Nainstalujte si prosím Flash Player.

Nepůvodní druhy zvěře u nás

Ochrana přírody | 03.02 2010 Email    Delicio.us - save this page

Nepůvodní druhy zvěře u nás.

Popis najdete v jedinečné publikaci kterou vydal Český svaz ochránců přírody s podporou MŽP ČR v roce 2006. Informuje o všech nepůvodních druzích rostlin a živočichů vyskytujících se na našem území. Dílo je výsledkem projektu „ Nepůvodní druhy ve fauně a flóře České republiky: vyhodnocení stavu, prognóza vývoje se zvláštním zřetelem na možná rizika dopadu dlouhodobých změn na biodiverzitu, výzkum a definování strategie managementu“, který realizoval Český svaz ochránců přírody v letech 2004-2006. Obdobnou publikaci před nedávnem vydali v Německu a Rakousku, v zemích bývalého východního bloku jsme zatím jediní!

Nepůvodní druhy v ČRPráce vznikla v úzké spolupráci s Národním muzeem a podílelo se na ní 75 autorů. Má charakter encyklopedie formátu A4 a popisuje několik stovek druhů, které se nejen přičiněním člověka dostaly na naše území. Informace o každém druhu obsahují jeho popis, způsob rozšíření, nároky na prostředí, charakter české populace, interakce s ostatními druhy, analýzu rizika a literaturu. Je tu mapka původního rozšíření, případně mapa rozšíření druhu u nás. Cenné jsou kapitoly o způsobech, jak se nepůvodní druhy k nám šíří, jejich významu a našem přístupu k nim. Publikace je vybavena adresářem autorů, rejstříky názvů a přehledy literatury.

Nepůvodním druhem se rozumí přesun mimo jeho svůj přirozený, dřívější nebo současný areál a zahrnuje jakoukoliv jeho část, která je schopna přežít a následně se rozmnožit. Přesuny mohou být neúmyslné a úmyslné. V současné době při intenzivním rozvoji pohybu osob a zboží je možné i hojné přemísťování druhů. Dalším pohyb druhů může nastat v důsledku změn v krajině a klimatu vlivem člověka. Každý takový přesun znamená zásah – více či méně závažný – do života druhů, které na onom „novém“ místě již sídlily.

Jsou druhy o kterých to každý zná jako mandelinka bramborová, jírovec maďál, kaštanovník jedlý, modřín opadavý, nebo trnovník akát. O dalších jako křen selský, oves setý, chrpa modrák, janovec metlatý, kapr obecný nebo myš domácí to většinou ani netušíme. Největší část publikace zahrnují nepůdní druhy hmyzu. Taková klíněnka jírovcová je dnes velmi známá. Jeden druh octomilky může být značným hygienickým rizikem v nemocnicích. Pilousi černý a rýžový působí velké škody ve skladech obilovin, ale ve volné přírodě se nevyskytují. Motolici velkou jsme si k nám zavlekli spolu s jelencem běloocasým z Kanady na konci 19. století. Zajímavé informace se dozvíme o potkanu a kryse obecné. Svišť horský je příkladem druhu, jenž se přes několik pokusů o vysazení v ČR neusadil. Norek americký dnes už představuje hrozbu pro naši faunu. U psíka mývalovitého svědčí nárůst jeho úlovků o jeho populační explozi. Ondatra pižmová se přes úspěšnou reintrodukci nyní plně začlenila do ekosystému i když její stavy dnes dramaticky poklesly. U králíka divokého se v souvislosti jeho výrazným poklesem výskytu jedná o nápadnou shodu s vývojem u zajíce polního. U lovné zvěře jsou zde grafy počtu úlovků. Jsou zde uvedeni z ptáků krocan divoký a bažant obecný. Ze savců koza bezoárová, kozorožec horský,srnec sibiřský, wapiti východní, jelen kavkazský-bílá forma, sika, daněk evropský, jelenec běloocasý, muflon a kamzík horský.

Tuto ojedinělou publikaci lze doporučit všem myslivcům, protože jim poskytne mnoho objektivních informací o aktuálním stavu naší přírody, do které při výkonu práva myslivosti aktivně zasahují.