společenstvo
zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku honebního společenstva předchází jeho
zrušení s likvidací. Honební společenstvo se zrušuje
a) dnem zániku
společenstevní honitby,
b) uplynutím doby,
na kterou bylo založeno,
c) dnem uvedeným v
rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního společenstva, jinak dnem, kdy toto
rozhodnutí bylo přijato; rozhodnout o zrušení lze pouze tak, aby nejpozději v
den zrušení zanikla smlouva nájmu honitby, je-li uzavřena,
d) rozdělením nebo
sloučením s dalším honebním společenstvem. V tomto případě se likvidace
neprovádí.
(2) Na likvidaci majetku
a závazků zrušeného honebního společenstva se použijí předpisy o likvidaci
majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v
průběhu likvidace, že majetek zrušeného honebního společenstva je předlužen, je
povinen navrhnout prohlášení konkursu. Skončí-li likvidace majetkovým
zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách.
(3) Likvidátora jmenuje
valná hromada honebního společenstva. Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, je
likvidátor jmenován soudem. Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora
jmenoval.
(4) Zánik honebního
společenstva oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů od výmazu Českému
statistickému úřadu.
Členství v honebním
společenstvu
(1) Převede-li člen
honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou
součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká;
nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30
dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu
společenstvu, že s členstvím nesouhlasí.
(2) Členství v honebním
společenstvu dále zaniká v případě, že správní úřad k tomu oprávněný podle
tohoto zákona prohlásil pozemky ve vlastnictví člena honebního společenstva za
nehonební.
(3) Člen honebního
společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení; členství
zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno.
(4) Osoba, jejíž
členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Výši
tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí stanovy.
(5) Spoluvlastníci
honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby, se musí
dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva, nebo
mohou určit společného zmocněnce.
(6) Vlastníci honebních
pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní
honitby, se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od
doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že
trvají na členství.
Majetek honebního
společenstva
(1) Honební společenstvo
odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstva ručí
za závazky honebního společenstva.
(2) Příjmem honebního
společenstva mohou být
a) příjem z
využití společenstevní honitby na vlastní účet,
b) příjmy z
pronájmu společenstevní honitby,
c) dary a
dědictví,
d) půjčky a úvěry
a úroky z vkladů,
e) jiné příjmy,
stanoví-li tak zvláštní zákon.
(3) Honební společenstvo
vede účetnictví podle zvláštního zákona.
Rejstřík honebních
společenstev
(1) Rejstřík honebních společenstev
vedený orgánem státní správy myslivosti je veřejný seznam, do kterého se
zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních
společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy.
(2) Rejstřík honebních
společenstev je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si
na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivosti
úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.
(3) Do rejstříku
honebních společenstev se zapisují tyto údaje:
a) název a sídlo
honebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace,
b) zánik honebního
společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu,
c) identifikační
číslo honebního společenstva,
d) jméno, příjmení
a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty, honebního místostarosty a
dalších členů honebního výboru,
e) identifikace
honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu, a to slovním popisem
hranice honitby,
f) zrušení
honebního společenstva,
g) vstup do
likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora,
h) prohlášení
konkursu, jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu správce konkursní
podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,
zahájení řízení o vyrovnání.
(4) Do rejstříku
honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle
odstavce 3.
(5) Údaj o
identifikačním čísle honebního společenstva oznamuje orgánu státní správy
myslivosti Český statistický úřad.
HLAVA III
UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ
ZMĚNY
Řízení o uznání honitby
(1) K řízení a k vydání
rozhodnutí o uznání honitby je příslušný orgán státní správy myslivosti, v
jehož územním obvodě leží honební pozemky navrhované honitby. Jestliže honební
pozemky leží v obvodech více těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě
leží největší část honebních pozemků.
(2) Pokud držitel
honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání
honitby užívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti
honební pozemky přičlení k jiné honitbě nebo rozděleně k několika honitbám a
rozhodnutí o uznání původní honitby zruší.
(3) V rozhodnutí o
uznání honitby se uvede její název, její držitel, výměra honebních pozemků v členění
podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu honitby, výčet a výměry
honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění,
jakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby a
jejich minimální a normované stavy.
(4) Do nabytí právní
moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. V
rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit odkladný účinek odvolání.
Přičlenění
(1) Honební pozemky,
které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy
myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší
společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich
jiné přičlenění.
(2) Vlastníkům honebních
pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1,
náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu
povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši
náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k
velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu
práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného
roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke
společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.
Změna a zánik honiteb
(1) Vyžadují-li to
zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivosti
povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků (dále
jen "změna honitby"). Při změně honitby se nepřihlíží k územním
hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být
stejné.
(2) Návrh na změnu
honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy
myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší
částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného
návrhu na změnu honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o
společenstevní honitbu, podá návrh honební společenstvo.
(3) Změnu honitby podle
odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně
celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku
změny honitby může klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou
minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li
sjednán.
(4) Změnu honitby
vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník
honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci
roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal.
(5) Orgán státní správy
myslivosti může na návrh držitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu
státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo
normovaných stavů zvěře pro danou honitbu.
(6) Honitba zaniká
a) zrušením,
sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní
moci nových rozhodnutí o uznání honitby,
b) zrušením
honebního společenstva,
c) poklesne-li
výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k
honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v
němž k poklesu došlo,
d) prohlásí-li
orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou
minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího
po roce, v němž k prohlášení došlo,
e) rozhodnutím
orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení obory funkční a nezjedná-li
držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivosti
nápravu.
HLAVA IV
VYUŽITÍ HONITEB
Rozhodnutí držitele honitby
o způsobu jejího využití
(1) Držitel honitby může
honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.
(2) Pokud honební
společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími
osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je
povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.
(3) Pronajmout lze
honitbu jen
a) české fyzické
osobě, která má platný český lovecký lístek,
b) mysliveckému
sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů za účelem nájmu honitby, jehož nejméně 3
členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a),
c) české právnické
osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří
nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární
orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku
uvedenou v písmenu a).
(4) Právnické osoby,
které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat
honitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely
tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy
o nájmu honitby:
a) sdělení
držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o nájem honitby,
b) sdělení
rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr,
mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,
c) sdělení všem
zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána,
d) sdělení plného
obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům.
V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých
spolků se sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet
členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém
místě rozhodne o vybraném nájemci los.
(5) Honitbu nelze
rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž
nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s
doprovodem.
(6) Pokud je honitba
pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit
přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této
honitby.
Smlouva o nájmu honitby
(1) Smlouva o nájmu
honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen do
15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní
správy myslivosti.
(2) Nájemné z honitby se
stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Pokud v případech
stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem
o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o
uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním.
Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní
náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu
nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle zákona o
myslivosti.
(4) Pokud nájemci
honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na
ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické
osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se
toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v
místě honitby obvyklé.
(5) Při zániku smlouvy o
nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení
existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.
(6) Smlouva o nájmu
honitby zaniká
a) uplynutím doby,
b) zánikem honitby,
c) zánikem nebo
smrtí nájemce honitby,
d) přestane-li
nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,
e) dohodou,
f) výpovědí
s 18 měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový
držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,
g) výpovědí
pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu,
h) rozhodnutím
orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem
dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v
honitbě pod stanovené minimální stavy.
(7) Přejde-li vlastnické
právo k honebním pozemkům v honitbě, která je pronajata, vstupuje nový vlastník
do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně
pronajaté honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k
datu provedené změny.
(8) Držitel honitby je
povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu
honitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode
dne, kdy k takové skutečnosti došlo.
(9) Není-li tímto
zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy
o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části
honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.
Evidence využití honiteb
(1) Orgán státní správy
myslivosti vede evidenci honiteb v územním obvodu své působnosti a evidenci
jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností.
(2) V rámci evidence
využití honiteb jsou vedeny evidence mysliveckých hospodářů a mysliveckých
stráží s jejich osobními údaji, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů,
jakož i evidence loveckých psů používaných pro honitbu.
ČÁST PÁTÁ
MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A
LOV
HLAVA I
MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ
(1) Uživatel honitby je
povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého
hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba
a) má způsobilost
k právním úkonům,
b) je starší 21
let,
c) je bezúhonná,
(§ 12 odst. 4); k prokázání bezúhonnosti předloží výpis z evidence Rejstříku
trestů; k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti a
k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od
právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,
d) má bydliště na
území České republiky,
e) má platný
lovecký lístek,
f) má platný
zbrojní průkaz skupiny C,
g) je pojištěna (§
48), a
h) složila zkoušku
z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo
úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na
které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo
složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké
hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou
listinou.
(2) Navrhnout ustanovení
mysliveckého hospodáře je uživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní
moci rozhodnutí o uznání honitby, po uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po
nabytí právní moci, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce
dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo
odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu.
(3) Myslivecký hospodář
je při své činnosti oprávněn
a) vypracovat a
spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého
hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz
o stavu honitby,
b) zastupovat
uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,
c) kontrolovat
ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky
poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,
d) požadovat
předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které
loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo
nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil,
a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny
předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,
e) usmrcovat
toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí
zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst.
1 písm. e) a g),
f) vést
společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění
společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li
dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.
(4) Myslivecký hospodář
je při své činnosti povinen
a) prokázat se
průkazem mysliveckého hospodáře,
b) zabezpečovat
plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
c) navrhovat
uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě;
odpovídá mu za toto hospodaření,
d) vést záznamy o
hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních
dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy
myslivosti,
e) evidovat vydané
povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy
započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní),
vést další předepsané evidence,
f)
nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné
dohledávky s použitím loveckých psů,
g) vyloučit z
účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu
nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem
porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,
h) provádět a
zajišťovat opatření na ochranu zvěře,
i) oznamovat
neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli
honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil,
j)
zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení;
případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti,
který mu průkaz vydal.
(5) Myslivecký hospodář
může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své
povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu,
která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.
(6) Mysliveckého
hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh
uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12
odst. 3 a § 13.
(7) Vyhláška stanoví
vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro
myslivecké hospodáře, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je
myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být
pověřeny organizací těchto zkoušek.
HLAVA II
PLÁN MYSLIVECKÉHO
HOSPODAŘENÍ
Vypracování plánu
(1) Uživatel honitby je
povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy
myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek
písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel
honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem
sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud
některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to
písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne
provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.
(2) Uživatel honitby je
povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen
"plán"). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu
ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod
způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z
výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře,
poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly
uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého
hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení,
opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře.
Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení
orgánu státní správy myslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěře.
(3) Vypracovaný plán
předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel
honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním
souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem
honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní
správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je
uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.
(4) Orgán státní správy
myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2
nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu
uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do
pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.
(5) V honitbách, kde pro
některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze
po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí
zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez
vypracování a projednání plánu.
(6) Vyhláška stanoví
podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.
Změny a plnění plánu
Za změny plánu se
považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů
zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení
lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na
nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.
Myslivecká evidence a
statistika
(1) Uživatel honitby je
povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení
orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké
evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí
rezortního statistického zjišťování.
(2) Pověřené obecní
úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti
za honitby ve své územní působnosti.
HLAVA III
POVOLENÍ LOVU VE
ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
Snížení stavů zvěře a zrušení
jejího chovu
Vyžaduje-li zájem
vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní
výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého
druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží
uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří
snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní
správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo
na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu
zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody
působí.
Povolení lovu mimo dobu
lovu
Vyskytne-li se potřeba
lovu některého druhu zvěře, která není hájena podle § 2 písm. c), mimo dobu
jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy
myslivosti. Pokud mezi žadatelem a uživatelem honitby nedojde k dohodě, může
být v povolení rozhodnuto i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se
postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro
účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.
Povolení lovu na
nehonebních pozemcích
(1) Vznikne-li potřeba
jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě
i jiných živočichů (například zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních
pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě
nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze
lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří
uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele
nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v
nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké
lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v
pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady
vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do
chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené
orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17
odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti
Ministerstva obrany.
(2) Pověřené osoby a
osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou
zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po
předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.
HLAVA IV
DOBY LOVU A JEHO
PODMÍNKY
Doba lovu a podmínky
lovu
(1) Lovit lze jen zvěř,
která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán
ochrany přírody rozhodne o odlovu živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento
odlov provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel
loveckého lístku).
(2) Vyhláška stanoví
dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu.
Dohledávka zvěře
(1) Uživatel honitby je
povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem
poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební
pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa.
(2) Osoby provádějící
dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní
a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to
po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě
nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který
má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním
pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce.
(3) Dohledaná zvěř patří
uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak
nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je
povinen postupovat podle veterinárních předpisů.
Používání loveckých psů
a loveckých dravců
(1) Uživatel honitby je
povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes
loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem
původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce
vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
(2) Loveckým dravcem se
rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v
§ 2 písm. c). Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní
správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení
výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o
ochraně přírody a za podmínek
v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické
zkoušky a být členem sokolnické organizace.
(3) Vyhláška stanoví bližší
pokyny o používání loveckých dravců a o používání loveckých psů, o jejich počtu
stanoveném pro jednotlivé druhy honiteb a společné lovy, dále způsob provádění
zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace
a školy, na kterých je myslivost
studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny
organizací těchto zkoušek.
HLAVA V
ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU
(1) Lov zvěře smí být
prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody
a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se
a) chytat zvěř do
ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí
háčků, chytat ondatry do vrší,
b) lovit zvěř
způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
c) lovit zvěř do
sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o
ornitologický výzkum,
d) lovit zvěř
pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
e) nahánět zvěř
srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než
55 cm,
f) lovit
sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
g) lovit zvěř s
pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého
osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s
elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, reprodukční soustavy
s hlasy zvěře, výbušnin,
h) lovit zvěř s
pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o
loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i) střílet
zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo
kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
j) střílet
zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,
k) střílet zvěř srnčí
jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J
(joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a
lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet
i brokovnicí s jednotnou střelou,
l) střílet
zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným
pojmout více než 2 náboje,
m)lovit zvěř kromě
prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do
hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez
použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
n) lovit zvěř v
době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,
o) dávat do krmiva
lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
p) střílet zvěř na
hnízdech a vystřelovat hnízda,
r) lovit zvěř na
honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a
na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
s) lovit zvěř na
čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve
vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat
zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných
zařízení,
t) střílet
spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích
objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
u) lovit na
společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena
siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se
netýká lovu v oborách,
v) střílet zajíce
polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou,
poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a
husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti
minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,
w)používat olověné
brokové náboje k lovu vodního ptactva.
(2) V rozhodnutí orgánu
státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v
honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této
úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1
písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).
(3) Zákazy nebo omezení
lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.
HLAVA VI
POVOLENKA K LOVU,
LOVECKÝ LÍSTEK A POVINNÉ POJIŠTĚNÍ
Povolenka k lovu
(1) Kdo loví zvěř, musí mít
u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při
lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem
jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na
požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému
hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
(2) Povolenky k lovu
vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu
pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit
seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel
honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat
nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.
Lovecký lístek
(1) Lovecké lístky
vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt.
Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává
lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.
(2) Druhy loveckých
lístků jsou:
a) lovecký lístek
pro české občany,
b) lovecký lístek
pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem
nebo povinným vyučovacím předmětem,
c) lovecký lístek
pro cizince.
(3) Lovecký lístek lze
vydat jen tomu, kdo prokáže, že
a) je starší 16
let,
b) má způsobilost
k právním úkonům,
c) složil zkoušku
z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje
myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné
školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím
předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje
platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané
zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,
d) je bezúhonný (§
12 odst. 4) občan České republiky; k prokázání bezúhonnosti předloží výpis z
evidence Rejstříku trestů; k uloženým pokutám za přestupky na úseku
myslivosti a k pokutám za
přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci
rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky; u cizince, který nemá pobyt na
území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30
dnů, lze výpis z Rejstříku trestů nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho
pobytu,
e) je pojištěn (§
48).
(4) Orgán státní správy
myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně
takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno,
nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti
může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní
řízení pro trestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64.
(5) Vyhláška stanoví
podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, povinné náležitosti
povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a
které myslivecké organizace a
školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím
předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti.
Povinné pojištění
(1) Každý, kdo loví
zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti
ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění
nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s
limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou
událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí
obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy
neopatrného chování pojištěného.
(2) Za členy
mysliveckých organizací, které mají uzavřeny hromadné pojistné
smlouvy s pojišťovnami a jejichž členové platí pojistné současně s členským
příspěvkem, je potvrzením o povinném pojištění členský průkaz myslivecké
organizace, v němž je potvrzeno zaplacení členského příspěvku na běžný rok a
uvedena poznámka, že v členském příspěvku je placeno i povinné pojištění podle
tohoto zákona.
(3) Jiné osoby než
uvedené v odstavci 2 prokazují své pojištění pojistkou pojišťovny.
HLAVA VII
KONTROLA A ZUŽITKOVÁNÍ
ZVĚŘE
Způsob kontroly ulovené
zvěře
(1) Každý kus ulovené
nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení
nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby
vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře
ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven
uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po
provedení společného lovu.
(2) Vyhláška stanoví
druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence,
připevňování, snímání a podobně.
Ošetření ulovené zvěře
Ošetření zvěře po jejím
ulovení se řídí veterinárními předpisy; to platí i pro ošetření
usmrceného zdivočelého hospodářského zvířete nebo označeného zvířete z
farmového chovu zvěře.
Uvádění ulovené zvěře do
oběhu
(1) Uživatel honitby
může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitby;
o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci. Při
prodeji je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.
(2) Ke každému kusu
zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu
zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo
plomby. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci
zvěře. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou
plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo
zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne
nabytí zvěře. Uvádění zvěře do oběhu podléhá veterinárním předpisům. Pokud
je u některých druhů zvěře doba lovu rozdílná podle jejího pohlaví, smí být
zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit
pohlaví kusu.
(3) Přeprava živé zvěře
po provedeném odchytu může být prováděna jen po splnění požadavků stanovených
veterinárními předpisy. Mláďata zvěře spárkaté do věku 6 měsíců
mohou být přemisťována pouze s matkou.
ČÁST ŠESTÁ
ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM
HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI
Odpovědnost uživatele
honitby
(1) Uživatel honitby je
povinen hradit
a) škodu, která
byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo
na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,
b) škodu, kterou v
honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených,
vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
(2) Vykonává-li právo
myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody
společně a nerozdílně.
(3) Škody způsobené
zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory
se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno
poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž
neodpovídá.
Opatření k zábraně škod
působených zvěří
Vlastník, popřípadě
nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených
zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se
souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních
právních předpisů ukládající
vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně
před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
Neuhrazované škody
způsobené zvěří
(1) Nehradí se škody
způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám
působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a
zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na
vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v
pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené
zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále
škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud
osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné
ochrany proti škodám působeným zvěří.
(2) Nehradí se rovněž
škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří,
na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve
kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu
poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního
porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.
(3) Škody způsobené
zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.
Uplatnění nároků
(1) Nárok na náhradu
škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit
a) u škody na zemědělských
pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy
škoda vznikla,
b) u škod na
lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července
předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného
období.
(2) Současně s
uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši
škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit
škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené
sklizni.
(3) Poškozený a uživatel
honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel
honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a
vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu
o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na
náhradu škody u soudu.
(4) Nárok na náhradu
škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených
v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.
Náhrada škod způsobených
na zvěři
Za škodu na zvěři
odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se
rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť,
poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů,
kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky
původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro
uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.
ČÁST SEDMÁ
STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI
HLAVA I
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
MYSLIVOSTI A JEJICH PŮSOBNOST
Orgány státní správy
myslivosti
(1) Ústředním orgánem
státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků,
je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem
státní správy Ministerstvo životního prostředí.
(2) Na území krajů je
orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti.
(3) Na území hlavního
města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy.
Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům,
může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem.
(4) Na území obcí je
orgánem státní správy obecní úřad obcí s rozšířenou působností.
(5) Na pozemcích
určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a
obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích
vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost
krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.
(6) Ministr zemědělství
zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců
jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací, zemědělských
a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku
myslivosti.
Působnost Ministerstva
zemědělství
(1) Ministerstvo
zemědělství rozhoduje ve věcech
a) opatření k
zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
b) dovozu, vývozu
a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2),
c) myslivosti
týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,
d) uložení
opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst.
3).
(2) Ministerstvo
zemědělství dále
a) řídí výkon
státní správy myslivosti,
b) organizuje a
řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,
c) vypracovává
koncepce rozvoje myslivosti,
d) účastní se na
mezinárodní spolupráci, programech a projektech,
e) dbá na
zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
f) ustavuje
ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2),
g) pověřuje
některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí (§ 6 odst.
2),
h) pověřuje
právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7),
i) pověřuje
právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44
odst. 3) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5),
j) pověřuje
celostátně působící myslivecké organizace pořádáním celostátních a mezinárodních
mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti,
k) spolupracuje s
občanskými sdruženími, které působí v myslivosti,
l)
zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3),
m)podporuje vybrané
činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v
oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře,
vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace
myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie,
sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních
veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře,
n) zpracovává
statistická hlášení o myslivosti.
(3) Obsahem vyšších
odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně
závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky
neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost
studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily
zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší
podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně
způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.
Působnost krajů
(1) Kraj v přenesené
působnosti rozhoduje ve věcech
a) souhlasu s
chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),
b) omezení
obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách (§ 4 odst. 1),
c) vymezení
oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),
d) prohlášení
dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2),
e) povolení
použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2),
f) uložení
opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst.
3).
(2) Kraj v přenesené
působnosti
a) vede agendu
týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),
b) organizuje
chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6 odst. 1),
c) určuje termíny
sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),
d) zpracovává
statistická hlášení o myslivosti (§ 38),
e) podílí se na
vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
f)
spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní
veřejností.
Působnost obcí
Ve věcech neuvedených v
§ 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivosti obecní úřady obcí s
rozšířenou působností.
HLAVA II
DOZOR V MYSLIVOSTI
(1) Ministerstvo
zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých
působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak orgány
státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto
zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na
jejich základě.
(2) Kraje a obecní úřady
obcí s rozšířenou působností dozírají na dodržování tohoto zákona a předpisů
vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná
rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu s tímto
zákonem, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.
(3) Orgány státní správy
myslivosti ukládají rozhodnutím opatření k odstranění zjištěných nedostatků a
opatření ke zlepšení; jsou oprávněny v případě nutnosti rozhodnout o omezení
užívání honitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.
(4) Odborní zaměstnanci
orgánů státní správy myslivosti jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce
služební stejnokroj.
(5) Vyhláška stanoví
podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy
myslivosti a o jejich označení.
HLAVA III
PODPORA MYSLIVECKÉHO
HOSPODAŘENÍ A SPOLKOVÉ MYSLIVOSTI
(1) Stát podporuje vybrané
činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části zákona poskytováním
služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty
zejména na
a) zlepšování
životního prostředí zvěře,
b) podporu
ohrožených druhů zvěře,
c) oborní chovy
zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy,
d) chov a výcvik
národních plemen loveckých psů a loveckých dravců,
e) použití dravců
v ochraně rostlin,
f)
preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře,
g) ozeleňování
krajiny včetně oplocování dřevin,
h) chovatelské
přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivosti.
(2) Pravidla poskytování
finančních příspěvků se připraví každoročně v rámci pravidel podpory
hospodaření v lesích, která jsou přílohou státního rozpočtu a
pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí.
(3) Stát podporuje
spolkovou myslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honiteb na
pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě
honiteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní
nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více
mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
SANKCE
Přestupky
(1) Orgán státní správy
myslivosti uloží pokutu
a) až do výše 10
000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší
povinnosti uvedené v § 9 odst. 1, § 10 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 9
odst. 3,
b) až do výše 30
000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší
povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo § 14 odst. 1
písm. a) až d).
(2) Orgán státní správy
myslivosti uloží pokutu až do výše 30 000 Kč držiteli loveckého lístku, který
se dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu uvedené v § 41 až 45
nebo v § 49 odst. 1; může přitom uložit zákaz činnosti do doby 2 let; při
uloženém zákazu činnosti se odebere lovecký lístek; lze rovněž vyslovit propadnutí
věci.
(3) Byl-li přestupek
spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky
uvedené v odstavci 1 nebo 2.
(4) Pro přestupky,
řízení o nich a výnosech uložených pokut platí obecné předpisy o přestupcích.
Pokuty
(1) Orgán státní správy
myslivosti uloží pokutu až do výše 40 000 Kč právnické osobě, která nesplní
nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1
nebo 2, § 10 a § 32 odst. 3, 4 nebo 5.
(2) Orgán státní správy
myslivosti uloží pokutu až do výše 200 000 Kč tomu, kdo nesplní nebo poruší
povinnosti uvedené v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo uložené
podle § 61 odst. 3.
(3) Orgán státní správy
myslivosti uloží pokutu
a) až do výše 10
000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 11
odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1, § 44 odst. 1 nebo 2 nebo uvede nepravdivé
údaje o honitbě a zvěři v ní,
b) až do výše 40
000 Kč uživateli honitby, který neplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 43
odst. 1 nebo uložené podle § 4 odst. 1,
c) až do výše 200
000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 3
odst. 2, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo § 51 odst. 1.
(4) Při nesplnění lovu
celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého
hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu
zvěře, lze uložit uživateli honitby pokutu až do výše 200 000 Kč; stejnou
pokutu lze uložit i při nečinnosti v plnění povinností podle § 11 odst. 5 a §
36 odst. 2 a 3.
(5) Za opakované
nesplnění nebo porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 lze uložit
pokutu až do výše dvojnásobku částky v nich uvedené.
(6) Při rozhodování o
výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům
nesplnění nebo porušení povinností a k okolnostem, za nichž k nim došlo.
(7) Řízení o uložení
pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán státní správy myslivosti
dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne,
kdy k němu došlo.
(8) Pokuta je splatná do
30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(9) Pokutu vybírá a
vymáhá celní úřad podle
zvláštních právních předpisů. Výnos pokuty je příjmem Státního fondu
životního prostředí.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
USTANOVENÍ
Vztah ke správnímu řádu
Není-li v tomto zákoně stanoveno
jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.
Vztah k předpisům o
ochraně přírody
Orgány státní správy
myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a
krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst.
2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2,
jen po dohodě s orgány ochrany přírody, pokud zvláštní právní
předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.
Vztah k řízení podle
jiných předpisů
V řízení podle
zvláštních právních předpisů, které se dotýká honiteb a životních
podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivosti dotčeným orgánem státní
správy.
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo zemědělství
vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k), § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35
odst. 7, § 36 odst. 6, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2,
§ 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a v dohodě s Ministerstvem životního prostředí
vyhlášku k provedení § 14 odst. 1 písm. f).
Přechodná ustanovení
(1) Honitby a obory
uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány; to platí i pro obory o výměře
nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů,
které se stávají honitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500
ha. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné
výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby,
je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat
do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby
do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. březnu 2003.
(2) Právní povaha
honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí
ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme
stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány
nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební
společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Po zániku honebního
společenstva se provede likvidace.
(3) Smlouvy o nájmu
honiteb, obor a samostatných bažantnic uzavřené podle dosavadních předpisů
zůstávají v platnosti.
(4) Platnost vydaných
loveckých lístků, složených zkoušek mysliveckých, sokolnických a loveckých psů,
jmenování mysliveckých stráží a mysliveckých hospodářů a povolení k držení
loveckých dravců ke dni účinnosti tohoto zákona zůstává zachována.
(5) Řízení zahájená před
účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(6) Okresní úřady
vykonávají až do svého zrušení státní správu na úseku myslivosti v rozsahu
vymezeném pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 60).
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 23/1962 Sb., o
myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č.
143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č.
166/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 71
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. l),
které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k
Evropské unii v platnost, a ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá
účinnosti dnem 31. prosince 2010.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.