Nainstalujte si prosím Flash Player.

Koncepce rozvoje myslivosti

Archiv referátů | 03.02 2010 Email    Delicio.us - save this page

vydavatelské údaje : ISSN 1802 - 4203
copyright©

Systémový návrh komplexní realizace procesu tvorby

 „Koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR“

Dr.ing. Libor Řehák, Asociace profesionálních myslivců ČR

celý text ve formátu .pdf zde ...

Úvodem - trochu vývoje okolo koncepce

Od roku 1989 se v odvětví myslivosti nikde nedělo nic koncepčního ani reformního. Spíše naopak; když jsem publikoval (Svět Myslivosti, Silva Bohemica aj.) své návrhy na realizaci „PROCESU TRANSFORMACE-REFORMY ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI“, byla tato moje činnost předmětem velké kritiky představitelů myslivosti a já jsem dostal nálepku „rozvraceče“ myslivosti, který svými aktivitami cíleně rozvrací naši dobře fungující a spokojenou myslivost. Problém byl v tom, že já jsem minimálně od roku 1995 přesvědčen, že spokojeni jsou jen představitelé naší myslivosti na Ministerstvu zemědělství (dále jen Mze) a ve vedení Českomoravské myslivecké jednoty (dále jen ČMMJ), zatímco myslivci v honitbách i v okresních organizacích ČMMJ mají ke spokojenosti skutečně hodně daleko, protože stát myslivost dlouhodobě opomíjí (ignoruje?) a nevytváří uživatelům honiteb žádoucí podmínky ke kvalitní realizaci všech zákonem vyžadovaných mysliveckých činností. Stejně tak je na vině i vedení ČMMJ, které dlouhodobě nevytváří na Mze žádný tlak k prosazení oprávněných mysliveckých požadavků svých členů.

I když Mze dnes na řadě akcí a ve sdělovacích prostředcích vypočítává, co se všechno v koncepční oblasti na Mze udělalo, je to jen zoufalá snaha alespoň trochu obhájit svou činnost (resp., nečinnost) v průběhu posledních dvaceti let. Pokud totiž vezmeme odborné pojmy „REFORMA ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI“ či „KONCEPCI DLOUHODOBÉHO ROZVOJE ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI“ a budeme je chápat jako sofistikovaný systematický proces se všemi zásadami a systémovými pravidly (tzn., vytvoření koncepce této celé moderní koncepce; specifikace základních zásad procesu tvorby; určení celého systému realizace a prezentace všech zainteresovaných subjektů; specifikace hlavní pracovní skupiny a dalších specializovaných oborových pracovních skupin; specifikace interní struktury odvětví myslivosti; vypracování koncepcí jednotlivých oborů odvětví myslivosti; průběžné projednávání se všemi zainteresovanými subjekty uvnitř pracovní skupiny; oponentní proces se všemi dalšími subjekty aj.), můžeme jednoznačně potvrdit, že se na Mze ani na ČMMJ od roku 1989 nikdy nic podobného nerealizovalo. To je prostě fakt, o kterém není třeba vůbec pochybovat.

V oblasti reformy myslivosti a vypracování moderní koncepce (pokud nepočítám své aktivity na prosazení moderní reformy myslivosti) se nedělo nic až do počátku roku 2009, kdy Unie mysliveckých organizací ČR (dále jen – „UMO ČR“) na návrh Asociace profesionálních myslivců ČR (dále jen „APM ČR“) svolala na 14.3.2009 do Velkého Meziříčí „Shromáždění myslivců ČR“. Toto „Shromáždění“ mělo za cíl obhájit odvětví myslivosti před neoprávněnými útoky kritiků myslivosti a dále zahájit tvorbu koncepce myslivosti. Na tomto jednání došlo dokonce k dohodě mezi mysliveckými subjekty sdruženými v UMO ČR a dalšími vlastnickými a zemědělskými subjekty na další společné spolupráci na nové moderní koncepci celého odvětví myslivosti.

Na základě této dohody svolala UMO ČR v červnu 2009 další (tzn., dnešní) jednání „Shromáždění myslivců ČR II.“ na 26.9.2009 opět do Velkého Meziříčí – jako hlavní bod programu byla uvedena plánovaná tvorba koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti. Když jsem 1.4. 09 nastoupil na Mze jako ředitel Odboru rybářství, myslivosti a včelařství, ihned jsem připravoval radikální kroky na prosazení zásadních změn v práci tohoto ústředního orgánu státní správy myslivosti; tak aby si Mze začalo plnit své zákonné koncepční, řídící, kontrolní, legislativní i metodické povinnosti. Do porady vedení jsem připravil návrh na zahájení procesu tvorby moderní, systematické a komplexní „Koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR.“ I když jsem byl (na nátlak předsedy ČMMJ) z této funkce ministrem k 1.6. 09 odvolán, pokračovali jsme s kolegy z UMO ČR na realizaci moderní reformy i nové koncepce myslivosti. Hned na konci června byly rozesílány pozvánky na „Shromáždění myslivců ČR II.“ všem zainteresovaným subjektům (vlastnickým, mysliveckým, zemědělským, lesnickým, ochranářským aj.).

A pak se najednou s aktivitami okolo koncepcí myslivosti doslova „roztrhl pytel“ a řada subjektů (doposud dvacet let nečinných nebo dokonce koncepce a reformy tvrdě odmítajících) začala realizovat okolo koncepce horečné kroky. Mze najednou v průběhu prázdnin „vytáhlo z kouzelného klobouku“ jakousi koncepci Mze z roku 1993, která však byla jen interním materiálem Mze a ne moderní, systémovou, komplexní a schválenou koncepcí celého odvětví myslivosti.

Pak se „vytáhl“ jakýsi dokument z roku 2002. Tento materiál se nazýval „Myslivecká politika“ a jeho vytvoření původně okolo roku 2000 iniciovala APM ČR (protože to byl jeden z jejích hlavních bodů programu). Mze sice tento její návrh přijalo, ale nechalo si tento materiál vypracovat od MVDr. Fejfara, který skutečně není odborníkem na systém řízení a tvorbu mysliveckých koncepcí (navíc na všechna jednání o myslivosti na Mze chodí jako zástupce jakési „myslivecké veřejnosti“, ač o této organizaci či sdružení nikdy nikdo nic neslyšel). K tomuto materiálu z roku 2002 (velmi slabé odborné úrovně) vypracovala APM ČR (na žádost Mze) několik desítek stran odborných připomínek, které však Mze nevzalo vůbec v úvahu (snad i proto, že právě Mze už zaplatilo tento nepodařený materiál).

Tak byl v polovině roku 2009 tento materiál ministerstvem znovu „oprášen“ a „vhozen“ do hry o koncepci. Mze se však ani samo nedohodlo, za co se bude tento materiál považovat; na jednání o koncepci 3.9.09 Mze uvedlo (a přítomný MVDr. Fejfar důrazně potvrdil), že se v tomto případě nejedná o žádnou koncepci myslivosti, ale jde o návrh myslivecké politiky; na druhé straně sám ministr zemědělství ve svém dopise z tohoto období uvádí, že materiál z roku 2002 je skutečnou ministerskou koncepcí myslivosti. To pak je těžké na takovéto odborné bázi seriózně jednat a hlavně k něčemu smysluplnému dospět.

Nakonec úředníci Mze našli další materiál, který začali vydávat za „tu pravou“ koncepci myslivosti. Jednalo se o referát vedoucího oddělení myslivosti na Mze ing. Růžičky, který přednesl na jednání České lesnické společnosti v Brně v roce 2006. Mze tento referát nyní označilo za svou dlouhodobou koncepci myslivosti, i když tento dvoustránkový materiál za žádnou dlouhodobou koncepci celého odvětví myslivosti považovat nemohlo. Jde totiž hlavně o to, že příprava, tvorba, projednání a schválení jakékoliv celostátní koncepce musí probíhat podle nějakých pravidel; tzn., musí být minimálně spolutvořena se všemi subjekty zainteresovanými na daném odvětví, musí být jimi oponována a potom vedením resortu oficiálně schválena – což tento materiál nesplňoval ani náhodou.

Poznámka. Velmi by mě zajímalo, zda by si vrchní ředitel ing. Žižka (se svými podřízenými) dovolil tento postup vůči subjektům např., z odvětví lesního hospodářství; tzn., že by vytáhl nějaký referát (nevalné odborné úrovně a nedůstojné formy) svého referenta z roku 2006 a konstatoval by všem lesnickým subjektům, že toto je dlouhodobá ministerská koncepce celého lesnictví; a to na celých deset let! Co by na to, tomuto vrchnímu řediteli, řekly - LČR s.p., VLS s.p., vlastníci lesů, organizace vlastníků či uživatelů lesů, lesnická výzkumná a vědecká pracoviště, ÚHÚL, lesničtí odborníci, školská pracoviště, lesnické specializované konzultačně poradenské firmy, podnikatelské subjekty v lesním hospodářství aj.?? V rámci odvětví lesního hospodářství by takového vrchního ředitele ani v nejodvážnějším snu nenapadlo takto jednat s mocnými a vlivnými lesnickými subjekty a „vrazit“ jim bez jakýchkoliv jednání a konzultací dvoustránkový neodborný materiál jako v případě myslivosti a tvrdit jim, že to je dlouhodobá koncepce jejich odvětví lesního hospodářství. Osobně jsem (na základě znalosti prostředí) přesvědčen, že by to byl poslední krok tohoto vedoucího pracovníka v jeho funkci vrchního ředitele. Alarmující pro odvětví myslivosti a myslivecké subjekty je to, že tento nehorázný postup je v odvětví myslivosti zcela běžný a těmto úředníkům normálně a bez následků projde (a ještě ho prezentují v mysliveckém tisku). Problém pro odvětví myslivosti v posledních letech představuje i podivné postavení a jednání úředníků na ústředním orgánu státní správy myslivosti. Tito úředníci a vedení ČMMJ cíleně vytvářejí okolo tohoto úřadu jakousi aureolu nedotknutelnosti, kdy je naprosto zakázaná a zcela nepřijatelná jakákoliv kritika tohoto orgánu; byť se jedná o kritiku naprosto oprávněnou; byť je z výsledků práce tohoto orgánu zcela jasné, že od roku 1989 skutečně nezvládá svou úlohu ústředního orgánu a pro myslivost a myslivce nic neprosadil. Pro srovnání je vhodné uvést, že nikdo nepovažuje za urážku Mze (a žádný z úředníků Mze by si nedovolil podrážděně reagovat), když např., Agrární komora tvrdě kritizuje práci Mze, úředníků či samotného ministra a oprávněné zájmy svých členů prosazuje velmi tvrdými a často i nátlakovými akcemi.

Když UMO ČR rozeslala v VI./09 pozvánky na „Shromáždění myslivců ČR II.“ začaly aktivity MZe i ČMMJ dostupovat vrcholu. Pochopitelně jsme čekali, že tyto (velmi úzce spolupracující) subjekty zorganizují své kontra-akce o koncepci v termínu blízko tohoto dlouhodobě naplánovaného jednání UMO ČR dne 26.9.09. A skutečně jsme se nemýlili; nejprve svolalo MZe jednání o koncepci myslivosti na 1.9. a 2.9./09; k tomu rozeslalo všem pozvaným (nebyli pozváni zástupci uživatelů honiteb, honebních společenstev a okresních mysliveckých spolků) výše uvedenou „koncepci myslivosti“, která měla jen dvě stránky „odborného“ textu a jeho úroveň skutečně neodpovídá dokumentu jakým má být celostátní dlouhodobá koncepce. APM ČR k tomu doručila Mze své několikastránkové odborné stanovisko, ve kterém nesouhlasila ani s obsahem, ani s rozsahem tohoto ministerského materiálu. Na uvedených jednáních o koncepci na Mze řada subjektů s tímto materiálem nesouhlasila (APM ČR, ŘsH, ASZ ČR, aj.) a vystupování zástupců Mze na tomto jednání skutečně nebylo dostatečně odborné a důstojné. Ředitel odboru ing. Pondělíček, dokonce druhý den jednání řekl, že zaslaný materiál vlastně není koncepce, ale jedná se jen o „poznámky ke koncepci“. Na dotazy zemědělských subjektů uvedl tento ředitel, že vlastní koncepce je již na stránkách Mze; když ji chtěli účastníci na notebooku ukázat, sdělil ředitel, že tam vlastně ani není, a že na ní Mze pracuje. Což je další relevantní důkaz o odbornosti, způsobech a serióznosti jednání vysokých státních úředníků myslivosti na Mze. Po této akci na MZe pak následovala dne 21.9.09 obdobná akce na ČMMJ, která byla taktéž zaměřena hlavně na koncepci myslivosti; této akce se zúčastnily převážně lesnické subjekty. Protože APM ČR a kolegové z UMO ČR dostali pozvánku ČMMJ asi 4 dny před konáním své akce, museli se z jednání omluvit (protože 21.9.09 byla generální zkouška na „Shromáždění myslivců II.“). Členové UMO ČR zaslali včas písemnou omluvenku na vedení ČMMJ s odůvodněním.

Poznámka. ČMMJ se z dnešního jednání Shromáždění myslivců ČR II. ani neomluvila, i když na něj byla oficiálně pozvána.

Na uvedeném jednání na ČMMJ se žádné konkrétní záležitosti neřešily, pouze bylo konstatováno, že ČMMJ považuje za základ jakýchkoliv dalších jednání o koncepci – výše uvedený ministerský materiál („koncepci“). Osobně se domnívám, že tyto pokusy Mze a ČMMJ „překoncepcovat“ odvětví myslivosti před jednáním „Shromáždění myslivců ČR II.“ se ani trochu nepovedly. Na obou jednáních nebylo totiž vůbec o čem jednat; tzn., účastníci měli pouze prezentovat své názory na předložený dvoustránkový materiál. Oba subjekty (které se za dominantní považují a také tak i jednají) nepovažují za aktuální na jakékoliv koncepci pracovat a oba jsou se stavem myslivosti spokojeny (viz., jasná písemná vyjádření předsedy ČMMJ i ministra zemědělství).

Tato fakta je třeba si pro budoucnost dobře zapamatovat.

Aktuální postup

Dnes na Shromáždění myslivců ČR II. totiž budeme jednat o novém pojetí „Koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR“ i o nové koncepční a systémové realizaci procesu její tvorby. A na rozdíl od Mze i ČMMJ víme proč je nezbytná moderní reforma myslivosti a její koncepce, a také víme jak reformu, její odborný i ideový základ (koncepci) skutečně zrealizovat. Proto dnes budeme prezentovat jasné zásady tvorby koncepce a etapy jak bude postupovat.

Uvádím to zde především proto, že jsme všichni viděli, s jakou vervou se Mze i ČMMJ „chopili“ tématu koncepce myslivosti po našem rozeslání pozvánek na naše jednání 26.9.09, jak rychle svolávali svá jednání o koncepcích před naším plánovaným jednáním. Jen proto, aby následně mohli říci, že oni přece byli ti první, co začali o koncepci myslivosti jednat. Dle mého názoru by mohly být obdobné postupy (kradení nápadů jiných a horečného svolávání protiakcí) považovány za doklad o jisté odborné neschopnosti, za důkaz neexistence nových nápadů a za důkaz absence elementární slušnosti a ohledů k nápadům jiných.

Jde jen o to, že se (stejně jako u pořádání „okopírovaných“ jednání o koncepcích) můžeme za pár týdnů od Mze či ČMMJ dozvědět, že aktivně pracují na svých koncepcích, které budou totožné s těmito našimi prezentovanými návrhy či podklady, které dnes i na pozdějších jednáních společně vytvoříme. Mze i ČMMJ v předchozích měsících jasně deklarovali, že mají svou ministerskou (dvoustránkovou) „koncepci“ a nepovažují za nutné cokoliv v této věci realizovat či měnit. Tak tedy uvidíme za několik měsíců postupu naší práce na své reformě a koncepci myslivosti, zda opět nedojde k radikální změně postoje a nedočkáme se plagiátorství z jejich strany.

A MY JSME DNES TADY, ABYCHOM DOKÁZALI, ŽE PRO NÁS JE KONCEPCE ZCELA NORMÁLNÍ ODBORNÝ MATERIÁL, KTERÝ NAŠE ODVĚTVÍ UŽ DLOUHO A ZOUFALE POTŘEBUJE. A NA ROZDÍL OD MZE A ČMMJ VÍME, CO CHCEME DĚLAT A VÍME, JAK VŠE UDĚLAT. UDĚLAT VŠE PRO TO, ABY SE NAŠE MYSLIVOST REFORMOVALA NA ZÁKLADĚ SKUTEČNĚ NOVÉ, SYSTÉMOVÉ, KOMPLEXNÍ, ODBORNÉ A MODERNÍ KONCEPCE DLOUHODOBÉHO ROZVOJE ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI V ČR. KONCEPCI, KTERÁ SE TAK STANE NEJEN ZÁKLADEM NEZBYTNÉ MODERNÍ REFORMY MYSLIVOSTI, ALE I ZÁKLADEM PRO NOVOU MODERNÍ MYSLIVECKOU LEGISLATIVU. CHCEME NOVOU A MODERNÍ MYSLIVOST, KTERÁ BUDE VYSOCE ODBORNÁ, EFEKTIVNĚ FUNGUJÍCÍ, PLNĚ KONKURENCESCHOPNÁ, PODPOROVANÁ A UZNÁVANÁ STÁTEM I SPOLEČNOSTÍ.

Úvodem něco k tomu, kde pramení ty snahy po tvorbě moderní koncepce myslivosti

Jen telegraficky:

· Po svém nástupu na Mze v roce 1991 jsem začal velmi brzo zjišťovat, že prakticky všechny nedostatky a problémy v odvětví myslivosti pramení ze tří základních zdrojů:

· v myslivosti po roce 1989 neexistuje žádná smysluplná a kvalitní nová koncepce myslivosti, která by systematicky, komplexně a moderně postihovala odvětví myslivosti a ukazovala by cestu budoucímu vývoji odvětví;

· v myslivosti po roce 1989 neproběhla žádná transformace-reforma odvětví, tak jak tomu bylo v odvětvích ostatních (např., zemědělství či lesnictví aj.);

· po roce 1990 začaly odvětví myslivosti (především na Mze) ovládat lesnické subjekty a lesnicky kvalifikované osoby; nastala naprostá absence zemědělských názorů a řídící činnosti zemědělských odborníků (i když celková výměra honebních pozemků v ČR je ze 75% tvořena zemědělskými honebními pozemky).

· Nejprve jsem se snažil prosadit návrhy na reformu odvětví myslivosti a vytvoření koncepce myslivosti v ČR přímo na Mze; což se ukázalo jako naprostá nemožnost, protože vedoucí oddělení Ing. Růžička a lesnické vedení na OLH se ukázali jako dokonalá a neprostupná hráz proti jakýmkoliv moderním změnám v odvětví myslivosti.

· Proto jsem inicioval ustavení nové myslivecké reformní organizace - Asociace profesionálních myslivců ČR; a na této platformě se snažil reformu a i koncepci prosadit.

· Zásady nutnosti procesu transformace odvětví myslivosti v ČR jsem publikoval na různých úrovních od roku 1996/97

· Není to tedy žádná novinka; na reformě myslivosti a koncepci rozvoje pracuji systematicky od roku 1994; jsem autorem i názvu tohoto odborného pojmu: „KONCEPCE DLOUHODOBÉHO ROZVOJE ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI“

· Když byla v roce 1995 založena APM ČR, přijala za základní body svého programu mé návrhy:

1. vypracovat a prosadit „Státní mysliveckou politiku ČR“

2. vytvořit „Koncepci rozvoje odvětví myslivosti v ČR“

3. vytvořit a prosadit „Státní mysliveckou dotační politiku“

4. připravit „Transformaci-reformu odvětví myslivosti“

5. vytvořit univerzitní „Samostatný studijní obor provoz a řízení myslivosti“

6. vytvořit na ministerstvu zemědělství samostatný „Odbor myslivosti, rybářství a včelařství“

7. připravit „Reformu systému státní správy myslivosti (všech stupňů)“

8. zabezpečit „Reformu státem podporované myslivecké vědy a výzkumu“

Poznámka. Všechny tato základní prvky hlavního programu APM ČR z roku 1995 jsou zrealizovány nebo se na nich intenzivně pracuje. To jen poznámka pro ty, kteří píší do „Myslivosti“ přihlouplé články o tom, jak ten Řehák nebo ty myslivecké mini-organizace nic nedělají, nejsou žádní odborníci a jen do všeho šťourají a vše rozvracejí. Tito kritici naší práce by si měli především objektivně odpovědět na otázku, co od roku 1995 udělalo pro myslivost, své OMSy a nás myslivce v honitbách naše vedení ČMMJ; tedy, kromě „jarmarků“(s výstavní vložkou) v Lysé nad L. a špatného zákona?

Výchozí prvky reformy a koncepce

Pro naše dnešní jednání a celý proces reformy myslivosti v ČR jsou významné dva základní body programu APM ČR (z roku 95):

· 1. „Reforma-transformace odvětví myslivosti v ČR“

· 2. „Koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR“.

Jedná se o dva zcela zásadní úkoly, jejichž realizace je zcela nezbytná jak pro zachování, tak i další rozvoj odvětví myslivosti. Je třeba zdůraznit, že odborná příprava a další následná realizace těchto dvou prvků nebude snadná záležitost ani práce na dva měsíce.

Jde o to, že žádná zásadní reforma myslivosti u nás od roku 1948 nebyla; navíc tato „brutální reforma“ spojená s likvidací desetitisíců (nepohodlných) myslivců ze zemědělství a zcizení většiny polních a smíšených honiteb skutečně není nic, čím by se dnes mohlo odvětví myslivosti či největší myslivecká organizace chlubit.

Oba uvedené základní prvky spolu úzce souvisí. Moderní reforma odvětví myslivosti nemůže být zahájena a realizována bez skutečně nové, odborné, systémové a komplexní koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR. A na druhé straně nelze vypracovávat moderní koncepci rozvoje celé myslivosti, když nebudou naformulovány nové zásady a výchozí principy moderní reformy odvětví myslivosti.

Není naprosto žádných pochyb o tom, že žádné odvětví lidské činnosti v přírodě - nemůže dlouhodobě existovat bez kvalitní, odborné, systémově vypracované a komplexně pojaté koncepce dlouhodobého rozvoje. Tedy ani odvětví myslivosti; resp., především složité a náročné odvětví myslivosti nemůže bez kvalitní koncepce existovat.

Pokud si dnes někdo myslí, že myslivost bez koncepce existovat může, jedná se o osoby, které pod pojmem myslivost vidí (i přes proklamace o novém pojetí myslivosti) skutečně jen tradiční lov zvěře s občasným přikrmováním a veselou poslední lečí.

Myslivost v ČR měla jakés-takés smysluplné a odborně propracované koncepce myslivosti za socialismu; jejich problémem však bylo, že se jednalo právě o koncepce socialistické myslivosti (charakteristické např., odklonem myslivosti od mysliveckého managementu divokých populací drobné zvěře v polních a smíšených honitbách a příklon k chovu a hlavně lovu (a konzumaci) spárkaté zvěře; kult trofejí se všemi svými negativními dopady nevyjímaje.

Od roku 1989 nemá odvětví myslivosti v ČR žádnou smysluplnou koncepci a od roku 1989 neproběhla v odvětví žádná moderní transformace-reforma, která by myslivost posunula o kus vpřed. Pro myslivost a myslivce je dnes alarmující, že právě předseda ČMMJ ing. Palas (viz., Myslivost 8/09) může tvrdit, že v ČR probíhala a proběhla od roku 1989 v myslivosti jakási reforma; žádný ze skutečných odborníků-myslivců znajících alespoň trochu realitu v honitbách žádnou reformu myslivosti od roku 1989 ani zdálky nezahlédl, ani jí nijak nepocítil. Tedy pokud pan předseda nepovažuje za reformu výrazné zhoršení situace v myslivosti, zhoršení postavení myslivosti i postavení myslivců po roce 1989. Jaké jsou tedy důsledky absence reformy odvětví myslivosti i absence odborné koncepce myslivosti v ČR na odvětví myslivosti:

§ Veřejnost a zřejmě ani stát (dle jeho přístupu a chování) dost dobře nevědí, co ta naše myslivost dnes vlastně je; tzn.:

o je to náročná odborná širokospektrální činnost nařízená speciálním zákonem nám uživatelům honiteb-myslivcům?;

o nebo se jedná o veselou zájmovou činnost spočívající v zabíjení volně žijících živočichů-zvěře pro sport, zábavu a ukojení atavistických pudů jakýchsi myslivců?

§ Je zcela nepochopitelné, proč stát ani společnost odvětví myslivosti ani práci myslivců nijak nepodporují; tzn., ani morálně (skoro nikdy se stát myslivosti a myslivců nezastane) ani finančně (až na nepatrné výjimky nejsou dotace na myslivecké činnosti v honitbách, které jsou nařizované zákonem – tzn., celá desetiletí vše realizují myslivci výhradně jen na své náklady).

§ Odvětví myslivosti nemá kvalitní „Státní mysliveckou politiku“; tzn., souborný materiál, jak stát chápe odvětví myslivosti a jaký je jeho zájem na realizaci mysliveckých činností (materiál Mze z roku 2002 je skutečně jen amatérský pokus o soubor obecných konstatování).

§ Odvětví myslivosti nemá žádnou „Státní mysliveckou dotační politiku“; odvětví myslivosti - stejně jako odvětví zemědělství, lesnictví či ochrany přírody - nemůže dlouhodobě existovat bez promyšlené systémové finanční pomoci státu (pozn., jen skutečně zabednění akademičtí pitomci s nulovým rozhledem mohou dnes kritizovat naše snahy o prosazení systematické státní finanční podpory pro mysliveckou činnost v honitbách). Nikdy jsem nepochopil, proč systematické dotace do myslivosti v honitbách i na rozsáhlé činnosti na OMSech odmítala dlouhodobě všechna vedení ČMMJ.

§ Odvětví myslivosti má dnes (i díky ukvapenosti bývalého vedení ČMMJ) nekvalitní zákon a (díky nekvalitní práci Mze) i špatné prováděcí předpisy. Mze i ČMMJ dlouhodobě nechápou, že nelze vytvořit dobré právní předpisy bez skutečně podrobné, propracované a kvalitní koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti; opravdu je neodborní naivkové si mohou myslet, že na základě dvoustránkové ministerské „koncepce“ mohu vytvořit kvalitní, propracovaný a dlouhodobě funkční zákon o myslivosti a k němu prováděcí předpisy.

§ Odvětví myslivosti nemá od období 1990/93 žádnou skutečně odbornou vědecko-výzkumnou mysliveckou bázi; vše nechal stát (resp., OLH na Mze) do roku 1995 na VÚLHM téměř zcela zlikvidovat.

§ Ministerstvo zemědělství dlouhodobě neplní své metodické, koncepční, legislativní i řídící povinnosti, vyplývající z jeho postavení ústředního orgánu státní správy myslivosti.

§ Myslivost je od roku 1989 bezvýhradně řízena a ovlivňována výhradně lesnickými subjekty; myslivost řídí přímo odvětví lesního hospodářství; zcela dominantní tu je vliv LČR s.p.; zatímco zemědělské subjekty jsou subjekty lesnickými zcela cíleně vyblokovány z jakéhokoliv vlivu na odvětví myslivost – a to i přes to, že zemědělské honební pozemky představují 75% z celkové výměry honebních pozemků v ČR.

§ Celé odvětví myslivosti (pod vedením lesnických subjektů) nebylo po roce 1989 vůbec reformováno; tzn., odvětví myslivosti je tak dodnes postaveno nejen na pevných využitelných principech, zásadách i tradicích, ale i na řadě zastaralých a překonaných základních principů a výchozích zásad – které je třeba změnit či zmodernizovat.

o Toto jsou tedy jen některé důsledky neexistence koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR a absence moderní reformy celého odvětví.

o Proto neustále zdůrazňuji, že kvalitní moderní koncepce myslivosti – JE ODBORNÝM I IDEOVÝM ZÁKLADEM CELÉHO ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI A VŠECH JEHO SPECIFICKÝCH OBORŮ; JE ZÁKLADEM I OPTIMÁLNÍHO DLOUHODOBÉHO ROZVOJE ODVĚTVÍ!

o Pokud to stávající představitelé myslivosti na úrovni vedení různých institucí chtějí jen „nějak doklepat v klidu“ v tomto postupně zanikajícím odvětví myslivosti – pak pro ně nová moderní koncepce skutečně není třeba! Pochopitelně, že řada vedoucích představitelů nechce koncepci, nechce reformu, nechce informování myslivců – tzn., nechce vůbec nic jasného, co by řídilo myslivost a co by následně řídilo i jejich činnost.

o Každá jasná a schválená koncepce je totiž pro všechny vedoucí představitele a vedoucí úředníky velmi limitujícím prvkem; hlavně prvkem dosti svazujícím; svazujícím - protože vytváří pro každého jasná pravidla a hlavně jasné mantinely; stejně tak jako každý jasný odborný metodický ministerský pokyn, stejně jako jasný a odborný výklad zákona aj.

o Proto se právě dnes někteří vedoucí představitelé myslivosti (včetně Mze) brání jakýmkoliv moderním změnám a vyhýbají se jakékoliv aktivitě – kdy by museli dávat jasná a hlavně odborná stanoviska a jasné a odborné odpovědi na stále více naléhavé otázky.

Základní výchozí prvky

Není pochyb, že mnoho nejasností a sporů v oblasti tvorby a prezentace pojmu „koncepce“, vzniká právě proto, že si každý subjekt představuje pod tímto pojmem zcela něco jiného. Proto nemůže dojít k jasné diskusi o reformě a koncepci myslivosti a jasným závěrům. Proto je třeba začít pracovat na řešení od počátku.

o Při tvorbě skutečně kvalitní, moderní a dlouhodobé koncepce myslivosti je třeba postupovat přísně systematicky a koncepčně (ano, vytvářet koncepci moderní koncepce sice zní jako nesmysl, ale uvidíme, že je to normální a zcela logické)

o Nejprve se tedy podíváme na to, co to vlastně je pojem – „KONCEPCE“.

Koncepce

o Pochází z latinského - con-ceptio - početí

o Jinak to může být:

§ pojetí, chápání;

§ postoj, stanovisko;

§ plán, osnova.

o Pro naše účely tvorby koncepce budeme tedy považovat pojem koncepce – jako PLÁN, OSNOVA

o Můžeme tedy klidně uvést, že v našem pojetí a výkladu se jedná o:

§ PLÁN-OSNOVU DLOUHODOBÉHO ROZVOJE ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI V ČESKÉ REPUBLICE

o A když ještě do názvu dodáme, že se jedná o PODROBNOU KONCEPCI MYSLIVOSTI, můžeme konstatovat, že to je: PODROBNÝ PLÁN-OSNOVA DLOUHODOBÉHO ROZVOJE ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI V ČESKÉ REPUBLICE

o Z takového názvu tedy musí být i laikovi zřejmé, že se jedná o - podrobný plán-osnovu dlouhodobého rozvoje celého (složitého a náročného) odvětví myslivosti v ČR; což rozhodně nemůže být nějaký (byť ministerský) materiál na dvě stránky A4.

o Konstatuji tedy, že dle mého (našeho) pojetí koncepce myslivosti – JE JISTOU FORMOU PODROBNÉ „KUCHAŘKY“ VZNIKU, EXISTENCE, FUNGOVÁNÍ AVÝVOJE CELÉHO ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI A VŠECH JEHO OBORŮ.

Ujasnění základních pojmů pro tvorbu koncepce

Uváděl jsem dva základní pojmy

- ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI a OBORY ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI.

I když se jedná o zdánlivě jasné pojmy, neshodnou se přesně na jejich obsahu ani dva zainteresované (o nezainteresovaných ani nemluvě) subjekty.

Proto je třeba si hned v úvodu ujasnit, proč budeme používat právě tyto pojmy, a také to, co tyto pojmy vlastně znamenají. Tato nová specifikace dvou základních odborných pojmů je součástí mé práce o reformě myslivosti; proto si dovolím uvést malou ukázku.

Řada mysliveckých (a hlavně lesnických) odborníků mě dlouhodobě kritizuje, že neustále tvrdošíjně používám pojem – „ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI“, když prý vlastně (dle jejich názoru) myslivost ani žádným odvětvím není. Zde však dle mého názoru není o čem diskutovat, protože myslivost je samostatné a svébytné odvětví lidské činnosti v přírodě, které má svůj speciální zákon a prováděcí předpisy. Tzn., myslivost skutečně není žádným přílepkem odvětví lesního hospodářství (OLH), kdy mají jen lesníci z OLH právo rozhodovat o tom, co bude, či nebude v naší myslivosti. Rovněž tak by nebylo přirozené, kdyby byla myslivost přílepkem zemědělského hospodářství. Z logiky věci ale vyplývá, že právo podílet se na řízení myslivosti má v rozhodující míře především odvětví zemědělství, protože 75% honebních pozemků v ČR jsou pozemky zemědělské).

MYSLIVOST JE TEDY NEPOCHYBNĚ SAMOSTATNÉ ODVĚTVÍ.

o Dalším ne vždy jasným pojmem v myslivosti je pojem – „SPECIFICKÉ OBORY ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI“.

Poznámka. V odvětví myslivosti se jedná o naprosto stejné členění jako u odvětví lesního hospodářství, které se také člení na jednotlivé specifické a spolu nesouvisející SPECIFICKÉ OBORY (např., OBOR ochrana lesa; OBOR pěstování lesa; OBOR lesní těžba; OBOR lesnická ekonomika, OBOR HÚL aj.). Právě při tomto srovnání s odvětvím lesního hospodářství je jasně vidět jak odvětví myslivosti za lesnictvím hrozně zaostává (tzn., pokud provedeme srovnání s tímto stabilizovaným odvětvím, ve kterém se více než sto let systematicky odborně pracuje v rámci daných specializovaných oborů). V lesnictví se tedy nepracuje v nějakém souborném oboru lesnictví, kde se na obecné rovině probírají jednotlivé odbornosti – tzn., těžba, mechanizace, HÚL, pěstování lesů, lesnická ekonomika, zakládání lesů aj. Odvětví lesnictví se totiž již dávno jasně strukturovalo a prakticky celé minulé století se odborně specializovaly a dynamicky rozvíjely jednotlivé lesnické obory. Tak vznikaly Lesnické fakulty se specializovanými katedrami – např., katedra ochrany lesů, katedra těžby, katedra pěstování lesů, katedra lesnické mechanizace, katedra lesnické ekonomiky aj., na kterých se postupně vyvíjeli docenti a profesoři specializovaných lesnických oborů. V odvětví lesnictví by dnes působilo zcela směšně, pokud by byl někdo označen všeobecně za „renomovaného odborníka na lesnictví“; vždy je to špičkový odborník - profesor pěstování lesů či docent hospodářské úpravy lesů. Zato v odvětví myslivosti máme (zejména v posledních dvaceti letech) „renomovaných odborníků na myslivost“ celou řadu, aniž by to někdo považoval za totální nesmysl, aby byl někdo „špičkovým odborníkem“ ve cca 14 specifických oborech odvětví myslivosti. Tragédií je, že i v odvětví myslivosti se začaly již dříve strukturovat vědecko-výzkumně-školské osobnosti, které se (stejně jako v lesnictví) specializovaly na jednotlivé obory odvětví myslivosti; a tyto osobnosti-myslivečtí specialisté byli uznáváni nejen v ČR, ale i ve světě. Když se před rokem 1989 řeklo jméno LOCHMAN, každý myslivec řekl – obor myslivecký management spárkaté zvěře – specializace jelen lesní; řeklo se jméno WOLF, každý myslivec řekl – obor myslivecký management spárkaté zvěře – specializace prase divoké; řekla se jména FIŠER, HANUŠ, MOTTL, každý myslivec řekl – obor myslivecký management drobné zvěře – specializace bažant obecný a zajíc polní; řekla se jména LIŠKA, PÁV, BUKOVJAN, a každý myslivec řekl – specializace myslivecká veterinární medicína; řeklo se HROMAS, a každý myslivec řekl – specializace myslivecké školství a specializace systém kontrol a hodnocení – specializace hodnocení trofejí atd. Bohužel po roce 1989 byl díky přístupu Mze OLH myslivecký výzkum i celá specializace myslivosti doslova rozmetána (aby se finance z mysliveckého výzkumu na VÚLHM se mohly